Don't feel sorry for refugees -- believe in them | Luma Mufleh

Překladatel: Kristýna Cardová Korektor: Samuel Titera

I remember when I first found out

Vzpomínám si, jak jsem se dozvěděla,

I was going to speak at a TED conference.

že budu přednášet na TEDu.

I ran across the hall to one of my classrooms

Běžela jsem chodbou k jedné ze svých tříd,

to inform my students.

abych to pověděla žákům.

"Guess what, guys?

„Víte co, kluci?

I've been asked to give a TED Talk."

Požádali mě, abych měla projev na TEDu."

The reaction wasn't one I quite expected.

Reakce nebyla zrovna taková, jakou jsem čekala.

The whole room went silent.

Celá třída zmlkla.

"A TED Talk? You mean, like the one you made us watch on grit?

„Projev na TEDu? Něco jako ten o pevné vůli, co jste nám pouštěla?

Or the one with the scientist that did this really awesome thing with robots?"

Nebo ten o vědci, co dokázal tu super věc s roboty?"

zeptal se Mohamed.

Muhammad asked.

"Yes, just like that."

„Ano, přesně ten."

"But Coach, those people are really important and smart."

„Paní trenérko, ale tihle lidi jsou fakt důležití a chytří."

(Laughter)

(Smích)

"I know that."

„Já vím."

"But Coach, why are you speaking? You hate public speaking."

„Ale proč chcete přednášet? Nesnášíte mluvení na veřejnosti."

"I do," I admitted,

„To je fakt," přiznala jsem.

"But it's important that I speak about us, that I speak about your journeys,

„Ale je důležité, abych mluvila o nás, o vašich cestách,

about my journey.

o své cestě.

People need to know."

Lidé se to potřebují dozvědět."

The students at the all-refugee school that I founded

Žáci uprchlické školy, kterou jsem založila,

decided to end with some words of encouragement.

mi na závěr věnovali pár povzbudivých slov.

"Cool! It better be good, Coach."

„Bezva! Tak paní trenérko, tak ať je to dobré!"

(Laughter)

(Smích)

There are 65.3 million people who have been forcibly displaced

65,3 milionů lidí bylo donuceno opustit své domovy

from their homes because of war or persecution.

kvůli válce nebo pronásledování.

The largest number, 11 million, are from Syria.

Největší počet, 11 milionů, je ze Sýrie.

33,952 people flee their homes daily.

Denně 33 952 lidí prchá ze svých domovů.

The vast majority remain in refugee camps,

Převážná většina zůstává v uprchlických táborech,

whose conditions cannot be defined as humane under anyone's definition.

v nichž panují podmínky, které ničí definice nemůže označit za lidské.

We are participating in the degradation of humans.

Podílíme se na ponižování lidských bytostí.

Never have we had numbers this high.

Tak vysoká čísla nikdy předtím nepadla.

This is the highest number of refugees since World War II.

Toto je největší počet uprchlíků od druhé světové války.

Now, let me tell you why this issue is so important to me.

Dovolte mi, abych vám řekla, proč mi na té věci tolik záleží.

I am an Arab. I am an immigrant.

Jsem Arabka. Jsem přistěhovalkyně.

I am a Muslim.

Jsem Muslimka.

I've also spent the last 12 years of my life working with refugees.

Posledních 12 let života jsem strávila prací s uprchlíky.

Oh -- and I'm also gay.

Jo a taky jsem lesba.

It makes me really popular these days.

Takže poslední dobou jsem dost v kurzu.

(Laughter)

(Smích)

But I am the daughter of a refugee.

Jsem dcerou uprchlice.

My grandmother fled Syria in 1964 during the first Assad regime.

Babička uprchla ze Sýrie v roce 1964 za vlády Háfize Asada.

She was three months pregnant when she packed up a suitcase,

Byla v třetím měsíci těhotenství, když si sbalila kufr,

piled in her five children and drove to neighboring Jordan,

nacpala do auta svých pět dětí a odjela do sousedního Jordánu,

not knowing what the future held for her and her family.

aniž by věděla, jaká budoucnost čeká ji a její rodinu.

My grandfather decided to stay, not believing it was that bad.

Dědeček se rozhodl zůstat, podle něj to nebylo tak zlé.

He followed her a month later, after his brothers were tortured

Následoval ji o měsíc později, když jeho bratři byli mučeni

and his factory was taken over by the government.

a jeho továrnu převzala vláda.

They rebuilt their lives starting from scratch

Znova vybudovali své životy od nuly

and eventually became independently wealthy Jordanian citizens.

a stali se z nich nezávislí bohatí jordánští občané.

I was born in Jordan 11 years later.

Já se narodila v Jordánsku o 11 let později.

It was really important to my grandmother for us to know our history

Pro babičku bylo velmi důležité, abychom znali náš příběh

and our journey.

a naši cestu.

I was eight years old when she took me to visit my first refugee camp.

Bylo mi osm, když mě vzala na návštěvu mého prvního uprchlického tábora.

I didn't understand why.

Nechápala jsem proč.

I didn't know why it was so important to her

Proč pro ni bylo tak důležité,

for us to go.

abychom tam šli.

I remember walking into the camp holding her hand,

Pamatuji si, jak jsem vešla dovnitř, držíc ji při tom za ruku,

and her saying, "Go play with the kids,"

a jak mi řekla: „Jdi si hrát s dětmi,"

while she visited with the women in the camp.

zatímco šla navštívit ženy v táboře.

I didn't want to.

Nechtěla jsem.

These kids weren't like me.

Ty děti nebyly jako já.

They were poor. They lived in a camp.

Byly chudé. Žily v táboře.

I refused.

Odmítla jsem.

She knelt down beside me and firmly said, "Go.

Klekla si ke mně a řekla rozhodně: „Běž.

And don't come back until you've played.

A nevracej se, dokud sis nehrála.

Don't ever think people are beneath you

Nikdy si nemysli, že někteří lidé jsou pod tvoji úroveň

or that you have nothing to learn from others."

nebo že se od nich nemáš co naučit."

I reluctantly went.

Neochotně jsem šla.

I never wanted to disappoint my grandmother.

Babičku jsem nikdy nechtěla zklamat.

I returned a few hours later,

Vrátila jsem se po pár hodinách

having spent some time playing soccer with the kids in the camp.

fotbalu s dětmi v táboře.

We walked out of the camp,

Vyšly jsme ven

and I was excitedly telling her what a great time I had

a já jí nadšeně líčila, jaký to byl skvělý zážitek

and how fantastic the kids were.

a jak báječné ty děti byly.

"Haram!" I said in Arabic. "Poor them."

"Haram!", řekla jsem arabsky. "Nebožáci."

"Haram on us," she said, using the word's different meaning,

"Haram - běda nám," použila babička totéž slovo v jiném významu,

that we were sinning.

jako že hřešíme.

"Don't feel sorry for them; believe in them."

"Nelituj je, věř v ně."

It wasn't until I left my country of origin for the United States

Až když jsem opustila svou zemi a vydala se do USA,

that I realized the impact of her words.

uvědomila jsem si význam jejích slov.

After my college graduation, I applied for and was granted political asylum,

Po ukončení studia jsem si zažádala o politický azyl a dostala ho,

based on being a member of a social group.

protože jsem patřila do určité společenské skupiny.

Some people may not realize this,

Někteří si to možná neuvědomují,

but you can still get the death penalty in some countries for being gay.

ale v některých zemích stále hrozí trest smrti za homosexualitu.

I had to give up my Jordanian citizenship.

Vzdala jsem se jordánského občanství.

That was the hardest decision I've ever had to make,

Bylo to moje nejtěžší rozhodnutí v životě,

but I had no other choice.

ale neměla jsem na výběr.

The point is,

Víte,

when you find yourself choosing between home and survival,

když máte na výběr mezi domovem a přežitím,

the question "Where are you from?" becomes very loaded.

otázka "Odkud jsi?" je najednou značně sugestivní.

A Syrian woman who I recently met at a refugee camp in Greece

Syřanka, kterou jsem nedávno poznala v uprchlickém táboře v Řecku,

articulated it best,

to vystihla nejlépe,

when she recalled the exact moment she realized she had to flee Aleppo.

když vzpomínala na chvíli, kdy musela utéct z Aleppa.

"I looked out the window and there was nothing.

"Podívala jsem se z okna a venku nebylo nic.

It was all rubble.

Samé sutiny.

There were no stores, no streets, no schools. Everything was gone.

Žádné obchody, ulice, školy. Všechno bylo pryč.

I had been in my apartment for months,

Byla jsem u sebe v bytě měsíce,

listening to bombs drop and watching people die.

poslouchala jsem padat bomby a viděla umírat lidi.

But I always thought it would get better,

Ale pořád jsem si myslela, že bude líp,

that no one could force me to leave,

že mě nikdo nedonutí odejít,

no one could take my home away from me.

nikdo mi nemohl sebrat domov.

And I don't know why it was that morning, but when I looked outside,

A nevím proč zrovna to ráno, když jsem se dívala ven,

I realized if I didn't leave, my three young children would die.

mi došlo, že když neodejdu, mé tři děti zemřou.

And so we left.

A tak jsme odešli.

We left because we had to, not because we wanted to.

Odešli jsme, protože jsme museli, ne protože jsme chtěli.

There was no choice," she said.

Nebylo na výběr," řekla.

It's kind of hard to believe that you belong

Je těžké uvěřit, že někam patříte,

when you don't have a home,

když nemáte domov,

when your country of origin rejects you because of fear or persecution,

když vás z rodné země vyžene strach nebo pronásledování,

or the city that you grew up in is completely destroyed.

nebo vám zboří město, ve kterém jste vyrůstali.

I didn't feel like I had a home.

Neměla jsem pocit, že mám domov.

I was no longer a Jordanian citizen,

Nebyla jsem občanka Jordánska,

but I wasn't American, either.

ale nebyla jsem ani Američanka.

I felt a kind of loneliness

Pociťovala jsem samotu,

that is still hard to put into words today.

kterou dodnes stěží dokáži popsat slovy.

After college, I desperately needed to find a place to call home.

Po vysoké jsem zoufale potřebovala najít místo, kde bych byla doma.

I bounced around from state to state

Potloukala jsem se ze státu do státu

and eventually ended up in North Carolina.

a nakonec skončila v Severní Karolíně.

Kindhearted people who felt sorry for me

Pár dobrosrdečných lidí se slitovalo

offered to pay rent

a zaplatilo mi nájem,

or buy me a meal or a suit for my new interview.

jídlo nebo oblečení na pohovor.

It just made me feel more isolated and incapable.

Cítila jsem se ještě víc osamělá a neschopná.

It wasn't until I met Miss Sarah,

Teprve když jsem poznala slečnu Sarah,

a Southern Baptist who took me in at my lowest and gave me a job,

jižní baptistku, která se mě ujala a zaměstnala mě, když mi bylo nejhůř,

that I started to believe in myself.

začala jsem si věřit.

Miss Sarah owned a diner in the mountains of North Carolina.

Slečna Sarah vlastnila bistro na horách v Severní Karolíně.

I assumed, because of my privileged upbringing

Předpokládala jsem, že díky své dobré výchově

and my Seven Sister education,

a prestižní vysoké škole

that she would ask me to manage the restaurant.

mi svěří vedení své restaurace.

I was wrong.

Mýlila jsem se.

I started off washing dishes,

Začala jsem mytím nádobí,

cleaning toilets and working the grill.

čištěním záchodů a prací za grillem.

I was humbled; I was shown the value of hard work.

Spadl mi hřebínek; poznala jsem hodnotu tvrdé práce.

But most importantly, I felt valued and embraced.

Ale především se mi dostalo uznání a přijetí.

I celebrated Christmas with her family,

Slavila jsem Vánoce s její rodinou

and she attempted to observe Ramadan with me.

a ona se se mnou snažila držet Ramadán.

I remember being very nervous about coming out to her --

Pamatuji si, jak jsem se bála přiznat jí svou orientaci;

after all, she was a Southern Baptist.

byla přece jen jižní baptistka.

I sat on the couch next to her

Sedla jsem si vedle ní na gauč

and I said, "Miss Sarah, you know that I'm gay."

a řekla jsem: "Slečno Sarah, vy víte, že jsem lesba."

Her response is one that I will never forget.

Na její odpověď nikdy nezapomenu.

"That's fine, honey. Just don't be a slut."

"To je v pořádku, zlato. Hlavně nebuď děvka."

(Laughter)

(Smích)

(Applause)

(Potlesk)

I eventually moved to Atlanta, still trying to find my home.

Přestěhovala jsem se do Atlanty a stále jsem hledala domov.

My journey took a strange turn three years later,

Má cesta nabrala zvláštní směr o tři roky později,

after I met a group of refugee kids playing soccer outside.

když jsem venku potkala skupinu uprchlických dětí, jak hrají fotbal.

I'd made a wrong turn into this apartment complex,

Špatně jsem zabočila do tohohle sídliště

and I saw these kids outside playing soccer.

a viděla jsem ty děti venku hrát fotbal.

They were playing barefoot with a raggedy soccer ball

Byly naboso, měly ošuntělý míč

and rocks set up as goals.

a kamínky místo branek.

I watched them for about an hour,

Dívala jsem se na ně asi hodinu,

and after that I was smiling.

a pak jsem se usmívala.

The boys reminded me of home.

Ti kluci mi připomínali domov.

They reminded me of the way I grew up playing soccer

Připomínali mi, jak jsem vyrůstala u fotbalu

in the streets of Jordan, with my brothers and cousins.

v ulicích Jordánska, s bratry a bratranci.

I eventually joined their game.

Nakonec jsem se k nim přidala.

They were a little skeptical about letting me join it,

Ze začátku se tvářili dost pochybovačně,

because according to them, girls don't know how to play.

protože podle nich holky fotbal neumí.

But obviously I did.

Ale já samozřejmě uměla.

I asked them if they had ever played on a team.

Ptala jsem se, jestli někdy hráli v týmu.

They said they hadn't, but that they would love to.

Řekli, že ne, ale že by moc rádi.

I gradually won them over, and we formed our first team.

Postupně jsem si je získala a vytvořili jsme první tým.

This group of kids would give me a crash course in refugees, poverty

Tahle děcka mi dala rychlokurs o uprchlících, o chudobě

and humanity.

a o lidskosti.

Three brothers from Afghanistan -- Roohullah, Noorullah and Zabiullah --

Hlavně tři bratři z Afgánistánu - Roohullah, Noorullah a Zabiullah -

played a major role in that.

v něm hráli ústřední roli.

I showed up late to practice one day to find the field completely deserted.

Jednou jsem přišla pozdě večer na trénink a hřiště bylo úplně prázdné.

I was really worried.

Opravdu jsem se bála.

My team loved to practice.

Můj tým tréninky miloval.

It wasn't like them to miss practice.

Chybět na tréninku jim nebylo podobné.

I got out of my car, and two kids ran out from behind a dumpster,

Vyšla jsem z auta a dvě děti vylezly z poza popelnice

waving their hands frantically.

a mávaly zběsile rukama.

"Coach, Rooh got beat up. He got jumped.

"Trenérko, Rooha zmlátili. Skočili na něj.

There was blood everywhere."

Všude byla krev."

"What do you mean? What do you mean he got beat up?"

"Co tím myslíš? Kdo ho zmlátil?"

"These bad kids came and beat him up, Coach.

"Přišli zlí kluci a zbili ho.

Everybody left. They were all scared."

Všichni utekli, báli se."

We hopped into my car and drove over to Rooh's apartment.

Skočili jsme do auta a jeli k Roohovi.

I knocked on the door, and Noor opened it.

Zaklepala jsem a otevřel Noor.

"Where's Rooh? I need to talk to him, see if he's OK."

"Kde je Rooh? Musím se podívat, jestli je v pořádku."

"He's in his room, Coach. He's refusing to come out."

"Je v pokoji, paní trenérko. Nechce ven."

I knocked on the door.

Zaklepala jsem.

"Rooh, come on out. I need to talk to you.

"Roohu, pojď ven. Musím s tebou mluvit.

I need to see if you're OK or if we need to go to the hospital."

Musím zjistit, jestli jsi v pořádku, nebo musíme do nemocnice."

He came out.

Vyšel ven.

He had a big gash on his head, a split lip,

Na hlavě měl velký šrám a rozseknutý ret

and he was physically shaken.

a byl zjevně otřesený.

I was looking at him,

Dívala jsem se na něj

and I asked the boys to call for their mom,

a požádala kluky, aby zavolali mámu,

because I needed to go to the hospital with him.

protože jsem s ním musela do nemocnice.

They called for their mom.

Zavolali svou mámu.

She came out.

Vyšla ven.

I had my back turned to her, and she started screaming in Farsi.

Stála jsem zády k ní a slyšela, jak začala křičet v perštině.

The boys fell to the ground laughing.

Kluci se začali válet smíchy.

I was very confused,

Byla jsem zmatená,

because there was nothing funny about this.

protože tady nebylo nic k smíchu.

They explained to me that she said,

Vysvětlili mi, že řekla:

"You told me your coach was a Muslim and a woman."

"Řekli jste mi, že vaše trenérka je žena a muslimka."

From behind, I didn't appear to be either to her.

Zezadu jsem podle ní nevypadala jako ani jedno.

(Laughter)

(Smích)

"I am Muslim," I said, turning to her.

"Já jsem muslimka," řekla jsem jí.

"Ašhadu ʾan lā ʾilāha ʾilla (A)llāh,"

"Ašhadu lá iláha illálláhi,"

reciting the Muslim declaration of faith.

zarecitovala jsem muslimské vyznání víry.

Confused,

Zmatená,

and perhaps maybe a little bit reassured,

ale možná přece jen trochu klidnější,

she realized that yes,

si uvědomila, že ano,

I, this American-acting, shorts-wearing, non-veiled woman,

já, tahle americky vypadající nezahalená žena v šortkách,

was indeed a Muslim.

jsem opravdu muslimka.

Their family had fled the Taliban.

Její rodina uprchla před Talibanem.

Hundreds of people in their village

Stovky lidí z jejich vesnice

were murdered.

byly zavražděny.

Their father was taken in by the Taliban,

Jejich otce přijali do Talibanu

only to return a few months later, a shell of the man he once was.

a o pár měsíců se vrátil jako prázdná skořápka muže, kterým kdysi byl.

The family escaped to Pakistan,

Rodina uprchla do Pákistánu,

and the two older boys, age eight and 10 at the time,

a dva starší bratři, kterým tehdy bylo 8 a 10,

wove rugs for 10 hours a day to provide for their family.

tkali koberce 10 hodin denně, aby obstarali rodinu.

They were so excited when they found out that they had been approved

Byli tak nadšení, když se dozvěděli,

že jim bylo schváleno přesídlení do USA,

to resettle in the United States,

making them the lucky 0.1 percent who get to do that.

a zařadili se tak mezi pouhou desetinu procenta šťastlivců.

They had hit the jackpot.

Udělali terno.

Their story is not unique.

Jejich příběh není ojedinělý.

Every refugee family I have worked with has had some version of this.

Každá uprchlická rodina zažila podobnou verzi příběhu.

I work with kids

Pracuji s dětmi,

who have seen their mothers raped, their fathers' fingers sliced off.

kterým před očima znásilnili matky, otcům uřízli prsty.

One kid saw a bullet put in his grandmother's head,

Jeden chlapec viděl, jak babičce prostřelili hlavu,

because she refused to let the rebels take him to be a child soldier.

protože chtěla zabránit povstalcům, aby ho vzali za mladého vojáka.

Their journeys are haunting.

Jejich cesty jsou strašidelné.

But what I get to see every day is hope, resilience, determination,

Ale to, co každý den vidím, je naděje, odolnost, odhodlání,

a love of life

láska k životu

and appreciation for being able to rebuild their lives.

a vděčnost za to, že mohou začít nový život.

I was at the boys' apartment one night,

Jednou v noci jsem byla u chlapců doma,

when the mom came home after cleaning 18 hotel rooms in one day.

když se máma vrátila po úklidu 18 hotelových pokojů za jediný den.

She sat down, and Noor rubbed her feet,

Posadila se, Noor jí masíroval nohy

saying that he was going to take care of her once he graduated.

a sliboval, že se o ni po studiích postará.

She smiled from exhaustion.

Vyčerpaně se usmála.

"God is good. Life is good. We are lucky to be here."

"Bůh je dobrý. Život je dobrý. Máme štěstí, že jsme tady."

In the last two years, we have seen an escalating anti-refugee sentiment.

Za poslední dva roky jsme svědky stoupající vlny nevole proti uprchlíkům.

It's global.

Po celém světě.

The numbers continue to grow because we do nothing to prevent it

Její nárůst se neustále zvyšuje, protože neděláme nic, abychom

and nothing to stop it.

té situaci zabránili.

The issue shouldn't be stopping refugees from coming into our countries.

Řešením by nemělo být zabránit uprchlíkům v příchodu do našich zemí.

The issue should be not forcing them to leave their own.

Řešení by mělo být nenutit je opouštět ty své.

(Applause)

(Potlesk)

Sorry.

Promiňte.

(Applause)

(Potlesk)

How much more suffering,

Kolik utrpení,

how much more suffering must we take?

kolik utrpení ještě musíme snést?

How many more people need to be forced out of their homes

Kolik lidí musí být nuceno opustit své domovy,

before we say, "Enough!"?

než řekneme "Dost!"?

A hundred million?

Sto milionů?

Not only do we shame, blame and reject them

Nejen, že je zostuzujeme, viníme a odmítáme

for atrocities that they had absolutely nothing to do with,

za zvěrstva, za která absolutně nemohou,

we re-traumatize them,

způsobujeme jim další traumata,

when we're supposed to be welcoming them into our countries.

místo abychom je vítali v našich zemích.

We strip them of their dignity and treat them like criminals.

Odebereme jim jejich důstojnost a jednáme s nimi jako se zločinci.

I had a student in my office a couple of weeks ago.

Před pár týdny ke mně přišla studentka.

She's originally from Iraq.

Je původem z Iráku.

She broke down crying.

Rozplakala se.

"Why do they hate us?"

"Proč nás nenávidí?"

"Who hates you?"

"Kdo vás nenávidí?"

"Everyone; everyone hates us because we are refugees,

"Všichni. Všichni nás nenávidí, protože jsme uprchlíci,

because we are Muslim."

protože jsme muslimové."

In the past, I was able to reassure my students

Předtím jsem své studenty dokázala uklidnit,

that the majority of the world does not hate refugees.

že většina světa k uprchlíkům nechová nenávist.

But this time I couldn't.

Ale tentokrát ne.

I couldn't explain to her why someone tried to rip off her mother's hijab

Nedokázala jsem jí vysvětlit, proč někdo chtěl servat její matce hidžáb,

when they were grocery shopping,

když byly v samoobsluze,

or why a player on an opposing team called her a terrorist

nebo proč ji jeden z protihráčů nazval teroristkou

and told her to go back where she came from.

a řekl jí, ať se vrátí, odkud přišla.

I couldn't reassure her

Nedokázala jsem ji ujistit,

that her father's ultimate life sacrifice

že když její otec zaslíbil život

by serving in the United States military as an interpreter

službě americké armádě jakožto tlumočník,

would make her more valued as an American citizen.

že bude jako americká občanka více ceněná.

We take in so few refugees worldwide.

Na celém světě přijímáme tak málo uprchlíků.

We resettle less than 0.1 percent.

Přesídlujeme méně než 0,1%.

That 0.1 percent benefits us more than them.

Ta 0,1% je nám užitečnější než my jim.

It dumbfounds me how the word "refugee" is considered something to be dirty,

Šokuje mě, jak považujeme slovo "uprchlík" za cosi špinavého,

something to be ashamed of.

něco, za co je třeba se stydět.

They have nothing to be ashamed of.

Oni se nemají za co stydět.

We have seen advances in every aspect of our lives --

Ve všech oblastech života je pokrok -

except our humanity.

kromě lidskosti.

There are 65.3 million people who have been forced out of their homes

65,3 milionů lidí bylo nuceno opustit domovy

because of war --

kvůli válce ;

the largest number in history.

nejvyšší počet historii.

We are the ones who should be ashamed.

To my bychom se měli stydět.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)