I grew up in the Westboro Baptist Church. Here's why I left | Megan Phelps-Roper

Překladatel: Petra Balíková Korektor: Petr Bela

I was a blue-eyed, chubby-cheeked five-year-old

Byla jsem modrooká, pětiletá, baculatá,

when I joined my family on the picket line for the first time.

když jsme se s rodinou poprvé připojili k demonstraci.

My mom made me leave my dolls in the minivan.

Maminka mne přiměla nechat panenky v minivanu.

I'd stand on a street corner in the heavy Kansas humidity,

Stála jsem na rohu ulice v Kansaském dusnu,

surrounded by a few dozen relatives,

obklopena několika tucty příbuzných,

with my tiny fists clutching a sign that I couldn't read yet:

malými pěstmi jsem držela ceduli, kterou jsem ještě neuměla přečíst.

"Gays are worthy of death."

"Gayové si zaslouží smrt."

This was the beginning.

To byl začátek.

Our protests soon became a daily occurrence

Naše protesty se staly denním pořádkem

and an international phenomenon,

a mezinárodním jevem.

and as a member of Westboro Baptist Church,

A jako členka Westboro baptistické církve,

I became a fixture on picket lines across the country.

jsem se stala stálou účastnicí demonstrací po celé zemi.

The end of my antigay picketing career

Konec mé proti gayovské kariéry

a života, který jsem dosud znala,

and life as I knew it,

came 20 years later,

nastal až o 20 let později,

triggered in part by strangers on Twitter

částečně ho spustili cizí lidé na Twitteru,

who showed me the power of engaging the other.

kteří mi ukázali sílu propojení ostatních.

In my home,

U nás doma

life was framed as an epic spiritual battle between good and evil.

byl život přirovnáván k eposu, jako duchovní boj mezi dobrem a zlem.

The good was my church and its members,

Dobro byla moje církev a její členové

and the evil was everyone else.

a zlo všichni ostatní.

My church's antics were such

V mé církvi se šprýmovalo tak,

that we were constantly at odds with the world,

že jsme byli neustále v rozporu se světem

and that reinforced our otherness on a daily basis.

a to umocňovalo naši odlišnost.

"Make a difference between the unclean and the clean,"

"Oddělte nečisté od čistého,"

the verse says,

se říká ve verši,

and so we did.

a tak jsme činili.

From baseball games to military funerals,

Od baseballu až po vojenské pohřby,

we trekked across the country with neon protest signs in hand

putovali jsme po celé zemi s neonovými cedulemi v rukách,

to tell others exactly how "unclean" they were

abychom řekli ostatním, jak "nečistí" vlastně jsou,

and exactly why they were headed for damnation.

že se řítí do zatracení.

This was the focus of our whole lives.

Na to se soustředily naše celé životy.

This was the only way for me to do good in a world that sits in Satan's lap.

To byla pro mne jediná cesta dobra ve světě, který sedí Satanovi v klíně.

Stejně jako mých 10 sourozenců

And like the rest of my 10 siblings,

I believed what I was taught with all my heart,

jsem věřila v učení celým srdcem

and I pursued Westboro's agenda with a special sort of zeal.

a dávala jsem do westboroských setkání zvláštní druh nadšení.

In 2009, that zeal brought me to Twitter.

V 2009 mne to nadšení přivedlo na Twitter.

Initially, the people I encountered on the platform

Zpočátku byli lidé, které jsem na platformě potkávala,

were just as hostile as I expected.

nepřátelští tak, jak jsem předpokládala.

They were the digital version of the screaming hordes

Byli digitální verzí křičící hordy,

I'd been seeing at protests since I was a kid.

co jsem od dětství vídala na protestech.

But in the midst of that digital brawl,

Uvnitř té digitální mely

a strange pattern developed.

se vytvořil zvláštní vzorec.

Když někdo zavítal na můj profil s obvyklým hněvem a opovržením,

Someone would arrive at my profile with the usual rage and scorn,

I would respond with a custom mix of Bible verses, pop culture references

reagovala bych směsí veršů Bible, odkazů na pop kultůru

and smiley faces.

a smajlíky.

They would be understandably confused and caught off guard,

Pochopitelně byli zmatení

a zaskočení,

but then a conversation would ensue.

ale pak konverzace pokračovala.

And it was civil --

A bylo to civilní --

full of genuine curiosity on both sides.

plné skutečného zájmu na obou stranách.

How had the other come to such outrageous conclusions about the world?

Jak jen ten druhý přišel na tak nehorázné závěry o světě?

Sometimes the conversation even bled into real life.

Někdy se konverzace prolnula do skutečného života.

People I'd sparred with on Twitter

Lidé, se kterýma jsem se hádala na Twitteru,

would come out to the picket line to see me

se na mne přišli podívat na demonstrace,

when I protested in their city.

když jsem protestovala v jejich městě.

A man named David was one such person.

Muž jménem David byl jeden takový.

Vedl blog "Jewlicious,"

He ran a blog called "Jewlicious,"

and after several months of heated but friendly arguments online,

a po několika měsících vášnivé, avšak přátelské, argumentace na internetu

he came out to see me at a picket in New Orleans.

se na mne přišel podívat na demonstraci v New Orleans.

He brought me a Middle Eastern dessert from Jerusalem, where he lives,

Přinesl mi dezert z Jeruzaléma, kde žije,

and I brought him kosher chocolate

a já mu dala košér čokoládu

and held a "God hates Jews" sign.

a držela ceduli "Bůh nenávidí Židy".

(Laughter)

(smích)

There was no confusion about our positions,

Nebylo žádných pochyb o našich postojích,

but the line between friend and foe was becoming blurred.

ale hranice mezi přítelem a nepřítelem se začala stírat.

We'd started to see each other as human beings,

Začali jsme se vidět jako lidské bytosti

and it changed the way we spoke to one another.

a to změnilo způsob, jak jsme spolu mluvili.

It took time,

Chvíli to trvalo,

but eventually these conversations planted seeds of doubt in me.

ale nakonec tyto rozhovory ve mne zasadily semínko pochybností.

My friends on Twitter took the time to understand Westboro's doctrines,

Mí přátelé na Twitteru se snažili pochopit učení z Westboro

and in doing so,

a přitom byli schopni najít nesrovnalosti, které mi celý život unikaly.

they were able to find inconsistencies I'd missed my entire life.

Why did we advocate the death penalty for gays

Proč jsme obhajovali trest smrti pro gaye,

when Jesus said, "Let he who is without sin cast the first stone?"

když Ježíš řekl, "Nechť ten, kdo je bez viny, ať první hodí kamenem?"

How could we claim to love our neighbor

Jak jsme mohli prohlašovat, miluj bližního svého,

while at the same time praying for God to destroy them?

a zároveň se modlit, aby je Bůh zničil?

The truth is that the care shown to me by these strangers on the internet

Pravda je, že péče, co se mi dostala od cizích na internetu

was itself a contradiction.

je už sama o sobě rozpor.

It was growing evidence

Narůstaly důkazy,

that people on the other side were not the demons I'd been led to believe.

že lidé na druhé straně nebyli démoni, jak mi bylo vštěpováno.

These realizations were life-altering.

Tato uvědomění mi měnila život.

Najednou jsem zjistila, že nejsme nejvyšší rozhodčí o božské pravdě,

Once I saw that we were not the ultimate arbiters of divine truth

but flawed human beings,

nýbrž nedokonalé lidské bytosti.

I couldn't pretend otherwise.

Už jsem nemohla předstírat opak.

I couldn't justify our actions --

Nemohla jsem omluvit naše činy --

especially our cruel practice of protesting funerals

hlavně krutost protestování na pohřbech

and celebrating human tragedy.

a oslavování lidské tragédie.

These shifts in my perspective

Tyto posuny v mém nahlížení

contributed to a larger erosion of trust in my church,

přispěly k většímu narušení důvěry v moji církev

and eventually it made it impossible for me to stay.

a nakonec bylo nemožné dál zůstat.

In spite of overwhelming grief and terror, I left Westboro in 2012.

Navzdory ohromnému žalu a teroru, v roce 2012 jsem z Westboro odešla.

In those days just after I left,

Ty dny po odchodu,

the instinct to hide was almost paralyzing.

instinkt, schovat se, byl téměř paralyzující.

I wanted to hide from the judgement of my family,

Schovat se před odsouzením mojí rodinou,

who I knew would never speak to me again --

věděla jsem, že se mnou už nikdy nepromluví --

people whose thoughts and opinions had meant everything to me.

lidé, jejichž myšlenky a názory pro mne znamenaly vše.

And I wanted to hide from the world I'd rejected for so long --

Chtěla jsem se schovat před světem, který jsem tak dlouho odmítala --

people who had no reason at all to give me a second chance

před lidmi, co neměli žádný důvod mi dát druhou šanci

after a lifetime of antagonism.

po celoživotním nepřátelství.

And yet, unbelievably,

A nyní, až je to neuvěřitelné,

they did.

mi ji dali.

The world had access to my past because it was all over the internet --

Svět měl přístup k mé minulosti, protože vše bylo na internetu --

thousands of tweets and hundreds of interviews,

tisíce tweetů a stovky rozhovorů.

everything from local TV news to "The Howard Stern Show" --

Vše od místních TV zpráv po "Show Howarda Sterna" --

but so many embraced me with open arms anyway.

ale nehledě na to mne tolik lidí přijalo.

I wrote an apology for the harm I'd caused,

Napsala jsem omluvu za škodu, co jsem způsobila,

but I also knew that an apology could never undo any of it.

ale také vím, že omluva nemůže nic z toho odčinit.

All I could do was try to build a new life

Mohla jsem jen zkusit vybudovat nový život

and find a way somehow to repair some of the damage.

a nějakým způsobem napravit nějakou škodu.

People had every reason to doubt my sincerity,

Lidé měli pádné důvody pochybovat o mé upřímnosti,

but most of them didn't.

ale většina nepochybovala.

And --

A --

given my history,

vzhledem k mé historii,

it was more than I could've hoped for --

bylo to víc, než jsem mohla doufat --

forgiveness and the benefit of the doubt.

odpuštění a možnost pochybností.

It still amazes me.

Stále mne to udivuje.

I spent my first year away from home

Strávila jsem první rok z domova

adrift with my younger sister,

volně nesená spolu s mladší sestrou,

who had chosen to leave with me.

která se rozhodla odejít se mnou.

We walked into an abyss,

Vstoupily jsme do propasti.

but we were shocked to find the light and a way forward

Ale byly jsme šokované nalezením světla a cesty kupředu

in the same communities we'd targeted for so long.

ve stejných komunitách, na které jsme tak dlouho útočily.

David,

David,

my "Jewlicious" friend from Twitter,

můj židovský přítel z Twitteru,

invited us to spend time among a Jewish community in Los Angeles.

nás pozval na nějaký čas do židovské komunity v Los Angeles.

We slept on couches in the home of a Hasidic rabbi and his wife

Spaly jsme na gauči v domě hasidického rabína, jeho ženy

and their four kids --

a jejich 4 dětí --

the same rabbi that I'd protested three years earlier

stejného rabína, proti němuž jsem o tři roky dříve protestovala

with a sign that said, "Your rabbi is a whore."

s cedulí: "Tvůj rabín je děvka."

We spent long hours talking about theology and Judaism and life

Strávili jsme hodiny mluvením o teologii, Judaismu a životě,

while we washed dishes in their kosher kitchen

zatímco jsme myli nádobí v jejich košér kuchyni

and chopped vegetables for dinner.

a krájeli zeleninu k večeři.

They treated us like family.

Chovali se k nám jako k rodině.

They held nothing against us,

Neměli nic proti nám.

and again I was astonished.

A já byla znovu udivená.

That period was full of turmoil,

To období bylo velmi chaotické,

but one part I've returned to often

ale k jedné části jsem se často vracela

is a surprising realization I had during that time --

a to k překvapivému uvědomění, co jsem často zažívala --

that it was a relief and a privilege to let go of the harsh judgments

že to byla úleva a privilegium zanechat ostrého souzení,

that instinctively ran through my mind about nearly every person I saw.

které mi instinktivně projelo hlavou téměř o každém, koho jsem viděla.

I realized that now I needed to learn.

Uvědomila jsem si, že se potřebuji učit.

I needed to listen.

Potřebovala jsem naslouchat.

This has been at the front of my mind lately,

Později to bylo v popředí mé mysli,

because I can't help but see in our public discourse

protože jsem si nemohla pomoci vidět ve veřejných diskuzích

so many of the same destructive impulses that ruled my former church.

tolik destruktivních impulzů, které vládly v mé bývalé církvi.

We celebrate tolerance and diversity more than at any other time in memory,

Oslavujeme tolaranci a rozmanitost více, než co si kdy pamatuji,

and still we grow more and more divided.

a přitom se stále více vzdalujeme.

We want good things --

Chceme dobré věci --

justice, equality, freedom, dignity, prosperity --

spravedlnost, rovnost, svobodu, důstojnost, blahobyt --

but the path we've chosen

ale cesta, kterou jsme si zvolili

looks so much like the one I walked away from four years ago.

vypadá skoro jako ta, kterou jsem před 4 roky opustila.

We've broken the world into us and them,

Rozdělili jsme svět na my a oni.

only emerging from our bunkers long enough

Opouštíme své bunkry jen po dobu,

to lob rhetorical grenades at the other camp.

než hodíme řečnické granáty na druhý tábor.

We write off half the country as out-of-touch liberal elites

Odepsali jsme polovinu země jako odtrženou liberální elitu,

or racist misogynist bullies.

nebo racistickou misogynní šikanu.

No nuance, no complexity, no humanity.

Bez rozdílu, bez složitostí, bez lidskosti.

Even when someone does call for empathy and understanding for the other side,

Dokonce, i když někdo volá po empatii a pochopení druhé strany,

the conversation nearly always devolves

konverzace téměř vždy přejde

into a debate about who deserves more empathy.

v debatu, kdo si zaslouží více empatie.

And just as I learned to do,

Jako jsem se to naučila já.

we routinely refuse to acknowledge the flaws in our positions

Rutinně odmítáme uznat chyby ve svých řadách,

or the merits in our opponent's.

nebo přednosti našich oponentů.

Compromise is anathema.

Kompromis je klatba.

We even target people on our own side when they dare to question the party line.

Dokonce se trefujeme do vlastních lidí, když se odváží zpochybnit stranu.

This path has brought us cruel, sniping, deepening polarization,

Tato cesta přinesla krutou, kritizující, prohlubující se polarizaci

and even outbreaks of violence.

a dokonce šíření násilí.

I remember this path.

Tuto cestu si pamatuji.

It will not take us where we want to go.

Nedovede nás tam, kam chceme jít.

What gives me hope is that we can do something about this.

Co mi dává naději je, že s tím můžeme něco dělat.

The good news is that it's simple,

Dobrá zpráva je, že je to jednoduché.

and the bad news is that it's hard.

A špatná, že je to těžké.

We have to talk and listen to people we disagree with.

Musíme mluvit a naslouchat lidem, se kterými nesouhlasíme.

It's hard because we often can't fathom

Je to těžké, protože často nechápeme,

how the other side came to their positions.

jak druhá strana přišla ke svému postoji.

It's hard because righteous indignation,

Je to těžké, protože oprávněné rozhořčení,

that sense of certainty that ours is the right side,

ten pocit jistoty, že naše strana je ta správná,

is so seductive.

je to tak svůdné.

It's hard because it means extending empathy and compassion

Je to těžké, protože to znamená ukázat empatii a soucit

to people who show us hostility and contempt.

i lidem, co nám projevují nepřátelství a opovržení.

The impulse to respond in kind is so tempting,

Nutkání odpovědět stejným způsobem je tak lákavé,

but that isn't who we want to be.

ale tací my nechceme být.

We can resist.

Můžeme ododlat.

And I will always be inspired to do so by those people I encountered on Twitter,

A já se k tomu vždy budu inspirovat lidmi, co jsem potkala na Twitteru.

apparent enemies who became my beloved friends.

Zřejmí nepřátelé, co se stali mými milovanými přáteli.

And in the case of one particularly understanding and generous guy,

A v jednom případě obzvláště chápavého a velkorysého člověka,

my husband.

mým manželem.

There was nothing special about the way I responded to him.

Nebylo nic zvláštního na tom, jak jsem na něj reagovala.

What was special was their approach.

Zvláštní byl jejich přístup.

I thought about it a lot over the past few years

Hodně jsem o tom poslední roky přemýšlela

and I found four things they did differently

a přišla jsem na 4 věci, které dělali odlišně

that made real conversation possible.

a to umožnilo konverzaci.

These four steps were small but powerful,

Tyto 4 kroky byly malé, ale mocné

and I do everything I can to employ them in difficult conversations today.

a já dělám vše, abych je dnes používala při náročných konverzací.

The first is don't assume bad intent.

Za prvé - Nepředpokládejte špatný záměr.

Moji přátelé na Twitteru si uvědomili,

My friends on Twitter realized

that even when my words were aggressive and offensive,

že i když moje slova byla agresivní a útočná,

I sincerely believed I was doing the right thing.

já jsem upřímně věřila, že dělám správnou věc.

Assuming ill motives almost instantly cuts us off

Předpoklad špatných motivů nás téměř okamžitě odřízne

from truly understanding why someone does and believes as they do.

od skutečného porozumění, proč někdo dělá a věří tak, jak to dělá.

We forget that they're a human being

Zapomínáme, že jsou to lidské bytosti

with a lifetime of experience that shaped their mind,

s životními zkušenostmi, které formovaly jejich myšlení

and we get stuck on that first wave of anger,

a my se zasekli na první vlně hněvu

and the conversation has a very hard time ever moving beyond it.

a přes to se náš rozhovor obtížně dostává.

But when we assume good or neutral intent,

Ale když předpokládáme dobrý nebo neutrální záměr,

we give our minds a much stronger framework for dialogue.

dáváme našim myslím větší prostor pro dialog.

The second is ask questions.

Za druhé - Pokládejte otázky.

When we engage people across ideological divides,

Když se propojujeme s lidmi přes ideologickou rozdílnost,

asking questions helps us map the disconnect

kladení otázek nám pomůže zjistit rozdílnost

between our differing points of view.

v našich odlišných pohledech.

Je to důležité, protože nemůžeme předkládat účinné argumenty,

That's important because we can't present effective arguments

if we don't understand where the other side is actually coming from

když nechápeme, z čeho druhá strana vychází,

and because it gives them an opportunity to point out flaws in our positions.

a dává jim to příležitost ukázat na naše nedostatky.

But asking questions serves another purpose;

Ale kladení otázek slouží jinému účelu;

it signals to someone that they're being heard.

signalizuje to někomu, že jsou slyšeni.

When my friends on Twitter stopped accusing

Když mne moji přátelé na Twitteru přestali obviňovat

and started asking questions,

a začali se ptát,

I almost automatically mirrored them.

téměř automaticky jsem je zrcadlila.

Their questions gave me room to speak,

Jejich otázky mi daly prostor k mluvení,

but they also gave me permission to ask them questions

ale zároveň mi daly povolení k pokládání otázek

and to truly hear their responses.

a skutečně slyšet jejich odpovědi.

It fundamentally changed the dynamic of our conversation.

Od základu to změnilo dynamiku naší konverzace.

The third is stay calm.

Za třetí - Zůstat v klidu.

This takes practice and patience,

Chce to praxi a trpělivost,

but it's powerful.

ale je to silné.

At Westboro, I learned not to care how my manner of speaking affected others.

Ve Westboro jsem se naučila nedbat, jak můj styl mluvení zasáhne druhé.

I thought my rightness justified my rudeness --

Myslela jsem, že moje pravdivost omlouvá mojí hrubost --

harsh tones, raised voices, insults, interruptions --

drsný tón, zvýšený hlas, urážení, skákání do řeči --

but that strategy is ultimately counterproductive.

ale tahle strategie má opačný účinek.

Dialing up the volume and the snark is natural in stressful situations,

Zvyšování hlasu a jízlivost je přirozená při stresových situacích,

but it tends to bring the conversation to an unsatisfactory, explosive end.

ale vede konverzaci k neuspokojivému, výbušnému konci.

When my husband was still just an anonymous Twitter acquaintance,

Když byl můj manžel ještě anonymním známým z Twitteru,

our discussions frequently became hard and pointed,

naše diskuze se často stávaly drsné a kousavé,

but we always refused to escalate.

ale nikdy jsme je nevyhrotili.

Instead, he would change the subject.

Místo toho by změnil téma.

He would tell a joke or recommend a book

Napsal by vtip nebo doporučil knihu,

or gently excuse himself from the conversation.

nebo se z konverzace jemně omluvil.

We knew the discussion wasn't over,

Věděli jsme, že diskuze ještě neskončila,

just paused for a time to bring us back to an even keel.

jen se na čas přerušila, abychom se vrátili k rovnováze.

People often lament that digital communication makes us less civil,

Lidé si často stěžují, že nás digitální komunikace činí méně civilními,

but this is one advantage that online conversations have over in-person ones.

ale to je výhoda online konverzací, na rozdíl od těch osobních.

We have a buffer of time and space

Máme vyrovnávací čas a prostor

between us and the people whose ideas we find so frustrating.

mezi námi a lidmi, jejichž názory jsou frustrující.

We can use that buffer.

Můžeme využít ten prostor.

Instead of lashing out, we can pause, breathe,

Místo ostrého zkritizování se můžeme odmlčet, dýchat,

change the subject or walk away,

změnit téma, nebo odejít

and then come back to it when we're ready.

a pak se vrátit, když jsme připraveni.

And finally ...

A jako poslední ...

make the argument.

Argumentujte.

This might seem obvious,

To se může zdát jasné,

but one side effect of having strong beliefs

ale vedlejší účinek silných názorů je,

is that we sometimes assume

že někdy předpokládáme,

that the value of our position is or should be obvious and self-evident,

že hodnota naší pozice je nebo by měla být jasná a zřejmá,

that we shouldn't have to defend our positions

že nemusíme bránit své pozice,

because they're so clearly right and good

protože jsou správné a dobré,

that if someone doesn't get it, it's their problem --

pokud je někdo nechápe, je to jejich problém --

that it's not my job to educate them.

že není moje práce je poučit.

But if it were that simple,

Ale pokud by to bylo tak jednoduché,

we would all see things the same way.

viděli bychom všichni věci stejně.

Tak laskaví, jako byli moji přátelé na Twitteru,

As kind as my friends on Twitter were,

if they hadn't actually made their arguments,

kdyby totiž neargumentovali,

it would've been so much harder for me to see the world in a different way.

bylo by pro mne mnohem těžší vidět svět jinak.

We are all a product of our upbringing,

Jsme všichni produktem výchovy

and our beliefs reflect our experiences.

a naše přesvědčení odráží naše zkušenosti.

We can't expect others to spontaneously change their own minds.

Nemůžeme očekávat od druhých, že spontánně změní své názory.

If we want change,

Pokud chceme změnu,

we have to make the case for it.

musíme pro ni něco udělat.

My friends on Twitter didn't abandon their beliefs or their principles --

Mí přátelé na Twitteru neopustili svá přesvědčení nebo své principy --

only their scorn.

pouze své opovržení.

They channeled their infinitely justifiable offense

Mířili, jejich nekonečně omluvitelný útok,

and came to me with pointed questions tempered with kindness and humor.

a pokládali mi ostré otázky s nádechem laskavosti a humoru.

They approached me as a human being,

Přistupovali ke mně jako k lidské bytosti

and that was more transformative

a to bylo více transformační,

than two full decades of outrage, disdain and violence.

než dvě dekády rozhořčení, opovrhování a násilí.

I know that some might not have the time or the energy or the patience

Chápu, že někdo nemusí mít čas nebo energii nebo trpělivost

for extensive engagement,

značně se zapojit,

but as difficult as it can be,

ale jak se to může zdát složité,

reaching out to someone we disagree with

přiblížit se někomu, s kým nesouhlasíme,

is an option that is available to all of us.

je možnost, která je tu pro všechny.

And I sincerely believe that we can do hard things,

Upřímně věřím, že můžeme dělat těžké věci.

not just for them but for us and our future.

Nejen pro ně, ale i pro nás a naši budoucnost.

Escalating disgust and intractable conflict

Stupňovat odpor a těžko řešitelný konflikt

are not what we want for ourselves,

nechceme ani pro sebe

or our country

ani pro svoji zemi

or our next generation.

nebo naši další generaci.

My mom said something to me a few weeks before I left Westboro,

Maminka mi řekla, než jsem odešla z Westboro,

when I was desperately hoping

když jsem zoufale doufala,

there was a way I could stay with my family.

že se najde způsob, jak zůstat s rodinou.

People I have loved with every pulse of my heart

S lidmi, které jsem milovala každým pulzem svého srdce,

since even before I was that chubby-cheeked five-year-old,

dokonce dříve, než jsem byla tou baculatou, pětiletou,

standing on a picket line holding a sign I couldn't read.

co stála na demonstraci s cedulí, co neuměla přečíst.

She said, "You're just a human being,

Řekla, "Jsi jen člověk,

my dear, sweet child."

moje drahé, sladké dítě."

She was asking me to be humble --

Prosila mne, abych byla pokorná --

not to question but to trust God and my elders.

nezpochybňovala, ale věřila v Boha a ve starší.

But to me, she was missing the bigger picture --

Podle mne neviděla širší obraz --

that we're all just human beings.

že jsme všichni lidské bytosti.

That we should be guided by that most basic fact,

Že bychom měli být vedeni tímto nejzákladnějším faktem

and approach one another with generosity and compassion.

a přibližovat se k sobě štědrostí a soucitem.

Each one of us contributes to the communities

Každý z nás přispívá komunitám,

and the cultures and the societies that we make up.

kulturám a společnostem, které jsme vytvořili.

The end of this spiral of rage and blame begins with one person

Konec spirály vzteku a obviňování začíná s každou osobou,

who refuses to indulge these destructive, seductive impulses.

která se odmítne oddat těmto destruktivním, svůdným impulzům.

We just have to decide that it's going to start with us.

Jen se musíme rozhodnout, že to začíná u nás.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)