Ken Jennings: Watson, Jeopardy and me, the obsolete know-it-all

Translator: Timothy Covell Reviewer: Morton Bast

Překladatel: Radka Malá Korektor: Vladimír Harašta

In two weeks time, that's the ninth anniversary

Za dva týdny to bude devět let,

of the day I first stepped out onto that hallowed "Jeopardy" set.

co jsem poprvé vystoupil na posvátné půdě studia Riskuj.

I mean, nine years is a long time.

Devět let je dlouhá doba.

And given "Jeopardy's" average demographics,

A když vezmeme v úvahu demografické složení diváků Riskuj,

I think what that means

myslím, že většina lidí,

is most of the people who saw me on that show are now dead.

která mě tehdy v televizi viděla, je tím pádem už mrtvá.

(Laughter)

(Smích)

But not all, a few are still alive.

Ale ne všichni, někteří ještě žijí.

Occasionally I still get recognized at the mall or whatever.

Občas mě ještě někdo pozná v obchodě a tak.

And when I do, it's as a bit of a know-it-all.

A to si pak připadám jako všeználek.

I think that ship has sailed, it's too late for me.

Ten vlak už asi odjel, už je moc pozdě.

For better or for worse, that's what I'm going to be known as,

Tak či onak mě lidi už navždy budou znát jako toho chlapa,

as the guy who knew a lot of weird stuff.

co věděl hromadu prapodivných věcí.

And I can't complain about this.

Můžu si za to sám.

I feel like that was always sort of my destiny,

Mám pocit, že to vždycky byl tak trochu můj osud,

although I had for many years been pretty deeply in the trivia closet.

ačkoliv jsem se tím na řadu let zaškatulkoval do vědomostního šuplíku.

If nothing else, you realize very quickly as a teenager,

Když nic jiného, tak jako puberťákovi vám poměrně rychle dojde,

it is not a hit with girls to know Captain Kirk's middle name.

že holky zrovna neomráčí, když znáte prostřední jméno kapitána Kirka.

(Laughter)

(Smích)

And as a result, I was sort of the deeply closeted kind of know-it-all for many years.

Výsledkem bylo, že jsem byl jako všeználek v tom šuplíku zastrčený na hodně dlouho.

But if you go further back, if you look at it, it's all there.

Ale když se ohlédneme a podíváme se na to od začátku, všechno k tomu vedlo.

I was the kind of kid who was always bugging Mom and Dad

Byl jsem takové to dítě, které mámu a tátu otravuje

with whatever great fact I had just read about --

jakýmkoliv úžasným faktem, o kterém právě četlo –

Halleyova kometa, krakatice obrovská,

Haley's comet or giant squids

or the size of the world's biggest pumpkin pie or whatever it was.

velikost největšího dýňového koláče na světě a tak to bylo pořád.

I now have a 10-year-old of my own who's exactly the same.

Teď mám doma desetiletého syna, který dělá přesně to samé.

And I know how deeply annoying it is, so karma does work.

A vím, jak strašně je to otravné, takže karma skutečně funguje.

(Laughter)

(Smích)

And I loved game shows, fascinated with game shows.

Televizní soutěže jsem miloval, fascinovaly mě.

I remember crying on my first day of kindergarten back in 1979

Pamatuju si, že když jsem šel v roce 1979 poprvé do školky, rozbrečel jsem se,

because it had just hit me, as badly as I wanted to go to school,

protože, ačkoliv jsem se tam hrozně těšil, ihned mi došlo,

that I was also going to miss "Hollywood Squares" and "Family Feud."

že zmeškám AZ-kvíz a 5 proti 5.

I was going to miss my game shows.

Propásnu svoje televizní soutěže.

And later, in the mid-'80s,

A pak, když se v polovině 80. let

when "Jeopardy" came back on the air,

na obrazovky vrátilo Riskuj,

I remember running home from school every day to watch the show.

běhal jsem každý den ze školy domů, abych se mohl dívat.

It was my favorite show, even before it paid for my house.

Byla to moje oblíbená soutěž, dávno předtím, než mi zaplatila dům.

Žili jsme v zahraničí, v Jižní Koreji, kde pracoval můj otec

And we lived overseas, we lived in South Korea where my dad was working,

where there was only one English language TV channel.

a kde byl jen jeden televizní kanál v angličtině.

There was Armed Forces TV,

Byl to Kanál ozbrojených sil

and if you didn't speak Korean, that's what you were watching.

a kdo neuměl korejsky, díval se právě na něj.

So me and all my friends would run home every day and watch "Jeopardy."

Takže jsme s kamarády každý den běželi domů a dívali se na Riskuj.

I was always that kind of obsessed trivia kid.

Byl jsem ten typ dítěte, které je posedlé znalostmi všeho druhu.

I remember being able to play Trivial Pursuit against my parents back in the '80s

Vzpomínám si, jak jsem v 80. letech hrával deskovou verzi hry Riskuj s rodiči

a v dobách její největší slávy jsem do ní autorsky přispíval.

and holding my own, back when that was a fad.

There's a weird sense of mastery you get

Naplní vás to takovým zvláštním pocitem nadřazenosti,

when you know some bit of boomer trivia that Mom and Dad don't know.

když víte nějakou hloupost, kterou vaši rodiče neznají.

You know some Beatles factoid that Dad didn't know.

Víte třeba nějakou perličku o Beatles, kterou neznal ani váš táta.

And you think, ah hah, knowledge really is power --

A v tu chvíli máte pocit, že vám znalosti dávají skutečnou moc –

the right fact deployed at exactly the right place.

správná vědomost použitá na správném místě.

I never had a guidance counselor

Nikdy mi žádný výchovný poradce neřekl,

who thought this was a legitimate career path,

že bych se právě tímhle mohl rozumně živit,

that thought you could major in trivia

že bych mohl získat titul z všeobecných znalostí

or be a professional ex-game show contestant.

nebo být profesionálním hráčem hry, která se už nehraje.

And so I sold out way too young.

Takže jsem se zbytečně brzy vzdal svých znalostí,

I didn't try to figure out what one does with that.

nepřemýšlel jsem příliš o tom, jak by se daly využít.

I studied computers because I heard that was the thing,

Šel jsem studovat počítače, protože tehdy byly v módě,

and I became a computer programmer --

a stal jsem se programátorem –

not an especially good one,

ne že bych byl extra dobrý a ne že by mě to úplně bavilo,

not an especially happy one at the time when I was first on "Jeopardy" in 2004.

tedy alespoň ne v roce 2004, kdy jsem byl poprvé v Riskuj.

But that's what I was doing.

Nicméně tohle byl v té době můj život.

And it made it doubly ironic -- my computer background --

Moje počítačová gramotnost působila o to více ironicky,

a few years later, I think 2009 or so,

když mi o pár let později, asi tak v roce 2009,

when I got another phone call from "Jeopardy" saying,

zase zavolali z Riskuj a sdělovali mi,

"It's early days yet, but IBM tells us

„že je to sice stále v počátcích, ale že v IBM

they want to build a supercomputer to beat you at 'Jeopardy.'

by chtěli sestavit superpočítač, který by mě v Riskuj porazil,

a jestli prý bych měl zájem.“

Are you up for this?"

This was the first I'd heard of it.

Tehdy jsem o tom slyšel poprvé.

And of course I said yes, for several reasons.

A samozřejmě jsem souhlasil, z několika důvodů.

One, because playing "Jeopardy" is a great time.

Za prvé, protože hraní Riskuj je super.

It's fun. It's the most fun you can have with your pants on.

Je to zábava. Je to nejlepší zábava, jakou si lze užít se zapnutými kalhotami.

(Laughter)

(Smích)

And I would do it for nothing.

Udělal bych to i zadarmo.

I don't think they know that, luckily,

Naštěstí to asi nevědí,

but I would go back and play for Arby's coupons.

ale já bych tam hrál i za dárkové šeky do fast foodu.

I just love "Jeopardy," and I always have.

Riskuj prostě miluju a vždycky jsem miloval.

And second of all, because I'm a nerdy guy and this seemed like the future.

A za druhé, protože jsem magor do počítačů a tohle vypadalo jako slibná budoucnost.

People playing computers on game shows

Lidé proti počítačům ve vědomostních soutěžích,

was the kind of thing I always imagined would happen in the future,

to přesně zapadalo do mých představ o budoucnosti

and now I could be on the stage with it.

a teď jsem tu možnost měl.

I was not going to say no.

To se nedalo odmítnout.

The third reason I said yes

A za třetí jsem souhlasil proto,

is because I was pretty confident that I was going to win.

protože jsem si byl poměrně jistý, že vyhraju.

I had taken some artificial intelligence classes.

Měl jsem za sebou pár kurzů umělé inteligence

I knew there were no computers that could do what you need to do to win on "Jeopardy."

a věděl jsem, že žádný počítač neumí to, co je k vítězství v Riskuj potřeba.

People don't realize how tough it is to write that kind of program

Lidé si neuvědomují, jak je těžké napsat počítačový program,

that can read a "Jeopardy" clue in a natural language like English

který je schopen přečíst otázky z Riskuj psané běžnou angličtinou

and understand all the double meanings, the puns, the red herrings,

a porozumět všem dvojsmyslům, slovním hříčkám, chytákům,

unpack the meaning of the clue.

rozluštit skutečný význam otázky.

The kind of thing that a three- or four-year-old human, little kid could do,

Něco, co hravě zvládne tří-čtyřleté dítě,

very hard for a computer.

počítač prostě nezvládá.

And I thought, well this is going to be child's play.

Takže jsem si říkal, že to bude hračka.

Yes, I will come destroy the computer and defend my species.

Půjdu tam, rozdrtím ten počítač a zachráním čest svého druhu.

(Laughter)

(Smích)

But as the years went on,

Ale jak roky ubíhaly

as IBM started throwing money and manpower and processor speed at this,

a jak do toho IBM začalo vrážet peníze, lidské zdroje a rychlost procesorů,

I started to get occasional updates from them,

posílali mi občas novinky

and I started to get a little more worried.

a mně mrznul úsměv na rtech.

I remember a journal article about this new question answering software that had a graph.

Pamatuji si na článek o novém softwaru na zodpovídání otázek, kde byl i graf.

It was a scatter chart showing performance on "Jeopardy,"

Byl to korelační diagram zobrazující výkon v Riskuj,

tens of thousands of dots representing "Jeopardy" champions up at the top

desetitisíce malých teček znázorňujících mistry Riskuj v řádku nahoře

with their performance plotted on number of --

a jejich výkon vypočítaný na základě –

I was going to say questions answered, but answers questioned, I guess,

chtěl jsem říct zodpovězených otázek, ale spíš bych měl říct

clues responded to --

pokusů o správnou odpověď –

porovnaných s přesností jejich odpovědí.

versus the accuracy of those answers.

So there's a certain performance level that the computer would need to get to.

Z toho vyšla určitá úroveň výkonu, na který by se musel počítač dostat.

And at first, it was very low.

Nejdřív byl výkon počítače hodně nízko,

There was no software that could compete at this kind of arena.

žádný software na tomto kolbišti nemohl bojovat se ctí.

But then you see the line start to go up.

Ale pak se křivka začala zvedat

And it's getting very close to what they call the winner's cloud.

a nebezpečně se blížila tomu, co nazývali územím vítězů.

And I noticed in the upper right of the scatter chart

V pravém horním rohu grafu jsem si všiml

some darker dots, some black dots, that were a different color.

některých tmavších teček, černých, které se barevně odlišovaly.

Říkal jsem si, co asi znamenají.

And thought, what are these?

"The black dots in the upper right represent 74-time 'Jeopardy' champion Ken Jennings."

„Černé tečky nahoře představují 74násobného vítěze Riskuj Kena Jenningse.“

And I saw this line coming for me.

A ta křivka se blížila ke mně.

And I realized, this is it.

A v tu chvíli mi to došlo.

This is what it looks like when the future comes for you.

Takhle to vypadá, když vás dostihne budoucnost.

(Laughter)

(Smích)

It's not the Terminator's gun sight;

Nevypadá jako Terminátor se zbraní namířenou na vás,

it's a little line coming closer and closer to the thing you can do,

ale jako tenká linka přibližující se stále víc a víc tomu, v čem jste dobří,

the only thing that makes you special, the thing you're best at.

tomu jedinému, díky čemu jste výjimeční, tomu, v čem excelujete.

And when the game eventually happened about a year later,

A když jsme proti sobě asi o rok později skutečně soutěžili,

it was very different than the "Jeopardy" games I'd been used to.

bylo to něco úplně jiného než soutěže Riskuj, na které jsem byl zvyklý.

We were not playing in L.A. on the regular "Jeopardy" set.

Nehráli jsme v Los Angeles v normálním studiu Riskuj.

Watson does not travel.

Watson necestuje.

Watson's actually huge.

Watson je totiž obrovský.

It's thousands of processors, a terabyte of memory,

Skládá se z tisíců procesorů, má terabytovou paměť,

trillions of bytes of memory.

bilióny bytů paměti.

We got to walk through his climate-controlled server room.

Šli jsme se podívat do jeho klimatizované serverovny.

The only other "Jeopardy" contestant to this day I've ever been inside.

Dodnes můj jediný soupeř z Riskuj, do nějž jsem kdy vstoupil.

And so Watson does not travel.

Takže proto Watson necestuje.

You must come to it; you must make the pilgrimage.

Vy musíte za ním, na vás je vykonat tu pouť.

So me and the other human player

Takže jsem to byl já a druhý lidský soutěžící,

wound up at this secret IBM research lab

nabuzení v tajné výzkumné laboratoři IBM,

in the middle of these snowy woods in Westchester County

někde uprostřed zasněžených lesů ve Westchester County,

to play the computer.

proti počítači.

And we realized right away

Okamžitě nám došlo,

that the computer had a big home court advantage.

že počítač má obrovskou výhodu domácího prostředí.

There was a big Watson logo in the middle of the stage.

Uprostřed pódia bylo veliké logo Watson.

Like you're going to play the Chicago Bulls,

Jako byste jeli hrát proti Chicago Bulls

and there's the thing in the middle of their court.

a uprostřed hřiště byl ten jejich býk.

And the crowd was full of IBM V.P.s and programmers

V publiku bylo plno manažerů a programátorů IBM,

cheering on their little darling,

kteří povzbuzovali svého miláčka,

having poured millions of dollars into this

do kterého předtím nasypali milióny dolarů

hoping against hope that the humans screw up,

a navzdory všem předpokladům doufali, že to poděláme,

and holding up "Go Watson" signs

drželi poutače s nápisy „Do toho, Watsone“

and just applauding like pageant moms every time their little darling got one right.

a skandovali pokaždé, když mašina odpověděla správně, jako když matka staví na odiv svou dceru.

I think guys had "W-A-T-S-O-N" written on their bellies in grease paint.

Myslím, že hoši dokonce měli na břichu šminkama napsáno „W-A-T-S-O-N“.

If you can imagine computer programmers with the letters "W-A-T-S-O-N" written on their gut,

Jen si představte programátory s nápisem „W-A-T-S-O-N“ na pupku!

I když to si asi představovat nechcete.

it's an unpleasant sight.

But they were right. They were exactly right.

Ale měli pravdu. Měli naprostou pravdu.

I don't want to spoil it, if you still have this sitting on your DVR,

Nechci prozrazovat pointu, pokud si tu situaci ještě v duchu přehráváte,

but Watson won handily.

ale Watson vyhrál na celé čáře.

And I remember standing there behind the podium

Pamatuji si, jak jsem tam stál za pódiem

as I could hear that little insectoid thumb clicking.

a poslouchal, jak ten malý hmyzoidní palec kliká.

It had a robot thumb that was clicking on the buzzer.

Watson měl robotický palec, kterým mohl stisknout tlačítko.

And you could hear that little tick, tick, tick, tick.

Bylo slyšet jen hbité klikání tik, tik, tik, tik.

And I remember thinking, this is it.

V tu chvíli jsem si řekl, tak tady to máš.

I felt obsolete.

Patříš do starého železa.

I felt like a Detroit factory worker of the '80s

Připadal jsem si jako dělník v detroitské továrně v 80. letech

seeing a robot that could now do his job on the assembly line.

sledující robota, který mu vzal práci na výrobní lince.

I felt like quiz show contestant was now the first job that had become obsolete

Připadalo mi, že soutěžící v kvízu je první profese, která zastarala

under this new regime of thinking computers.

kvůli nové éře počítačů s mozkem.

And it hasn't been the last.

A rozhodně neměla být poslední.

If you watch the news, you'll see occasionally --

Jestli sledujete noviny, možná jste zachytili –

and I see this all the time --

já si toho všímám pořád –

that pharmacists now, there's a machine that can fill prescriptions automatically

že místo magistrů jsou teď v lékárnách stroje, které vám automaticky

without actually needing a human pharmacist.

vydají lék na recept, aniž by k tomu potřebovaly člověka.

A hodně právnických kanceláří se teď zbavuje koncipientů,

And a lot of law firms are getting rid of paralegals

because there's software that can sum up case laws and legal briefs and decisions.

protože existuje software, který dokáže najít precedentní případy, rozbory a rozsudky.

You don't need human assistants for that anymore.

Už na to nepotřebují asistenty.

I read the other day about a program where you feed it a box score

Tuhle jsem četl o programu, do kterého zapíšete výsledky

from a baseball or football game

basebalového nebo fotbalového utkání

a on vyplivne novinový článek, jako kdyby hru sledoval

and it spits out a news article as if a human had watched the game

and was commenting on it.

a komentoval skutečný novinář.

And obviously these new technologies can't do as clever or creative a job

Samozřejmě tyto technologie nemohou odvádět tak kreativní a důmyslnou práci

as the humans they're replacing,

jako lidé, které nahrazují,

but they're faster, and crucially, they're much, much cheaper.

ale jsou rychlejší a především mnohem, mnohem levnější.

A tak si říkám, jaké z toho vyplynou ekonomické důsledky.

So it makes me wonder what the economic effects of this might be.

Četl jsem názory ekonomů, podle kterých nás nové technologie

I've read economists saying that, as a result of these new technologies,

we'll enter a new golden age of leisure

dovedou do nové zlaté éry volného času,

when we'll all have time for the things we really love

v níž budeme všichni mít čas na věci, které máme opravdu rádi,

because all these onerous tasks will be taken over by Watson and his digital brethren.

protože všechny obtížné úkoly převezme Watson a jeho digitální bratři.

Ale taky jsem slyšel naprosto opačné názory,

I've heard other people say quite the opposite,

that this is yet another tier of the middle class

že je to jen další případ, kdy technologie odebírá

that's having the thing they can do taken away from them by a new technology

části střední třídy něco, co uměla dělat,

a že to je zlověstná předzvěst budoucnosti,

and that this is actually something ominous,

které bychom se měli obávat.

something that we should worry about.

Já sám nejsem ekonom.

I'm not an economist myself.

All I know is how it felt to be the guy put out of work.

Vím jenom, jaké to bylo přijít o práci.

And it was friggin' demoralizing. It was terrible.

A bylo to sakra demoralizující. Bylo to strašné.

Here's the one thing that I was ever good at,

Byla to jediná věc, kterou jsem kdy dělal skutečně dobře,

and all it took was IBM pouring tens of millions of dollars and its smartest people

a stačilo, aby do toho IBM vložilo desítky miliónů dolarů, svoje nejchytřejší lidi,

and thousands of processors working in parallel

tisíce paralelně pracujících procesorů,

and they could do the same thing.

a zvládli to taky.

They could do it a little bit faster and a little better on national TV,

Zvládli to o něco rychleji a lépe, ukázali to v celostátní televizi

and "I'm sorry, Ken. We don't need you anymore."

a řekli: „Sorry, Kene, ale už tě nepotřebujeme.“

Přimělo mě to zamyslet se nad tím, jaké to bude,

And it made me think, what does this mean,

if we're going to be able to start outsourcing,

až budeme outsourcovat vše,

not just lower unimportant brain functions.

nejen nedůležité nižší mozkové funkce.

I'm sure many of you remember a distant time

Určitě si mnoho z vás pamatuje tu dávnou dobu,

when we had to know phone numbers, when we knew our friends' phone numbers.

kdy jsme si museli pamatovat telefonní čísla, čísla přátel jsme znali zpaměti.

And suddenly there was a machine that did that,

A najednou to uměla mašinka

and now we don't need to remember that anymore.

a my už si je pamatovat nemusíme.

I have read that there's now actually evidence

Četl jsem, že už existuje důkaz,

that the hippocampus, the part of our brain that handles spacial relationships,

že hipokampus, část mozku, která řídí orientaci v prostoru,

physically shrinks and atrophies

se zmenšuje a zakrňuje u lidí,

in people who use tools like GPS,

kteří používají navigaci,

because we're not exercising our sense of direction anymore.

protože už svůj orientační smysl nijak necvičí.

Prostě posloucháme hlásek z přístrojové desky.

We're just obeying a little talking voice on our dashboard.

And as a result, a part of our brain that's supposed to do that kind of stuff

A proto je část našeho mozku, která má tohle na starosti,

gets smaller and dumber.

menší a hloupější.

And it made me think, what happens when computers are now better

A mě napadlo, co se stane, až budou počítače

at knowing and remembering stuff than we are?

ve znalostech a učení se faktů lepší než my?

Is all of our brain going to start to shrink and atrophy like that?

Začne se nám taky tak scvrkávat a zakrňovat mozek?

Are we as a culture going to start to value knowledge less?

Začneme si jako společnost vážit znalostí méně?

As somebody who has always believed in the importance of the stuff that we know,

Pro mě jako někoho, kdo vždy věřil, že to, co známe, je důležité,

this was a terrifying idea to me.

to byla hrozná představa.

Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím víc jsem si uvědomoval, že je to důležité pořád.

The more I thought about it, I realized, no, it's still important.

The things we know are still important.

To, co známe, je pořád potřeba.

I came to believe there were two advantages

Věřím, že my, kdo máme fakta v hlavě,

that those of us who have these things in our head have

máme nad ostatními dvě výhody.

over somebody who says, "Oh, yeah. I can Google that. Hold on a second."

Nad těmi, kdo vždycky řeknou: „To hned vygooglím, vydrž chvilku.“

There's an advantage of volume, and there's an advantage of time.

Máme o všem přehled a získáváme tím čas.

The advantage of volume, first,

Výhoda mít přehled spočívá za prvé

just has to do with the complexity of the world nowadays.

v komplexnosti dnešního světa.

There's so much information out there.

Všude kolem je spousta informací.

Being a Renaissance man or woman,

Renesančním člověkem jste reálně

that's something that was only possible in the Renaissance.

mohli být skutečně pouze v renesanci.

Now it's really not possible

to be reasonably educated on every field of human endeavor.

Dnes už je prakticky nemožné

být slušně obeznámený se všemi oblastmi lidského počínání.

There's just too much.

Je toho prostě příliš.

They say that the scope of human information

Množství znalostí se prý zdvojnásobuje

zhruba každých 18 měsíců,

is now doubling every 18 months or so,

the sum total of human information.

celkový objem lidských vědomostí.

That means between now and late 2014,

To znamená, že odteď až do konce roku 2014

vygenerujeme tolik nových poznatků, počítáno na gigabyty,

we will generate as much information, in terms of gigabytes,

as all of humanity has in all the previous millenia put together.

jako celé lidstvo za všechna předchozí tisíciletí dohromady.

It's doubling every 18 months now.

Každých 18 měsíců se to zdvojnásobí.

This is terrifying because a lot of the big decisions we make

To je děsivé, protože mnohá naše zásadní rozhodnutí

require the mastery of lots of different kinds of facts.

vyžadují rutinní orientaci v mnoha různých oblastech.

A decision like where do I go to school? What should I major in?

Rozhodnutí jako kam půjdu na školu? Z jakého oboru chci mít titul?

Who do I vote for?

Koho budu volit?

Do I take this job or that one?

Mám vzít tuhle nebo tamtu práci?

These are the decisions that require correct judgments

To jsou rozhodnutí, k nimž potřebujeme

správný úsudek o mnoha různých faktech.

about many different kinds of facts.

If we have those facts at our mental fingertips,

Pokud ta fakta máme v hlavě,

we're going to be able to make informed decisions.

můžeme se kvalifikovaně rozhodovat.

If, on the other hand, we need to look them all up,

Pokud si ale všechna ta fakta budeme muset nejdřív vyhledat,

we may be in trouble.

může nás to přivést do maléru.

According to a National Geographic survey I just saw,

Podle průzkumu National Geographic,

somewhere along the lines of 80 percent

který jsem nedávno viděl, přibližně 80 % lidí,

of the people who vote in a U.S. presidential election about issues like foreign policy

kteří prostřednictvím prezidentských voleb spolurozhodují o zahraniční politice,

cannot find Iraq or Afghanistan on a map.

nenajdou na mapě Irák ani Afghánistán.

If you can't do that first step,

Když neumíte sami udělat ani ten první krok,

are you really going to look up the other thousand facts you're going to need to know

vážně si budete dohledávat tisíc dalších faktů, které potřebujete,

to master your knowledge of U.S. foreign policy?

abyste se stali mistry v zahraniční politice USA?

Quite probably not.

Pravděpodobně ne.

At some point you're just going to be like,

V určité chvíli si řeknete:

"You know what? There's too much to know. Screw it."

„Je toho na mě prostě moc. Kašlu na to.“

And you'll make a less informed decision.

A už se nerozhodnete úplně správně.

The other issue is the advantage of time that you have

Druhou výhodou je čas, který získáte,

if you have all these things at your fingertips.

pokud máte všechna fakta po ruce.

I always think of the story of a little girl named Tilly Smith.

Vždycky si v souvislosti s tím vzpomenu na malou holčičku Tilly Smith.

She was a 10-year-old girl from Surrey, England

Bylo jí 10, pocházela ze Surrey v Anglii

on vacation with her parents a few years ago in Phuket, Thailand.

a před pár lety byla s rodiči na dovolené v Thajsku.

She runs up to them on the beach one morning

Jedno dopoledne k nim přiběhla a povídá:

and says, "Mom, Dad, we've got to get off the beach."

„Mami, tati, musíme z pláže pryč.“

And they say, "What do you mean? We just got here."

A oni se ptali: „Proč? Vždyť jsme právě přišli.“

And she said, "In Mr. Kearney's geography class last month,

A ona na to: „Pan učitel Kearney nás v zeměpise minulý měsíc učil,

he told us that when the tide goes out abruptly out to sea

že když náhle nastane odliv

and you see the waves churning way out there,

a daleko od břehu se začnou čeřit vlny,

that's the sign of a tsunami, and you need to clear the beach."

je to známka přicházející tsunami a musíme z pláže pryč.“

Co byste udělali, kdyby vám tohle řekla vaše 10letá dcera?

What would you do if your 10-year-old daughter came up to you with this?

Her parents thought about it,

Její rodiče se nad tím zamysleli

and they finally, to their credit, decided to believe her.

a ke svému štěstí jí nakonec uvěřili.

They told the lifeguard, they went back to the hotel,

Šli to říct plavčíkovi, odešli zpátky na hotel

and the lifeguard cleared over 100 people off the beach, luckily,

a plavčík z pláže vyhnal asi 100 dalších lidí.

Naštěstí, protože tehdy přišla vánoční tsunami,

because that was the day of the Boxing Day tsunami,

den po vánočních svátcích v roce 2004,

the day after Christmas, 2004,

that killed thousands of people in Southeast Asia and around the Indian Ocean.

která v jihovýchodní Asii a Indickém oceánu zabila tisíce lidí.

But not on that beach, not on Mai Khao Beach,

Ale na té pláži ne, ne na pláži Mai Khao,

because this little girl had remembered one fact from her geography teacher a month before.

protože malá holčička si zapamatovala něco, co ji měsíc předtím naučil její učitel zeměpisu.

Now when facts come in handy like that --

Takže znalosti se mohou hodit.

I love that story because it shows you the power of one fact,

Já mám tenhle příběh rád, protože ukazuje moc konkrétní znalosti,

one remembered fact in exactly the right place at the right time --

jedné zapamatované znalosti, vyvolané ve správnou dobu na správném místě.

To obvykle vídáme spíš ve vědomostních soutěžích, než ve skutečném životě.

normally something that's easier to see on game shows than in real life.

But in this case it happened in real life.

Ale tentokrát tomu tak bylo.

And it happens in real life all the time.

A ve skutečném životě se to děje pořád.

It's not always a tsunami, often it's a social situation.

Vždycky to samozřejmě není tsunami, může jít i o společenskou událost.

It's a meeting or job interview or first date

Může to být schůzka, pracovní pohovor, první rande,

or some relationship that gets lubricated

nebo jakýkoliv jiný vztah, který najednou začne klapat,

because two people realize they share some common piece of knowledge.

když dva lidé zjistí, že oba znají nějaký fakt.

You say where you're from, and I say, "Oh, yeah."

Řeknete třeba, odkud jste, a já řeknu: „Aha, no jasně!“

Or your alma mater or your job,

Může to být i vaše alma mater nebo vaše práce.

and I know just a little something about it,

Stačí, abych o tom něco málo věděl

enough to get the ball rolling.

a ten druhý na to naváže.

People love that shared connection that gets created

Lidé mají rádi kolem sebe síť přátel, která vzniká,

when somebody knows something about you.

když se o vás někdo něco dozví.

It's like they took the time to get to know you before you even met.

Je to jako by si dopředu o vás něco zjistili, než jste se potkali.

That's often the advantage of time.

A to vám často ušetří čas.

And it's not effective if you say, "Well, hold on.

Není to ono, když řeknete: „Počkejte, takže vy jste

You're from Fargo, North Dakota. Let me see what comes up.

z Farga v Severní Dakotě. Mrknu se, co o tom najdu.

Oh, yeah. Roger Maris was from Fargo."

Á, Roger Maris pocházel z Farga.“

That doesn't work. That's just annoying.

To prostě nefunguje. To je akorát otravné.

(Laughter)

(Smích)

The great 18th-century British theologian and thinker, friend of Dr. Johnson,

Velký britský teolog a myslitel 18. století Samuel Parr, přítel dr. Johnsona,

Samuel Parr once said, "It's always better to know a thing than not to know it."

jednou řekl: „Vždy je lepší vědět, než nevědět.“

And if I have lived my life by any kind of creed, it's probably that.

A jestli jsem žil podle nějakého kréda, tak to bylo právě tohle.

I have always believed that the things we know -- that knowledge is an absolute good,

Vždy jsem byl přesvědčen, že to, co víme, naše znalosti jsou nám absolutním dobrem,

that the things we have learned and carry with us in our heads

že to, co jsme se naučili a nosíme si to s sebou v hlavě,

are what make us who we are,

nás dělá takovými, jací jsme,

as individuals and as a species.

jako jednotlivce i jako druh.

I don't know if I want to live in a world where knowledge is obsolete.

Nevím, jestli stojím o život ve světě, kde jsou znalosti přežitkem.

I don't want to live in a world where cultural literacy has been replaced

Nechci žít ve světě, kde byla kulturní gramotnost nahrazena

by these little bubbles of specialty,

malými bublinami specializací,

so that none of us know about the common associations

takže nikdo z nás už nebude znát tu pospolitost,

that used to bind our civilization together.

která nás jako civilizaci držela pohromadě.

I don't want to be the last trivia know-it-all

Nechci být poslední děd Vševěd,

sitting on a mountain somewhere,

který bude sedět někde na hoře

reciting to himself the state capitals and the names of "Simpsons" episodes

a sám sobě si bude předříkávat hlavní města, názvy dílů Simpsonových

and the lyrics of Abba songs.

a texty písní od Abby.

I feel like our civilization works when this is a vast cultural heritage that we all share

Podle mě je naše civilizace postavena na ohromném kulturním dědictví,

na kterém se všichni podílíme, aniž bychom ho museli přenechávat nějakým zařízením,

and that we know without having to outsource it to our devices,

to our search engines and our smartphones.

vyhledávačům nebo chytrým telefonům.

In the movies, when computers like Watson start to think,

Když ve filmech počítače, jako je Watson, začnou myslet samostatně,

things don't always end well.

nedopadne to obvykle dobře.

Those movies are never about beautiful utopias.

Ty filmy nikdy nejsou o nádherných utopických světech.

Je to vždycky terminátor, matrix nebo astronaut vtažený do časoprostoru jako ve Vesmírné odyseji.

It's always a terminator or a matrix or an astronaut getting sucked out an airlock in "2001."

Things always go terribly wrong.

Vždycky to dopadne katastrofálně.

And I feel like we're sort of at the point now

A mně přijde, jako bychom teď stáli na prahu rozhodnutí,

where we need to make that choice of what kind of future we want to be living in.

jakou budoucnost si pro sebe vlastně chceme vybrat.

This is a question of leadership,

Je to otázka schopnosti vést,

because it becomes a question of who leads the future.

protože zásadní je, kdo nás do budoucnosti povede.

On the one hand, we can choose between a new golden age

Na jedné straně si můžeme zvolit zlatou éru,

where information is more universally available

v níž budou všechny informace mnohem dostupnější,

než kdy dřív v historii lidstva byly,

than it's ever been in human history,

where we all have the answers to our questions at our fingertips.

kde budeme mít odpovědi na všechny otázky na dosah ruky.

And on the other hand,

we have the potential to be living in some gloomy dystopia

A na druhé straně je tu možnost

žít v ponuré dystopii,

where the machines have taken over

kde nadvládu převzaly stroje

and we've all decided it's not important what we know anymore,

a my jsme došli k závěru, že už nezáleží na tom, co známe,

that knowledge isn't valuable because it's all out there in the cloud,

že znalosti už nejsou cenné, protože všechno lze najít někde v cloudu,

and why would we ever bother learning anything new.

tak proč bychom se obtěžovali učením něčeho nového.

To jsou dvě možnosti, které máme. Já mám jasno, ve které budoucnosti bych raději žil.

Those are the two choices we have. I know which future I would rather be living in.

And we can all make that choice.

Ale volba je na každém z nás.

We make that choice by being curious, inquisitive people who like to learn,

Můžeme si zvolit tím, že budeme zvídaví a všeteční lidé, kteří se rádi učí,

who don't just say, "Well, as soon as the bell has rung and the class is over,

kteří neřeknou: „Až zazvoní a skončí hodina,

I don't have to learn anymore,"

už se nebudu muset učit,“

or "Thank goodness I have my diploma. I'm done learning for a lifetime.

nebo: „Díky bohu, že už mám diplom. Teď už se v životě nebudu muset učit.

I don't have to learn new things anymore."

Už se nikdy nemusím učit nic nového.“

No, every day we should be striving to learn something new.

Naopak, každý den bychom se měli namáhat s učením něčeho nového.

We should have this unquenchable curiosity for the world around us.

Měli bychom pociťovat neuhasitelnou žízeň po vědění o světě kolem nás.

That's where the people you see on "Jeopardy" come from.

Právě takoví jsou lidé, které vídáte v Riskuj.

These know-it-alls, they're not Rainman-style savants

Tihle všeználci nejsou intouši, kteří vypadají jako Rainman,

sitting at home memorizing the phone book.

nesedí doma a neučí se nazpaměť telefonní seznam.

I've met a lot of them.

Já se s mnoha z nich znám.

For the most part, they are just normal folks

Většinou to jsou normální lidi,

who are universally interested in the world around them, curious about everything,

kteří se prostě zajímají o svět kolem sebe, jsou na všechno zvědaví a žízní

thirsty for this knowledge about whatever subject.

po znalostech z jakéhokoliv oboru.

We can live in one of these two worlds.

V jednom z těchto dvou světů můžeme žít.

We can live in a world where our brains, the things that we know,

Můžeme žít ve světě, ve kterém budeme i nadále díky

continue to be the thing that makes us special,

svému mozku a svým znalostem výjimeční,

or a world in which we've outsourced all of that to evil supercomputers from the future like Watson.

nebo ve světě, ve kterém všechno necháme

zlým superpočítačům budoucnosti, jako je Watson.

Ladies and gentlemen, the choice is yours.

Dámy a pánové, je to na vás.

Thank you very much.

Mnohokrát děkuji.