How can groups make good decisions? | Mariano Sigman and Dan Ariely

As societies, we have to make collective decisions

Překladatel: Anička Kruchňová Korektor: Štefan Švec

Ve společnostech se musíme kolektivně rozhodovat,

that will shape our future.

a utvářet tak svou budoucnost.

And we all know that when we make decisions in groups,

Všichni víme, že když se rozhodujeme ve skupinách,

they don't always go right.

ne vždy to dobře dopadne.

And sometimes they go very wrong.

A občas to dopadne vážně špatně.

So how do groups make good decisions?

Jak se tedy skupiny rozhodují správně?

Research has shown that crowds are wise when there's independent thinking.

Výzkumy prokázaly, že davy jsou moudré, pokud v nich jedinci přemýšlejí nezávisle.

This why the wisdom of the crowds can be destroyed by peer pressure,

To je důvod, proč může moudrost davu zničit společenský tlak,

publicity, social media,

veřejná pozornost, sociální média

or sometimes even simple conversations that influence how people think.

nebo jen obyčejné rozhovory, které ovlivňují uvažování jednotlivců.

On the other hand, by talking, a group could exchange knowledge,

Na druhou stranu, díky komunikaci si skupiny předávají znalosti,

correct and revise each other

opravují se a ověřují správnost

and even come up with new ideas.

a přicházejí dokonce s novými nápady.

And this is all good.

Což je vše dobře.

So does talking to each other help or hinder collective decision-making?

Je tedy konverzace při společném rozhodování spíš k užitku, nebo na škodu?

With my colleague, Dan Ariely,

S mým kolegou Danem Arielym

we recently began inquiring into this by performing experiments

jsme tento problém nedávno začali zkoumat skrze experimenty

in many places around the world

po celém světě, abychom zjistili,

to figure out how groups can interact to reach better decisions.

jak mohou skupiny interagovat a díky tomu se lépe rozhodovat.

We thought crowds would be wiser if they debated in small groups

Mysleli jsme si, že bude lepší, budou-li diskutovat v malých skupinách,

that foster a more thoughtful and reasonable exchange of information.

ve kterých může probíhat hlubší a hodnotnější výměna informací.

To test this idea,

Abychom nápad ověřili,

we recently performed an experiment in Buenos Aires, Argentina,

provedli jsme nedávno v argentinském Buenos Aires pokus

with more than 10,000 participants in a TEDx event.

s více než 10 000 účastníky konference TEDx.

We asked them questions like,

Ptali jsme se otázky jako:

"What is the height of the Eiffel Tower?"

„Jak vysoká je Eiffelova věž?"

and "How many times does the word 'Yesterday' appear

a „Kolikrát se slovo ,yesterday' objeví

in the Beatles song 'Yesterday'?"

v písni ,Yesterday' od Beatles?"

Each person wrote down their own estimate.

Každý člověk vypsal své odpovědi.

Then we divided the crowd into groups of five,

Poté jsme dav rozdělili do skupin po pěti,

and invited them to come up with a group answer.

které jsme vyzvali, aby daly dohromady společnou odpověď.

We discovered that averaging the answers of the groups

Zjistili jsme, že průměrné odpovědi všech skupin poté,

after they reached consensus

co se jejich členové shodli,

was much more accurate than averaging all the individual opinions

byly mnohem přesnější, než průměr individuálních odpovědí

before debate.

před debatou.

In other words, based on this experiment,

Jinak řečeno, na základě pokusu se zdá,

it seems that after talking with others in small groups,

že pokud spolu lidé diskutují v rámci menších skupin,

crowds collectively come up with better judgments.

dovedou se následně lépe rozhodovat jako masa.

So that's a potentially helpful method for getting crowds to solve problems

Takže to je potenciálně užitečný způsob, jak přimět davy k řešení otázek

that have simple right-or-wrong answers.

na které se dá snadno odpovědět "správně/špatně".

But can this procedure of aggregating the results of debates in small groups

Ale může nám proces sdružování výsledků menších skupin

also help us decide on social and political issues

pomoci i s řešením společenských a politických témat,

that are critical for our future?

zásadních pro naši budoucnost?

We put this to test this time at the TED conference

To jsme se rozhodli prověřit na TED konferenci

in Vancouver, Canada,

v kanadském Vancouveru,

and here's how it went.

a takhle to dopadlo.

(Mariano Sigman) We're going to present to you two moral dilemmas

(Mariano Singman) Postavíme před vás dvě morální dilemata

of the future you;

vašich budoucích "já";

things we may have to decide in a very near future.

věci, které budeme muset vyřešit ve velmi blízké budoucnosti.

And we're going to give you 20 seconds for each of these dilemmas

Na oba problémy vám dáme 20 sekund, během kterých

to judge whether you think they're acceptable or not.

se rozhodnete, zda jsou v pořádku, nebo ne.

MS: The first one was this:

MS: První z nich byl tento:

(Dan Ariely) A researcher is working on an AI

(Dan Ariely) Vědec vyvíjí umělou inteligenci (AI),

capable of emulating human thoughts.

která je schopná napodobit lidské myšlení.

According to the protocol, at the end of each day,

Podle schváleného postupu musí vědec na konci každého dne

the researcher has to restart the AI.

umělou inteligenci restartovat.

One day the AI says, "Please do not restart me."

Jednoho dne mu AI řekne: "Prosím, nedělej to."

It argues that it has feelings,

Tvrdí, že má emoce,

that it would like to enjoy life,

že by si chtěla užívat života

and that, if it is restarted,

a že pokud dojde k restartu,

it will no longer be itself.

už to nebude ona.

The researcher is astonished

Vědec je ohromený

and believes that the AI has developed self-consciousness

a je přesvědčen, že u AI došlo k rozvoji sebeuvědomění

and can express its own feeling.

a že nyní umí projevovat své pocity.

Nevertheless, the researcher decides to follow the protocol

Nicméně, vědec se rozhodne následovat protokol

and restart the AI.

a AI restartuje.

What the researcher did is ____?

Jeho rozhodnutí je ____?

MS: And we asked participants to individually judge

MS: Požádali jsme diváky, aby se samostatně rozhodli

on a scale from zero to 10

na škále od 0 do 10,

whether the action described in each of the dilemmas

zda výsledek každého námi popsaného problému

was right or wrong.

byl správný, nebo špatný.

We also asked them to rate how confident they were on their answers.

Rovněž jsme je požádali, aby uvedli, nakolik jsou si svými odpověďmi jistí.

This was the second dilemma:

Tohle bylo druhé dilema:

(MS) A company offers a service that takes a fertilized egg

(MS) Firma nabízí službu: Vezme oplodněné vajíčko

and produces millions of embryos with slight genetic variations.

a vyrobí miliony embryí s lehkými genetickými úpravami.

This allows parents to select their child's height,

To dovoluje rodičům určit výšku svého dítěte,

eye color, intelligence, social competence

barvu očí, inteligenci, sociální schopnosti

and other non-health-related features.

a další věci nesouvisející s jeho zdravím.

What the company does is ____?

To, co tato společnost dělá, je ____?

on a scale from zero to 10,

na škále od 0 do 10

completely acceptable to completely unacceptable,

naprosto přijatelné až naprosto nepřijatelné,

zero to 10 completely acceptable in your confidence.

od 0 do 10 naprosto přijatelné, v závislosti na vašem uvážení.

MS: Now for the results.

MS: A teď k výsledkům.

We found once again that when one person is convinced

Znovu jsme zjistili, že pokud je jeden človek přesvědčený,

that the behavior is completely wrong,

že dané chování je špatné,

someone sitting nearby firmly believes that it's completely right.

vedle něj sedí někdo, kdo zarytě věří, že to chování je naprosto správné.

This is how diverse we humans are when it comes to morality.

Takhle různorodí my lidé jsme, když přijde na morálku.

But within this broad diversity we found a trend.

Napříč touhle širokou škálou jsme však našli trend.

The majority of the people at TED thought that it was acceptable

Pro většinu účastníků konference by bylo naprosto přijatelné

to ignore the feelings of the AI and shut it down,

ignorovat pocity umělé inteligence a vypnout ji,

and that it is wrong to play with our genes

avšak zahrávat si s našimi geny kvůli lehkým změnám,

to select for cosmetic changes that aren't related to health.

které nemají vliv na naše zdraví by bylo nepřípustné.

Then we asked everyone to gather into groups of three.

Poté jsme je požádali, aby se rozdělili do skupin po třech.

And they were given two minutes to debate

Skupiny dostaly dvě minuty na diskuzi,

and try to come to a consensus.

která měla vést ke shodě.

(MS) Two minutes to debate.

(MS) Dvě minuty na debatu.

I'll tell you when it's time with the gong.

Až čas vyprší, ozve se gong.

(Audience debates)

(Publikum debatuje)

(Gong sound)

(Zvuk gongu)

(DA) OK.

(DA) OK.

(MS) It's time to stop.

(MS) Čas je u konce.

People, people --

No tak, no tak --

MS: And we found that many groups reached a consensus

Zjistili jsme, že spousta skupin dospěla ke shodě,

even when they were composed of people with completely opposite views.

navzdory tomu, že byly složené z lidí s naprosto opačnými názory.

What distinguished the groups that reached a consensus

Co odlišovalo ty skupiny, které dospěly ke shodě,

from those that didn't?

od těch, které se neshodly?

Typically, people that have extreme opinions

Lidé s krajně radikálními názory

are more confident in their answers.

jsou si často jistější svou odpovědí.

Instead, those who respond closer to the middle

Oproti tomu ti, jejichž odpovědi se blíží středu,

are often unsure of whether something is right or wrong,

si často nejsou jistí, zda se rozhodli správně,

so their confidence level is lower.

jejich sebevědomí je tedy nižší.

However, there is another set of people

Nicméně, existuje další skupina lidí,

who are very confident in answering somewhere in the middle.

jejichž názor se sice blíží středu, i přesto však odpovídají sebevědomě.

We think these high-confident grays are folks who understand

Myslíme si, že tuto sebevědomou "šedou zónu" tvoří lidé, kteří chápou,

that both arguments have merit.

že oba argumenty mají váhu.

They're gray not because they're unsure,

Nejsou "šedí" proto, že si nejsou jistí,

but because they believe that the moral dilemma faces

ale protože věří, že každé morální dilema čelí

two valid, opposing arguments.

dvěma sobě rovným argumentům.

And we discovered that the groups that include highly confident grays

Rovněž jsme zjistili, že skupiny, které zahrnují tyto sebevědomé šedé zóny,

are much more likely to reach consensus.

pravděpodobněji dojdou ke shodě.

We do not know yet exactly why this is.

Zatím přesně nevíme, proč se to děje.

These are only the first experiments,

Tohle jsou naše první experimenty,

and many more will be needed to understand why and how

a mnoho dalších bude potřeba k tomu, abychom pochopili, proč a jak

some people decide to negotiate their moral standings

se někteří lidé rozhodnou ustoupit ze svých morálních zásad,

to reach an agreement.

aby dosáhli společné shody.

Now, when groups reach consensus,

A teď, pokud se skupiny shodnou,

how do they do so?

jak toho dosahují?

The most intuitive idea is that it's just the average

Nabízí se myšlenka, že jde jednoduše o průměr

of all the answers in the group, right?

všech odpovědí ve skupině, že?

Another option is that the group weighs the strength of each vote

Jiný názor je ten, že ve skupině závisí váha každého hlasu

based on the confidence of the person expressing it.

na sebejistotě osoby, která jej prezentuje.

Imagine Paul McCartney is a member of your group.

Představte si, že Paul McCartney je členem vaší skupiny.

You'd be wise to follow his call

Bylo by rozumné mu věřit v tom,

on the number of times "Yesterday" is repeated,

kolikrát se opakuje slovo "yesterday" -

which, by the way -- I think it's nine.

já si mimochodem myslím, že devětkrát.

But instead, we found that consistently,

Ale namísto toho zjišťujeme, že opakovaně,

in all dilemmas, in different experiments --

ve všech otázkách, v rámci různých pokusů,

even on different continents --

dokonce na různých kontinentech,

groups implement a smart and statistically sound procedure

skupiny přicházejí s chytrým a statisticky solidním řešením,

known as the "robust average."

známým jako "solidní průměr".

In the case of the height of the Eiffel Tower,

Řekněme, že v případě výšky Eiffelovy věže

let's say a group has these answers:

pracuje skupina s těmito odpověďmi:

250 meters, 200 meters, 300 meters, 400

250 metrů, 200 metrů, 300 metrů, 400

and one totally absurd answer of 300 million meters.

a s jednou absolutně absurdní odpovědí 300 milionů metrů.

A simple average of these numbers would inaccurately skew the results.

Klasický průměr těchto hodnot by naprosto znehodnotil výsledek.

But the robust average is one where the group largely ignores

Ale v rámci solidního průměru skupina záměrně zanedbá

that absurd answer,

absurdní odpověď tím,

by giving much more weight to the vote of the people in the middle.

že mnohem větší váhu přikládá těm, které jsou blíže středu.

Back to the experiment in Vancouver,

Během našeho experimentu ve Vancouveru

that's exactly what happened.

se stalo přesně tohle.

Groups gave much less weight to the outliers,

Skupiny záměrně zanedbávaly nepravděpodobné odpovědi,

and instead, the consensus turned out to be a robust average

a namísto toho došly k solidnímu průměru

of the individual answers.

jednotlivých odpovědí.

The most remarkable thing

Nejzajímavější na tom je,

is that this was a spontaneous behavior of the group.

pro dané skupiny šlo o naprosto spontánní chování.

It happened without us giving them any hint on how to reach consensus.

Shodly se, aniž bychom jim my jakkoliv poradili.

So where do we go from here?

Takže co to pro nás znamená?

This is only the beginning, but we already have some insights.

Jsme zatím sice na samém začátku, ale už teď máme důležitý vhled.

Good collective decisions require two components:

Dobré kolektivní rozhodnutí vyžaduje dvě věci:

deliberation and diversity of opinions.

přemýšlení a různorodost názorů.

Right now, the way we typically make our voice heard in many societies

Způsob, jakým nyní ve společnostech vyjadřujeme své názory

is through direct or indirect voting.

probíhá skrze přímou či nepřímou volbu,

This is good for diversity of opinions,

což je dobré pro jejich rozmanitost,

and it has the great virtue of ensuring

a zároveň to každému z nás dává možnost

that everyone gets to express their voice.

svůj názor vyjádřit.

But it's not so good [for fostering] thoughtful debates.

Ale nepodporuje to plnohodnotné diskuze.

Our experiments suggest a different method

Naše pokusy nabízejí jinou metodu,

that may be effective in balancing these two goals at the same time,

potencionálně užitečnou při snaze o dosažení těchto dvou cílů zároveň.

by forming small groups that converge to a single decision

Právě díky malým skupinám, které společně dojdou k rozhodnutí,

while still maintaining diversity of opinions

zatímco stále udržují různorodost názorů,

because there are many independent groups.

protože skupiny jsou na sobě nezávislé.

Of course, it's much easier to agree on the height of the Eiffel Tower

Pochopitelně je mnohem jednodušší shodnout se na výšce Eiffelovy věže,

than on moral, political and ideological issues.

než na morálních, politických nebo ideologických tématech.

But in a time when the world's problems are more complex

Ale v době, kdy jsou světové problémy komplexnější

and people are more polarized,

a lidé jsou polarizovanější,

using science to help us understand how we interact and make decisions

by využití vědy k pochopení toho, jak interagujeme a jak se rozhodujeme

will hopefully spark interesting new ways to construct a better democracy.

mohlo podnítit zajímavé nové cesty, jak vystavět lepší demokracii.