Marvin Minsky: Health, population and the human mind

Překladatel: Marek Vanžura Korektor: Barbora Adlerová

If you ask people about what part of psychology do they think is hard,

Jestliže se lidí zeptáte, o které části psychologie si myslí, že je komplikovaná,

and you say, "Well, what about thinking and emotions?"

a nadhodíte, co třeba myšlení a emoce,

Most people will say, "Emotions are terribly hard.

většina lidí řekne: "Emoce jsou neskutečně komplikované.

They're incredibly complex. They can't -- I have no idea of how they work.

Jsou neuvěřitelně komplexní, nelze je -- nemám žádnou představu, jak pracují.

But thinking is really very straightforward:

Ale myšlení je velice přímočaré:

it's just sort of some kind of logical reasoning, or something.

je to jen nějaký druh logického uvažování nebo tak něco.

But that's not the hard part."

Každopádně ale neskýtá problémy.“

So here's a list of problems that come up.

Takže, tady je seznam problémů, o kterých se zmíním.

One nice problem is, what do we do about health?

Jeden pěkný problém je: co děláme pro zdraví?

The other day, I was reading something, and the person said

Jednou jsem četl cosi, kde autor říkal,

probably the largest single cause of disease is handshaking in the West.

že pravděpodobně nejčastější příčina nemocí na Západě je podávání rukou.

And there was a little study about people who don't handshake,

A byla tam malá studie, která porovnávala lidi,

and comparing them with ones who do handshake.

kteří si ruce nepodávají, s těmi, kteří ano.

And I haven't the foggiest idea of where you find the ones that don't handshake,

A neměl jsem sebemenší představu, kde lze nalézt někoho, kdo si s nikým nepodává ruce,

because they must be hiding.

protože se zřejmě musí schovávat.

And the people who avoid that

A lidé, kteří se tomu vyhýbají,

have 30 percent less infectious disease or something.

mají o 30 procent méně infekčních chorob nebo tak něco.

Or maybe it was 31 and a quarter percent.

Anebo to možná bylo 31 a čtvrt procenta.

So if you really want to solve the problem of epidemics and so forth,

Takže pokud chcete vážně řešit problém epidemií a tak dále,

let's start with that. And since I got that idea,

začněte s tímto. A od doby, kdy jsem dostal tento nápad,

I've had to shake hundreds of hands.

podával jsem si ruku se stovkami lidí.

And I think the only way to avoid it

A myslím si, že jediný způsob, jak se tomu vyhnout,

is to have some horrible visible disease,

je mít nějakou viditelnou odpornou chorobu,

and then you don't have to explain.

pak nic nemusíte vysvětlovat.

Education: how do we improve education?

Vzdělání: Jak můžeme zlepšit vzdělání?

Well, the single best way is to get them to understand

Nuže, jediná nejlepší cesta je přimět je, aby pochopili,

that what they're being told is a whole lot of nonsense.

že to, co se jim říká, je úplný nesmysl.

And then, of course, you have to do something

A pak samozřejmě musíte udělat něco pro to,

about how to moderate that, so that anybody can -- so they'll listen to you.

aby vás vůbec někdo poslouchal.

Pollution, energy shortage, environmental diversity, poverty.

Znečištění, nedostatek energie, rozmanitost životního prostředí, chudoba.

How do we make stable societies? Longevity.

Jak vytváříme stabilní společnosti? Dlouhověkost.

Okay, there're lots of problems to worry about.

Fajn, je mnoho problémů, se kterými si můžeme dělat starosti.

Anyway, the question I think people should talk about --

V každém případě otázka, o které by si myslím lidé měli mluvit --

and it's absolutely taboo -- is, how many people should there be?

a která je absolutní tabu -- je, kolik lidí by tu mělo být?

And I think it should be about 100 million or maybe 500 million.

A já si myslím, že by to mělo být kolem 100 milionů, nebo možná 500 milionů.

And then notice that a great many of these problems disappear.

A pak zjistíte, že mnoho z těchto problémů zmizí.

If you had 100 million people

Jestliže byste měli 100 milionů správně rozmístěných

properly spread out, then if there's some garbage,

lidí, pak jestliže se objeví nějaký odpad,

you throw it away, preferably where you can't see it, and it will rot.

hodíte ho jinam, pokud možno tam, kde není vidět, a tam si shnije.

Or you throw it into the ocean and some fish will benefit from it.

Anebo ho hodíte do oceánu a ryby z něho budou mít prospěch.

The problem is, how many people should there be?

Problém je, kolik lidí by tu mšlo být?

And it's a sort of choice we have to make.

A je to ten typ volby, kterou musíme udělat.

Most people are about 60 inches high or more,

Většina lidí je vysoká přibližně 60 palců či více,

and there's these cube laws. So if you make them this big,

a existuje "zákon druhé a třetí mocniny" (při zvětšení/zmenšení se plocha mění s druhou mocninou, objem s třetí). Takže pokud je uděláte takto velké --

by using nanotechnology, I suppose --

použitím nanotechnologií, předpokládám --

(Laughter)

(Smích)

-- then you could have a thousand times as many.

-- pak jich můžete mít tisíckrát více.

That would solve the problem, but I don't see anybody

To by vyřešilo problém, nicméně nevím o nikom,

doing any research on making people smaller.

kdo by dělal nějaký výzkum zaměřený na zmenšování lidí.

Now, it's nice to reduce the population, but a lot of people want to have children.

Je hezké zmenšit populaci, ale mnoho lidí chce mít děti.

And there's one solution that's probably only a few years off.

A tady mám řešení, které je pravděpodobně záležitostí pár let.

You know you have 46 chromosomes. If you're lucky, you've got 23

Jak víte, máte 46 chromozomů. Pokud jste měli štěstí, dostali jste 23

from each parent. Sometimes you get an extra one or drop one out,

od každého z rodičů. Občas se stane, že dostanete nebo naopak nedostanete jeden navíc,

but -- so you can skip the grandparent and great-grandparent stage

ale -- tak můžete přeskočit fázi prarodičů a praprarodičů

and go right to the great-great-grandparent. And you have 46 people

a jít přímo na fázi prapraprarodičů. A tak máte 46 lidí

and you give them a scanner, or whatever you need,

a dáte jim scanner nebo co budete potřebovat,

and they look at their chromosomes and each of them says

oni si prohlédnou své chromozomy a každý z nich řekne,

which one he likes best, or she -- no reason to have just two sexes

který z nich se jim líbí nejvíce -- už není důvod mít dvě pohlaví.

any more, even. So each child has 46 parents,

Takže každé dítě má 46 rodičů,

and I suppose you could let each group of 46 parents have 15 children.

a já předpokládám, že můžete povolit každé skupině 46 lidí mít 15 dětí.

Wouldn't that be enough? And then the children

To by nestačilo? A pak by děti

would get plenty of support, and nurturing, and mentoring,

měly přehršel podpory, výchovy a výuky

and the world population would decline very rapidly

a světová populace by se velmi rychle zmenšila

and everybody would be totally happy.

a každý by byl absolutně šťastný.

Timesharing is a little further off in the future.

Sdílení výpočetního výkonu je vzdáleno kousek dále v budoucnosti.

And there's this great novel that Arthur Clarke wrote twice,

Existuje úžasný román, který Arthur C. Clarke napsal dvakrát,

called "Against the Fall of Night" and "The City and the Stars."

jmenuje se "Proti pádu noci" a "Město a hvězdy".

They're both wonderful and largely the same,

Obě knihy jsou vynikající a z velké části stejné,

except that computers happened in between.

kromě toho, že v mezidobí se objevily počítače.

And Arthur was looking at this old book, and he said, "Well, that was wrong.

Arthur, když se podíval na tu starší knihu, řekl: "No, bylo to špatně.

The future must have some computers."

V budoucnosti musejí být nějaké počítače.

So in the second version of it, there are 100 billion

Takže ve druhé verzi jsou stovky miliard

or 1,000 billion people on Earth, but they're all stored on hard disks or floppies,

či tisíce miliard lidí žijících na Zemi, ale jsou obsahem pevných disků a disket,

or whatever they have in the future.

nebo co všechno v budoucnosti mají.

And you let a few million of them out at a time.

A najednou několik milionů z nich vypustíte.

A person comes out, they live for a thousand years

Lidé vyjdou, žijí po tisíc let,

doing whatever they do, and then, when it's time to go back

dělají si, co chtějí, a pak, když je čas se vrátit,

for a billion years -- or a million, I forget, the numbers don't matter --

za miliardu let -- nebo milion, zapomněl jsem čísla, ale na tom nesejde --

but there really aren't very many people on Earth at a time.

podstatné je, že na Zemi není příliš mnoho lidí najednou.

And you get to think about yourself and your memories,

A vy přemýšlíte o sobě a svých vzpomínkách,

and before you go back into suspension, you edit your memories

předtím než se vrátíte, upravíte své vzpomínky

and you change your personality and so forth.

a změníte svoji osobnost a tak dále.

The plot of the book is that there's not enough diversity,

Zápletkou knihy je nedostatek rozmanitosti,

so that the people who designed the city

takže lidé, kteří navrhli to město,

make sure that every now and then an entirely new person is created.

zajistili, že sem tam je každá osoba vytvořená zcela nově.

And in the novel, a particular one named Alvin is created. And he says,

A v románu je stvořen jedinec jménem Alvin. Říká si,

maybe this isn't the best way, and wrecks the whole system.

že to možná není úplně nejlepší způsob, a tak zničí celý systém.

I don't think the solutions that I proposed

Nemyslím si, že řešení, která jsem představil,

are good enough or smart enough.

jsou dost dobrá nebo dost chytrá.

I think the big problem is that we're not smart enough

Myslím, že velký problém je, že nejsme dostatečně chytří na to,

to understand which of the problems we're facing are good enough.

abychom pochopili, které problémy, se kterými se střetáváme, jsou dostatečně dobré.

Therefore, we have to build super intelligent machines like HAL.

Tudíž musíme postavit vysoce inteligentní stroje jako HAL.

As you remember, at some point in the book for "2001,"

Jak si pamatujete, na jistém místě v knize "2001: Vesmírná odysea"

HAL realizes that the universe is too big, and grand, and profound

si HAL uvědomil, že vesmír je příliš velký a důležitý a hluboký

for those really stupid astronauts. If you contrast HAL's behavior

pro ty vskutku hloupé astronauty. Jestliže porovnáte HALovo chování

with the triviality of the people on the spaceship,

s všedností lidí na kosmické lodi,

you can see what's written between the lines.

můžete vidět, co je napsáno mezi řádky.

Well, what are we going to do about that? We could get smarter.

Nuže, co s tím budeme dělat? Měli bychom se stát chytřejšími.

I think that we're pretty smart, as compared to chimpanzees,

Myslím si, že jsme dost chytří v porovnání se šimpanzi,

but we're not smart enough to deal with the colossal problems that we face,

ale nejsme dostatečně chytří na to, abychom operovali s obrovskými problémy, kterým čelíme,

either in abstract mathematics

ať už v abstraktní matematice,

or in figuring out economies, or balancing the world around.

při řešení úsporných opatření nebo vyrovnávání světa kolem.

So one thing we can do is live longer.

Takže jedna věc, kterou můžeme udělat, je žít déle.

And nobody knows how hard that is,

A nikdo neví, jak náročné to je,

but we'll probably find out in a few years.

ale pravděpodobně na to během pár let přijdeme.

You see, there's two forks in the road. We know that people live

Vidíte, cesta se dělí na dvě. Víme, že lidé žijí

twice as long as chimpanzees almost,

téměř dvakrát déle než šimpanzi,

and nobody lives more than 120 years,

a nikdo nežije déle než 120 let,

for reasons that aren't very well understood.

z důvodů, které nejsou příliš dobře pochopeny.

But lots of people now live to 90 or 100,

Ale mnoho lidí v současnosti žije do 90 či 100 let,

unless they shake hands too much or something like that.

pokud si příliš nepodávají ruce nebo tak něco.

And so maybe if we lived 200 years, we could accumulate enough skills

A možná kdybychom žili 200 let, mohli bychom nahromadit dostatek dovedností

and knowledge to solve some problems.

a vědomostí pro řešení některých problémů.

So that's one way of going about it.

Takže toto je jedna cesta, co s tím udělat.

And as I said, we don't know how hard that is. It might be --

A jak jsem řekl, nevíme, jak je to těžké. Může to být --

after all, most other mammals live half as long as the chimpanzee,

konec konců, většina ostatních savců žije poloviční dobu co šimpanzi,

so we're sort of three and a half or four times, have four times

takže my oproti nim tři a půlkrát až čtyřikrát déle -- že máme čtyřikrát

the longevity of most mammals. And in the case of the primates,

delší život než většina savců. A co se týče primátů,

we have almost the same genes. We only differ from chimpanzees,

máme téměř shodné geny. Od šimpanzů se lišíme

in the present state of knowledge, which is absolute hogwash,

dle současného stavu znalostí, což je absolutně směšné,

maybe by just a few hundred genes.

snad jen v pár stovkách genů.

What I think is that the gene counters don't know what they're doing yet.

Co já si myslím, je, že ti, kdo počítají geny, zatím neví, co dělají.

And whatever you do, don't read anything about genetics

Ať děláte cokoli, nečtěte nic o genetice,

that's published within your lifetime, or something.

co je publikováno v průběhu vašeho života, nebo tak.

(Laughter)

(Smích)

The stuff has a very short half-life, same with brain science.

Tento materiál má velmi krátký poločas rozpadu, podobně jako věda o mozku.

And so it might be that if we just fix four or five genes,

A může to být tak, že stačí opravit jen 4 nebo 5 genů

we can live 200 years.

a budeme žít 200 let.

Or it might be that it's just 30 or 40,

Anebo snad jen 30 či 40 genů,

and I doubt that it's several hundred.

ale pochybuji, že je to několik stovek.

So this is something that people will be discussing

Toto je něco, o čem lidé budou diskutovat

and lots of ethicists -- you know, an ethicist is somebody

a mnoho etiků -- víte, etik je někdo,

who sees something wrong with whatever you have in mind.

kdo vidí, že je něco v nepořádku s čímkoliv, co máte na mysli.

(Laughter)

(Smích)

And it's very hard to find an ethicist who considers any change

A je velice těžké najít etika, který považuje jakoukoliv změnu

worth making, because he says, what about the consequences?

za hodnou vykonání, protože namítá: Jaké ale bude mít následky?

And, of course, we're not responsible for the consequences

A samozřejmě nejsme zodpovědní za následky toho,

of what we're doing now, are we? Like all this complaint about clones.

co děláme teď, nebo ano? Podobně jako všechny stížnosti na klony.

And yet two random people will mate and have this child,

Když budou mít dva zcela libovolní lidé dítě,

and both of them have some pretty rotten genes,

přičemž budou mít dost špatné geny,

and the child is likely to come out to be average.

dítě bude dost možná průměrné.

Which, by chimpanzee standards, is very good indeed.

Což je, měřeno šimpanzími standardy, vskutku velice dobré.

If we do have longevity, then we'll have to face the population growth

Jestliže jsme dosáhli dlouhověkosti, pak musíme každopádně čelit problému populačního růstu.

problem anyway. Because if people live 200 or 1,000 years,

Protože pokud by lidé žili 200 nebo 1000 let,

then we can't let them have a child more than about once every 200 or 1,000 years.

pak jim nemůžeme dovolit mít dítě častěji než jednou za 200 nebo 1000 let.

And so there won't be any workforce.

A tak by tu nebyla žádná pracovní síla.

And one of the things Laurie Garrett pointed out, and others have,

A jedna z věcí, na kterou Laurie Garrett i jiní poukázali,

is that a society that doesn't have people

je, že společnost, která nemá lidi

of working age is in real trouble. And things are going to get worse,

v produktivním věku, má problémy. A věci se ještě zhoršují,

because there's nobody to educate the children or to feed the old.

protože není nikdo, kdo by vzdělával děti nebo živil staré.

And when I'm talking about a long lifetime, of course,

A když mluvím o dlouhém životě, samozřejmě

I don't want somebody who's 200 years old to be like our image

nechci, aby někdo, kdo má 200 let, vypadal jako někdo,

of what a 200-year-old is -- which is dead, actually.

kdo má 200 let, jak bychom si ho dnes představili -- vlastně mrtvý.

You know, there's about 400 different parts of the brain

Víte, je zde kolem 400 rozličných částí mozku,

which seem to have different functions.

které, zdá se, mají rozdílné funkce.

Nobody knows how most of them work in detail,

Nikdo dopodrobna neví, jak většina z nich pracuje,

but we do know that there're lots of different things in there.

ale víme, že se v nich děje celá řada věcí.

And they don't always work together. I like Freud's theory

A ne vždy pracují společně. Mám rád Freudovu teorii,

that most of them are cancelling each other out.

že většina z nich ruší jedna druhou.

And so if you think of yourself as a sort of city

A když tak přemýšlíte o sobě jakoby o městě

with a hundred resources, then, when you're afraid, for example,

se stovkami zdrojů, pak, když se například bojíte,

you may discard your long-range goals, but you may think deeply

můžete se zbavit svých dlouhodobých cílů, ale můžete se hluboce zamyslet

and focus on exactly how to achieve that particular goal.

a zaměřit se na dosáhnutí jednoho konkrétního cíle.

You throw everything else away. You become a monomaniac --

Všechno ostatní hodíte za hlavu. Stanete se monomaniakem --

all you care about is not stepping out on that platform.

vše, co vás zajímá, je nevystoupit na určité zastávce.

And when you're hungry, food becomes more attractive, and so forth.

A když máte hlad, jídlo se stane atraktivnějším a tak dále.

So I see emotions as highly evolved subsets of your capability.

Takže já vidím emoce jako vysoce vyvinuté podčásti vašich schopností.

Emotion is not something added to thought. An emotional state

Emoce nejsou ničím přidaným k myšlení. Emocionální stav

is what you get when you remove 100 or 200

je to, co dostanete, když odeberete 100 či 200

of your normally available resources.

vám normálně dostupných zdrojů.

So thinking of emotions as the opposite of -- as something

Takže uvažování o emocích jako protikladu k -- jako něco

less than thinking is immensely productive. And I hope,

méně než myšlení, je nesmírně produktivní. A já doufám,

in the next few years, to show that this will lead to smart machines.

že v následujících pár letech ukážu, že to povede k chytrým strojům.

And I guess I better skip all the rest of this, which are some details

A hádám, že bude lepší přeskočit celý zbytek toho, kde jsou nějaké detaily o tom,

on how we might make those smart machines and --

jak můžeme tyto chytré stroje vyrobit a --

(Laughter)

(Smích)

-- and the main idea is in fact that the core of a really smart machine

-- a hlavní myšlenkou ve skutečnosti je, že jádrem opravdu chytrých strojů je,

is one that recognizes that a certain kind of problem is facing you.

že rozpoznají, jakému konkrétnímu problému právě čelí.

This is a problem of such and such a type,

Toto je problém takového a takového typu,

and therefore there's a certain way or ways of thinking

takže je určitý způsob či způsoby myšlení,

that are good for that problem.

které se hodí pro daný problém.

So I think the future, main problem of psychology is to classify

Takže si myslím, že v budoucnu bude hlavním problémem psychologie klasifikovat

types of predicaments, types of situations, types of obstacles

typy nesnází, typy situací, typy překážek,

and also to classify available and possible ways to think and pair them up.

a také klasifikovat možné způsoby přemýšlení o nich a vzájemně je spojit.

So you see, it's almost like a Pavlovian --

Takže vidíte, že je to téměř jako učení Pavlovovo --

we lost the first hundred years of psychology

ztratili jsme prvních sto let psychologie

by really trivial theories, where you say,

opravdu triviálními teoriemi, které říkají,

how do people learn how to react to a situation? What I'm saying is,

jak se lidé učí reagovat na situace? To, co já říkám, je,

after we go through a lot of levels, including designing

že po projití mnoha úrovní, včetně navrhování

a huge, messy system with thousands of ports,

ohromného chaotického systému s tisíci porty,

we'll end up again with the central problem of psychology.

skončíme opět s ústředním problémem psychologie.

Saying, not what are the situations,

Tvrzením nikoli co jsou situace,

but what are the kinds of problems

ale jaké jsou druhy problémů

and what are the kinds of strategies, how do you learn them,

a jaké jsou strategie, jak se jim učíte,

how do you connect them up, how does a really creative person

jak je společně propojujete, jak opravdu kreativní osoba

invent a new way of thinking out of the available resources and so forth.

vynalézá nové způsoby myšlení z dostupných zdrojů a tak dále.

So, I think in the next 20 years,

Takže si myslím, že v následujících 20 letech,

if we can get rid of all of the traditional approaches to artificial intelligence,

pokud se vzdáme všech tradičních přístupů v umělé inteligenci,

like neural nets and genetic algorithms

jako jsou neuronové sítě a genetické algoritmy

and rule-based systems, and just turn our sights a little bit higher to say,

a pravidlové expertní systémy, obrátíme svoji pozornost trochu výše a zeptáme se,

can we make a system that can use all those things

zda můžeme vyrobit systém, který bude používat všechny ty věci

for the right kind of problem? Some problems are good for neural nets;

pro správné problémy. Některé problémy jsou dobré pro neuronové sítě,

we know that others, neural nets are hopeless on them.

zároveň víme, že jsou jiné, ve kterých jsou neuronové sítě beznadějně neužitečné.

Genetic algorithms are great for certain things;

Genetické algoritmy jsou skvělé pro určité věci,

I suspect I know what they're bad at, and I won't tell you.

a mám podezření, že vím, v čem jsou špatné, a to vám neprozradím.

(Laughter)

(Smích)

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)