Alan Kay: A powerful idea about teaching ideas

Překladatel: Petr Podaril Korektor: Sylva Ficová

A great way to start, I think, with my view of simplicity

Myslím, že výborný způsob, jak začít s mojí vizí jednoduchosti,

is to take a look at TED. Here you are, understanding why we're here,

je podívat se na TED. Jste tady, chápete proč,

what's going on with no difficulty at all.

víte, oč jde, a nemáte s tím problém.

The best A.I. in the planet would find it complex and confusing,

Nejlepší umělé inteligence planety by se to zdálo složité a matoucí

and my little dog Watson would find it simple and understandable

a mému pejskovi Watsonovi snadné a pochopitelné,

but would miss the point.

ale unikl by mu smysl.

(Laughter)

(smích)

He would have a great time.

Moc by se bavil.

And of course, if you're a speaker here, like Hans Rosling,

A samozřejmě: pokud jste přednášející jako Hans Rosling,

a speaker finds this complex, tricky. But in Hans Rosling's case,

zdá se vám to složité a ošidné. Jenže Hans Rosling

he had a secret weapon yesterday,

včera přišel s tajnou zbraní,

literally, in his sword swallowing act.

a to doslova: s polykáním meče.

And I must say, I thought of quite a few objects

Musím říct, že mě napadlo pár předmětů,

that I might try to swallow today and finally gave up on,

které bych dnes mohl polknout a nakonec jsem to vzdal.

but he just did it and that was a wonderful thing.

Jenže on to prostě udělal a bylo to báječné.

So Puck meant not only are we fools in the pejorative sense,

Puk nechtěl říct jen to, že jsme blázni v pejorativním smyslu,

but that we're easily fooled. In fact, what Shakespeare

ale že se snadno necháme zmást. Ve skutečnosti Shakespeare

was pointing out is we go to the theater in order to be fooled,

poukázal na to, že do divadla chodíme, abychom se nechali mást,

so we're actually looking forward to it.

proto se na to ve skutečnosti těšíme.

We go to magic shows in order to be fooled.

Chodíme na kouzelnická představení, aby tam z nás dělali blázny.

And this makes many things fun, but it makes it difficult to actually

Proto je mnoho věcí zábavných, jenže je pak těžké

get any kind of picture on the world we live in or on ourselves.

získat představu o světě, ve kterém žijeme nebo o nás samých.

And our friend, Betty Edwards,

Naše přítelkyně Betty Edwardsová,

the "Drawing on the Right Side of the Brain" lady, shows these two tables

autorka knihy "Drawing On the Right Side of the Brain", ukazuje

to her drawing class and says,

ve svých hodinách kreslení dva stoly a říká,

"The problem you have with learning to draw

že problém s tím, jak se naučit kreslit,

is not that you can't move your hand,

nespočívá v tom, že neumíte správně hýbat rukou,

but that the way your brain perceives images is faulty.

ale v tom, že váš mozek vnímá obrazy špatně.

It's trying to perceive images into objects

Snaží se spíš chápat je jako objekty

rather than seeing what's there."

než vidět, co v nich je.

And to prove it, she says, "The exact size and shape of these tabletops

Na důkaz toho tvrdí, že přesná velikost a tvar těchto desek stolu

is the same, and I'm going to prove it to you."

jsou stejné, a já vám dokážu, že to tak je.

She does this with cardboard, but since I have

Ona to dělá s lepenkou, ale jelikož tu mám

an expensive computer here

drahý počítač,

I'll just rotate this little guy around and ...

jen tu desku otočím a...

Now having seen that -- and I've seen it hundreds of times,

Teď, když jsme to viděli - a já to viděl už nesčetněkrát,

because I use this in every talk I give -- I still can't see

protože to dělám při každé přednášce - pořád nevidím,

that they're the same size and shape, and I doubt that you can either.

že mají stejnou velikost i tvar, a pochybuji, že jste na tom lépe.

So what do artists do? Well, what artists do is to measure.

Takže co dělají umělci? Umělci si to měří.

They measure very, very carefully.

Měří velmi pozorně.

And if you measure very, very carefully with a stiff arm and a straight edge,

A když měříte velmi pozorně, pevnou rukou a s rovnou hranou,

you'll see that those two shapes are

uvidíte, že tyto dva tvary mají

exactly the same size.

přesně stejnou velikost.

And the Talmud saw this a long time ago, saying,

Talmud to věděl už před dávnými časy a tvrdil:

"We see things not as they are, but as we are."

"Nevidíme věci, jaké skutečně jsou, ale takové, jací jsme my."

I certainly would like to know what happened to the person

Skutečně by mě zajímalo, co se stalo člověku,

who had that insight back then,

který na to tehdy přišel,

if they actually followed it to its ultimate conclusion.

jestli se tím skutečně řídil až ke konečnému závěru.

So if the world is not as it seems and we see things as we are,

Není-li svět tím, čím se zdá, a my vidíme věci podle sebe,

then what we call reality is a kind of hallucination

pak je takzvaná realita druhem halucinace

happening inside here. It's a waking dream,

probíhající tady uvnitř. Je to sen ve stavu bdělosti.

and understanding that that is what we actually exist in

A pochopení toho, v čem ve skutečnosti existujeme,

is one of the biggest epistemological barriers in human history.

je jednou z největších gnozeologických bariér v historii lidstva.

And what that means: "simple and understandable"

To znamená, že "jednoduché a pochopitelné"

might not be actually simple or understandable,

nemusí ve skutečnosti jednoduché nebo pochopitelné být

and things we think are "complex" might be made simple and understandable.

a věci, jež považujeme za složité, takové být mohou.

Somehow we have to understand ourselves to get around our flaws.

Musíme porozumět sami sobě, abychom se vymotali z vlastních omylů.

We can think of ourselves as kind of a noisy channel.

Můžeme o sobě smýšlet jako o jistém druhu šumového kanálu.

The way I think of it is, we can't learn to see

Já to vidím tak, že se nenaučíme vidět,

until we admit we're blind.

dokud si nepřiznáme, že jsme slepí.

Once you start down at this very humble level,

Jakmile začnete na této velmi pokorné úrovni,

then you can start finding ways to see things.

můžete začít hledat způsoby, jak vidět věci.

And what's happened, over the last 400 years in particular,

Za poslední čtyři staletí došlo zejména k tomu,

is that human beings have invented "brainlets" --

že lidské bytosti vyvinuly "brainlety",

little additional parts for our brain --

malé pomůcky pro náš mozek

made out of powerful ideas that help us

vytvořené na základě mocných myšlenek, jež nám pomáhají

see the world in different ways.

vidět svět odlišnými způsoby.

And these are in the form of sensory apparatus --

Mají podobu senzorického přístroje -

telescopes, microscopes -- reasoning apparatus --

dalekohledů, mikroskopů - rozumového aparátu,

various ways of thinking -- and, most importantly,

tedy rozličných způsobů myšlení, a především

in the ability to change perspective on things.

schopnosti změnit perspektivu vidění věcí.

I'll talk about that a little bit.

O tomto budu trochu mluvit.

It's this change in perspective

Právě díky této změně perspektivy

on what it is we think we're perceiving

a toho, čím si myslíme, že je,

that has helped us make more progress in the last 400 years

jsme dosáhli za poslední čtyři staletí většího pokroku

than we have in the rest of human history.

než ve zbývající historii lidstva.

And yet, it is not taught in any K through 12 curriculum in America that I'm aware of.

A přece o ní neučí žádné školní osnovy v USA.

So one of the things that goes from simple to complex

Jednoduché se stává složitým,

is when we do more. We like more.

když toho děláme víc. Jsme rádi, když je něčeho víc.

If we do more in a kind of a stupid way,

Když děláme víc věcí hloupým způsobem,

the simplicity gets complex

jednoduché se stává složitým.

and, in fact, we can keep on doing it for a very long time.

Vlastně v tom můžeme pokračovat dlouho.

But Murray Gell-Mann yesterday talked about emergent properties;

Ale Murray Gell-Mann včera mluvil o nepředvídaných vlastnostech.

another name for them could be "architecture"

Také bychom tomu mohli říkat "architektura",

as a metaphor for taking the same old material

což je metafora pro použití téhož starého materiálu

and thinking about non-obvious, non-simple ways of combining it.

a promýšlení neobvyklých, nejednoduchých způsobů, jak ho kombinovat.

And in fact, what Murray was talking about yesterday in the fractal beauty of nature --

Murray včera vlastně mluvil o fraktálové kráse přírody,

of having the descriptions

o tom, že máme popisy

at various levels be rather similar --

na různých úrovních, které jsou si podobné,

all goes down to the idea that the elementary particles

a že jde v podstatě o to, že elementární částice

are both sticky and standoffish,

se přitahují a zároveň odpuzují

and they're in violent motion.

a jsou v intenzivním pohybu.

Those three things give rise to all the different levels

Tyto tři věci dávají vzniknout všem různým úrovním

of what seem to be complexity in our world.

toho, co se zdá být v našem světě složité.

But how simple?

Ale jak jednoduché?

So, when I saw Roslings' Gapminder stuff a few years ago,

Když jsem před pár lety viděl Roslingův Gapminder,

I just thought it was the greatest thing I'd seen

přišel mi jako ta nejúžasnější věc, kterou znám,

in conveying complex ideas simply.

protože složité myšlenky vyjadřuje jednoduše.

But then I had a thought of, "Boy, maybe it's too simple."

Pak jsem si ale pomyslel, že je to možná jednoduché až moc.

And I put some effort in to try and check

A poměrně dost jsem se snažil

to see how well these simple portrayals of trends over time

zjistit, jak dobře tato jednoduchá znázornění trendů v čase

actually matched up with some ideas and investigations from the side,

skutečně odpovídají některým myšlenkám a výzkumům,

and I found that they matched up very well.

a zjistil jsem, že moc dobře.

So the Roslings have been able to do simplicity

Roslingovi byli schopni dosáhnout jednoduchosti,

without removing what's important about the data.

aniž by odstranili to, co je na datech důležité.

Whereas the film yesterday that we saw

Zatímco ten film, který jsme viděli včera,

of the simulation of the inside of a cell,

ta simulace dějů uvnitř buňky,

as a former molecular biologist, I didn't like that at all.

to se mi jako bývalému molekulárnímu biologovi nelíbilo.

Not because it wasn't beautiful or anything,

Ne snad proto, že by to nebylo krásné,

but because it misses the thing that most students fail to understand

ale protože to nepostihlo to, co většina studentů nechápe

about molecular biology, and that is:

na molekulární biologii, tedy fakt,

why is there any probability at all of two complex shapes

proč existuje pravděpodobnost, že dva složité útvary

finding each other just the right way

najdou jeden druhý přesně tak, jak je třeba,

so they combine together and be catalyzed?

aby se spojily a aby proběhla katalýza.

And what we saw yesterday was

A včera jsme viděli,

every reaction was fortuitous;

že každá reakce byla dílem náhody.

they just swooped in the air and bound, and something happened.

Prostě vyletěly do vzduchu, reagovaly a k něčemu došlo.

But in fact, those molecules are spinning at the rate of

Ve skutečnosti však tyto molekuly kmitají rychlostí

about a million revolutions per second;

asi milionu cyklů za sekundu.

they're agitating back and forth their size every two nanoseconds;

Lomcují sebou sem a tam každé dvě nanosekundy.

they're completely crowded together, they're jammed,

Jsou úplně natěsnané, nacpané,

they're bashing up against each other.

narážejí do sebe.

And if you don't understand that in your mental model of this stuff,

A pokud toto ve svém mentálním modelu nepochopíte,

what happens inside of a cell seems completely mysterious and fortuitous,

děje uvnitř buňky se jeví jako něco tajemného a nahodilého.

and I think that's exactly the wrong image

A to je myslím špatná ukázka

for when you're trying to teach science.

toho, jak se někdo zkouší učit vědu.

So, another thing that we do is to confuse adult sophistication

Pak také zaměňujeme důmyslnost dospělých

with the actual understanding of some principle.

za skutečné porozumění některému principu.

So a kid who's 14 in high school

Takže 14letý středoškolák

gets this version of the Pythagorean theorem,

dostane tuto verzi Pythagorovy věty,

which is a truly subtle and interesting proof,

což je skutečně rafinovaný a zajímavý důkaz,

but in fact it's not a good way to start learning about mathematics.

jenže takhle se s učením matematiky začínat nemá.

So a more direct one, one that gives you more of the feeling of math,

Ukážu vám přímější způsob, díky němuž poznáte, co je to matematika.

is something closer to Pythagoras' own proof, which goes like this:

Blíží se Pythagorovu vlastnímu důkazu, který vypadá takto.

so here we have this triangle, and if we surround that C square with

Máme tento trojúhelník a pokud ten čtverec C ohraničíme

three more triangles and we copy that,

třemi dalšími trojúhelníky a zkopírujeme to,

notice that we can move those triangles down like this.

všimněte si, že můžeme otočit tyto trojúhelníky takto dolů,

And that leaves two open areas that are kind of suspicious ...

a že se tak uvolní dvě plochy, které jsou trochu podezřelé,

and bingo. That is all you have to do.

a bingo! Víc dělat nemusíte.

And this kind of proof is the kind of proof

Právě takový druh důkazu

that you need to learn when you're learning mathematics

potřebujete, pokud se učíte matematiku,

in order to get an idea of what it means

abyste získali představu, co znamená,

before you look into the, literally, 1,200 or 1,500 proofs

dřív než se podíváte na doslova 12 až 1 500 důkazů

of Pythagoras' theorem that have been discovered.

Pythagorovy věty, jež byly objeveny.

Now let's go to young children.

Teď přejděme k malým dětem.

This is a very unusual teacher

Toto je hodně netypická učitelka,

who was a kindergarten and first-grade teacher,

která učila ve školce a v první třídě,

but was a natural mathematician.

přitom byla rozená matematička.

So she was like that jazz musician friend you have who never studied music

Byla jako kamarád jazzman, který nikdy nestudoval hudbu,

but is a terrific musician;

a přece je vynikající hudebník.

she just had a feeling for math.

Měla pro matematiku prostě cit.

And here are her six-year-olds,

Toto jsou její šestiletí svěřenci

and she's got them making shapes out of a shape.

a ona je nechala vytvářet tvary z tvarů.

So they pick a shape they like -- like a diamond, or a square,

Děti si vyberou tvar, jaký chtějí - kosočtverec nebo čtverec,

or a triangle, or a trapezoid -- and then they try and make

trojúhelník nebo různoběžník - a pak zkoušejí vytvořit

the next larger shape of that same shape, and the next larger shape.

další, větší verzi téhož obrazce, a pak ještě větší.

You can see the trapezoids are a little challenging there.

A můžete vidět, že různoběžníky jsou trochu těžké.

And what this teacher did on every project

Tato učitelka u každé práce

was to have the children act like first it was a creative arts project,

nechala děti vytvářet na první pohled kreativní umění,

and then something like science.

z něhož se vyklubalo něco jako věda.

So they had created these artifacts.

Takže vytvořily tyto artefakty.

Now she had them look at them and do this ... laborious,

Pak je přiměla podívat se na ně a provést tuto těžkou věc -

which I thought for a long time, until she explained to me was

kterou jsem nechápal do doby, než mi vysvětlila,

to slow them down so they'll think.

že bylo potřeba děti zklidnit, aby přemýšlely.

So they're cutting out the little pieces of cardboard here

Proto vystřihují kousíčky lepenky

and pasting them up.

a nalepují je.

But the whole point of this thing is

Ale podstatou je,

for them to look at this chart and fill it out.

aby se podívaly na tuto tabulku a vyplnily ji.

"What have you noticed about what you did?"

"Čeho jste si všimli na tom, co jste dělali?"

And so six-year-old Lauren there noticed that the first one took one,

A šestiletá Lauren zjistila, že první obrazec zabral jedno místo,

and the second one took three more

druhý pak třikrát více

and the total was four on that one,

a dohromady vznikl čtyřnásobek prvního.

the third one took five more and the total was nine on that one,

Třetí zabral pětinásobek a součet byl devítinásobek

and then the next one.

a tak dále.

She saw right away that the additional tiles that you had to add

Viděla, že počet dalších čtverečků, které měla přidat

around the edges was always going to grow by two,

kolem okrajů, byl vždy dvojnásobný.

so she was very confident about how she made those numbers there.

Proto si byla velmi jistá tím, jak dospěla k těmto číslům.

And she could see that these were the square numbers up until about six,

A viděla, že toto byly druhé mocniny až do šesti.

where she wasn't sure what six times six was

Pak už si nebyla jistá, kolik je 6 krát 6

and what seven times seven was,

a kolik je 7 krát 7.

but then she was confident again.

Ale pak se jí jistota vrátila.

So that's what Lauren did.

Takže to udělala Lauren.

And then the teacher, Gillian Ishijima, had the kids

A pak učitelka Gillian Ishijimaová chtěla,

bring all of their projects up to the front of the room and put them on the floor,

aby děti přinesly všechny výtvory dopředu a položily je na zem.

and everybody went batshit: "Holy shit! They're the same!"

A všichni z toho byli na větvi. Ježíšmarjá! Všechny jsou stejné!

No matter what the shapes were, the growth law is the same.

Bez ohledu na to, o jaké tvary šlo, zákon růstu platí stejný.

And the mathematicians and scientists in the crowd

A matematici a vědci v publiku

will recognize these two progressions

rozpoznají tyto dvě posloupnosti

as a first-order discrete differential equation

jako diskrétní diferenciální rovnici prvního řádu

and a second-order discrete differential equation,

a diskrétní diferenciální rovnici druhého řádu.

derived by six-year-olds.

Odvozenou šestiletými dětmi.

Well, that's pretty amazing.

Což je úžasné.

That isn't what we usually try to teach six-year-olds.

Tohle obvykle šestileté děti neučíme.

So, let's take a look now at how we might use the computer for some of this.

Teď se podívejme, jak k něčemu takovému použít počítač.

And so the first idea here is

Nejprve

just to show you the kind of things that children do.

vám ukážu to, co dělají děti.

I'm using the software that we're putting on the $100 laptop.

Používám software, který instalujeme na notebook za 100 dolarů.

So I'd like to draw a little car here --

Pokusím se namalovat autíčko.

I'll just do this very quickly -- and put a big tire on him.

Jen tak narychlo. Přidám mu veliká kola.

And I get a little object here and I can look inside this object,

A získám malý předmět, do kterého můžu nahlížet.

I'll call it a car. And here's a little behavior: car forward.

Pojmenuji ho "auto." A tady máme nějaké ovládání: jízda dopředu.

Each time I click it, car turn.

Pokaždé, když na to kliknu, auto zatočí.

If I want to make a little script to do this over and over again,

Pokud chci vytvořit malý skript, aby se to opakovalo,

I just drag these guys out and set them going.

přetáhnu tyhle kroky a nastavím je tak, aby fungovaly.

And I can try steering the car here by ...

Můžu zkusit řízení auta o -

See the car turn by five here?

vidíte, jak se auto otočí o pětinu?

So what if I click this down to zero?

Co když kliknu sem a nastavím to na nulu?

It goes straight. That's a big revelation for nine-year-olds.

Jede rovně. To je pro devítiletého docela objev.

Make it go in the other direction.

Zkusíme jet jiným směrem.

But of course, that's a little bit like kissing your sister

Pokud jde o řízení,

as far as driving a car,

je to samozřejmě brnkačka.

so the kids want to do a steering wheel;

Proto děti chtějí vytvořit volant.

so they draw a steering wheel.

Nakreslí tedy volant.

And we'll call this a wheel.

Nazvěme to "volant".

See this wheel's heading here?

Vidíte záhlaví toho kola tady?

If I turn this wheel, you can see that number over there going minus and positive.

Pokud otočím volantem, vidíte, že se to číslo mění do mínusu a do plusu.

That's kind of an invitation to pick up this name of

To je jistá výzva vybrat

those numbers coming out there

čísla, která se tam objevují,

and to just drop it into the script here,

a vložit je do tohoto skriptu.

and now I can steer the car with the steering wheel.

Teď můžu řídit auto volantem.

And it's interesting.

A je to zajímavé.

You know how much trouble the children have with variables,

Sami víte, jaké velké mají děti problémy s proměnnými,

but by learning it this way, in a situated fashion,

ale když to učíte takto, ve formě modelování,

they never forget from this single trial

díky tomuto primitivnímu pokusu nikdy nezapomenou,

what a variable is and how to use it.

co to proměnná je a jak ji užívat.

And we can reflect here the way Gillian Ishijima did.

Tady se můžeme zamyslet nad tím, co dělala Gillian Ishijimaová.

So if you look at the little script here,

Podíváte-li se na ten skript,

the speed is always going to be 30.

rychlost je vždy rovna 30.

We're going to move the car according to that over and over again.

Podle toho začneme autem pohybovat, znova a znova.

And I'm dropping a little dot for each one of these things;

Po každém intervalu zaznamenám malou tečku.

they're evenly spaced because they're 30 apart.

Mají rovnoměrné odstupy, protože jsou 30 bodů od sebe.

And what if I do this progression that the six-year-olds did

Co když udělám tuto posloupnost jako šestiletý

of saying, "OK, I'm going to increase the speed by two each time,

a řeknu si: "Tak, pokaždé zvýším rychlost dvakrát

and then I'm going to increase the distance by the speed each time?

"a pak zvětším vzdálenost v závislosti na rychlosti.

What do I get there?"

"Co dostanu?"

We get a visual pattern of what these nine-year-olds called acceleration.

Dostaneme vizuální vzorec toho, čemu devítiletí říkají "zrychlení".

So how do the children do science?

Takže jak děti dělaly vědu?

(Video) Teacher: [Choose] objects that you think will fall to the Earth at the same time.

(Video) Učitel: Předměty, které podle vás budou padat k zemi zároveň...

Student 1: Ooh, this is nice.

Dítě: To je pěkné.

Teacher: Do not pay any attention

Učitel: Nevšímejte si toho,

to what anybody else is doing.

co dělají ostatní.

Who's got the apple?

Kdo má jablko?

Alan Kay: They've got little stopwatches.

Alan Kay: Dostali malé stopky.

Student 2: What did you get? What did you get?

Učitel: Co dostanete? Co jste dostali?

AK: Stopwatches aren't accurate enough.

AK: Stopky nejsou dost přesné.

Student 3: 0.99 seconds.

Holčička: 0,99 sekundy.

Teacher: So put "sponge ball" ...

Učitel: Tak pusť molitanový míček...

Student 4l: [I decided to] do the shot put and the sponge ball

Holčička: Tady se spustila koule a molitanový míček,

because they're two totally different weights,

protože mají úplně jinou hmotnost.

and if you drop them at the same time,

A když je pustíte zároveň,

maybe they'll drop at the same speed.

snad dopadnou stejnou rychlostí.

Teacher: Drop. Class: Whoa!

Učitel: Hoď!

AK: So obviously, Aristotle never asked a child

AK: Aristoteles se nikdy nezeptal dítěte

about this particular point

na tento dílčí aspekt,

because, of course, he didn't bother doing the experiment,

protože si samozřejmě nedal tu práci s experimentem

and neither did St. Thomas Aquinas.

stejně jako svatý Tomáš Akvinský.

And it was not until Galileo actually did it

A až za Galilea

that an adult thought like a child,

dospělý přemýšlel jako dítě.

only 400 years ago.

Před pouhými 400 lety.

We get one child like that about every classroom of 30 kids

Ve třídě se 30 žáky je jedno takové dítě,

who will actually cut straight to the chase.

které jde rovnou k jádru věci.

Now, what if we want to look at this more closely?

Co kdybychom se teď na to podívali blíže?

We can take a movie of what's going on,

Můžeme natočit, co se tu děje,

but even if we single stepped this movie,

ale i když ten film natočíme po krocích,

it's tricky to see what's going on.

je obtížné vidět, o co jde.

And so what we can do is we can lay out the frames side by side

Můžeme tedy položit snímky vedle sebe

or stack them up.

nebo je poskládat na sebe.

So when the children see this, they say, "Ah! Acceleration,"

Když to děti vidí, řeknou: "Aha, zrychlení."

remembering back four months when they did their cars sideways,

Vzpomenou si totiž, co před 4 měsíci prováděly s řízením auta,

and they start measuring to find out what kind of acceleration it is.

a začnou měřit, aby zjistily, o který druh zrychlení se jedná.

So what I'm doing is measuring from the bottom of one image

Takže já to teď změřím od spodní části obrázku

to the bottom of the next image, about a fifth of a second later,

ke spodní části dalšího obrázku, zhruba o pětinu sekundy později,

like that. And they're getting faster and faster each time,

a jsou pokaždé čím dál rychlejší.

and if I stack these guys up, then we see the differences; the increase

A pokud nakupím tyto kousky na sebe, uvidíme rozdíly: nárůst

in the speed is constant.

rychlosti je konstantní.

And they say, "Oh, yeah. Constant acceleration.

A děti si řeknou: "Aha, konstantní zrychlení."

We've done that already."

To už jsme dělaly.

And how shall we look and verify that we actually have it?

A jak si ověříme, že to tak skutečně je?

So you can't tell much from just making the ball drop there,

Moc neusoudíme z pouhého spouštění koule,

but if we drop the ball and run the movie at the same time,

ale když hodíme kouli a zároveň pustíme film,

we can see that we have come up with an accurate physical model.

vidíme, že jsme dostali přesný fyzikální model.

Galileo, by the way, did this very cleverly

Mimochodem, Galileo to provedl velmi chytře

by running a ball backwards down the strings of his lute.

kutálením koule sem a tam po strunách své loutny.

I pulled out those apples to remind myself to tell you that

Ty jablka jsem tam dal, abych vám nezapomněl říct,

this is actually probably a Newton and the apple type story,

že toto je pravděpodobně verze příběhu o Newtonovi a jablku,

but it's a great story.

což je ovšem skvělý příběh.

And I thought I would do just one thing

Napadlo mě se stodolarovým notebookem

on the $100 laptop here just to prove that this stuff works here.

udělat jednu věc, abych dokázal, že to funguje i v něm.

So once you have gravity, here's this --

Když máme gravitaci -

increase the speed by something,

zvýšíme o něco rychlost,

increase the ship's speed.

třeba rychlost lodi.

If I start the little game here that the kids have done,

Pokud spustím banální hru, jako to dělaly děti,

it'll crash the space ship.

kosmickou loď to zničí.

But if I oppose gravity, here we go ... Oops!

Pokud ale postavím gravitaci protiváhu, pak... hopla!

(Laughter)

(smích)

One more.

Ještě jednou.

Yeah, there we go. Yeah, OK?

A je to. Vidíte?

I guess the best way to end this is with two quotes:

Řekl bych, že nejlepší bude skončit dvěma citáty.

Marshall McLuhan said,

Marshall McLuhan řekl:

"Children are the messages that we send to the future,"

"Děti jsou poselství, které posíláme do budoucnosti."

but in fact, if you think of it,

Pokud však o tom přemýšlíte,

children are the future we send to the future.

děti jsou budoucnost, kterou posíláme do budoucnosti.

Forget about messages;

Zapomeňte na poselství.

children are the future,

Děti jsou budoucnost.

and children in the first and second world

A děti v prvním a druhém světě

and, most especially, in the third world

a zvláště ve třetím světě

need mentors.

potřebují učitele.

And this summer, we're going to build five million of these $100 laptops,

Letos necháme vyrobit 5 milionů těchto stodolarových notebooků

and maybe 50 million next year.

a příští rok 50 milionů.

But we couldn't create 1,000 new teachers this summer to save our life.

Jenže nedokážeme vyrobit tisíc nových učitelů, i kdyby nám šlo o život.

That means that we, once again, have a thing where we can put technology out,

Což znamená, že sice opět máme věc plnou technologie,

but the mentoring that is required to go

ale zaučení, které je k jejímu použití nutné,

from a simple new iChat instant messaging system

od jednoduchých okamžitých zpráv v novém systému iChat

to something with depth is missing.

po něco náročnějšího, tady chybí.

I believe this has to be done with a new kind of user interface,

Věřím, že toho lze dosáhnout s novým typem uživatelského rozhraní.

and this new kind of user interface could be done

Takovéto rozhraní by šlo vyvinout

with an expenditure of about 100 million dollars.

s rozpočtem asi 100 milionů dolarů.

It sounds like a lot, but it is literally 18 minutes of what we're spending in Iraq --

Zdá se to hodně, ale je to doslova 18 minut toho, co utratíme v Iráku.

we're spending 8 billion dollars a month; 18 minutes is 100 million dollars --

Irák nás stojí 8 miliard měsíčně. 18 minut odpovídá 100 milionům dolarů.

so this is actually cheap.

Takže je to ve skutečnosti levné.

And Einstein said,

A Einstein řekl:

"Things should be as simple as possible, but not simpler."

"Věci by měly co nejjednodušší, ale ne jednodušší."

Thank you.

Děkuji vám.