Why should you read Edgar Allan Poe? - Scott Peeples

Překladatel: Dana Sterbova Korektor: Vladimír Harašta

A high forehead topped by disheveled black hair,

Vysoké čelo lemované černými rozcuchanými vlasy,

a sickly pallor,

sinalá tvář

and a look of deep intelligence and deeper exhaustion

a v temných, hluboko posazených očích se zračí

in his dark, sunken eyes.

vysoká inteligence a hluboké vyčerpání.

Edgar Allan Poe’s image is not just instantly recognizable –

Nejenomže Edgara Allana Poea pozná každý na první pohled –

it’s perfectly suited to his reputation.

jeho vzhled jde dokonale ruku v ruce s jeho pověstí.

From the prisoner strapped under a descending pendulum blade,

Ať už jde o vězně spoutaného pod ostřím klesajícího kyvadla

to a raven who refuses to leave the narrator’s chamber,

nebo havrana, který nehodlá opustit vypravěčův pokoj,

Poe’s macabre and innovative stories of gothic horror

postavy Poeových děsivých a inovativních gotických hororů,

have left a timeless mark on literature.

zanechaly v literatuře nesmazatelnou stopu.

But just what is it that makes Edgar Allan Poe

Ale co činí Edgara Allana Poea

one of the greatest American authors?

jedním z největších amerických autorů?

After all, horror was a popular genre of the period,

Konec konců, horor byl tehdy oblíbeným žánrem.

with many practitioners.

Yet Poe stood out thanks to his careful attention to form and style.

Avšak Poe byl mezi všemi výjimečný díky své soustředěnosti na formu a styl.

As a literary critic,

Jako literární kritik

he identified two cardinal rules for the short story form:

stanovil dvě základní pravidla povídkové formy:

it must be short enough to read in one sitting,

Příběh musí čtenář přečíst jedním dechem

and every word must contribute to its purpose.

a každé slovo musí být použito účelově.

By mastering these rules,

Díky osvojení si těchto pravidel ovládá Poe čtenářovu pozornost

Poe commands the reader’s attention

and rewards them with an intense and singular experience –

a odměňuje jej intenzivním a ojedinělým zážitkem,

what Poe called the unity of effect.

který Poe nazýval jednotou účinku.

Though often frightening, this effect goes far beyond fear.

Častokrát děsivé historky však v sobě nesou více než strach.

Poe’s stories use violence and horror to explore the paradoxes and mysteries

Poe použil násilí a děs ke zkoumání paradoxů a záhad

of love,

lásky, smutku a viny,

grief,

and guilt,

while resisting simple interpretations or clear moral messages.

přičemž se snažil vyvarovat jednoduché interpretace a moralizování.

And while they often hint at supernatural elements,

A i když povídky často nastiňují působení nadpřirozena,

the true darkness they explore is the human mind

ta pravá temnota, kterou odhalují, dlí v lidské mysli

and its propensity for self-destruction.

a v jejím sklonu k sebezničení.

In “The Tell-Tale Heart,” a ghastly murder

Povídka „Žalobné srdce“ vedle sebe staví

is juxtaposed with the killer’s tender empathy towards the victim –

děsivou vraždu a vrahovo láskyplné soucítění s obětí –

a connection that soon returns to haunt him.

spojení, které se brzy poté vrací a pronásleduje ho.

The title character of "Ligeia" returns from the dead

Hlavní postava povídky „Ligeia“ se vrací ze záhrobí

through the corpse of her husband’s second wife –

v podobě mrtvoly manželovy druhé ženy,

or at least the opium-addicted narrator thinks she does.

nebo si to tak vypravěč závislý na opiu alespoň představuje.

And when the protagonist of “William Wilson”

Když se protagonista povídky „William Wilson“

violently confronts a man he believes has been following him,

násilím zbaví člověka, o kterém se domnívá, že jej pronásleduje,

he might just be staring at his own image in a mirror.

dívá se možná jen na vlastní obraz v zrcadle.

Through his pioneering use of unreliable narrators,

Skrze novátorské používání nevěrohodných vypravěčů

Poe turns readers into active participants

zapojuje Poe do příběhu i čtenáře,

who must decide when a storyteller might be misinterpreting

který se musí rozhodnout, jestli se vypravěč náhodou nemýlí

or even lying about the events they’re relating.

a nebo jestli dokonce nelže, že spolu události souvisí.

Although he’s best known for his short horror stories,

Ačkoli je především znám pro své hororové povídky,

Poe was actually one of the most versatile

vyčníval mezi spisovateli 19. století

and experimental writers of the nineteenth century.

díky své univerzálnosti a experimentování.

He invented the detective story as we know it,

Vynalezl podobu dnešních detektivních příběhů,

with “The Murders in the Rue Morgue,”

v povídkách „Vraždy v ulici Morgue“,

followed by “The Mystery of Marie Roget”

„Záhada Marie Rogetové“,

and “The Purloined Letter.”

„Odcizený dopis“.

All three feature the original armchair detective,

Ve všech třech vystupuje postava detektiva C. Augusta Dupina,

C. Auguste Dupin,

who uses his genius and unusual powers of observation and deduction

který využívá své inteligence, mimořádné pozorovací schopnosti a dedukce

to solve crimes that baffle the police.

k vyřešení zločinů, nad kterými policie kroutí hlavou.

Poe also wrote satires of social and literary trends,

Poe je také autorem satir o společnosti a literárních směrech

and hoaxes that in some cases anticipated science fiction.

a falešných zpráv, které v některých případech předcházely science fiction.

Those included an account of a balloon voyage to the moon,

Vyprávěly příběhy o cestě balónem na Měsíc

and a report of a dying patient put into a hypnotic trance

a o vzpomínkách umírajícího pacienta v hypnotického transu,

so he could speak from the other side.

ve kterém promlouvá z onoho světa.

Poe even wrote an adventure novel about a voyage to the South Pole

Poe je dokonce autorem dobrodružného románu o výpravě na Jižní pól

and a treatise on astrophysics,

a odborného pojednání o astrofyzice.

all while he worked as an editor,

To vše stihl vedle práce editora,

producing hundreds of pages of book reviews and literary theory.

při které sepsal stovky stran knižních recenzí a literární teorie.

An appreciation of Poe’s career wouldn’t be complete without his poetry:

Poeův život by však nebyl plně doceněn bez jeho poezie,

haunting and hypnotic.

strašidelné a hypnotizující.

His best-known poems are songs of grief, or in his words,

Jeho nejznámějšími básněmi jsou smuteční písně, jím označované jako

“mournful and never-ending remembrance.”

„truchlivé a bezútěšné vzpomínky“.

“The Raven,” in which the speaker projects his grief onto a bird

Báseň „Havran“, kde mluvčí promítá svůj smutek do postavy ptáka,

who merely repeats a single sound,

který pouze opakuje jedno a to samé slovo,

made Poe famous.

přinesla Poeovi slávu.

But despite his literary success,

Ale i přes své literární úspěchy

Poe lived in poverty throughout his career,

žil za svého života v chudobě

and his personal life was often as dark as his writing.

a jeho osobní život byl zrovna tak temný jako jeho dílo.

He was haunted by the loss of his mother and his wife,

Pronásledovala ho ztráta jeho matky a jeho manželky,

who both died of tuberculosis at the age of 24.

které obě zemřely ve věku 24 let na tuberkulózu.

Poe struggled with alcoholism

Poe zápasil s alkoholismem

and frequently antagonized other popular writers.

a často proti sobě popuzoval ostatní známé spisovatele.

Much of his fame came from posthumous – and very loose – adaptations of his work.

Sláva se dostavila až po jeho smrti,

kdy byla jeho díla velmi volně adaptována.

And yet, if he could’ve known how much pleasure and inspiration

A přesto, kdyby tušil, kolik potěšení a inspirace

his writing would bring to generations of readers and writers alike,

přinese jeho dílo dalším generacím čtenářů a spisovatelů,

perhaps it may have brought a smile to that famously brooding visage.

vykouzlilo by to na jeho posmutnělé tváři úsměv.