Beeban Kidron: The shared wonder of film

Translator: Timothy Covell Reviewer: Morton Bast

Překladatel: Marek Petrik Korektor: Mirek Mráz

Evidence suggests that humans in all ages and from all cultures

Vypadá to, že lidé všech věků a všech kultur

create their identity in some kind of narrative form.

vytvářejí svoji identitu skrze nějaký druh vyprávění.

From mother to daughter, preacher to congregant,

Matka dceři, kazatel věřícím,

teacher to pupil, storyteller to audience.

učitel žákům, vypravěč svému publiku.

Whether in cave paintings

Ať už se jedná o malby v jeskyních

or the latest uses of the Internet,

nebo nejnovější možnosti internetu,

human beings have always told their histories and truths

lidé si vždy vyprávěli svoje příběhy a pravdy

through parable and fable.

v pověstech a podobenstvích.

We are inveterate storytellers.

Jsme zatvrzelí vypravěči.

But where, in our increasingly secular and fragmented world,

Ale kde, v našem čím dál víc přízemním a roztříštěném světě,

do we offer communality of experience,

můžeme zažít skupinovou zkušenost,

unmediated by our own furious consumerism?

nezprostředkovanou naším zuřivým konzumem?

And what narrative, what history,

A jaký příběh, jakou historii,

what identity, what moral code

jakou identitu, jaké morální poselství

are we imparting to our young?

předáváme našim dětem?

Cinema is arguably

Film je pravděpodobně

the 20th century's most influential art form.

nejvlivnější umělecká forma 20. století.

Its artists told stories

Filmaři vyprávějí příběhy

across national boundaries,

napříč hranicemi národů,

in as many languages, genres and philosophies

v tolika jazycích, žánrech a filosofických směrech,

as one can imagine.

kolik si jen umíme představit.

Indeed, it is hard to find a subject

Opravdu je velmi těžké najít téma,

that film has yet to tackle.

se kterým se film ještě nevypořádal.

During the last decade

Během poslední dekády

we've seen a vast integration of global media,

jsme viděli širokou integraci globálních médií,

now dominated by a culture of the Hollywood blockbuster.

kterým nyní dominuje kultura hollywoodského blockbusteru.

We are increasingly offered a diet

Stále častěji je nám nabízena strava

in which sensation, not story, is king.

jejíž hlavní ingrediencí není příběh, ale senzace.

What was common to us all 40 years ago --

Co bylo před 40 lety běžné --

the telling of stories between generations --

že si generace navzájem vyprávěly příběhy --

is now rarified.

je dnes vzácnost.

As a filmmaker, it worried me.

Jako filmařku mě to znepokojovalo.

As a human being, it puts the fear of God in me.

Jako člověka, mě to k smrti vyděsilo.

What future could the young build

Jakou budoucnost mohou mladí vybudovat

with so little grasp

s tak malým ponětím o tom,

of where they've come from

odkud pocházejí,

and so few narratives of what's possible?

a s tím málem příběhů o tom, co je možné?

The irony is palpable;

Ta ironie je hmatatelná;

technical access has never been greater,

technické možnosti nebyly nikdy větší,

cultural access never weaker.

kulturní hranice nikdy menší.

And so in 2006 we set up FILMCLUB,

A tak jsme v roce 2006 založili FILMCLUB,

an organization that ran weekly film screenings in schools

organizaci, která ve školách pořádá každotýdenní promítání,

followed by discussions.

po kterém následuje diskuze.

If we could raid the annals of 100 years of film,

Pokud bychom mohli udělat výpravu do 100leté historie filmu,

maybe we could build a narrative

možná bychom mohli sestavit příběh,

that would deliver meaning

který by dodal smysl

to the fragmented and restless world of the young.

roztříštěnému a neposednému světu mladých.

Given the access to technology,

Díky dostupnosti technologií,

even a school in a tiny rural hamlet

i ve školách v zapadlých vesničkách

could project a DVD onto a white board.

mohou promítat DVD na bílou tabuli.

In the first nine months

Během prvních devíti měsíců

we ran 25 clubs across the U.K.,

jsme zřídili 25 klubů po celé Británii,

with kids in age groups between five and 18

ve kterých děti mezi 5 a 18 lety

watching a film uninterrupted for 90 minutes.

sledovaly filmy nepřetržitě devadesát minut.

The films were curated and contextualized.

Tyto filmy byly vybrané a zařazené do kontextu.

But the choice was theirs,

Ale volba byla vždy na nich,

and our audience quickly grew

a naše publikum se rychle naučilo

to choose the richest and most varied diet that we could provide.

vybrat si tu nejbohatší a nejpestřejší stravu, kterou můžeme nabídnout.

The outcome, immediate.

Výsledek byl okamžitý.

It was an education of the most profound and transformative kind.

Bylo to vzdělávání velmi hluboké a podnětné.

In groups as large as 150 and as small as three,

Ve velkých i malých skupinách, čítajících 150 nebo i 3 studenty,

these young people discovered new places,

tito mladí lidé objevovali nová místa,

new thoughts, new perspectives.

nové myšlenky, nová hlediska.

By the time the pilot had finished,

Když pilotní ročník skončil,

we had the names of a thousand schools

měli jsme jména tisíce škol,

that wished to join.

které se přály zapojit.

The film that changed my life

Film, který změnil můj život,

is a 1951 film by Vittorio De Sica, "Miracle in Milan."

je film Vittoria De Sicy z roku 1951 "Zázrak v Miláně".

It's a remarkable comment

Nabízí pozoruhodný pohled

on slums, poverty and aspiration.

na slumy, chudobu a ctižádost.

I had seen the film on the occasion of my father's 50th birthday.

Viděla jsem ten film u příležitosti oslavy 50. narozenin mého otce.

Technology then meant we had to hire a viewing cinema,

Technologie tehdy byla taková, že jsme si museli pronajmout kinosál,

find and pay for the print and the projectionist.

vypůjčit a zaplatit filmovou kopii a promítače.

But for my father,

Ale pro mého otce

the emotional and artistic importance of De Sica's vision was so great

byl emocionální a umělecký význam De Sicovy vize tak velký,

that he chose to celebrate his half-century

že se rozhodl oslavit svoje půlstoletí

with his three teenage children and 30 of their friends,

se svými náctiletými dětmi a jejich třiceti přáteli,

"In order," he said,

"To proto," jak říkal,

"to pass the baton of concern and hope

"aby předal štafetu starostí a naděje

on to the next generation."

příští generaci."

In the last shot of "Miracle in Milan,"

V poslední scéně "Zázraku v Miláně",

slum-dwellers float skyward on flying brooms.

obyvatelé slumu letí vstříc obloze na létajících košťatech.

Sixty years after the film was made

O šedesát let později od natočení

and 30 years after I first saw it,

a o třicet let po tom, co jsem ho prvně viděla,

I see young faces tilt up in awe,

vidím mladé tváře zvednuté v úžasu,

their incredulity matching mine.

ve své nevěřícnosti tak podobné mojí.

And the speed with which they associate it

A rychlost se kterou si to spojili

with "Slumdog Millionaire" or the favelas in Rio

s "Milionářem z chatrče" nebo s chudinskými čtvrtěmi v Riu,

speaks to the enduring nature.

vypovídá o jeho nadčasovosti.

In a FILMCLUB season about democracy and government,

V jednom ročníku FILMCLUBu, který se věnoval demokracii a vládě,

we screened "Mr. Smith Goes to Washington."

jsme promítali "Pan Smith přichází".

Made in 1939, the film is older than most of our members' grandparents.

Byl natočený v roce 1939, je tedy starší než prarodiče našich členů.

Frank Capra's classic values independence and propriety.

Klasický snímek Franka Capry oceňuje nezávislost a slušnost.

It shows how to do right,

Ukazuje, jak správně konat,

how to be heroically awkward.

jak může být i prosťáček hrdinou.

It is also an expression of faith

Je to také výraz víry

in the political machine as a force of honor.

v politickou mašinérii jako instituci cti.

Shortly after "Mr. Smith" became a FILMCLUB classic,

Krátce nato, co se "Pan Smith" stal klasikou FILMCLUBu,

there was a week of all-night filibustering in the House of Lords.

tu byl týden celonočních obstrukcí ve Sněmovně Lordů.

And it was with great delight

A bylo nám velkým potěšením

that we found young people up and down the country

vidět mladé lidi po celém státě

explaining with authority

sebejistě vysvětlovat

what filibustering was

co obstrukce znamená

and why the Lords might defy their bedtime on a point of principle.

a proč Lordi můžou obětovat svůj spánek kvůli principu.

After all, Jimmy Stewart filibustered for two entire reels.

Nakonec Jimmy Steward dělal obstrukce celé dva filmové kotouče.

In choosing "Hotel Rwanda,"

Když si vybrali "Hotel Rwanda",

they explored genocide of the most brutal kind.

poznávali genocidu toho nejbrutálnějšího druhu.

It provoked tears as well as incisive questions

Vyvolalo to slzy, ale také kritické otázky

about unarmed peace-keeping forces

ohledně neozbrojených mírových sil

and the double-dealing of a Western society

a licoměrnosti západní společnosti,

that picks its moral fights with commodities in mind.

která se žene do morálních soubojů kvůli zboží.

And when "Schindler's List" demanded that they never forget,

A když "Schindlerův seznam" kladl požadavek, aby nikdy nezapomněli,

one child, full of the pain of consciousness, remarked,

jedno z dětí, naplněné bolestí z poznání, prohlásilo:

"We already forgot,

"Už jsme zapomněli,

otherwise how did 'Hotel Rwanda' happen?"

jak jinak by se mohl stát Hotel Rwanda?"

As they watch more films their lives got palpably richer.

Čím víc filmů viděli, tím se jejich životy stávaly hmatatelně bohatší.

"Pickpocket" started a debate about criminality disenfranchisement.

"Kapsář" odstartoval debatu o odebrání hlasovacího práva odsouzeným.

"To Sir, with Love" ignited its teen audience.

"Panu učiteli s láskou" podnítil náctileté diváky.

They celebrated a change in attitude

Oslavovali změnu v postavení

towards non-white Britons,

vůči ne-bílým Britům,

but railed against our restless school system

ale hlasitě kritizovali náš neúnavný školní systém,

that does not value collective identity,

který nedoceňuje kolektivní identitu,

unlike that offered by Sidney Poitier's careful tutelage.

v kontrastu s citlivou výukou Sidneyho Poitiera.

By now, these thoughtful, opinionated, curious young people

Doteď tito přemýšliví, neústupní a zvídaví mladí lidé

thought nothing of tackling films of all forms --

netušili, že zdolávali filmy ve všech formách --

black and white, subtitled,

černobílé, titulkované,

documentary, non-narrative, fantasy --

dokumentární, nenarativní, fantasy --

and thought nothing of writing detailed reviews

a netušili, že budou psát detailní rozbory,

that competed to favor one film over another

ve kterých měli upřednostnit jeden film před ostatními

in passionate and increasingly sophisticated prose.

ve vášnivé a neuvěřitelně sofistikované próze.

Six thousand reviews each school week

Šest tisíc rozborů každý týden,

vying for the honor of being review of the week.

každý by se mohl ucházet o titul rozbor týdne.

From 25 clubs, we became hundreds, then thousands,

Z 25 klubů jsme se rozrostli na stovky, potom na tisíce,

until we were nearly a quarter of a million kids

a nyní shromažďujeme téměř čtvrt milionu dětí

in 7,000 clubs right across the country.

v 7000 klubech po celé zemi.

And although the numbers were, and continue to be, extraordinary,

A přestože ta čísla byla a stále jsou pozoruhodná,

what became more extraordinary

je ještě pozoruhodnější to,

was how the experience of critical and curious questioning

jak se zkušenost kritického a zvídavého přemýšlení

translated into life.

uplatnila v životě.

Some of our kids started talking with their parents,

Některé z našich dětí začaly mluvit se svými rodiči,

others with their teachers,

další se svými učiteli,

or with their friends.

nebo se svými přáteli.

And those without friends

A ti, kteří přátele neměli,

started making them.

je začali získávat.

The films provided communality across all manner of divide.

Tyto filmy poskytly dětem pocit sounáležitosti navzdory všemu, co je rozděluje.

And the stories they held provided a shared experience.

A tyto příběhy jim poskytly sdílení zážitku.

"Persepolis" brought a daughter closer to her Iranian mother,

"Persepolis" sblížil dceru s její iránskou matkou,

and "Jaws" became the way in which one young boy

a "Čelisti" se staly prostředkem, pomocí něhož

was able to articulate the fear he'd experienced

byl jeden chlapec schopen vyjádřit strach, který zakusil

in flight from violence

když utíkal z místa neštěstí,

that killed first his father then his mother,

při kterém zemřel jeho otec a pak i jeho matka,

the latter thrown overboard on a boat journey.

která byla vržena přes palubu na lodní výpravě.

Who was right, who wrong?

Kdo měl pravdu, a kdo ne?

What would they do under the same conditions?

Co by dělali za těch samých podmínek?

Was the tale told well?

Byl ten příběh vyprávěn dobře?

Was there a hidden message?

Ukrýval v sobě skryté poselství?

How has the world changed? How could it be different?

Jak se svět změnil? V čem mohl být jiný?

A tsunami of questions flew out of the mouths of children

Tsunami otázek se snášelo z úst dětí,

who the world didn't think were interested.

o kterých si svět myslel, že je to nezajímá.

And they themselves had not known they cared.

A ani oni sami nevěděli, že je to zajímá.

And as they wrote and debated,

A jak psali a debatovali,

rather than seeing the films as artifacts,

spíš než aby viděli filmy jako artefakty,

they began to see themselves.

začali vidět sami sebe.

I have an aunt who is a wonderful storyteller.

Mám tetu, která je vynikající vypravěčka.

In a moment she can invoke images

V momentu dokáže vylíčit obrazy

of running barefoot on Table Mountain and playing cops and robbers.

jak běží bosa po Stolové hoře a hraje si na policajty a zloděje.

Quite recently she told me

Právě nedávno mi říkala,

that in 1948, two of her sisters and my father

že v roce 1948 dvě její sestry a můj otec

traveled on a boat to Israel without my grandparents.

cestovali na lodi do Izraele bez mých prarodičů.

When the sailors mutinied at sea in a demand for humane conditions,

Když se námořníci na moři vzbouřili proti nelidským podmínkám,

it was these teenagers that fed the crew.

tito teenageři krmili posádku.

I was past 40 when my father died.

Bylo mi přes 40, když můj otec zemřel.

He never mentioned that journey.

Nikdy se o té plavbě nezmínil.

My mother's mother left Europe in a hurry

Matka mojí matky ve spěchu opustila Evropu

without her husband, but with her three-year-old daughter

bez manžela, ale zato se svojí tříletou dcerou

and diamonds sewn into the hem of her skirt.

a diamanty zašitými v lemu sukně.

After two years in hiding,

Po dvou letech schovávání

my grandfather appeared in London.

se můj dědeček objevil v Londýně.

He was never right again.

Zase neměl pravdu.

And his story was hushed as he assimilated.

A jeho příběh byl ututlán, když se začlenil do rodiny.

My story started in England

Můj příběh začal v Anglii

with a clean slate and the silence of immigrant parents.

s čistým štítem a v tichu rodičů -- imigrantů.

I had "Anne Frank," "The Great Escape,"

Měla jsem Annu Frankovou, Velký útěk,

"Shoah," "Triumph of the Will."

Šoa, Triumf vůle.

It was Leni Riefenstahl

Byla to Leni Riefenstahlová,

in her elegant Nazi propaganda

se svojí elegantní nacistickou propagandou,

who gave context to what the family had to endure.

kdo dal kontext tomu, co moje rodina musela vydržet.

These films held what was too hurtful to say out loud,

Tyto filmy zobrazovaly to, co bylo bolestivé říct nahlas,

and they became more useful to me

a byly mi užitečnější

than the whispers of survivors

než šeptání přeživších

and the occasional glimpse of a tattoo

a občasné zahlédnutí tetování

on a maiden aunt's wrist.

na zápěstí mojí svobodné tety.

Purists may feel that fiction dissipates

Puristé by mohli mít pocit, že fikce rozptyluje

the quest of real human understanding,

úkol skutečného lidského poznání,

that film is too crude

že film je příliš neohrabaný,

to tell a complex and detailed history,

aby sdělil komplexní a detailní historii,

or that filmmakers always serve drama over truth.

nebo že filmaři upřednostňují drama před skutečností.

But within the reels lie purpose and meaning.

Ale mezi filmovými pásy leží účel a význam.

As one 12-year-old said after watching "Wizard of Oz,"

Jak řekl jeden dvanáctiletý po shlédnutí Čaroděje ze země Oz,

"Every person should watch this,

"Měl by to vidět každý,

because unless you do

protože nebýt toho,

you may not know that you too have a heart."

nikdy by vám nemuselo dojít, že máte taky srdce."

We honor reading, why not honor watching with the same passion?

Vážíme si čtení, proč si nevážit dívání stejnou měrou?

Consider "Citizen Kane" as valuable as Jane Austen.

Považovat Občana Kanea za stejně hodnotného jako Jane Austenovou.

Agree that "Boyz n the Hood," like Tennyson,

Souhlasit, že Chlapci ze sousedství, stejně jako Tennyson,

offers an emotional landscape and a heightened understanding

vytváří emocionální krajinu a zvýšené pochopení,

that work together.

které se doplňují.

Each a piece of memorable art,

Každé je zapamatováníhodné umělecké dílo,

each a brick in the wall of who we are.

každé je cihla ve zdi toho, kdo jsme.

And it's okay if we remember Tom Hanks

A je v pořádku, pokud si spíše pamatujeme Toma Hankse

better than astronaut Jim Lovell

než astronauta Jima Lovella

or have Ben Kingsley's face superimposed onto that of Gandhi's.

nebo se nám místo Gándhího vybaví tvář Bena Kingsleyho.

And though not real, Eve Harrington, Howard Beale, Mildred Pierce

A přestože nejsou skuteční, Eve Harringtonová, Howard Beale, Mildred Pierceová,

are an opportunity to discover

představují příležitost, jak zjistit,

what it is to be human,

jaké je to být člověkem,

and no less helpful to understanding our life and times

a o nic méně nám nepomáhá pochopit život a naši dobu,

as Shakespeare is in illuminating the world of Elizabethan England.

než jak Shakespeare vykresluje svět alžbětinské Anglie.

We guessed that film,

Hádáme, že film,

whose stories are a meeting place

jehož příběhy jsou místo setkání

of drama, music, literature and human experience,

dramatu, hudby, literatury a lidské zkušenosti,

would engage and inspire the young people participating in FILMCLUB.

zapojí a inspirují mladé lidi, kteří se účastní FILMCLUBU.

What we could not have foreseen

Nemůžeme ale předvídat

was the measurable improvements

měřitelná zlepšení

in behavior, confidence and academic achievement.

v chování, sebevědomí a akademických úspěších.

Once-reluctant students now race to school, talk to their teachers,

Kdysi neochotní studenti nyní běží do školy, mluví se svými učiteli,

fight, not on the playground,

bojují, ne na hřišti,

but to choose next week's film --

ale o to, který bude příští týden film --

young people who have found self-definition, ambition

mladí lidé, kteří našli hodnotu sebe sama, ambice

and an appetite for education and social engagement

a apetýt pro vzdělání a sociální povinnosti,

from the stories they have witnessed.

z příběhů, které viděli.

Our members defy the binary description

Naši členové popírají černobílé vidění

of how we so often describe our young.

toho, jak často mladé vnímáme.

They are neither feral nor myopically self-absorbed.

Nejsou ani zdivočelí ani krátkozrace zahledění do sebe.

They are, like other young people,

Stejně jako ostatní mladí lidé

negotiating a world with infinite choice,

zdolávají svět nekonečných možností,

but little culture of how to find meaningful experience.

ale jsou málo vybavení k hledání smysluplných zkušeností.

We appeared surprised at the behaviors

Zdálo se, že jsme překvapeni chováním

of those who define themselves

těch, kteří se definují

by the size of the tick on their shoes,

podle velikosti fajfky na botách,

yet acquisition has been the narrative we have offered.

ale získávání majetku byl jediný příběh, který jsme jim nabídli.

If we want different values

Pokud bychom chtěli jiné hodnoty

we have to tell a different story,

museli bychom jim vyprávět jiný příběh,

a story that understands that an individual narrative

příběh, který chápe, že každé vyprávění

is an essential component of a person's identity,

je nezbytnou součástí osobní identity

that a collective narrative

že společné příběhy

is an essential component of a cultural identity,

jsou nezbytnou součástí kulturní identity,

and without it it is impossible to imagine yourself

a bez ní je nemožné si sebe představit

as part of a group.

jako součást skupiny.

Because when these people get home

Protože, když se tito lidé vrátí domů

after a screening of "Rear Window"

po promítání Okna do dvora,

and raise their gaze to the building next door,

a zvednou svůj zrak k budově naproti,

they have the tools to wonder who, apart from them,

mají potřebu se zajímat kdo, kromě nich,

is out there

je tam venku

and what is their story.

jaký je jejich příběh.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)