The real story behind Archimedes’ Eureka! - Armand D'Angour

Překladatel: Martin Kabát Korektor: Vladimír Harašta

When you think of Archimedes' "Eureka!" moment,

Když přemýšlíte o okamžiku, kdy Archimédes zvolal „Heuréka!“,

you probably think of this.

asi se vám vybaví tohle.

As it turns out, it may have been more like this.

Jak se ukazuje, mohlo to vypadat spíše takto.

In the third century BC, Hieron, king of the Sicilian city of Syracuse,

Ve třetím století před Kristem, Hierón, král sicilského města Syrakus,

chose Archimedes to supervise

vybral Archiméda, aby dohlížel

an engineering project of unprecedented scale.

nad technickým projektem nevídaných rozměrů.

Hieron commissioned a sailing vessel

Hierón zadal stavbu plachetnice

50 times bigger than a standard ancient warship,

50krát větší, než byla standardní starověká válečná loď,

named the Syracusia after his city.

a nazval ji Syrakúsia podle svého města.

Hieron wanted to construct the largest ship ever,

Hierón chtěl postavit nějvětší loď vůbec,

which was destined to be given as a present

která měla sloužit jako dar

for Egypt's ruler, Ptolemy.

egyptskému králi Ptolemaiovi.

But could a boat the size of a palace possibly float?

Ale mohla vůbec loď o velikosti paláce plout?

In Archimedes's day, no one had attempted anything like this.

V Archimédových dobách se nikdo o nic podobného nepokusil.

It was like asking, "Can a mountain fly?"

Bylo to stejné, jako se zeptat: „Může hora létat?“

King Hieron had a lot riding on that question.

Králi Hierónovi na této otázce hodně záleželo.

Hundreds of workmen were to labor for years on constructing the Syracusia

Stovky dělníků pracovaly léta na zkonstruování Syrakúsie

out of beams of pine and fir from Mount Etna,

z borových a jedlových trámů pocházejících od hory Etna,

ropes from hemp grown in Spain,

provazů z konopí pěstovaného ve Španělsku

and pitch from France.

a dehtu z Francie.

The top deck, on which eight watchtowers were to stand,

Horní paluba, na které mělo stát osm strážních věží,

was to be supported not by columns,

neměla být podpírána sloupy,

but by vast wooden images of Atlas holding the world on his shoulders.

ale obrovskými dřevěnými sochami Atlasů

držícími svět na svých ramenou.

On the ship's bow,

Na lodní přídi měl stát

a massive catapult would be able to fire 180 pound stone missiles.

masivní katapult schopný střílet 80kilové kamenné projektily.

For the enjoyment of its passengers,

Pro pobavení cestujících

the ship was to feature a flower-lined promenade,

měla loď mít promenádu lemovanou květinami,

a sheltered swimming pool,

krytý plavecký bazén,

and bathhouse with heated water,

lázně s ohřívanou vodou,

a library filled with books and statues,

knihovnou plnou knih a soch,

a temple to the goddess Aphrodite,

chrám bohyně Afrodity

and a gymnasium.

a tělocvičnu.

And just to make things more difficult for Archimedes,

Aby toho nebylo na Archiméda málo,

Hieron intended to pack the vessel full of cargo:

Hierón zamýšlel naložit plavidlo až po strop nákladem:

400 tons of grain,

400 tunami obilí,

10,000 jars of pickled fish,

10 000 sklenicemi nakládaných ryb,

74 tons of drinking water,

74 tunami pitné vody

and 600 tons of wool.

a 600 tunami vlny.

It would have carried well over a thousand people on board,

Paluba měla pojmout více než tisíc lidí,

including 600 soldiers.

včetně 600 vojáků.

And it housed 20 horses in separate stalls.

A ustájit 20 koní v oddělených stájích.

To build something of this scale,

Postavit něco tak velkého

only for that to sink on its maiden voyage?

jenom proto, aby se to na první plavbě potopilo?

Well, let's just say that failure

Inu, řekněme, že neúspěch

wouldn't have been a pleasant option for Archimedes.

by nebyl pro Archiméda příjemnou možností.

So he took on the problem: will it sink?

Tak přijal problém za svůj: potopí se to?

Perhaps he was sitting in the bathhouse one day,

Možná seděl jednoho dne v lázních

wondering how a heavy bathtub can float,

a přemýšlel, jak těžká vana můžu plout,

when inspiration came to him.

když v tom k němu přišla inspirace.

An object partially immersed in a fluid is buoyed up by a force

Těleso částečně ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou,

equal to the weight of the fluid displaced by the object.

která odpovídá váze kapaliny tělesem vytlačené.

In other words, if a 2,000 ton Syracusia displaced exactly 2,000 tons of water,

Jinými slovy, pokud by 2000tunová Syrakúsia

vytlačila přesně 2 000 tun vody,

it would just barely float.

sotva by plula.

If it displaced 4,000 tons of water, it would float with no problem.

Pokud by vytlačila 4 000 tun vody, plula by bez problému.

Of course, if it only displaced 1,000 tons of water,

Samozřejmě, pokud by vytlačila pouze 1 000 tun vody,

well, Hieron wouldn't be too happy.

no, Hierón by moc šťastný nebyl.

This is the law of buoyancy,

Toto je zákon o vztlaku

and engineers still call it Archimedes' Principle.

a inženýři mu stále říkají Archimédův zákon.

It explains why a steel supertanker can float as easily as a wooden rowboat

Vysvětluje, proč může ocelový supertanker

plout stejně snadno jako dřevěná loďka nebo vana.

or a bathtub.

If the weight of water displaced by the vessel below the keel

Pokud je váha vody vytlačené plavidlem pod lodním kýlem

is equivalent to the vessel's weight,

rovna váze plavidla,

whatever is above the keel will remain afloat above the waterline.

cokoliv je nad kýlem, bude plavat nad vodní hladinou.

This sounds a lot like another story involving Archimedes and a bathtub,

To zní jako další příběh o Archimédovi a vaně

and it's possible that's because they're actually the same story,

a je to možné, protože je to ve skutečnosti stejný příběh

twisted by the vagaries of history.

překroucený vrtochy dějin.

The classical story of Archimedes' Eureka! and subsequent streak through the streets

Klasický příběh Archimédova zvolání „Heuréka!“ a následný úprk po ulicích

centers around a crown, or corona in Latin.

se točí kolem koruny nebo corona v latině.

At the core of the Syracusia story is a keel, or korone in Greek.

Jádrem příběhu Syrakúsie je kýl,

neboli korone v řečtině.

Could one have been mixed up for the other?

Mohlo být jedno slovo zaměněno za druhé?

We may never know.

To se nikdy nedozvíme.

On the day the Syracusia arrived in Egypt on its first and only voyage,

Můžeme si jen představovat, jak se občané Alexandrie mačkali v přístavu ten den,

we can only imagine how residents of Alexandria thronged the harbor

kdy Syrakúsia dorazila do Egypta na svojí první a jediné cestě,

to marvel at the arrival of this majestic, floating castle.

aby mohli obdivovat příjezd tohoto majestátního plujícího hradu.

This extraordinary vessel was the Titanic of the ancient world,

Toto výjimečné plavidlo bylo Titanikem starověkého světa,

except without the sinking, thanks to our pal, Archimedes.

až na to potopení, díky našemu příteli Archimédovi.