Steve Ramirez and Xu Liu: A mouse. A laser beam. A manipulated memory.

Překladatel: Vojtěch Pacík Korektor: Marek Vanžura

Steve Ramirez: My first year of grad school,

Steve Ramirez: Během prvního roku

na vysoké škole jsem posedával na posteli,

I found myself in my bedroom

eating lots of Ben & Jerry's

jedl hromady sladkostí Ben & Jerry's,

watching some trashy TV

sledoval hlouposti v televizi

and maybe, maybe listening to Taylor Swift.

a možná, možná jsem poslouchal Taylor Swift.

I had just gone through a breakup.

Zrovna jsem za sebou měl rozchod.

(Laughter)

(Smích)

So for the longest time, all I would do

Jediné, co jsem po dlouhou dobu dokázal dělat,

is recall the memory of this person over and over again,

bylo stále dokola vzpomínat na onu osobu

wishing that I could get rid of that gut-wrenching,

a přitom si přát, abych se zbavil toho nepříjemného

visceral "blah" feeling.

úzkostného pocitu na zvracení.

Now, as it turns out, I'm a neuroscientist,

Jsem ale neurovědec,

so I knew that the memory of that person

takže jsem věděl, že vzpomínka na tuto osobu

and the awful, emotional undertones that color in that memory,

a její strašný, emocionální podtext

are largely mediated by separate brain systems.

jsou z velké části důsledkem práce různých částí mozku.

And so I thought, what if we could go into the brain

A tak mě napadlo, jestli bychom se mohli dostat

and edit out that nauseating feeling

do mozku a odstranit tyto pocity,

but while keeping the memory of that person intact?

ale přitom ponechat nedotčené vzpomínky na danou osobu.

Then I realized, maybe that's a little bit lofty for now.

Pak jsem si uvědomil, že to je asi velké sousto.

So what if we could start off by going into the brain

Proč se ale pro začátek nepodívat do mozku

and just finding a single memory to begin with?

a nezačít s pouhou jednou vzpomínkou?

Could we jump-start that memory back to life,

Mohli bychom ji přivést zpět k životu,

maybe even play with the contents of that memory?

možná si dokonce pohrát s jejím obsahem?

All that said, there is one person in the entire world right now

Chci říct, že na celém světě je jedna osoba,

that I really hope is not watching this talk.

o níž doufám, že tuhle přednášku nesleduje.

(Laughter)

(Smích)

So there is a catch. There is a catch.

Ale je v tom háček. Je v tom háček.

These ideas probably remind you of "Total Recall,"

Tyto nápady vám asi připomínají filmy „Total Recall",

"Eternal Sunshine of the Spotless Mind,"

„Věčný svit neposkvrněné mysli"

or of "Inception."

nebo „Počátek".

But the movie stars that we work with

Filmovými hvězdami, se kterými pracujeme,

are the celebrities of the lab.

jsou celebrity naší laboratoře.

Xu Liu: Test mice.

Xu Liu: Laboratorní myši.

(Laughter)

(Smích)

As neuroscientists, we work in the lab with mice

My neurovědci pracujeme v laboratořích s myšmi,

trying to understand how memory works.

abychom pochopili, jak funguje paměť.

And today, we hope to convince you that now

A jak doufáme, dnes vás snad přesvědčíme o tom,

we are actually able to activate a memory in the brain

že dokážeme v mozku aktivovat vzpomínku

at the speed of light.

rychlostí světla.

To do this, there's only two simple steps to follow.

K tomu, abychom to dokázali, stačí jen dva prosté kroky.

First, you find and label a memory in the brain,

Za prvé, najdete a označíte paměť v mozku,

and then you activate it with a switch.

a poté ji aktivujete spínačem.

As simple as that.

Tak jednoduché to je.

(Laughter)

(Smích)

SR: Are you convinced?

SR: Už jste přesvědčení?

So, turns out finding a memory in the brain isn't all that easy.

Ukazuje se, že nalézt v mozku vzpomínku není vůbec tak snadné.

XL: Indeed. This is way more difficult than, let's say,

XL: Vskutku. Je to mnohem obtížnější než například

finding a needle in a haystack,

nalezení jehly v kupce sena,

because at least, you know, the needle is still something

protože alespoň víte, že jehla je něco,

čeho se můžete fyzicky dotknout.

you can physically put your fingers on.

But memory is not.

Ale paměť ne.

And also, there's way more cells in your brain

A mozek se skládá z podstatně většího množství buněk

than the number of straws in a typical haystack.

než kolik je stébel v běžné kupě sena.

So yeah, this task does seem to be daunting.

Takže ano, tento úkol může působit skličujícím dojmem.

But luckily, we got help from the brain itself.

Ale naštěstí nám v tom pomáhá samotný mozek.

It turned out that all we need to do is basically

Ukázalo se, že všechno, co potřebujeme,

to let the brain form a memory,

je nechat mozek zformovat vzpomínku,

and then the brain will tell us which cells are involved

načež nám mozek sám řekne, které buňky

in that particular memory.

se na dané vzpomínce podílí.

SR: So what was going on in my brain

SR: Takže, co se dělo v mém mozku,

while I was recalling the memory of an ex?

zatímco jsem vzpomínal na svou ex?

If you were to just completely ignore human ethics for a second

Pokud byste na chvíli nechali stranou morálku

and slice up my brain right now,

a rozřezali můj mozek na plátky,

you would see that there was an amazing number

spatřili byste úžasné množství

of brain regions that were active while recalling that memory.

oblastí v mozku, které se aktivovaly během tohoto vzpomínání.

Now one brain region that would be robustly active

Jedna oblast mozku, která by byla zvláště aktivní,

in particular is called the hippocampus,

se nazývá hipokampus,

which for decades has been implicated in processing

jenž se po dlouhá léta považoval za místo,

the kinds of memories that we hold near and dear,

kde se uchovávají nám nejdražší vzpomínky,

which also makes it an ideal target to go into

což z něj zároveň činí ideální cíl pro to,

and to try and find and maybe reactivate a memory.

abychom se zde pokusili najít a snad i obnovit paměť.

XL: When you zoom in into the hippocampus,

XL: Když se podíváte na hipokampus zblízka,

of course you will see lots of cells,

uvidíte samozřejmě mnoho buněk,

but we are able to find which cells are involved

ale dokážeme určit, které buňky souvisí

in a particular memory,

s konkrétními vzpomínkami,

because whenever a cell is active,

protože kdykoli je buňka aktivní,

like when it's forming a memory,

když třeba vytváří vzpomínku,

it will also leave a footprint that will later allow us to know

zanechá za sebou stopy, které nám umožní určit,

these cells are recently active.

že byla v nedávné době aktivní.

SR: So the same way that building lights at night

SR: Stejně jako nám v noci svítící okna domů

prozrazují, že za nimi někdo zřejmě právě pracuje,

let you know that somebody's probably working there at any given moment,

tak v těchto buňkách existují

in a very real sense, there are biological sensors

within a cell that are turned on

biologické senzory, které se zapínají

only when that cell was just working.

právě tehdy, když buňky pracují.

They're sort of biological windows that light up

Jsou něco jako biologická okna, která se rozsvítí,

to let us know that that cell was just active.

čímž nám dají vědět, že je buňka aktivní.

XL: So we clipped part of this sensor,

XL: Takže jsme odpojili část tohoto senzoru

and attached that to a switch to control the cells,

a přepojili jej ke spínači, kterým ovládáme buňky,

and we packed this switch into an engineered virus

a tento spínač jsme zabalili do uměle vytvořeného viru,

and injected that into the brain of the mice.

který jsme vstříkli do myšího mozku.

So whenever a memory is being formed,

Takže kdykoli se utvořila vzpomínka,

any active cells for that memory

tento spínač se připojil

will also have this switch installed.

ke všem aktivním buňkám.

SR: So here is what the hippocampus looks like

SR: Takže takto vypadá hipokampus

například po zformování zážitku strachu.

after forming a fear memory, for example.

The sea of blue that you see here

Moře modré, které zde vidíte,

are densely packed brain cells,

jsou nahuštěné mozkové buňky,

but the green brain cells,

ale tyto zelené mozkové buňky

the green brain cells are the ones that are holding on

jsou ty, které udržují

konkrétní zážitek strachu.

to a specific fear memory.

So you are looking at the crystallization

Takže se díváte, jak se

of the fleeting formation of fear.

krystalizuje prchavý záchvěv strachu.

You're actually looking at the cross-section of a memory right now.

Ve skutečnosti se právě teď díváme na průřez vzpomínkou.

XL: Now, for the switch we have been talking about,

XL: Co se týče spínače, o kterém jsme mluvili,

ideally, the switch has to act really fast.

v ideálním případě by měl reagovat velmi rychle.

It shouldn't take minutes or hours to work.

Nemělo by jít o minuty nebo hodiny.

It should act at the speed of the brain, in milliseconds.

Měl by reagovat rychlostí mozku, v řádu milisekund.

SR: So what do you think, Xu?

SR: Takže, co navrhuješ, Xu?

Could we use, let's say, pharmacological drugs

Mohli bychom použít, řekněme, farmaceutické látky

to activate or inactivate brain cells?

k aktivování a deaktivování mozkových buněk?

XL: Nah. Drugs are pretty messy. They spread everywhere.

XL: Ty jsou docela zrádné. Dostanou se všude.

And also it takes them forever to act on cells.

A taky trvá celou věčnost než začnou působit.

So it will not allow us to control a memory in real time.

Takže by nám neumožnily kontrolovat mozek v reálném čase.

So Steve, how about let's zap the brain with electricity?

Ale co kdybychom prohnali mozkem elektrický šok, Steve?

SR: So electricity is pretty fast,

SR: Elektřina je dost rychlá,

but we probably wouldn't be able to target it

ale asi bychom ji nedokázali zacílit

to just the specific cells that hold onto a memory,

na konkrétní buňky, které udržují vzpomínky

and we'd probably fry the brain.

a taky bychom asi usmažili mozek.

XL: Oh. That's true. So it looks like, hmm,

XL: Aha, to je pravda. Takže to vypadá,

indeed we need to find a better way

že skutečně potřebujeme najít jiný způsob,

to impact the brain at the speed of light.

jak ovlivnit mozek rychlostí světla.

SR: So it just so happens that light travels at the speed of light.

SR: Takové světlo se šíří rychlostí světla.

So maybe we could activate or inactive memories

Možná bychom mohli k aktivaci a deaktivaci vzpomínek

by just using light --

prostě použít světlo --

XL: That's pretty fast.

XL: To je celkem rychlé.

SR: -- and because normally brain cells

SR: -- a protože buňky mozku běžně

don't respond to pulses of light,

nereagují na světelné pulzy,

so those that would respond to pulses of light

pak ty, které by na ně reagovaly,

are those that contain a light-sensitive switch.

by v sobě měly spínač citlivý na světlo.

Now to do that, first we need to trick brain cells

Proto musíme nejprve přelstít mozkové buňky,

to respond to laser beams.

aby reagovaly na laserové paprsky.

XL: Yep. You heard it right.

XL: Ano, slyšeli jste správně.

We are trying to shoot lasers into the brain.

Snažíme se do mozku střílet laserem.

(Laughter)

(Smích)

SR: And the technique that lets us do that is optogenetics.

SR: A technika, která nám to umožňuje, se nazývá optogenetika.

Optogenetics gave us this light switch that we can use

Optogenetika nám poskytuje onen světelný spínač, který používáme

to turn brain cells on or off,

k zapnutí nebo vypnutí mozkové buňky,

and the name of that switch is channelrhodopsin,

název tohoto spínače je channelrhodopsin,

seen here as these green dots attached to this brain cell.

který zde představují zelené tečky připojené k mozku.

You can think of channelrhodopsin as a sort of light-sensitive switch

Můžete se na channelrhodopsin dívat jako na spínač citlivý na světlo,

that can be artificially installed in brain cells

který lze uměle připojit k mozkové buňce,

so that now we can use that switch

díky čemuž jej můžeme použít

to activate or inactivate the brain cell simply by clicking it,

k aktivaci a deaktivaci mozkových buněk jeho sepnutím,

and in this case we click it on with pulses of light.

v tomto případě sepnutím skrze světelné pulzy.

XL: So we attach this light-sensitive switch of channelrhodopsin

XL: Tento spínač channelrhodopsinu připojíme

to the sensor we've been talking about

k senzoru, o kterém jsme před chvíli mluvili,

and inject this into the brain.

a vstříkneme ho do mozku.

So whenever a memory is being formed,

Takže pokaždé, když je utvářena vzpomínka,

any active cell for that particular memory

připojí se tyto spínače citlivé na světlo

will also have this light-sensitive switch installed in it

ke všem aktivním buňkám spojeným s danou vzpomínkou,

so that we can control these cells

a tak můžeme tyto buňky ovládat

by the flipping of a laser just like this one you see.

jednoduchým zapínáním takovéhoto laseru.

SR: So let's put all of this to the test now.

SR: Nyní tohle všechno otestujeme.

What we can do is we can take our mice

Vezmeme naše myši,

and then we can put them in a box that looks exactly like this box here,

dáme je do krabice, která vypadá přesně jako tato,

and then we can give them a very mild foot shock

a potom jim dáme velmi malý elektrický šok,

so that they form a fear memory of this box.

aby si v paměti vytvořily zážitek strachu spojený s touto krabicí.

They learn that something bad happened here.

Naučí se, že se zde děje něco zlého.

Now with our system, the cells that are active

Díky našemu systému

in the hippocampus in the making of this memory,

budou aktivní buňky v hipokampu

only those cells will now contain channelrhodopsin.

obsahovat channelrhodopsin.

XL: When you are as small as a mouse,

XL: Pokud jste tak malí jako myš,

it feels as if the whole world is trying to get you.

připadá vám to, jako by se vás celý svět snažil dostat.

So your best response of defense

Takže nejlepší obranná reakce

is trying to be undetected.

je snaha zůstat nezpozorován.

Whenever a mouse is in fear,

Pokaždé, když myš pocití strach,

it will show this very typical behavior

objeví se toto typické chování,

při kterém myš zůstane stát v rohu krabice,

by staying at one corner of the box,

trying to not move any part of its body,

aniž by pohla jedinou svou částí,

and this posture is called freezing.

a tento postoj se nazývá zamrznutí.

So if a mouse remembers that something bad happened in this box,

Pokud si tedy myš zapamatuje, že se v krabici děje něco zlého,

and when we put them back into the same box,

a my ji poté dáme opět do stejné krabice,

it will basically show freezing

v podstatě zamrzne,

because it doesn't want to be detected

protože nechce být spatřena

by any potential threats in this box.

žádnou potenciální hrozbou v krabici.

SR: So you can think of freezing as,

SR: Zamrznutí si můžete představit

you're walking down the street minding your own business,

jako když kráčíte ulicí, hledíte si svého

and then out of nowhere you almost run into

a najednou skoro narazíte

do své ex-přítelkyně nebo ex-přítele,

an ex-girlfriend or ex-boyfriend,

and now those terrifying two seconds

a během dvou sekund vám proběhne hlavou

where you start thinking, "What do I do? Do I say hi?

„Co mám dělat? Mám jí říct ahoj?

Do I shake their hand? Do I turn around and run away?

Mám jí podat ruku? Mám se otočit a utéct?

Do I sit here and pretend like I don't exist?"

Mám si tu sednout a předstírat, že neexistuji?"

Those kinds of fleeting thoughts that physically incapacitate you,

Jde o druh letmých myšlenek, které vás v podstatě znehybní,

that temporarily give you that deer-in-headlights look.

podobně jako jelen hledí do předních světel vozidla.

XL: However, if you put the mouse in a completely different

XL: Když ale dáte myš

new box, like the next one,

do úplně jiné krabice, jako je tato,

it will not be afraid of this box

nebude mít z této krabice strach,

because there's no reason that it will be afraid of this new environment.

protože nemá žádný důvod děsit se tohoto nového prostředí.

But what if we put the mouse in this new box

Ale co se stane, dáme-li myš do této nové krabice,

but at the same time, we activate the fear memory

ale ve stejnou chvíli aktivujeme vzpomínku na strach

using lasers just like we did before?

použitím laseru, jako jsme to udělali předtím?

Are we going to bring back the fear memory

Vyvoláme tím zážitek strachu z první krabice

for the first box into this completely new environment?

v tomto úplně novém prostředí?

SR: All right, and here's the million-dollar experiment.

SR: Tento experiment byl okamžikem pravdy.

Now to bring back to life the memory of that day,

Abych vám navodil atmosféru tohoto dne,

I remember that the Red Sox had just won,

vzpomínám si, že Red Sox právě vyhráli,

it was a green spring day,

byl krásný jarní den

perfect for going up and down the river

jako dělaný na procházku podél řeky

and then maybe going to the North End

a zastávku v cukrárně

to get some cannolis, #justsaying.

pro hořické trubičky.

Now Xu and I, on the other hand,

Tento den jsme byli s Xu

were in a completely windowless black room

zavření v tmavé místnosti bez oken,

not making any ocular movement that even remotely resembles an eye blink

ani jsme nemrkali

because our eyes were fixed onto a computer screen.

a upírali svoje zraky k obrazovce.

We were looking at this mouse here trying to activate a memory

Sledovali jsme, jak se u myši aktivuje vzpomínka

prostřednictvím naší techniky.

for the first time using our technique.

XL: A tohle jsme viděli.

XL: And this is what we saw.

When we first put the mouse into this box,

Když jsme poprvé dali myš do krabice,

it's exploring, sniffing around, walking around,

byla zvědavá, čmuchala a pobíhala kolem,

minding its own business,

hleděla si svého,

because actually by nature,

protože myši jsou vlastně

mice are pretty curious animals.

od přírody docela zvědavá zvířátka.

They want to know, what's going on in this new box?

Chtějí vedět, co se děje v téhle nové krabici.

It's interesting.

Zajímá je to.

But the moment we turned on the laser, like you see now,

Ale ve chvíli, kdy jsme zapnuli laser, jak můžete právě vidět,

all of a sudden the mouse entered this freezing mode.

myš náhle zamrzla.

It stayed here and tried not to move any part of its body.

Zůstala stát a snažila se nehýbat.

Clearly it's freezing.

Očividně je to zamrznutí.

So indeed, it looks like we are able to bring back

Takže to vážně vypadá, že jsme dokázali

the fear memory for the first box

vyvolat zážitek strachu z první krabice

in this completely new environment.

v tomto úplně novém prosředí.

While watching this, Steve and I

Když jsme tohle sledovali, Steve a já jsme

are as shocked as the mouse itself.

byli šokováni stejně jako samotná myš.

(Laughter)

(Smích)

So after the experiment, the two of us just left the room

Ihned po experimentu jsme oba odešli z místnosti,

without saying anything.

aniž bychom řekli jediné slovo.

After a kind of long, awkward period of time,

Po docela dlouhé a trapné chvíli

Steve broke the silence.

Steve ticho přerušil.

SR: "Did that just work?"

SR: „Fungovalo to?"

XL: "Yes," I said. "Indeed it worked!"

XL: „Ano," řekl jsem. „Vážně to fungovalo!"

We're really excited about this.

Byli jsme opravdu nadšení.

And then we published our findings

A poté jsme publikovali naše výsledky

in the journal Nature.

v časopisu Nature.

Ever since the publication of our work,

A od této publikace naší práce

we've been receiving numerous comments

dostáváme obrovské množství komentářů

from all over the Internet.

napříč celým internetem.

Maybe we can take a look at some of those.

Ostatně se na některé z nich můžeme podívat.

["OMGGGGG FINALLY... so much more to come, virtual reality, neural manipulation, visual dream emulation... neural coding, 'writing and re-writing of memories', mental illnesses. Ahhh the future is awesome"]

[„KONEČNĚ... a mnohem víc nás teprve čeká, virtuální realita, neurální manipulace, emulace vizuálních snů..." ]

SR: So the first thing that you'll notice is that people

SR: První věc, které si všimnete, je,

have really strong opinions about this kind of work.

že lidé mají na tento druh práce velmi vyhraněné názory.

Now I happen to completely agree with the optimism

Úplně souhlasím s optimismem

of this first quote,

této první citace,

because on a scale of zero to Morgan Freeman's voice,

protože na škále od nuly po hlas Morgana Freemana,

it happens to be one of the most evocative accolades

se jedná o nejburcující poctu

that I've heard come our way.

které se nám dostalo.

(Smích)

(Laughter)

But as you'll see, it's not the only opinion that's out there.

Ale jak uvidíte, neexistuje pouze jediný názor.

["This scares the hell out of me... What if they could do that easily in humans in a couple of years?! OH MY GOD WE'RE DOOMED"]

[„Tohle mě k smrti děsí... Co kdyby tohle bylo za pár let možné provozovat na lidech?! MŮJ BOŽE, JSME ZTRACENI"]

XL: Indeed, if we take a look at the second one,

XL: Vskutku, pokud se podíváme na druhý názor,

I think we can all agree that it's, meh,

myslím si, že se všichni shodneme na tom,

probably not as positive.

že není tak pozitivní.

But this also reminds us that,

Ale zároveň nám to připomíná,

although we are still working with mice,

že i když stále pracujeme s myšmi,

it's probably a good idea to start thinking and discussing

je zřejmě dobrým nápadem začít diskutovat

about the possible ethical ramifications

o možných etických dopadech

of memory control.

spojených s ovládáním paměti.

SR: Now, in the spirit of the third quote,

SR: V duchu třetího komentáře

we want to tell you about a recent project that we've been

bychom vám rádi pověděli o současném projektu,

working on in lab that we've called Project Inception.

na kterém pracujeme. Má název „Projekt počátek".

["They should make a movie about this. Where they plant ideas into peoples minds, so they can control them for their own personal gain. We'll call it: Inception."]

[„Měli by o tom natočit film, ve kterém budou vkládat lidem do mysli myšlenky, aby je mohli ovládat ve svůj osobní prospěch. Budeme tomu říkat: vnuknutí."]

So we reasoned that now that we can reactivate a memory,

Tak jsme si řekli, když svedeme reaktivovat vzpomínku,

what if we do so but then begin to tinker with that memory?

co kdybychom se pokusili si s takovou vzpomínkou pohrát?

Could we possibly even turn it into a false memory?

Dokážeme ji někdy přeměnit ve falešnou vzpomínku?

XL: So all memory is sophisticated and dynamic,

XL: Celá paměť je sofistikovaná a dynamická,

but if just for simplicity, let's imagine memory

ale pro jednoduchost si představme pamět

as a movie clip.

jako krátký film.

So far what we've told you is basically we can control

Dosud jsme vám řekli, že v podstatě můžeme ovládat

this "play" button of the clip

toto spouštěcí tlačítko filmu,

so that we can play this video clip any time, anywhere.

takže ho můžeme spustit kdykoliv a kdekoliv.

But is there a possibility that we can actually get

Existuje ale možnost, že bychom se mohli

inside the brain and edit this movie clip

dostat do mozku a editovat v něm tento krátký film,

so that we can make it different from the original?

a tak ho změnit od toho původního?

Yes we can.

Ano, existuje.

Turned out that all we need to do is basically

Ukázalo se, že v podstatě vše, co potřebujeme,

reactivate a memory using lasers just like we did before,

je reaktivace paměti pomocí laserů tak, jak jsme to udělali dříve,

but at the same time, if we present new information

ale ve stejnou chvíli, pokud prezentujeme novou informaci

and allow this new information to incorporate into this old memory,

a dovolíme, aby se tato informace zakomponovala do staré paměti,

this will change the memory.

pak jí dokážeme změnit.

It's sort of like making a remix tape.

Je to podobné, jako když vytváříte remixovanou nahrávku.

SR: So how do we do this?

SR: Takže jak tohle děláme?

Rather than finding a fear memory in the brain,

Spíše než vzbuzovat ve zvířatech strach

we can start by taking our animals,

je můžeme umisťovat

and let's say we put them in a blue box like this blue box here

do těchto modrých krabic

and we find the brain cells that represent that blue box

a hledat mozkové buňky, které reprezentují tyto krabice,

and we trick them to respond to pulses of light

přičemž je přelstíme k reakci na světlo

exactly like we had said before.

přesně tak, jako jsme to provedli předtím.

Now the next day, we can take our animals and place them

Další den můžeme naše zvířata umístit

in a red box that they've never experienced before.

do červené krabice, ve které nikdy dříve nebyla.

We can shoot light into the brain to reactivate

Poté můžeme do mozku posvítit a aktivovat

the memory of the blue box.

znovu vzpomínku na modrou krabici.

So what would happen here if, while the animal

Co se stane tady, když dáme zvířeti

is recalling the memory of the blue box,

během vybavování vzpomínky na modrou krabici

we gave it a couple of mild foot shocks?

malý elektrický šok?

So here we're trying to artificially make an association

Uměle vytvoříme asociaci

between the memory of the blue box

mezi vzpomínkou na modrou krabici

and the foot shocks themselves.

a elektrickým šokem.

We're just trying to connect the two.

Prostě tuto dvojici spojíme.

So to test if we had done so,

K otestování, zda se nám to povedlo,

we can take our animals once again

umístíme znovu naše zvířata

and place them back in the blue box.

zpátky do modré krabice.

Again, we had just reactivated the memory of the blue box

Právě teď jsme reaktivovali vzpomínku na modrou krabici,

while the animal got a couple of mild foot shocks,

zatímco zvíře dostalo malý elektrický šok,

and now the animal suddenly freezes.

načež náhle zamrzlo.

It's as though it's recalling being mildly shocked in this environment

Vypadá to, jako by si vybavovalo, jak dostávalo v tomto prostředí šoky,

even though that never actually happened.

i přesto, že se to ve skutečnosti nikdy nestalo.

So it formed a false memory,

Takže si utvořilo falešnou vzpomínku,

because it's falsely fearing an environment

protože se falešně bálo prostředí,

where, technically speaking,

ve kterém se mu technicky vzato

nic zlého ve skutečnosti nestalo.

nothing bad actually happened to it.

XL: So, so far we are only talking about

XL: Dosud jsme pouze mluvili

this light-controlled "on" switch.

o tomto světlem ovládaném spínači.

In fact, we also have a light-controlled "off" switch,

Ve skutečnosti máme také světlem ovládaný vypínač

and it's very easy to imagine that

a je velmi snadné si představit,

by installing this light-controlled "off" switch,

že díky jeho instalaci,

we can also turn off a memory, any time, anywhere.

jsme kdykoliv a kdekoliv schopni také vypnout pamět.

So everything we've been talking about today

Takže všechno, o čem jsme dnes mluvili,

is based on this philosophically charged principle of neuroscience

je založeno na filozofickém principu neurovědy,

that the mind, with its seemingly mysterious properties,

že mysl se svými zdánlivě tajemnými vlastnostmi,

is actually made of physical stuff that we can tinker with.

je vlastně tvořena fyzickou hmotou, se kterou si můžeme pohrát.

SR: And for me personally,

SR: Osobně před námi vidím

I see a world where we can reactivate

svět, ve kterém budeme moci

any kind of memory that we'd like.

obnovit jakoukoli vzpomínku budeme chtít.

I also see a world where we can erase unwanted memories.

Také vidím svět, kde můžeme vymazat nechtěné vzpomínky.

Now, I even see a world where editing memories

Vidím svět, ve kterém je úprava vzpomínek

is something of a reality,

něčím reálným,

because we're living in a time where it's possible

protože žijeme v době, kdy je možné

to pluck questions from the tree of science fiction

trhat otázky ze stromu science-fiction

and to ground them in experimental reality.

a sázet je na půdu experimentální skutečnosti.

XL: Nowadays, people in the lab

XL: V dnešní době lidé v laboratořích

and people in other groups all over the world

a lidé v dalších skupinách po celém světě

are using similar methods to activate or edit memories,

použivají podobné metody k aktivování nebo upravování vzpomínek,

whether that's old or new, positive or negative,

ať už jsou staré nebo nové, pozitivní nebo negativní,

all sorts of memories so that we can understand

všechny typy vzpomínek, abychom mohli porozumět,

how memory works.

jak paměť funguje.

SR: For example, one group in our lab

SR: Například, jedna skupina z naší laboratoře

was able to find the brain cells that make up a fear memory

nalezla mozkové buňky, které vytváří zážitky strachu

and converted them into a pleasurable memory, just like that.

a jen tak je převádí na příjemné vjemy.

That's exactly what I mean about editing these kinds of processes.

To je přesně to, co si představuji pod úpravami takovýchto procesů.

Now one dude in lab was even able to reactivate

Jeden kolega v naší laboratoři dokonce reaktivoval

memories of female mice in male mice,

vzpomínky samičky v myším samečkovi,

which rumor has it is a pleasurable experience.

o čemž se říká, že je to docela příjemný zážitek.

XL: Indeed, we are living in a very exciting moment

XL: Skutečně žijeme ve velmi úžasné době,

where science doesn't have any arbitrary speed limits

kdy věda nemá žádná nahodilá rychlostní omezení,

but is only bound by our own imagination.

ale je svázana pouze naší vlastní představivostí.

SR: And finally, what do we make of all this?

SR: A konečně, co z toho všeho máme?

How do we push this technology forward?

Jak posuneme tuto technologii kupředu?

These are the questions that should not remain

To jsou otázky, které by neměly

just inside the lab,

zůstat pouze uvnitř laboratoře,

and so one goal of today's talk was to bring everybody

a jeden z našich cílů dnešní prezentace

up to speed with the kind of stuff that's possible

bylo seznámit všechny s tím,

in modern neuroscience,

co všechno dnešní neurověda dokáže,

but now, just as importantly,

ale nyní je stejně tak důležité

to actively engage everybody in this conversation.

aktivně zapojit všechny do této konverzace.

So let's think together as a team about what this all means

Takže se zamysleme jako tým nad tím, co to všechno znamená,

a kam můžeme a měli bychom směřovat,

and where we can and should go from here,

because Xu and I think we all have

protože Xu a já si myslíme, že nás všechny

some really big decisions ahead of us.

čekají opravdu velká rozhodnutí.

Thank you. XL: Thank you.

Děkujeme. XL: Děkujeme.

(Applause)

(Potlesk)