How to manage your time more effectively (according to machines) - Brian Christian

Překladatel: Martin Kabát Korektor: Kateřina Jabůrková

[„Podle toho, jak trávíme dny, strávíme samozřejmě i svůj život.“]

In the summer of 1997,

V létě roku 1997

NASA's Pathfinder spacecraft landed on the surface of Mars,

přistála planetární sonda Pathfinder z NASA na povrchu Marsu

and began transmitting incredible, iconic images back to Earth.

a začala přenášet neuvěřitelné, ikonické fotografie zpátky na Zem.

But several days in, something went terribly wrong.

Ale o několik dní později se něco strašně pokazilo.

The transmissions stopped.

Přenos skončil.

Pathfinder was, in effect, procrastinating:

Pathfinder ve skutečnosti prokrastinoval:

keeping itself fully occupied but failing to do its most important work.

byl pořád plně vytížený, ale svou nejdůležitější práci nezvládal.

What was going on?

Co se stalo?

There was a bug, it turned out, in its scheduler.

Zjistilo se, že má chybu v plánovači.

Every operating system has something called the scheduler

Každý operační systém má něco, čemu se říká plánovač,

that tells the CPU how long to work on each task before switching,

který říká CPU, jak dlouho má pracovat na každém úkolu, než se přepne na další,

and what to switch to.

a na který se má přepnout.

Done right, computers move so fluidly between their various responsibilities,

Pokud je navržen správně, počítače plynule plní svoje různé odpovědnosti

they give the illusion of doing everything simultaneously.

a navenek působí, jako by vše dělaly naráz.

But we all know what happens when things go wrong.

Ale všichni víme, co se stane, když se něco pokazí.

This should give us, if nothing else, some measure of consolation.

Když nic jiného, tímhle bychom se mohli aspoň trochu utěšovat.

Even computers get overwhelmed sometimes.

I počítače mohou být občas přepracované.

Maybe learning about the computer science of scheduling

Možná se můžeme z počítačové vědy o plánování poučit

can give us some ideas about our own human struggles with time.

a získat nějaké nápady, jak se sami můžeme popasovat s časem.

One of the first insights is that all the time you spend prioritizing your work

Prvním poznatkem je to, že stanovování priorit nás obírá o čas,

is time you aren't spending doing it.

který jsme měli trávit prací.

For instance, let's say when you check your inbox, you scan all the messages,

Například, když si kontrolujete poštu, procházíte všechny e-maily

choosing which is the most important.

a vybíráte, který je nejdůležitější.

Once you've dealt with that one, you repeat.

Jakmile ho najdete, hledáte další.

Seems sensible, but there's a problem here.

Zdá se to smysluplné, ale má to háček.

This is what's known as a quadratic-time algorithm.

Říká se mu algoritmus kvadratického času.

With an inbox that's twice as full, these passes will take twice as long

Máte-li ve schránce dvakrát tolik e-mailů,

zaberou porovnávání dvakrát tolik času

and you'll need to do twice as many of them!

a budete jich muset udělat dvakrát tolik!

This means four times the work.

To znamená čtyřnásobnou práci.

The programmers of the operating system Linux

Programátoři operačního systému Linux

encountered a similar problem in 2003.

se setkali se stejným problémem v roce 2003.

Linux would rank every single one of its tasks in order of importance,

Linux ohodnotil každý úkol podle důležitosti

and sometimes spent more time ranking tasks than doing them.

a někdy strávil více času hodnocením úkolů, než jejich plněním.

The programmers’ counterintuitive solution was to replace this full ranking

Programátoři oproti běžné praxi nahradili kompletní vyhodnocování

with a limited number of priority “buckets.”

omezeným počtem „prioritních košů“.

The system was less precise about what to do next

Tento systém neurčoval tak přesně, co dělat dřív,

but more than made up for it by spending more time making progress.

ale místo toho mu zbylo více času na zpracovávání úkolů.

So with your emails, insisting on always doing the very most important thing first

Takže, co se týče e-mailů, trvat vždy na vyřešení toho nejdůležitějšího

could lead to a meltdown.

vás může dovést až ke zhroucení.

Waking up to an inbox three times fuller than normal

Zpracování schránky třikrát plnější než normálně

could take nine times longer to clear.

může trvat devětkrát déle.

You’d be better off replying in chronological order, or even at random!

To už by bylo lepší odpovídat chronologicky nebo v náhodném pořadí!

Surprisingly, sometimes giving up on doing things in the perfect order

Když oželíte dělání věcí v dokonalém pořadí,

may be the key to getting them done.

může to být překvapivě klíčem k jejich dokončení.

Another insight that emerges from computer scheduling

Další poznatek, který se odvíjí od plánování v počítači,

has to do with one of the most prevalent features of modern life: interruptions.

má co do činění s převládajícím rysem moderního života: vyrušováním.

When a computer goes from one task to another,

Když počítač přechází z jednoho úkolu na druhý,

it has to do what's called a context switch,

musí takzvaně přepnout kontext,

bookmarking its place in one task,

označit místo v jednom úkolu,

moving old data out of its memory and new data in.

přesunout stará data z paměti a nová data do paměti.

Each of these actions comes at a cost.

Každá z těchto akcí něco stojí.

The insight here is that there’s a fundamental tradeoff

Jde tu o důležitý kompromis

between productivity and responsiveness.

mezi produktivitou a responzivností.

Getting serious work done means minimizing context switches.

Dokončit důležitou práci znamená minimalizovat počet přepnutí kontextu.

But being responsive means reacting anytime something comes up.

Být responzivní znamená reagovat kdykoliv se něco stane.

These two principles are fundamentally in tension.

Tyto dva principy vyvolávají napětí.

Recognizing this tension allows us

Uvědomění si tohoto napětí nám umožňuje rozhodnout,

to decide where we want to strike that balance.

kde chceme dosáhnout rovnováhy.

The obvious solution is to minimize interruptions.

Zřejmým řešením je minimalizovat počet vyrušování.

The less obvious one is to group them.

Méně obvyklým řešením je seskupit vyrušení dohromady.

If no notification or email requires a response

Pokud notifikace nebo e-mail nevyžaduje

more urgently than once an hour, say,

urgentní odpověď častěji než, řekněme, jednou za hodinu,

then that’s exactly how often you should check them. No more.

pak přesně tak často bychom je měli kontrolovat, ne častěji.

In computer science, this idea goes by the name of interrupt coalescing.

V počítačové vědě se tomu říká slučování přerušení.

Rather than dealing with things as they come up –

Namísto řešení věcí tak, jak přijdou –

Oh, the mouse was moved?

Ó, pohla se myš?

A key was pressed?

Někdo zmáčkl tlačítko?

More of that file downloaded? –

Stáhla se další část souboru? –

the system groups these interruptions together

systém slučuje tato přerušení dohromady

based on how long they can afford to wait.

v závislosti na tom, jak dlouho si mohou dovolit čekat.

In 2013, interrupt coalescing

V roce 2013 umožnilo slučování přerušení

triggered a massive improvement in laptop battery life.

velké zlepšení životnosti baterie laptopů.

This is because deferring interruptions lets a system check everything at once,

To proto, že pozdržení přerušení umožní systému zkontrolovat vše najednou

then quickly re-enter a low-power state.

a poté rychle vstoupit do stavu s nízkou spotřebou.

As with computers, so it is with us.

Stejně jako u počítačů je to i s námi.

Perhaps adopting a similar approach

Třeba nám, uživatelům, umožní aplikování stejného přístupu

might allow us users to reclaim our own attention,

zbavit se roztěkanosti

and give us back one of the things that feels so rare in modern life: rest.

a získat zpátky věc tak vzácnou v moderním životě: odpočinek.