Thomas Goetz: It's time to redesign medical data

Překladatel: Jan Kadlec Korektor: Petr Bela

I'm going to be talking to you

Hodlám vám dnes povědět něco

about how we can tap

o tom, jak můžeme využít

a really underutilized resource in health care,

vskutku nedoceněný zdroj v oblasti zdravotní péče,

which is the patient,

kterým je pacient –

or, as I like to use the scientific term,

nebo, jelikož velmi rád užívám vědeckých termínů –

people.

člověk.

Because we are all patients, we are all people.

Protože my všichni jsme pacienti, všichni jsme lidé.

Even doctors are patients at some point.

I doktoři jsou čas od času pacienti.

So I want to talk about that

Chci o tom tedy mluvit

as an opportunity

jako o příležitosti,

that we really have failed to engage with very well in this country

kterou jsme nedokázali naplno využít jak v této zemi,

and, in fact, worldwide.

tak vlastně ani na celém světě.

If you want to get at the big part --

Když si chcete ukousnout velké sousto –

I mean from a public health level, where my training is --

myslím to na úrovni veřejného zdraví, což je můj obor –

you're looking at behavioral issues.

dostanete se k behaviorálním otázkám,

You're looking at things where people are actually given information,

dostanete se ke zkoumání toho, jak se k lidem dostávají informace,

and they're not following through with it.

které poté nevyužívají.

It's a problem that manifests itself in diabetes,

Je to problém projevující se u cukrovky,

obesity, many forms of heart disease,

obezity, nespočtu forem srdečních chorob,

even some forms of cancer -- when you think of smoking.

dokonce i několika forem rakoviny – když dojde na kouření.

Those are all behaviors where people know what they're supposed to do.

To všechno jsou situace, při kterých lidé vědí, co by měli dělat.

They know what they're supposed to be doing,

Oni vědí, co by měli dělat,

but they're not doing it.

ale nedělají to.

Now behavior change is something

Změna v chování

that is a long-standing problem in medicine.

je v medicíně dlouhotrvající problém.

It goes all the way back to Aristotle.

Vine se až daleko zpátky k Aristotelovi.

And doctors hate it, right?

A doktoři to nesnáší, víte?

I mean, they complain about it all the time.

Chci říct, stále si na to stěžují.

We talk about it in terms of engagement, or non-compliance.

Bavíme se o tom jako o zaujetí či nesouhlasu,

When people don't take their pills,

když lidé neberou své prášky,

when people don't follow doctors' orders --

když neposlouchají lékařovy příkazy.

these are behavior problems.

To vše jsou problémy v chování.

But for as much as clinical medicine

Ovšem zatímco klinická medicína

agonizes over behavior change,

zbrojí proti této změně v chování,

there's not a lot of work done

moc se toho neudělalo

in terms of trying to fix that problem.

ve snaze napravit tento problém.

So the crux of it

Jádro pudla

comes down to this notion of decision-making --

tedy spočívá v povědomí o možnosti rozhodnout se –

giving information to people in a form

dát lidem informace v podobě,

that doesn't just educate them

která je jen nepoučí

or inform them,

či neinformuje,

but actually leads them to make better decisions,

ale povede je nakonec k učinění lepších rozhodnutí,

better choices in their lives.

lepších voleb co se jejich života týče.

One part of medicine, though,

Jeden obor lékařství

has faced the problem of behavior change pretty well,

již čelil tomuto problému změny v chování; tím oborem

and that's dentistry.

je zubařina.

Dentistry might seem -- and I think it is --

Stomatologie se může zdát – a já si to myslím také –

many dentists would have to acknowledge

spousta zubařů by muselo přiznat,

it's somewhat of a mundane backwater of medicine.

že je to něco jako rybníček, ve kterém se nikdo nechce koupat.

Not a lot of cool, sexy stuff happening in dentistry.

Ve stomatologii se nekoná nic přitažlivého.

But they have really taken this problem of behavior change

Avšak dokázali jsme tento problém změny v chování uchopit

and solved it.

a vyřešit.

It's the one great preventive health success

Je to obrovský úspěch v oblasti preventivní péče,

we have in our health care system.

jakou náš zdravotnický systém nabízí.

People brush and floss their teeth.

Lidé si čistí zuby a používají zubní nit.

They don't do it as much as they should, but they do it.

Sice ne tolik, jak by měli, ale dělají to.

So I'm going to talk about one experiment

Povím vám o jednom experimentu,

that a few dentists in Connecticut

který si pár zubařů v Connecticutu

cooked up about 30 years ago.

vymyslelo před nějakými 30 lety.

So this is an old experiment, but it's a really good one,

Je to docela starý experiment, ale opravdu dobrý,

because it was very simple,

protože je jednoduchý

so it's an easy story to tell.

a dá se tak lehce převyprávět.

So these Connecticut dentists decided

Tito connecticutští zubaři si tedy řekli,

that they wanted to get people to brush their teeth and floss their teeth more often,

že by bylo dobré, kdyby si lidi čistili zuby častěji a také víc používali zubní nit.

and they were going to use one variable:

Chystali se použít jeden faktor:

they wanted to scare them.

Chtěli je vyděsit.

They wanted to tell them how bad it would be

Chtěli jim říct, jak strašlivě mohou dopadnout,

if they didn't brush and floss their teeth.

když si nebudou čistit zuby a zapomenou na nit.

They had a big patient population.

Měli ohromnou spoustu pacientů.

They divided them up into two groups.

Rozdělili je do dvou skupin.

They had a low-fear population,

Získali tak poměrně nebojácnou skupinu,

where they basically gave them a 13-minute presentation,

které předvedli 13minutovou prezentaci

all based in science,

založenou na vědeckých faktech,

but told them that, if you didn't brush and floss your teeth,

ale řekli jim, že když si nebudou čistit zuby a užívat zubní nit,

you could get gum disease. If you get gum disease, you will lose your teeth,

mohou onemocnět paradontózou. A když budou mít nemocné dásně, ztratí zuby,

but you'll get dentures, and it won't be that bad.

ale žádný strach, dostanou protézu, což není zas tak zlé.

So that was the low-fear group.

Takže to byla poměrně nebojácná skupina.

The high-fear group, they laid it on really thick.

Na bojácnější skupinu to pak vybalili tvrdě.

They showed bloody gums.

Ukázali jim krvácející dásně,

They showed puss oozing out from between their teeth.

ukázali jim hnis vytékající z mezizubních prostor,

They told them that their teeth were going to fall out.

řekli jim, že jim zuby brzy vypadnou,

They said that they could have infections

že mohou dostat infekce,

that would spread from their jaws to other parts of their bodies,

které se z čelistí rozšíří do dalších částí jejich těl

and ultimately, yes, they would lose their teeth.

a nakonec, ano, nakonec ztratí své zuby.

They would get dentures, and if you got dentures,

Že sice dostanou protézu, ale s protézou

you weren't going to be able to eat corn-on-the-cob,

že už nebudou schopni jíst kukuřičné klasy,

you weren't going to be able to eat apples,

že se už nezakousnou do jablka,

you weren't going to be able to eat steak.

že už nebudou schopni sníst steak;

You'll eat mush for the rest of your life.

že budou do konce života odkázáni na kaši.

So go brush and floss your teeth.

Takže ať jdou a vyčistí si zuby a projedou je nití.

That was the message. That was the experiment.

To bylo jejich poselství, to byl ten experiment.

Now they measured one other variable.

Pak začali měřit další proměnnou.

They wanted to capture one other variable,

Chtěli zachytit další parametr,

which was the patients' sense of efficacy.

což byl pacientův efekt ovlivnění.

This was the notion of whether the patients felt

Cílem bylo změřit, jestli to na pacienty zapůsobilo tak,

that they actually would go ahead and brush and floss their teeth.

že by nakonec opravdu šli a vyčistili si zuby a vytáhli zubní nit.

So they asked them at the beginning,

Takže se jich na začátku zeptali:

"Do you think you'll actually be able to stick with this program?"

„Myslíte si, že budete schopni dodržovat tento program?“

And the people who said, "Yeah, yeah. I'm pretty good about that,"

A lidé, kteří odvětili: „Ano, ano, jsem na to připravený,“

they were characterized as high efficacy,

byli zařazeni jako vysoce ovlivnění,

and the people who said,

ti co odpověděli:

"Eh, I never get around to brushing and flossing as much as I should,"

„Uhm, nikdy se k čištění a k zubní niti nedostanu tak moc jak bych měl,“

they were characterized as low efficacy.

byli zařazeni jako méně ovlivnění.

So the upshot was this.

Závěr byl takový.

The upshot of this experiment

Závěr tohoto experimentu

was that fear was not really a primary driver

byl, že strach nebyl hlavním činitelem

of the behavior at all.

jejich chování.

The people who brushed and flossed their teeth

Lidé, kteří si čistili zuby a užívali zubní nit

were not necessarily the people

nebyli zcela nezbytně ti,

who were really scared about what would happen --

kteří se opravdu obávali toho, co by se mohlo stát –

it's the people who simply felt that they had the capacity

byli to lidé, kteří v sobě měli schopnost

to change their behavior.

změnit své chování.

So fear showed up as not really the driver.

Takže strach se neukázal jako hlavní příčina;

It was the sense of efficacy.

byl to efekt ovlivnění.

So I want to isolate this,

Chtěl bych to vyzdvihnout,

because it was a great observation --

protože to byl skvělý objev –

30 years ago, right, 30 years ago --

před 30 lety, přesně tak, před 30 lety –

and it's one that's laid fallow in research.

který položil základy dalšímu výzkumu.

It was a notion that really came out

Byla to myšlenka vycházející vlastně

of Albert Bandura's work,

z prací Alberta Bandury,

who studied whether

který se zajímal o to,

people could get a sense of empowerment.

zda lidé mohou získat pocit zplnomocnění.

The notion of efficacy basically boils down to one -- that

Povědomí o účinnosti se vlastně scvrklo jen na to,

if somebody believes that they have the capacity to change their behavior.

jestli si někdo myslí, že vládne schopností změnit své chování.

In health care terms, you could characterize this

Co se zdravotní péče týče, dalo by se to vysvětlit jako fakt,

as whether or not somebody feels

zda někdo cítí nebo ne,

that they see a path towards better health,

že vidí způsob, jak být zdravější,

that they can actually see their way towards getting better health,

způsob, který mohou aplikovat i oni s cílem být zdravější.

and that's a very important notion.

A to je velice důležité zjištění.

It's an amazing notion.

Je to ohromující zjištění.

We don't really know how to manipulate it, though, that well.

Ovšem nevíme zrovna dvakrát nejlépe, co s tím dělat.

Except, maybe we do.

Tedy, možná víme.

So fear doesn't work, right? Fear doesn't work.

Víme, že strach nefunguje, že prostě nefunguje.

And this is a great example

Toto je nádherný příklad

of how we haven't learned that lesson at all.

toho, jak jsme si z té lekce vůbec nic neodnesli.

This is a campaign from the American Diabetes Association.

Je to kampaň Americké diabetické asociace.

This is still the way we're communicating messages about health.

Je to způsob, jakým šíříme poselství o zdraví.

I mean, I showed my three-year-old this slide last night,

Tento obrázek jsem ukázal svému tříletému synovi

and he's like, "Papa, why is an ambulance in these people's homes?"

a on na to: „Tati? Proč je u těch lidí sanitka?“

And I had to explain, "They're trying to scare people."

Snažil jsem se vysvětlit: „Snaží se vyděsit lidi.“

And I don't know if it works.

Nejsem si jistý, jestli to funguje.

Now here's what does work:

Teď pro změnu něco, co funguje:

personalized information works.

personalizované informace.

Again, Bandura recognized this

Je to něco, co Bandura věděl

years ago, decades ago.

před několika lety, desítkami let.

When you give people specific information

Když dáte lidem specifické informace

about their health, where they stand,

o jejich zdraví, jak si na tom stojí,

and where they want to get to, where they might get to,

kam se chtějí dostat, kam se mohou dostat,

that path, that notion of a path --

ta cestička, povědomí o cestičce

that tends to work for behavior change.

svým způsobem trochu mění chování.

So let me just spool it out a little bit.

Trochu vám to přiblížím.

So you start with personalized data, personalized information

Začnete s personalizovanými daty, personalizovanými informacemi,

that comes from an individual,

které pocházejí od jedince,

and then you need to connect it to their lives.

a pak je nějak musíte spojit s jeho životem.

You need to connect it to their lives,

Musíte je propojit s jeho životem,

hopefully not in a fear-based way, but one that they understand.

ideálně ho však nevystrašit, ale předložit informace tak, aby je chápal.

Okay, I know where I sit. I know where I'm situated.

Dobře, sedím někde tady. Někde tady se nacházím.

And that doesn't just work for me in terms of abstract numbers --

Ale nic mi to neříká co se abstraktních čísel týče,

this overload of health information

tady ten přehršel informací o zdraví,

that we're inundated with.

kterými jsme zaplaveni,

But it actually hits home.

ale nakonec najdou svůj cíl.

It's not just hitting us in our heads; it's hitting us in our hearts.

Jen nezasahují hlavu, ale naše srdce.

There's an emotional connection to information

Jedná se o emoční souznění s informací,

because it's from us.

protože pochází od nás.

That information then needs to be connected to choices,

Informace tedy musí být propojena s volbami,

needs to be connected to a range of options,

musí být spojena s výběrem z možností,

directions that we might go to --

směry, kterými se můžeme vydat –

trade-offs, benefits.

jejich oběťmi, přednostmi.

Finally, we need to be presented with a clear point of action.

Nakonec nám musí být jasné, co můžeme udělat.

We need to connect the information

Musíme informaci vždy spojit

always with the action,

s nějakou akcí,

and then that action feeds back

ta akce pak vyvolává zpětnou vazbu

into different information,

v jiné informaci,

and it creates, of course, a feedback loop.

a to samozřejmě vytváří smyčku.

Now this is a very well-observed and well-established notion

Toto je dosti dobře pozorované a ustálené vnímání

for behavior change.

změny v chování.

But the problem is that things -- in the upper-right corner there --

Problém však leží tady vpravo nahoře,

personalized data, it's been pretty hard to come by.

jsou to personalizovaná data, která se nezískávají lehce.

It's a difficult and expensive commodity,

Bylo to nedostupné a drahé zboží –

until now.

až dosud.

So I'm going to give you an example, a very simple example of how this works.

Ukážu vám tedy příklad, velmi jednoduchý příklad, jak to funguje.

So we've all seen these. These are the "your speed limit" signs.

Všichni je asi znáte, tyto ukazatele „Jedete rychlostí…“.

You've seen them all around,

Jsou všude okolo,

especially these days as radars are cheaper.

zejména když dnes jsou radary levnější.

And here's how they work in the feedback loop.

Takhle fungují ve zpětné smyčce.

So you start with the personalized data

Začnete s personalizovanými daty,

where the speed limit on the road that you are at that point

u kterých rychlostní omezení na silnici, na které jedete,

is 25,

je 40

and, of course, you're going faster than that.

a vy, samozřejmě, jedete rychleji než čtyřicítkou.

We always are. We're always going above the speed limit.

Vždycky to děláme. Vždy jezdíme přes rychlostní limit.

The choice in this case is pretty simple.

Volba je v tomto případě jednoduchá.

We either keep going fast, or we slow down.

Buď pokračujeme v rychlé jízdě, nebo zpomalíme.

We should probably slow down,

Nejspíš bychom měli zpomalit

and that point of action is probably now.

a to je akce, kterou teď nejspíše uděláme.

We should take our foot off the pedal right now,

Měli bychom právě teď sundat nohu z pedálu.

and generally we do. These things are shown to be pretty effective

Běžně to děláme; tato akce se ukázala být docela efektivní,

in terms of getting people to slow down.

když lidé chtějí zpomalit.

They reduce speeds by about five to 10 percent.

Zpomalí to o nějakých 5 až 10 procent.

They last for about five miles,

Vydrží to ani ne deset kilometrů,

in which case we put our foot back on the pedal.

když zase sešlápneme plyn.

But it works, and it even has some health repercussions.

Ale funguje to a má to dokonce nějaké důsledky pro zdraví.

Your blood pressure might drop a little bit.

Váš krevní tlak může trochu klesnout.

Maybe there's fewer accidents, so there's public health benefits.

Možná pak bude méně nehod, takže to prospěje i veřejnému zdraví.

But by and large, this is a feedback loop

Avšak celkem vzato, tato zpětná smyčka

that's so nifty and too rare.

je až příliš fajnová a vzácná.

Because in health care, most health care,

Protože ve zdravotní péči – převážné její části –

the data is very removed from the action.

jsou data vzdálena od akce.

It's very difficult to line things up so neatly.

Je těžké to všechno tak hezky seřadit.

But we have an opportunity.

Ale možnost máme.

So I want to talk about, I want to shift now to think about

Chci teď tedy mluvit – chci se trochu zamyslet nad tím,

how we deliver health information in this country,

jak v této zemi zpřístupňujeme informace o zdraví,

how we actually get information.

jak ty informace vlastně získáváme.

This is a pharmaceutical ad.

Toto je reklama na léky.

Actually, it's a spoof. It's not a real pharmaceutical ad.

Vlastně to je parodie, není to opravdová reklama.

Nobody's had the brilliant idea

Nikdo ještě neměl ten skvělý nápad

of calling their drug Havidol quite yet.

pojmenovat svůj lék Havidol.

But it looks completely right.

Ale jinak vypadá dobře.

So it's exactly the way we get

Přesně takhle získáváme

health information and pharmaceutical information,

informace o zdraví a informace o lécích,

and it just sounds perfect.

celé to zní skvěle.

And then we turn the page of the magazine,

Ale potom otočíme stránku časopisu

and we see this --

a uvidíme toto, přesně toto.

now this is the page the FDA requires pharmaceutical companies

Toto je stránka, kterou musí farmaceutické společnosti vkládat

to put into their ads, or to follow their ads,

do svých reklam nebo za ně, na příkaz úřadu pro kontrolu léčiv.

and to me, this is one of the most cynical exercises in medicine.

Připadá mi to jako velmi cynická medicínská snaha.

Because we know.

Protože víme.

Who among us would actually say that people read this?

Kdo z nás si opravdu myslí, že to lidé čtou?

And who among us would actually say

A kdo z nás si opravdu myslí,

that people who do try to read this

že lidé, kteří se tím snaží prokousat,

actually get anything out of it?

si z toho nakonec něco odnesou?

This is a bankrupt effort

Je to marná snaha

at communicating health information.

sdělit zdravotnickou informaci.

There is no good faith in this.

Není v tom dobrá víra.

So this is a different approach.

Toto je jiný přístup.

This is an approach that has been developed

Tento přístup vyvinula

by a couple researchers at Dartmouth Medical School,

skupinka vědců z Dartmouth Medical School,

Lisa Schwartz and Steven Woloshin.

Lisa Schwartzová a Steven Woloshin.

And they created this thing called the "drug facts box."

Vytvořili to, co nazývají jako infobox o léku.

They took inspiration from, of all things,

Inspirovali se, mimo jiné, u cereálií

Cap'n Crunch.

Cap'n Crunch.

They went to the nutritional information box

Podívali se na tabulku s nutričními hodnotami

and saw that what works for cereal, works for our food,

a viděli, že co funguje u cereálií, u našeho jídla,

actually helps people understand what's in their food.

vlastně pomáhá lidem rozumět tomu, co jedí.

God forbid we should use that same standard

Bože chraň, abychom používali stejný standard,

that we make Cap'n Crunch live by

který stojí za Cap'n Crunch [tyto cereálie mají dle Wikipedie mizerné výživové hodnoty, pozn. překl.]

and bring it to drug companies.

a přenesli ho k výrobcům léčiv.

So let me just walk through this quickly.

Projdu to velmi rychle.

It says very clearly what the drug is for, specifically who it is good for,

[Infobox] říká velice jasně, co je to za lék a zejména pro koho je určený,

so you can start to personalize your understanding

takže si můžete informaci sami přebrat a rozumět,

of whether the information is relevant to you

jestli je to informace vhodná pro vás

or whether the drug is relevant to you.

či jestli je pro vás vhodný samotný lék.

You can understand exactly what the benefits are.

Můžeme velmi přesně pochopit přednosti léku.

It isn't this kind of vague promise that it's going to work no matter what,

Nejsou to jen plané řeči, jak bude lék fungovat bez ohledu na okolnosti,

but you get the statistics for how effective it is.

získáte statistiky o tom, jak účinný lék je.

And finally, you understand what those choices are.

A nakonec, rozumíte i možným volbám.

You can start to unpack the choices involved

Můžete si přebrat všechny možné volby

because of the side effects.

způsobené vedlejšími účinky.

Every time you take a drug, you're walking into a possible side effect.

Vždy, když si lék vezmete, vystavujete se možným vedlejším účinkům.

So it spells those out in very clean terms,

Vyjmenovává je velmi jasně.

and that works.

A funguje to.

So I love this. I love that drug facts box.

Miluju to. Miluju tento infobox.

And so I was thinking about,

Přemýšlel jsem tedy,

what's an opportunity that I could have

jakou příležitost bych mohl mít,

to help people understand information?

abych pomohl lidem chápat informace.

What's another latent body of information that's out there

Jaký je další skrytý zdroj informací,

that people are really not putting to use?

které lidé neumí moc využít?

And so I came up with this: lab test results.

Napadlo mě toto: výsledky laboratorních testů.

Blood test results are this great source of information.

Výsledky krevních testů jsou skvělým zdrojem informací.

They're packed with information.

Jsou narvané informacemi.

They're just not for us. They're not for people. They're not for patients.

Jen nejsou určené nám; nejsou určené lidem, nejsou určené pacientům.

They go right to doctors.

Jsou jen pro doktory.

And God forbid -- I think many doctors, if you really asked them,

A popravdě řečeno – myslím, že mnoho lékařů, když se jich zeptáte,

they don't really understand all this stuff either.

nebude všem těm datům rozumět o moc víc.

This is the worst presented information.

Jsou to nejhůře prezentované informace.

You ask Tufte, and he would say,

Zeptáte se Tufteho, informačního designéra, a on na to:

"Yes, this is the absolute worst presentation of information possible."

„Ano, tyto informace jsou prezentovány tak špatně, jak jen mohou být.“

What we did at Wired

Ve Wired jsme udělali

was we went, and I got our graphic design department

to, že jsme zašli do našeho grafického oddělení a řekli jim,

to re-imagine these lab reports.

aby tyto laboratorní zprávy překreslili.

So that's what I want to walk you through.

A o tom vám teď chci něco povědět.

So this is the general blood work before,

Toto je starší krevní zpráva

and this is the after, this is what we came up with.

a toto je nová, kterou jsme vymysleli my.

The after takes what was four pages --

Nová shrnuje čtyři stránky –

that previous slide was actually

předchozí snímek byla vlastně

the first of four pages of data

první stránka dat,

that's just the general blood work.

jen obecná zpráva.

It goes on and on and on, all these values, all these numbers you don't know.

Jednu po druhé projede všechny ty hodnoty, všechna ta čísla, která neznáte.

This is our one-page summary.

Toto je náš jednostránkový souhrn.

We use the notion of color.

Hodně využíváme barvy.

It's an amazing notion that color could be used.

Je až s podivem, co všechno barvy dokáží.

So on the top-level you have your overall results,

Hned nahoře máte souhrnné výsledky,

the things that might jump out at you from the fine print.

všechno hezky přehledně, abyste to nemuseli hledat.

Then you can drill down

Pak se můžete ponořit hlouběji

and understand how actually we put your level in context,

a pochopit, jak na tom vlastně jste,

and we use color to illustrate

používáme barvy, abychom ukázali,

exactly where your value falls.

kam přesně vaše hodnoty spadají.

In this case, this patient is slightly at risk of diabetes

V tomto případě pacientovi hrozí cukrovka,

because of their glucose level.

protože má vysokou hladinu cukru.

Likewise, you can go over your lipids

Stejně tak se můžete podívat na lipidy

and, again, understand what your overall cholesterol level is

a, znovu, pochopit, jaká je vaše celková hladina cholesterolu

and then break down into the HDL and the LDL if you so choose.

a případně se podívat i na rozdíl mezi HDL a LDL, jestli budete chtít.

But again, always using color

I v tomto případě vždy používáme barvy

and personalized proximity

a personalizovaný odhad

to that information.

těchto informací.

All those other values,

Všechny tyto hodnoty,

all those pages and pages of values that are full of nothing,

všechny tyto stránky a stránky hodnot, které jsou vám k ničemu,

we summarize.

jsme zestručnili.

We tell you that you're okay, you're normal.

Řekneme vám, že jste v pořádku, že jste v normě.

But you don't have to wade through it. You don't have to go through the junk.

Ale nezahltíme vás tím. Nemusíte se prodírat nesmysly.

And then we do two other very important things

A pak uděláme další dvě velmi důležité věci,

that kind of help fill in this feedback loop:

abychom dotáhli zpětnou vazbu do konce.

we help people understand in a little more detail

Pomáháme lidem chápat do nejmenších detailů,

what these values are and what they might indicate.

co tyto hodnoty znamenají a co mohou naznačovat.

And then we go a further step -- we tell them what they can do.

A pak zajdeme ještě dále: řekneme jim, co mají dělat.

We give them some insight

Poskytneme jim jistý náhled,

into what choices they can make, what actions they can take.

jaké možnosti mají, co mohou udělat.

So that's our general blood work test.

To byly tedy naše obecné krevní testy.

Then we went to CRP test.

Pak jsme přešli k jaterním testům.

In this case, it's a sin of omission.

V tomto případě je hříchem vynechávání.

They have this huge amount of space,

Mají tolik prostoru,

and they don't use it for anything, so we do.

který pro nic nevyužívají; tak jsme to udělali my.

Now the CRP test is often done

Dnes se jaterní testy často

following a cholesterol test,

dělají po testech na cholesterol

or in conjunction with a cholesterol test.

nebo společně s testy na cholesterol.

So we take the bold step

Proto jsme se rozhodli

of putting the cholesterol information on the same page,

dát informace o cholesterolu na stejnou stránku,

which is the way the doctor is going to evaluate it.

což je způsob, kterým to lékař nakonec vyhodnocuje.

So we thought the patient might actually want to know the context as well.

Mysleli jsme, že pacient by také znal rád souvislosti.

It's a protein that shows up

CRP je protein, který se vyskytuje,

when your blood vessels might be inflamed,

když se krevní cévy mohou zanítit,

which might be a risk for heart disease.

což pak míří k riziku srdečních chorob.

What you're actually measuring

To, co se vlastně měří,

is spelled out in clean language.

je zde vysvětleno jasným jazykem.

Then we use the information

Pak použijeme informaci,

that's already in the lab report.

která už je v laboratorní zprávě.

We use the person's age and their gender

Použijeme věk a pohlaví dané osoby

to start to fill in the personalized risks.

a uvedeme rizika, která jí hrozí.

So we start to use the data we have

Využíváme tedy data, která máme,

to run a very simple calculation

k velice jednoduchému propočítání,

that's on all sorts of online calculators

které poskytuje i spousta kalkulátorů na internetu,

to get a sense of what the actual risk is.

abychom nastínili možná rizika.

The last one I'll show you is a PSA test.

Poslední věc, kterou vám ukážu, je PSA test.

Here's the before, and here's the after.

Před a potom.

Now a lot of our effort on this one --

Spousta práce na tomto –

as many of you probably know,

jak někteří z vás asi vědí,

a PSA test is a very controversial test.

PSA test je poměrně kontroverzní test.

It's used to test for prostate cancer,

Používá se k testování rakoviny prostaty,

but there are all sorts of reasons

ale ve skutečnosti je spousta důvodů,

why your prostate might be enlarged.

proč vaše prostata může být zvětšená.

And so we spent a good deal of our time

Strávili jsme tedy spousty času

indicating that.

na jeho indikování.

We again personalized the risks.

Opět jsme personalizovali rizika.

So this patient is in their 50s,

Tento pacient je padesátník,

so we can actually give them a very precise estimate

takže mu můžeme poskytnout velmi přesný odhad,

of what their risk for prostate cancer is.

jaké je u něj riziko rakoviny prostaty.

In this case it's about 25 percent, based on that.

V tomto případě je to 25 procent podle těchto odhadů.

And then again, the follow-up actions.

A pak znova, následné akce.

So our cost for this was less than 10,000 dollars, all right.

Náklady na toto byly něco pod 10 000 dolarů.

That's what Wired magazine spent on this.

Tolik na tom utratil časopis Wired.

Why is Wired magazine doing this?

Proč to ale časopis Wired dělá?

(Laughter)

(Smích)

Quest Diagnostics and LabCorp,

Quest Diagnostics a LabCorp,

the two largest lab testing companies --

dvě největší komerční laboratoře:

last year, they made profits of over 700 million dollars

Minulý rok měly zisky přes 700 milionů,

and over 500 million dollars respectively.

respektive přes 500 milionů dolarů.

Now this is not a problem of resources;

Není to tedy problém zdrojů,

this is a problem of incentives.

je to problém pobídek.

We need to recognize that the target of this information

Musíme si uvědomit, že cílem těchto informací

should not be the doctor, should not be the insurance company.

by neměl být lékař, neměla by to být ani zdravotní pojišťovna;

It should be the patient.

měl by to být pacient.

It's the person who actually, in the end,

Je to ten člověk, který nakonec

is going to be having to change their lives

bude muset změnit svůj život

and then start adopting new behaviors.

a začít si osvojovat nové zvyky.

This is information that is incredibly powerful.

Toto jsou informace, které jsou neuvěřitelně mocné.

It's an incredibly powerful catalyst to change.

Jsou neuvěřitelně mocným podnětem ke změně.

But we're not using it. It's just sitting there.

My je však nepoužíváme, prostě tu leží ladem.

It's being lost.

Ztrácí se.

So I want to just offer four questions

Chci se s vámi podělit o čtyři otázky,

that every patient should ask,

které by měl každý pacient klást,

because I don't actually expect people

protože neočekávám, že by lidé

to start developing these lab test reports.

začali rozvíjet tyto laboratorní protokoly.

But you can create your own feedback loop.

Ale můžete se o zpětnou vazbu zasadit sami.

Anybody can create their feedback loop by asking these simple questions:

Každý může získat zpětnou vazbu tak, že bude klást jednoduché otázky:

Can I have my results?

„Mohu dostat své výsledky?“

And the only acceptable answer is --

A jedinou přijatelnou odpovědí je –

(Audience: Yes.) -- yes.

(Publikum: Ano.) – ano.

What does this mean? Help me understand what the data is.

„Co to znamená? Pomozte mi tato data pochopit.“

What are my options? What choices are now on the table?

„Jaké mám možnosti? Co s tím mohu udělat?“

And then, what's next?

A pak: „A co bude dál?

How do I integrate this information

Jak mohu tyto informace

into the longer course of my life?

využít, když chci žít déle?“

So I want to wind up by just showing

Nakonec chci už jen říci,

that people have the capacity to understand this information.

že lidé mají schopnost tyto informace pochopit.

This is not beyond the grasp of ordinary people.

Nejsou za hranicemi chápání obyčejného člověka.

You do not need to have the education level of people in this room.

Nepotřebujete mít vzdělání jako lidé v této místnosti.

Ordinary people are capable of understanding this information,

Obyčejní lidé jsou schopni tyto informace pochopit,

if we only go to the effort of presenting it to them

musíme však vyvinout snahu prezentovat jim je

in a form that they can engage with.

ve formě, se kterou se vypořádají.

And engagement is essential here,

A to vypořádání je zde nejdůležitější,

because it's not just giving them information;

protože to není jen předání informací,

it's giving them an opportunity to act.

je to předání možnosti jednat.

That's what engagement is. It's different from compliance.

To je to, co znamená angažovat se; není to jen souhlas.

It works totally different from the way we talk about behavior

Je to něco úplně jiného než způsob, jakým dnes

in medicine today.

mluvíme o medicíně.

And this information is out there.

Ty informace tu už jsou.

I've been talking today about latent information,

Dnes jsem mluvil o skrytých informacích

all this information that exists in the system

a ty všechny se nacházejí v systému,

that we're not putting to use.

který zatím nevyužíváme.

But there are all sorts of other bodies of information

Ale jsou zde nejrůznější zdroje informací,

that are coming online,

které se zveřejňují online.

and we need to recognize the capacity of this information

A musíme uznat schopnost těchto informací

to engage people, to help people

angažovat lidi, pomáhat lidem

and to change the course of their lives.

a změnit směřování jejich životů.

Thank you very much.

Mnohokrát vám děkuji.

(Applause)

(Potlesk)