Ugly History: The Spanish Inquisition - Kayla Wolf

Překladatel: Jan Martinek Korektor: Lenka Slámová

It’s 1481.

Je rok 1481.

In the city of Seville,

Ve městě Sevilla

devout Catholics are turning themselves in to the authorities.

se oddaní katolíci autoritám doznávají,

They’re confessing to heresy— failure to follow the beliefs of the Catholic Church.

že se dopustili kacířství – neschopnosti následovat učení katolické církve.

But why?

Ale proč?

The Spanish Inquisition has arrived in Seville.

Španělská inkvizice dorazila do Sevilly.

The Inquisition began in 1478, when Pope Sixtus IV issued a decree

Inkvizice začala v roce 1478, když papež Sixtus IV. vydal bulu

authorizing the Catholic monarchs, Ferdinand and Isabella,

zmocňující katolické panovníky Ferdinanda a Isabelu

to root out heresy in the Spanish kingdoms—

k vymýcení kacířství ve španělských královstvích

a confederacy of semi-independent kingdoms

– v konfederaci částečně nezávislých království

in the area that would become the modern country of Spain.

na území dnešního moderního Španělska.

Though the order came from the church, the monarchs had requested it.

Ačkoliv příkaz přišel od církve, vyžádali si jej panovníci.

When the Inquisition began, the Spanish kingdoms were diverse

Na počátku inkvizice

byla španělská království etnicky i nábožensky rozmanitá,

both ethnically and religiously,

with Jews, Muslims, and Christians living in the same regions.

s židy, muslimy a křesťany žijícími na tomtéž území.

The Inquisition quickly turned its attention to ridding the region

Inkvizice rychle zaměřila svou pozornost na to,

of people who were not part of the Catholic Church.

aby region zbavila těch, kteří se nehlásili ke katolické církvi.

It would last more than 350 years.

Trvala více než 350 let.

On the ground, groups called tribunals ran the Inquisition in each region.

V každém regionu měla své tribunály.

Roles on a tribunal could include

V tribunálech mívali svou roli

an arresting constable, a prosecuting attorney,

zatýkací strážník, prokurátor,

inquisitors to question the accused, and a scribe.

inkvizitoři vyslýchající obviněné a písař.

A “Grand Inquisitor,” a member of the clergy selected by the king and queen,

V čele tribunálu stál téměř vždy „velký inkvizitor“,

almost always led a tribunal.

člen duchovenstva vybraný králem a královnou.

The Inquisition marked its arrival in each new place with an “Edict of Grace.”

Po každém příjezdu na nové místo inkvizice vyhlásila „edikt milosrdenství“.

Typically lasting 40 days,

Edikt obvykle platil 40 dní

the Edict of Grace promised mercy to those who confess to heresy.

a sliboval odpuštění všem, kteří se ke kacířství sami přiznají.

After that, the inquisitors persecuted suspected heretics

Poté inkvizitoři pronásledovali podezřelé kacíře

on the basis of anonymous accusations.

na základě anonymních udání.

So the confessors in Seville probably didn’t see themselves as actual heretics—

Ti, kteří se v Seville doznávali, se nejspíše nepovažovali za skutečné kacíře –

instead, they were hedging their bets by reporting themselves

naopak se chránili tím, že se sami udali,

when the consequences were low,

dokud byli následky mírnější,

rather than risking imprisonment or torture

než aby riskovali, že budou vězněni či mučeni,

if someone else accused them later on.

pokud by je později udal někdo jiný.

They were right to worry:

Měli dobré důvody k obavám:

once the authorities arrested someone, accusations were often vague,

když autority někoho zatkly, obvinění bývala často vágní,

so the accused didn’t know the reasons for their arrest

takže obviněný nevěděl, proč byl zatčen

or the identity of their accuser.

nebo kdo jej udal.

Victims were imprisoned for months or even years.

Oběti byly uvězněny měsíce, někdy i roky.

Once arrested, their property was confiscated,

Jejich majetek byl po zatčení zkonfiskován,

often leaving their families on the street.

jejich rodiny byly často ponechány bez domova.

Under these conditions, victims confessed to the most mundane forms of heresy—

Za takových podmínek se lidé preventivně doznávali k neškodným formám kacířství,

like hanging linen to dry on a Saturday.

např. že v sobotu věšeli k usušení prádlo.

The Inquisition targeted different subsets of the population over time.

Inkvizice se postupně zaměřovala na různé části populace.

In 1492, at the brutal Grand Inquisitor Tomás de Torquemada’s urging,

V roce 1492 na výzvu brutálního velkého inkvizitora Tomáse de Torquemada

the monarchs issued a decree giving Spanish Jews four months

vydali panovníci dekret, který španělským židům přikázal,

to either convert to Christianity or leave the kingdom.

aby do čtyř měsíců buď konvertovali ke křesťanství, nebo opustili království.

Thousands were expelled and those who stayed risked persecution.

Tisíce lidí byly vyhnány a ti, kteří zůstali, riskovali pronásledování.

Converts to Christianity, known as conversos, weren’t even safe,

Ani konvertité ke křesťanství, známí jako conversos, nebyli v bezpečí,

because authorities suspected them of practicing Judaism in secret.

protože je autority podezřívaly z praktikování judaismu v utajení.

The hatred directed at conversos was both religious and economic,

Nenávist vůči konvertitům byla náboženská i ekonomická,

as conversos made up a large portion of the upper middle class.

protože conversos představovali velkou část vyšší střední třídy.

The Inquisition eventually shifted its focus to the moriscos,

Inkvizice nakonec zaměřila svoji pozornost na morisky,

converts to Christianity from Islam.

křesťanské konvertity z Islámu.

In 1609, an edict passed forcing all moriscos to leave.

V roce 1609 byl vydán edikt, který jim všem nařizoval odejít.

An estimated 300,000 left.

Přibližně 300 000 jich odešlo.

Those who remained became the Inquisition’s next targets.

Ti, kteří zůstali, se stali dalšími oběťmi inkvizice.

The inquisitors announced the punishments of those found guilty of heresy

Inkvizitoři vyhlašovali své tresty pro kacíře

in public gatherings called autos de fé, or acts of faith.

na veřejných setkáních nazývaných autos de fé neboli skutky víry.

Hundreds of people gathered to watch the procession of sinners, mass, sermon,

Stovky lidí se shromáždily, aby sledovali procesí hříšníků, mše, kázání

and finally the announcement of punishments.

a nakonec i vynesení trestů.

Most of the accused received punishments like imprisonment, exile,

Většina obviněných byla potrestána uvězněním nebo exilem,

or having to wear a sanbenito, a garment that marked them as a sinner.

případně museli nosit sanbenito, róbu, která označovala hříšníky.

The worst punishment was “relaxado en persona”—

Nejtěžším trestem bylo „relaxado en persona“,

a euphemism for burning at the stake.

což byl eufemismus pro upálení na hranici.

This punishment was relatively uncommon—

Tento trest byl relativně neobvyklý

reserved for unrepentant and relapsed heretics.

– byl vyhrazen pro zatvrzelé a mnohonásobné kacíře.

Over 350 years after Queen Isabella started the Inquisition,

Více než 350 let poté, co královna Isabela I. inkvizici zahájila,

her namesake, Queen Isabella II, formally ended it on July 15th, 1834.

ji její jmenovkyně královna Isabela II. 15. července 1834 formálně ukončila.

The Spanish kingdoms’ dependence on the Catholic Church had isolated them

Závislost španělských království na katolické církvi vedla k izolaci,

while the rest of Europe experienced the Enlightenment

zatímco zbytek Evropy zažíval osvícenství

and embraced the separation of church and state.

a oddělení církve od státu.

Historians still debate the number of people killed during the Inquisition.

Historikové stále diskutují, kolik lidí bylo inkvizicí zabito.

Some suggest over 30,000 but most estimate between 1,000 and 2,000.

Někteří tvrdí, že více než 30 000, ale většina odhadů je mezi 1 000 a 2 000.

The consequences of the Inquisition, however, reach far beyond fatalities.

Následky inkvizice nicméně dalece přesahují počty mrtvých.

In some places, an estimated 1/3 of prisoners were tortured.

Na některých místech byla mučena přibližně třetina všech vězňů.

Hundreds of thousands of members of religious minorities

Stovky tisíc příslušníků náboženských menšin

were forced to leave their homes,

musely opustit své domovy

and those who remained faced discrimination and economic hardship.

a ti, kteří zůstali, čelili diskriminaci a ekonomickým obtížím.

Smaller inquisitions in Spanish colonial territories

Menší inkvizice probíhaly ve španělských koloniích

in the Americas, especially Mexico, carried their own tolls.

v Amerikách, zejména pak v Mexiku.

Friends turned in friends, neighbors accused neighbors,

Přátelé udávali přátele, sousedé obviňovali sousedy,

and even family members reported each other of heresy.

a k ohlašování kacířství docházelo i mezi rodinnými příslušníky.

Under the Inquisition,

Kvůli inkvizici

people were condemned to live in fear and paranoia for centuries.

byli lidé odsouzeni k životu ve strachu a paranoii.