Joseph Nye on global power shifts

Překladatel: Michal Beran Korektor: Alena Machalkova

I'm going to talk to you

Dnes budu hovořit

about power in this 21st century.

o moci v 21. století.

And basically, what I'd like to tell you

A v podstatě, co bych vám rád řekl,

is that power is changing,

že rozdělení moci se mění

and there are two types of changes

a že dochází ke dvěma druhům změn,

I want to discuss.

které chci probrat.

One is power transition,

Jedna z nich je "přesun moci",

which is change of power amongst states.

to jest, změna moci mezi jednotlivými státy.

And there the simple version of the message

A zde se dá zjednodušeně říct,

is it's moving from West to East.

že se moc přesouvá ze Západu na Východ.

The other is power diffusion,

Další změnou je "rozpuštění moci",

the way power is moving

kde se moc přelévá

from all states West or East

ze všech států - západních i východních -

to non-state actors.

k nestátním účastníkům.

Those two things

Tyto dvě změny

are the huge shifts of power

jsou největším přesunem moci

in our century.

v našem století.

And I want to tell you about them each separately

A chci vám o nich povědět nejdříve jednotlivě,

and then how they interact

a poté i jak se navzájem ovlivňují

and why, in the end, there may be some good news.

a proč se nakonec může jednat i o dobrou zprávu.

When we talk about power transition,

Když mluvíme o přesunu moci,

we often talk about the rise of Asia.

mluvíme často o vzestupu Asie.

It really should be called

Ve skutečnosti bychom měli mluvit

the recovery or return of Asia.

o zotavení nebo návratu Asie.

If we looked at the world

Pokud bychom se podívali na svět

in 1800,

v roce 1800,

you'd find that more than half of the world's people

zjistili bychom, že více jak polovina světové populace

lived in Asia

žila v Asii

and they made more than half the world's product.

a tvořila více jak polovinu světové produkce.

Now fast forward to 1900:

Rychle se přesuňme do roku 1900

half the world's people -- more than half -- still live in Asia,

polovina světové populace -- více jak polovina -- stále žije v Asii,

but they're now making

ale zajišťuje

only a fifth of the world's product.

pouze pětinu světové produkce.

What happened? The Industrial Revolution,

Co se stalo? Průmyslová revoluce,

which meant that all of a sudden,

která znamenala, že z ničeho nic

Europe and America

se z Evropy a Ameriky

became the dominant center of the world.

staly dominantní části světa.

What we're going to see in the 21st century

A co nyní vidíme v 21.století,

is Asia gradually returning

že se Asie postupně vrací

to being more than half of the world's population

k tomu, aby v ní žila více jak polovina světové populace

and more than half of the world's product.

a podílela se na polovině světové produkce.

That's important and it's an important shift.

To je důležité a je to důležitý posun.

But let me tell you a little bit about

Ale dovolte mi říct něco málo

the other shift that I'm talking about,

o druhé změně, o které chci mluvit,

which is power diffusion.

a kterou je rozpuštění moci.

To understand power diffusion

Abyste pochopili rozpuštění moci,

put this in your mind:

vezměte v úvahu,

computing and communications costs

že náklady na výpočetní a komunikační techniku

have fallen a thousandfold

se propadly tisíckrát

between 1970

mezi rokem 1970

and the beginning of this century.

a začátkem tohoto století.

Now that's a big abstract number.

Ano, jedná se o velké abstraktní číslo.

But to make it more real,

Pro lepší představu

if the price of an automobile

pokud by cena automobilu

had fallen as rapidly

spadla tak rychle

as the price of computing power,

jako cena výpočetní techniky,

you could buy a car today

mohli byste si dnes koupit auto

for five dollars.

za pět dolarů.

Now when the price of any technology

Když cena nějaké technologie

declines that dramatically,

klesá takto dramaticky,

the barriers to entry go down.

překážky ke vstupu se snižují.

Anybody can play in the game.

Kdokoliv se může zapojit do této hry.

So in 1970,

Takže v roce 1970,

if you wanted to communicate

když jste chtěli navázat kontakt

from Oxford to Johannesburg

z Oxfordu do Johannesburgu

to New Delhi

do Nového Dillí

to Brasilia

do Brazílie

and anywhere simultaneously,

a zároveň kamkoliv jinam,

you could do it.

mohli jste.

The technology was there.

Technologie existovaly.

But to be able to do it,

Ale abyste to mohli udělat,

you had to be very rich --

museli jste být velmi bohatí --

a government, a multinational corporation,

jako vláda, nadnárodní korporace,

maybe the Catholic Church --

možná katolická církev --

but you had to be pretty wealthy.

prostě jste museli být dost majetní.

Now, anybody has that capacity,

Nyní má kdokoliv tuto možnost,

which previously was restricted by price

která byla předtím omezena cenou

just to a few actors.

jen pro pár vyvolených.

If they have the price of entry into an Internet cafe --

Pokud máte částku na vstup do internetové kavárny --

the last time I looked, it was something like a pound an hour --

naposledy, když jsem se díval, byla okolo 30 Kč za hodinu --

and if you have Skype, it's free.

a pokud je k dispozici Skype, je to zdarma.

So capabilities

Takže možnosti,

that were once restricted

které bývaly omezené,

are now available to everyone.

jsou nyní dostupné každému.

And what that means

A to neznamená,

is not that the age of the State is over.

že éra státu skončila.

The State still matters.

Stát je stále důležitý.

But the stage is crowded.

Ale scéna je přelidněná.

The State's not alone. There are many, many actors.

Stát už není sám. Je zde mnoho a nových hráčů.

Some of that's good:

Něco z toho je k prospěchu:

Oxfam,

Oxfam,

a great non-governmental actor.

významný nevládní (nestátní) hráč.

Some of it's bad:

Něco z toho je špatně:

Al Qaeda, another non-governmental actor.

Al-Káida, další nevládní hráč.

But think of what it does

Ale zamyslete se, co to zapříčinilo,

to how we think in traditional terms and concepts.

jak přemýšlíme o tradičních pojmech a představách.

We think in terms of war

Myslíme si, že jde o válku

and interstate war.

a mezistátní válku.

And you can think back to 1941

A můžete se v myšlenkách vrátit do roku 1941

when the government of Japan

kdy vláda Japonska

attacked the United States at Pearl Harbor.

zaútočila na Spojené Státy v Pearl Harbor.

It's worth noticing

Stojí za povšimnutí,

that a non-state actor

že nestátní hráč

attacking the United States in 2001

zaútočil na Spojené Státy v roce 2001

killed more Americans

a zabil víc Američanů

than the government of Japan did in 1941.

než vláda Japonska v roce 1941.

You might think of that

Můžete na to nahlížet

as the privatization of war.

jako na privatizaci války.

So we're seeing a great change

Takže pozorujeme velkou změnu

in terms of diffusion of power.

na základě rozpuštění moci.

Now the problem is

Ale problémem je,

that we're not thinking about it in very innovative ways.

že nepřemýšlíme zrovna inovativně.

So let me step back

Dovolte mi udělat krok zpět

and ask: what's power?

a zeptat se: co je to moc?

Power is simple the ability

Moc je jednoduše schopnost

to affect others

ovlivnit ostatní

to get the outcomes you want,

k získání výsledků, které chcete,

and you can do it in three ways.

a to je možné třemi způsoby.

You can do it with threats

Můžete toho docílit výhrůžkami

of coercion, "sticks,"

silou, "bičem,"

you can do it with payments,

můžete zaplatit,

"carrots,"

"cukr,"

or you can do it by getting others

a nebo můžete ostatní přesvědčit,

to want what you want.

aby chtěli, co chcete vy.

And that ability to get others to want what you want,

A tato schopnost, přimět ostatní chtít to, co chcete vy,

to get the outcomes you want

abyste dosáhli výsledku, který chcete,

without coercion or payment,

bez síly nebo peněz,

is what I call soft power.

je to, čemu říkám měkká moc.

And that soft power has been much neglected

A tato měkká moc byla dost přehlížena

and much misunderstood,

a značně nepochopena,

and yet it's tremendously important.

a přesto je nesmírně důležitá.

Indeed, if you can learn

Skutečně, pokud se naučíte

to use more soft power,

využívat měkkou moc,

you can save a lot

můžete dost ušetřit

on carrots and sticks.

na cukru a bičích.

Traditionally, the way people thought about power

Tradičně lidé přemýšleli o moci

was primarily in terms of military power.

především jako o vojenské moci.

For example, the great Oxford historian

Například, významný historik z Oxfordu,

who taught here at this university, A.J.P. Taylor,

který učil zde na univerzitě, A.J.P. Taylor,

defined a great power

definoval velkou moc

as a country able to prevail in war.

jako schopnost země vítězit ve válkách.

But we need a new narrative

Nyní potřebujeme nový pohled,

if we're to understand power in the 21st century.

pokud máme porozumět moci v 21.století.

It's not just prevailing at war,

Není to jen o vítězství ve válkách,

though war still persists.

i když války stále přetrvávají.

It's not whose army wins;

Není to o tom, čí armáda zvítězí;

it's also whose story wins.

ale čí příběh zvítězí.

And we have to think much more in terms of narratives

A musíme více přemýšlet o příbězích

and whose narrative is going to be effective.

a čí příběh bude účinnější.

Now let me go back

Nyní dovolte mi se vrátit

to the question

k otázce

of power transition

přesunu moci

between states

mezi státy

and what's happening there.

a co se vlastně děje.

the narratives that we use now

Příběhy, kterými se zabýváme,

tend to be the rise and fall

bývají vzestupy a pády

of the great powers.

velkých mocností.

And the current narrative is all about

A současný příběh je všechen

the rise of China

o vzestupu Číny

and the decline of the United States.

a ústupu Spojených Států.

Indeed, with the 2008 financial crisis,

Dokonce při finanční krizi v roce 2008

many people said this was

mnoho lidí říkalo, že to je

the beginning of the end of American power.

začátek konce americké moci.

The tectonic plates

Tektonické desky

of world politics were shifting.

světové politiky se posouvaly.

And president Medvedev of Russia, for example,

A ruský prezident Medvědev například

pronounced in 2008

prohlásil v roce 2008,

this was the beginning of the end

že se jedná o začátek konce

of United States power.

moci Spojených států.

But in fact,

Ale ve skutečnosti,

this metaphor of decline

tato metafora ústupu

is often very misleading.

je často velmi zavádějící.

If you look at history, in recent history,

Pokud se podíváte do historie, nedávné historie,

you'll see the cycles of belief

uvidíte cyklus, kde se přesvědčení

in American decline

o ústupu Ameriky

come and go every 10 or 15 years or so.

objevuje a mizí zhruba každých 10 až 15 let.

In 1958,

V roce 1958,

after the Soviets put up Sputnik,

kdy Sověti vypustili Sputnik,

it was "That's the end of America."

říkalo se "Tohle je konec Ameriky."

In 1973, with the oil embargo

V roce 1973, embargo na ropu

and the closing of the gold window,

a zrušení výkupu dolarů ze zahraničí za zlato,

that was the end of America.

to byl konec Ameriky.

In the 1980s,

V 80.letech,

as America went through a transition in the Reagan period,

kdy Amerika procházela za vlády Reagana přerodem

between the rust belt economy of the midwest

mezi těžkým průmyslem středozápadu

to the Silicon Valley economy of California,

k průmyslu Silicon Valley v Kalifornii,

that was the end of America.

to byl konec Ameriky.

But in fact, what we've seen

Ve skutečnosti jsme ale zjistili je,

is none of those were true.

že ani jednou to nebyla pravda.

Indeed, people were over-enthusiastic

Dokonce lidé byli tak nadšení

in the early 2000s,

v počátcích nového milénia,

thinking America could do anything,

že si mysleli, že Amerika dokáže cokoliv,

which led us into some disastrous

což nás vedlo k nešťastným

foreign policy adventures,

dobrodružstvím v zahraničí politice,

and now we're back to decline again.

a nyní se vracíme zpátky k ústupu.

The moral of this story

Poučení z této historky

is all these narratives about rise and fall and decline

je, že všechny příběhy o vzestupu a pádu a ústupu

tell us a lot more about psychology

nám říkají o dost více o psychologii

than they do about reality.

než nám říkají o realitě.

If we try to focus on the reality,

Pokud se pokusíme soustředit na realitu,

then what we need to focus on

pak se potřebujeme zaměřit na

is what's really happening

to, co se opravdu děje,

in terms of China and the United States.

pokud jde o Čínu a Spojené Státy.

Goldman Sachs has projected

Goldman Sachs předpovídá,

that China, the Chinese economy,

že Čína a čínská ekonomika

will surpass that of the U.S.

předstihne americkou

by 2027.

do roku 2027.

So we've got, what,

Takže nám zbývá kolik...?

17 more years to go or so

17 let

before China's bigger.

než bude Čína větší.

Now someday,

Někdy,

with a billion point three people getting richer,

s 1,3 miliónem bohatších lidí,

they are going to be bigger than the United States.

se stanou většími než Spojené Státy.

But be very careful about these projections

Ale buďte opatrní s těmito předpovědmi,

such as the Goldman Sachs projection

jakou je předpověď od Goldman Sachs,

as though that gives you an accurate picture

ačkoliv vám dávají přesný obrázek

of power transition in this century.

přesunu moci v tomto století.

Let me mention three reasons why it's too simple.

Dovolte mi zmínit tří důvody, proč je to tak zjednodušené.

First of all, it's a linear projection.

Zaprvé, jedná se o lineární předpověď.

You know, everything says,

Však víte, vše co říkají,

here's the growth rate of China, here's the growth rate of the U.S.,

zde je tempo růstu Číny, zde je tempo růstu USA.

here it goes -- straight line.

takhle to roste - jako přímka.

History is not linear.

Historie není lineární.

There are often bumps along the road, accidents along the way.

Na cestě jsou překážky, dochází k nenadálým událostem.

The second thing is

Za druhé,

that the Chinese economy

čínská ekonomika

passes the U.S. economy in, let's say, 2030,

překoná ekonomiku USA, řekněme, v roce 2030,

which it may it,

což se může stát,

that will be a measure of total economic size,

tak se bude jednat o celkovou velikost ekonomiky,

but not of per capita income --

a ne o příjem na obyvatele --

won't tell you about the composition of the economy.

neřekne vám to nic o skladbě ekonomiky.

China still has large areas

Čína má stále velké oblasti,

of underdevelopment

které jsou zaostalé,

and per capita income is a better measure

a příjem na obyvatele je lepším ukazatelem

of the sophistication of the economy.

vyspělosti ekonomiky.

And that the Chinese won't catch up or pass the Americans

Číňani nedoženou a nepředběhnou Američany

until somewhere in the latter part,

až do doby o něco pozdější,

after 2050, of this century.

po roce 2050 v tomto století.

The other point that's worth noticing

Další bod který stojí za zmínku

is how one-dimensional

je jak jednorozměrná

this projection is.

tato předpověď je.

You know, it looks at economic power

Však víte, soustředí se to na ekonomickou sílu

measured by GDP.

měřenou HDP.

Doesn't tell you much about military power,

Nic vám to neřekne o vojenské moci,

doesn't tell you very much about soft power.

a téměř nic o měkké moci.

It's all very one-dimensional.

Je to vše velmi jednorozměrné.

And also, when we think about the rise of Asia,

A také, když přemýšlíme o vzestupu Asie

or return of Asia

nebo návratu Asie,

as I called it a little bit earlier,

jak jsem to nazval o chvíli dříve,

it's worth remembering Asia's not one thing.

je dobré si vzpomenout, že Asie není jedna a ta samá.

If you're sitting in Japan,

Pokud sedíte v Japonsku

or in New Delhi,

nebo v Novém Dillí

or in Hanoi,

nebo v Hanoji,

your view of the rise of China

váš pohled na vzestup Číny

is a little different than if you're sitting in Beijing.

bude lehce odlišný než pokud budete sedět v Pekingu.

Indeed, one of the advantages

Dokonce jedna z výhod,

that the Americans will have

kterou Američané budou mít

in terms of power in Asia

vzhledem k moci Asie,

is all those countries

že všechny tyto země

want an American insurance policy

chtějí Ameriku jako garanta politiky

against the rise of China.

vůči vzestupu Číny.

It's as though Mexico and Canada

Je to jakoby Mexiko a Kanada

were hostile neighbors to the United States,

byly nepřátelskými sousedy vůči Spojeným státům,

which they're not.

což nejsou.

So these simple projections

Takže tyto jednoduché předpovědi

of the Goldman Sachs type

jako ta od Goldmana Sachse

are not telling us what we need to know

nám neříkají, co potřebujeme vědět

about power transition.

o přesunu moci.

But you might ask, well so what in any case?

Mohli byste se zeptat, no a co?

Why does it matter? Who cares?

Proč na tom záleží? Koho to zajímá?

Is this just a game

Je to jen hra,

that diplomats and academics play?

kterou hrají diplomati a akademici?

The answer is it matters quite a lot.

Odpověď zní, že na tom záleží docela dost.

Because, if you believe in decline

Protože, pokud věříte v ústup

and you get the answers wrong on this,

a dostanete na tohle špatné odpovědi,

the facts, not the myths,

fakta, ne mýty,

you may have policies which are very dangerous.

můžete dospět k politice, která je velmi nebezpečná.

Let me give you an example from history.

Dovolte mi dát vám příklad z historie.

The Peloponnesian War

Peloponéská válka

was the great conflict

byla obrovským konfliktem,

in which the Greek city state system

ve kterém se společnost řeckých městských států

tore itself apart

roztrhla na kousky

two and a half millennia ago.

před dvěma a půl tisíci lety.

What caused it?

Co bylo příčinou?

Thucydides, the great historian of the the Peloponnesian War,

Thúkydidés, významný historik Peloponéských válek

said it was the rise in the power of Athens

řekl, že to byl vzestup aténské moci

and the fear it created in Sparta.

a z toho plynoucí obavy Sparty.

Notice both halves of that explanation.

Všimněte si ve vysvětlení obou argumentů.

Many people argue

Mnoho lidí se pře,

that the 21st century

že 21.století

is going to repeat the 20th century,

zopakuje 20.století,

in which World War One,

ve kterém 1.světová válka,

the great conflagration

velký to požár

in which the European state system

ve kterém evropský státní systém

tore itself apart

se rozpadl na části

and destroyed its centrality in the world,

a zničil sebe jako světové centrum,

that that was caused by

tak to bylo způsobeno

the rise in the power of Germany

vzestupem moci Německa

and the fear it created in Britain.

a vzniklými obavami v Británii.

So there are people who are telling us

Takže jsou lidé, kteří nám říkají,

this is going to be reproduced today,

že tohle se zopakuje v současnosti,

that what we're going to see

že to, co uvidíme,

is the same thing now in this century.

bude to samé i v tomto století.

No, I think that's wrong.

Ne, myslím si, že je to špatně.

It's bad history.

Je to špatný příklad z historie.

For one thing, Germany had surpassed Britain

Z jednoho důvodu, Německo překonalo Británii

in industrial strength by 1900.

v síle průmyslu před rokem 1900.

And as I said earlier,

A jak jsem řekl dříve,

China has not passed the United States.

Čína ještě nepřekonala Spojené Státy.

But also, if you have this belief

Ale také, pokud tomu věříte,

and it creates a sense of fear,

vzniká pocit strachu

it leads to overreaction.

vedoucí k přehnaným reakcím.

And the greatest danger we have

A největší nebezpečí, které máme

of managing this power transition

ve zvládnutí tohoto přesunu moci

of the shift toward the East is fear.

směrem k Východu je strach.

To paraphrase Franklin Roosevelt

Budu parafrázovat Franklina Roosevelta

from a different context,

z odlišného kontextu,

the greatest thing we have to fear is fear itself.

jediná věc, které je třeba se bát, jsme my sami.

We don't have to fear the rise of China

Nemusíme se bát vzestupu Číny

or the return of Asia.

a návratu Asie.

And if we have policies

A pokud máme politiku,

in which we take it

ve které bereme v potaz

in that larger historical perspective,

širší historický pohled,

we're going to be able

budeme schopni

to manage this process.

zvládnout tento proces.

Let me say a word now

Dovolte mi nyní říct pár slov

about the distribution of power

o rozdělení moci

and how it relates to power diffusion

a jak to souvisí s rozpouštěním moci

and then pull these two types together.

a jak spojit tyto dva typy dohromady.

If you ask how is power distributed in the world today,

Pokud se zeptáte, jak je moc rozdělena v dnešním světě,

it's distributed much like

je rozdělena nějak takhle

a three-dimensional chess game.

v trojrozměrném šachu.

Top board:

Vrchní deska:

military power among states.

vojenská síla mezi státy.

The United States is the only superpower,

Spojené Státy jsou jedinou supervelmocí,

and it's likely to remain that way

a pravděpodobně to tak zůstane

for two or three decades.

další dvě nebo tři dekády.

China's not going to replace the U.S. on this military board.

Čína nenahradí USA na vojenské desce.

Middle board of this three-dimensional chess game:

Střední deska trojrozměrného šachu:

economic power among states.

ekonomická síla mezi státy.

Power is multi-polar.

Moc je multipolární.

There are balancers --

Jsou zde misky vah -

the U.S., Europe,

USA, Evropa,

China, Japan

Čína, Japonsko,

can balance each other.

které se navzájem vyvažují

The bottom board of this three-dimensional,

Spodní deska těchto tří rozměru,

the board of transnational relations,

deska mezinárodních vztahů,

things that cross borders outside the control of governments,

záležitosti, které překračují hranice států a nejsou pod kontrolou vlád,

things like climate change, drug trade,

věci jako změny klimatu, obchod s drogami,

financial flows,

finanční toky,

pandemics,

pandemie,

all these things that cross borders

všechno toto překračuje hranice

outside the control of governments,

pryč od vlivu státu

there nobody's in charge.

nikdo je nemá pod svou kontrolou.

It makes no sense to call this unipolar

Nemá smysl mluvit o jednopólovosti

or multi-polar.

nebo mnohopólovosti.

Power is chaotically distributed.

Moc je rozdělena chaoticky.

And the only way you can solve these problems --

A jedinou možností jak můžete vyřešit tyto problémy --

and this is where many greatest challenges

a zde je místo, kde mnoho velkých výzev

are coming in this century --

přichází v tomto století --

is through cooperation,

skrz součinnost,

through working together,

skrz spolupráci,

which means that soft power becomes more important,

což znamená, že měkká moc se stane důležitější

that ability to organize networks

a bude třeba schopnost organizovat zájmové spolky,

to deal with these kinds of problems

aby se vypořádaly s těmito problémy

and to be able to get cooperation.

a aby byly schopné spolupráce.

Another way of putting it

Další možností

is that as we think of power in the 21st century,

je, že při pohledu na moc v 21.století

we want to get away from the idea

chceme potlačit myšlenku,

that power's always zero sum --

že součet moci je vždy nulový --

my gain is your loss and vice versa.

můj zisk je vaší ztrátou a obráceně.

Power can also be positive sum,

Moc může mít v součtu kladnou hodnotu,

where your gain can be my gain.

kde váš zisk může být mým ziskem.

If China develops greater energy security

Pokud Čína vyvine lepší energetické zabezpečení

and greater capacity

a lepší kapacitu,

to deal with its problems of carbon emissions,

aby zvládla své problémy s emisí skleníkových plynů,

that's good for us

je to pro nás dobré

as well as good for China

a stejně tak dobré pro Čínu

as well as good for everybody else.

a také pro kohokoliv jiného.

So empowering China

Takže růst moci Číny,

to deal with its own problems of carbon

aby se vypořádala s vlastními problémy skleníkových plynů

is good for everybody,

je dobrý pro všechny,

and it's not a zero sum, I win, you lose.

a nejedná se o nulový součet, já vyhrávám, ty prohráváš.

It's one in which we can all gain.

Jedná se o součet, ve kterém všichni získáváme.

So as we think about power

Takže, když přemýšlíme o moci

in this century,

v tomto století,

we want to get away from this view

chceme se zbavit tohoto pohledu,

that it's all I win, you lose.

že vše, co vyhraji, vy prohrajete.

Now I don't mean to be Pollyannaish about this.

Teď nemíním být jako Pollyanna.

Wars persist. Power persists.

Války budou. Moc bude.

Military power is important.

Vojenská moc je důležitá.

Keeping balances is important.

Udržování rovnováhy je důležité.

All this still persists.

Tohle vše zůstane.

Hard power is there,

Tvrdá moc je zde,

and it will remain.

a zůstane.

But unless you learn how to mix

Ale pokud se nenaučíte jak smíchat

hard power with soft power

tvrdou moc s měkkou mocí

into strategies that I call smart power,

ve strategii, kterou nazývám chytrá moc,

you're not going to deal with the new kinds of problems

nevypořádáte se s novými druhy problémů,

that we're facing.

kterým čelíme.

So the key question that we need to think about as we look at this

Takže klíčová otázka, o které potřebujeme přemýšlet, když se na tohle podíváme,

is how do we work together

je, jak budeme spolupracovat

to produce global public goods,

aby jsme vytvořili globální veřejné statky,

things from which all of us can benefit?

zboží a věci, z čeho můžeme mít my všichni prospěch?

How do we define our national interests

Jak určíme naše národní zájmy

so that it's not just zero sum,

tak, aby to nebyl jen nulový součet,

but positive sum.

ale kladný součet.

In that sense, if we define our interests,

V tomto smyslu, pokud určíme naše zájmy,

for example, for the United States

například pro Spojené Státy,

the way Britain defined its interests in the 19th century,

tak jako Británie určila své zájmy v 19.století,

keeping an open trading system,

zachování otevřeného trhu,

keeping a monetary stability, keeping freedom of the seas --

zachování měnové stability, zachování svobody na moři --

those were good for Britain,

toto bylo dobré pro Británii,

they were good for others as well.

a stejně tak dobré pro všechny ostatní.

And in the 21st century, you have to do an analog to that.

A v 21.století, musíte jít na to podobně.

How do we produce global public goods,

Jak vytvoříme globální veřejné statky,

which are good for us,

které jsou dobré pro nás,

but good for everyone at the same time?

ale ve stejný okamžik i dobré pro všechny ostatní?

And that's going to be the good news dimension

A toto bude rozměr dobrých zpráv,

of what we need to think about

který se musí vzít v úvahu,

as we think of power in the 21st century.

když přemýšlíme o moci v 21. století.

There are ways to define our interests

Jsou způsoby jak určit naše zájmy

in which, while protecting ourselves with hard power,

v nichž, zatímco se bráníme tvrdou mocí,

we can organize with others in networks

umíme se sdružit s ostatními do spolků,

to produce, not only public goods,

abychom vytvořili nejen veřejné statky,

but ways that will enhance our soft power.

ale i způsoby, jak zlepšit naši měkkou moc.

So if one looks at the statements

Takže pokud se podíváme na prohlášení,

that have been made about this,

které byly v tomto směru učiněny,

I am impressed that when Hillary Clinton

jsem ohromen tím, když Hillary Clintonová

described the foreign policy

popisovala zahraniční politiku

of the Obama administration,

Obamovi vlády,

she said that the foreign policy of the Obama administration

řekla, že zahraniční politika Obamovi vlády

was going to be smart power,

bude chytrá moc,

as she put it, "using all the tools

přesně řečeno, "využití všech nástrojů

in our foreign policy tool box."

z naší dílny zahraniční politiky."

And if we're going to deal

A pokud se máme vypořádat

with these two great power shifts that I've described,

s těmito dvěma velkými pohyby moci, které jsem popsal,

the power shift represented by transition among states,

pohyb moci vyjádřený přesunem moci mezi státy,

the power shift represented

pohyb moci vyjádřený

by diffusion of power away from all states,

rozpuštěním moci pryč od všech států,

we're going to have to develop a new narrative of power

budeme muset vytvořit nový příběh moci,

in which we combine hard and soft power

ve kterém spojíme tvrdou a měkkou moc

into strategies of smart power.

ve strategii chytré moci.

And that's the good news I have. We can do that.

A to je ta dobrá zpráva, kterou mám. Můžeme to udělat.

Thank you very much.

Děkuji mnohokrát.

(Applause)

(Potlesk)