Could we build a wooden skyscraper? - Stefan Al

Překladatel: Karolína Mikešová Korektor: Vladimír Harašta

Towering 85 meters above the Norwegian countryside,

Mjøstårnet, který se tyčí 85 metrů nad norskou krajinou,

Mjøstårnet cuts a sleek shape in the rural skyline.

se elegantně vyjímá na venkovském panoramatu.

Housing 18 stories of restaurants, apartments, and hotel rooms,

Tato moderní budova s 18 patry restaurací, apartmánů a hotelových pokojů

this modern building might seem out of place.

zde může působit nepatřičným dojmem.

But a deeper look reveals it actually blends in quite well

Bližším pohledem ale zjistíte, že celkem zapadá do zalesněné zemědělské krajiny.

among the forested farmlands.

This is likely because Mjøstårnet is the world’s tallest wooden building,

Je to pravděpodobně proto, že Mjøstårnet je nejvyšší dřevěnou budovou na světě,

made almost entirely from the trees of neighboring forests.

která je téměř celá vyrobena ze stromů z okolních lesů.

Until the end of the 20th century,

Až do konce 20. století se stavbaři domnívali,

engineers thought it was impossible to build

že postavit dřevěnou budovu vyšší než šest pater je nemožné.

a wooden building over six stories tall.

Traditional boards of lumber were fairly strong against forces

Běžná prkna byla poměrně odolná vůči silám působícím souběžně s růstem vláken dřeva.

parallel to the wood’s fiber growth.

But they were vulnerable to forces applied perpendicular to this direction.

Snadno se však lámala působením sil kolmých k tomuto směru.

As a result, wood lacked steel’s tensile strength

Dřevo tak postrádalo pevnost oceli v tahu nebo pevnost betonu v tlaku,

or concrete’s compressive strength—

each necessary to support tall buildings

které jsou nezbytné pro vysoké budovy

and battle the powerful winds found at high altitudes.

a k boji proti silným větrům ve velkých nadmořských výškách.

But the early 1890s saw the invention of glue laminated timber, or glulam.

Počátkem 90. let 19. století však bylo vynalezeno lepené lamelové dřevo

neboli glulam.

And a century later, engineers developed cross-laminated timber, or CLT

A o sto let později vyvinuli stavitelé křížem lepené dřevo (CLT).

These new wooden materials start out like all other lumber;

Tyto nové dřevěné materiály se vyrábí stejně jako ostatní řezivo.

a freshly cut log is sawed into smooth uniform boards of wood.

Čerstvě pokácený kmen se rozřeže na hladké, stejně silné dřevěné desky.

Then, in the case of CLT, the boards are glued together in alternating orientations

V případě CLT jsou následně desky slepeny v různých směrech,

with each layer set at 90 degrees to its neighbors.

takže každá vrstva je přidána kolmo vůči té předchozí.

The resulting material benefits from wood’s structural rigidity

Výsledný materiál má strukturální tuhost dřeva ve všech směrech,

in every direction,

allowing it to mimic the compressive strength of concrete

díky čemuž má podobnou pevnost v tlaku jako beton

and bear loads up to 20 times heavier than traditional lumber.

a snese až 20krát větší zatížení než tradiční dřevo.

Naproti tomu lepené dřevo Glulam spojuje prkna ve stejném směru

Glulam on the other hand, glues boards together in the same direction,

a vytváří masivní nosníky s pevností v tahu srovnatelnou s ocelí.

forming massive beams with tensile strength comparable to steel.

Glulam isn’t as versatile as CLT,

Glulam není univerzální jako CLT,

but its incredible strength along one direction makes it superior

ale díky své neuvěřitelné pevnosti v jednom směru

je lepší pro nosné trámy a pilíře.

for load-bearing beams and columns.

These engineered forms of wood could finally compete with traditional materials

Tyto konstrukční druhy dřeva by mohly konkurovat tradičním materiálům.

while also bringing their own unique set of advantages.

A zároveň s sebou přinést vlastní jedinečné výhody.

At one-fifth the weight of concrete,

Stavba z CLT je o pětinu lehčí než beton

building with CLT requires smaller cranes, smaller foundations,

a vyžaduje menší jeřáby, menší základy

a méně stavebních dělníků.

and fewer construction workers.

While concrete has to undergo a time-intensive process

Zatímco beton musí projít časově náročným procesem odlévání a vytvrzování ve formě,

of casting and curing in a mold,

timber can be shaped quickly using computer directed cutting machines.

dřevo lze rychle tvarovat pomocí počítačem řízených řezacích strojů.

And where concrete requires certain weather and timing conditions

Beton navíc vyžaduje na vylití určité povětrnostní a časové podmínky,

to be poured on site,

engineered wood can be prefabricated in a factory,

konstrukční dřevo může být předem vyrobeno v továrně,

creating standardized parts with clear instructions for assembly.

čímž vznikají standardizované díly s jasnými pokyny pro montáž.

Taken together, these materials allow for faster and quieter construction,

Dohromady tyto materiály umožňují rychlejší a tišší výstavbu

s biologicky odbouratelnějším materiálem a menším odpadem.

with more biodegradable materials and less waste.

Once constructed, CLT and glulam buildings are also more resilient

Po postavení jsou budovy z CLT a lepeného dřeva

také odolnější vůči některým přírodním katastrofám.

to some natural disasters.

An earthquake can crack concrete, permanently weakening an entire structure.

Beton může při zemětřesení popraskat, čímž se trvale oslabí celá konstrukce.

But cracked wood panels can be easily replaced.

Ale prasklé dřevěné panely lze snadno vyměnit.

The same is true for fire safety.

To platí i pro požární bezpečnost.

As temperatures rise in a CLT building, the material’s outer layer will char,

Když v budově z CLT stoupne teplota,

vnější vrstva materiálu zuhelnatí a izoluje vnitřní vrstvy až na tři hodiny.

insulating the inner layers for up to three hours.

This is more than enough time to evacuate most buildings,

To je více než dost času na evakuaci většiny budov,

and once the smoke has settled, charred panels can be swapped out—

a jakmile se kouř usadí, lze zuhelnatělé panely vyměnit.

unlike melted steel beams.

na rozdíl od roztavené oceli.

Největší výhody CLT a lepeného lamelového dřeva však nalezneme mimo staveniště.

But perhaps the biggest benefits of CLT and glulam

are outside the construction site.

Building construction is responsible for 11% of annual global carbon emissions,

Stavebnictví je zodpovědné za 11 % ročních celosvětových emisí uhlíku

and the production of steel, concrete, iron, and glass

a výroba oceli, betonu, železa a skla se na tomto čísle podílí největší měrou.

are major contributors to that figure.

Timber, however, is a renewable resource that can be made carbon-neutral

Dřevo je však obnovitelný zdroj, který může být uhlíkově neutrální,

if trees are planted to replace those cut down.

pokud se vysadí stromy, které nahradí ty pokácené.

Wood also has low thermal conductivity,

Dřevo má také nízkou tepelnou vodivost,

making it easier to heat and cool buildings with less energy waste.

což usnadňuje vytápění a chlazení budov s menšími energetickými ztrátami.

Despite these advantages, CLT requires vastly more lumber

Navzdory těmto výhodám vyžaduje CLT mnohem více dřeva než běžné dřevostavby.

than traditional wooden construction.

And when compared in similar quantities,

A pokud dojde na stejné množství,

neither CLT or glulam is as strong as steel or concrete.

ani CLT, ani lepené dřevo nejsou tak pevné jako ocel nebo beton.

Even Mjøstårnet isn’t made entirely of wood,

Dokonce ani Mjøstårnet není celý ze dřeva,

as it contains concrete slabs to reinforce the upper floors.

protože obsahuje betonové desky, které zpevňují horní patra.

Taken together, it’s unlikely that a purely wooden structure

Celkově vzato je nepravděpodobné,

že by čistě dřevěná konstrukce byla dost pevná, aby unesla 40patrovou budovu.

would be strong enough to support a 40-story building—

the minimum height for a formal skyscraper.

Což je minimální výška normálního mrakodrapu.

But even if only buildings under 30 stories were built from wood,

Ale i kdyby se ze dřeva stavěly pouze budovy do 30 podlaží,

it would reduce the carbon footprint of those structures by more than 25%.

snížila by se uhlíková stopa těchto staveb o více než 25 %.

Takže ať už jsou tyto dřevěné budovy jakkoliv vysoké,

So no matter how tall these wooden buildings rise,

each one contributes to the health of our concrete jungles.

každá z nich přispívá pro blaho našich betonových džunglí.