The unforeseen consequences of a fast-paced world | Kathryn Bouskill

Překladatel: Petr Loučka Korektor: Lenka Slámová

Do you ever wonder why we're surrounded with things that help us do everything

Divíte se někdy, proč jsme obklopeni věcmi,

které nám pomáhají dělat vše rychleji, rychleji a rychleji?

faster and faster and faster?

Communicate faster,

Rychleji komunikovat,

but also work faster, bank faster,

ale také rychleji pracovat, rychleji platit,

travel faster, find a date faster,

rychleji cestovat, najít si rychleji partnera,

cook faster, clean faster and do all of it all at the same time?

rychleji vařit, rychleji uklízet, a to vše v jednu a tutéž chvíli?

How do you feel about cramming even more into every waking hour?

Jaký to je pocit, když do každé hodiny toho musíte nacpat co nejvíc?

Well, to my generation of Americans,

Moje generace Američanů

speed feels like a birthright.

řadí rychlost téměř mezi lidská práva.

Sometimes I think our minimum speed is Mach 3.

Někdy mi přijde, že naše minimální rychlost je Mach 3.

Anything less, and we fear losing our competitive edge.

Jen o vteřinu pomaleji a už se bojíme, že ztrácíme konkurenceschopnost.

But even my generation is starting to question

Už i má generace si však začíná klást otázku,

whether we're the masters of speed

zdali jsme my pány rychlosti,

or if speed is mastering us.

anebo zda rychlost ovládá nás.

I'm an anthropologist at the Rand Corporation,

Pracuji jako antropoložka v RAND Corporation,

and while many anthropologists study ancient cultures,

a zatímco mnoho antropologů studuje starobylé kultury,

I focus on modern day cultures and how we're adapting

já se zaměřuji na ty soudobé a na to, jak se adaptujeme

to all of this change happening in the world.

na všechny změny, které se ve světě odehrávají.

Recently, I teamed up with an engineer, Seifu Chonde, to study speed.

Nedávno jsem spolu s inženýrem Seifu Chondem začala zkoumat rychlost.

We were interested both in how people are adapting to this age of acceleration

Zajímalo nás, jak se lidé éře zrychlování přizpůsobují

and its security and policy implications.

a jaké to má dopady na bezpečnost a politiku.

What could our world look like in 25 years

Jak by mohl náš svět vypadat za 25 let,

if the current pace of change keeps accelerating?

pokud se nynější tempo změn bude nadále zvyšovat?

What would it mean for transportation,

A co by to znamenalo pro dopravu,

or learning, communication,

vzdělávání, komunikaci,

manufacturing, weaponry

výrobu, zbrojní průmysl,

or even natural selection?

nebo dokonce pro přirozený výběr?

Will a faster future make us more secure and productive?

Přinese nám rychlejší budoucnost více bezpečí a produktivity?

Or will it make us more vulnerable?

Anebo nás učiní zranitelnějšími?

In our research, people accepted acceleration as inevitable,

V našem výzkumu lidé přijímali zrychlování jako nevyhnutelný proces,

both the thrills and the lack of control.

který přináší jak vzrušení, tak určitou ztrátu kontroly.

They fear that if they were to slow down,

Bojí se, že pokud by zpomalili,

they might run the risk of becoming obsolete.

riskovali by, že budou překonáni.

They say they'd rather burn out than rust out.

Tvrdí, že by raději vyhořeli než zrezivěli.

Yet at the same time,

Přesto se zároveň obávají,

they worry that speed could erode their cultural traditions

že by rychlost mohla narušit jejich kulturní tradice

and their sense of home.

a smysl domova.

But even people who are winning at the speed game

Nakonec i ti, kdo stojí v celé honičce na pozicích vítězů,

admit to feeling a little uneasy.

připouštějí, že se cítí poněkud nesví.

They see acceleration as widening the gap between the haves,

Spatřují ve zrychlování proces rozšiřující mezeru mezi majetnými,

the jet-setters who are buzzing around,

kteří si kamkoli doletí letadlem,

and the have-nots,

a mezi nemajetnými,

who are left in the digital dust.

kteří zůstávají v digitálním zapomnění.

Yes, we have good reason to forecast that the future will be faster,

Ano, máme dobrý důvod předvídat, že budoucnost bude rychlejší,

but what I've come to realize

ale uvědomila jsem si,

is that speed is paradoxical,

že v rychlosti je určitý paradox,

and like all good paradoxes,

a podobně jako všechny paradoxy

it teaches us about the human experience,

nás to učí o povaze lidské zkušenosti

as absurd and complex as it is.

ve své absurditě i komplexnosti.

The first paradox is that we love speed,

Prvním paradoxem je, že rychlost zbožňujeme

and we're thrilled by its intensity.

a její intenzitou jsme přímo uchváceni.

But our prehistoric brains aren't really built for it,

Naše pravěké mozky tomu však nejsou uzpůsobeny,

so we invent roller coasters and race cars and supersonic planes,

a tak sice vynalézáme horské dráhy, závodní auta a nadzvuková letadla,

but we get whiplash, carsick,

ale poté končíme s poraněnou páteří, žaludeční nevolností

jet-lagged.

či pásmovou nemocí.

We didn't evolve to multitask.

Nezrodili jsme se pro multitasking.

Rather, we evolved to do one thing with incredible focus,

Spíše je nám vlastní dělat jednu věc s neskutečným soustředěním,

like hunt -- not necessarily with great speed

jako při lovu, kdy klíčem k úspěchu není rychlost,

but with endurance for great distance.

ale vytrvalost na delší vzdálenosti.

But now there's a widening gap between our biology and our lifestyles,

Prohlubují se rozdíly mezi naším biologickým nastavením a životním stylem,

a mismatch between what our bodies are built for and what we're making them do.

tedy nesoulad mezi dispozicemi našich těl a tím, co je nutíme dělat.

It's a phenomenon my mentors have called "Stone Agers in the fast lane."

Moji mentoři tento fenomén pojmenovali "Pralidé v dálničním pruhu".

(Laughter)

(smích)

A second paradox of speed is that it can be measured objectively. Right?

Druhým paradoxem je, že rychlost můžeme objektivně měřit.

Miles per hour, gigabytes per second.

Kilometry za hodinu, gigabajty za sekundu.

But how speed feels,

Ale to, jak rychlost pociťujeme

and whether we like it,

a zda je nám příjemná, to je velmi subjektivní.

is highly subjective.

So we can document

Lze doložit,

that the pace at which we are adopting new technologies is increasing.

že tempo, s jakým se přizpůsobujeme novým technologiím, se zvyšuje.

For example, it took 85 years from the introduction of the telephone

Například od vynálezu telefonu uplynulo 85 let,

to when the majority of Americans had phones at home.

než se dostal do domovů většiny Američanů.

In contrast, it only took 13 years for most of us to have smartphones.

Oproti tomu pouhých 13 let trvalo, než většina z nás měla smartphony.

And how people act and react to speed

Jak lidé v rychlosti jednají a jak na rychlost reagují,

varies by culture and among different people within the same culture.

to se liší napříč kulturami, stejně jako mezi lidmi v téže kultuře.

Interactions that could be seen as pleasantly brisk and convenient

Interakce, které lze považovat za příjemně svižné a pohodlné,

in some cultures

by mohly být v jiných kulturách považovány za velmi neslušné.

could be seen as horribly rude in others.

I mean, you wouldn't go asking for a to-go cup at a Japanese tea ceremony

Při japonském čajovém obřadu byste zřejmě nepožádali o čaj s sebou,

so you could jet off to your next tourist stop.

abyste mohli vyrazit na další turistickou zastávku.

Would you?

Nebo ano?

A third paradox is that speed begets speed.

Třetí paradox je, že rychlost plodí rychlost.

The faster I respond, the more responses I get,

Čím rychleji odpovím, tím více odpovědí dostanu

the faster I have to respond again.

a tím rychleji pak zase musím odpovědět.

Having more communication

Neomezené možnosti komunikace

and information at our fingertips

a okamžitého přístupu k informacím

at any given moment

měly zajistit, abychom se rozhodovali snadněji a racionálněji.

was supposed to make decision-making easier and more rational.

But that doesn't really seem to be happening.

Nezdá se však, že se to skutečně děje.

Here's just one more paradox:

A tu je ještě jeden paradox.

If all of these faster technologies were supposed to free us from drudgery,

Pokud nás všechny ty rychlé technologie měly osvobodit od dřiny,

why do we all feel so pressed for time?

proč se všichni cítíme pod časovým tlakem?

Why are we crashing our cars in record numbers,

Proč dosahují dopravní nehody rekordních čísel jen proto,

because we think we have to answer that text right away?

že si myslíme, že na tu zprávu prostě musíme odpovědět teď hned?

Shouldn't life in the fast lane feel a little more fun

Neměl by život v rychlém pruhu znamenat více zábavy

and a little less anxious?

a trochu méně úzkosti?

German speakers even have a word for this:

V němčině proto dokonce mají výraz:

"Eilkrankheit."

"Eilkrankheit".

In English, that's "hurry sickness."

V překladu "nemoc ze spěchu".

When we have to make fast decisions,

Když se musíme rychle rozhodovat,

autopilot brain kicks in,

přepínáme na autopilota

and we rely on our learned behaviors,

a spoléháme se pouze na naučené chování,

our reflexes, our cognitive biases,

reflexy a kognitivní předsudky,

to help us perceive and respond quickly.

což nám pomáhá rychle vnímat a reagovat.

Sometimes that saves our lives, right?

Občas to může zachránit život, že?

Fight or flight.

Bojuj, nebo uteč.

But sometimes, it leads us astray in the long run.

Ale z dlouhodobého hlediska nás to občas přivádí na scestí.

Oftentimes, when our society has major failures,

Často, když naše společnost zásadně selhává,

they're not technological failures.

nejedná se o technologická selhání.

They're failures that happen when we made decisions too quickly

Jde o selhání, k nimž dochází,

když činíme příliš rychlá rozhodnutí, když jedeme na autopilota.

on autopilot.

We didn't do the creative or critical thinking required

Zapomínáme na kreativní a kritické myšlení,

kterých je třeba k propojení souvislostí,

to connect the dots

or weed out false information

k eliminaci nesprávných informací

or make sense of complexity.

a ke komplexnímu porozumění.

That kind of thinking can't be done fast.

Takové promýšlení nelze provést rychle.

That's slow thinking.

To je na pomalé promýšlení.

Two psychologists, Daniel Kahneman and Amos Tversky,

Dva psychologové Daniel Kahneman a Amos Tversky

started pointing this out back in 1974,

na to začali poukazovat už v roce 1974

and we're still struggling to do something with their insights.

a my jsme stále nedokázali jejich poznatky zužitkovat.

All of modern history can be thought of as one spurt of acceleration after another.

Na celou moderní historii lze pohlížet jako na jedno zrychlení za druhým.

It's as if we think if we just speed up enough,

Jako bychom si mysleli, že když dostatečně zrychlíme,

we can outrun our problems.

překonáme tím své problémy.

But we never do.

Ale to se nikdy nepodaří.

We know this in our own lives,

Víme to z vlastní životní zkušenosti

and policymakers know it, too.

a vědí to také politici.

So now we're turning to artificial intelligence

A proto se nyní obracíme na umělou inteligenci,

to help us make faster and smarter decisions

aby nám pomohla dělat rychlejší a chytřejší rozhodnutí

to process this ever-expanding universe of data.

a zpracovávat ta stále narůstající kvanta informací.

But machines crunching data are no substitute

Stroje zpracovávající data však nemohou nahradit

for critical and sustained thinking

kritické a soustavné myšlení lidí,

by humans,

whose Stone Age brains need a little time to let their impulses subside,

jejichž pravěké mozky potřebují čas na vstřebání podnětů,

to slow the mind

na zpomalení mysli

and let the thoughts flow.

a na uvolnění toku myšlenek.

Pokud si začínáte myslet, že je zkrátka na čase šlápnout na brzdu,

If you're starting to think that we should just hit the brakes,

that won't always be the right solution.

nepůjde vždy o to pravé řešení.

We all know that a train that's going too fast around a bend can derail,

Všichni víme, že vlak uhánějící příliš rychle do zatáčky může vykolejit,

but Seifu, the engineer,

ale Seifu, zmiňovaný inženýr,

taught me that a train that's going too slowly around a bend can also derail.

mě naučil, že i vlak, který do zatáčky vjíždí moc pomalu, může také vykolejit.

So managing this spurt of acceleration starts with the understanding

Zvládnutí toho prudkého zrychlování tedy musí začít v pochopení toho,

that we have more control over speed than we think we do,

že máme nad rychlostí více kontroly, než si myslíme,

individually and as a society.

a to jako jedinci i jako společnost.

Sometimes, we'll need to engineer ourselves to go faster.

Někdy se budeme muset přepnout do rychlejšího módu.

We'll want to solve gridlock,

Bude třeba vyřešit patovou situaci,

speed up disaster relief for hurricane victims

urychlit humanitární pomoc pro oběti hurikánu

or use 3-D printing to produce what we need on the spot,

nebo použít 3D tisk, abychom zhotovili, co potřebujeme,

just when we need it.

a to ve chvíli, kdy je to třeba.

Sometimes, though, we'll want to make our surroundings feel slower

Jindy ale budeme preferovat pomalejší prostředí,

to engineer the crash out of the speedy experience.

abychom dokázali vstřebat příliš rychlý prožitek.

And it's OK not to be stimulated all the time.

Navíc je zcela v pořádku, když neustále nepřijímáme podněty.

It's good for adults

Je to dobré pro dospělé

and for kids.

i pro děti.

Maybe it's boring, but it gives us time to reflect.

Může to být nuda, ale dává nám to čas na přemýšlení.

Slow time is not wasted time.

Čas strávený pomalu není promarněný.

And we need to reconsider what it means to save time.

A musíme přehodnotit, co vlastně znamená šetřit čas.

Culture and rituals around the world build in slowness,

Kultura a rituály po celém světě se budují pozvolna,

because slowness helps us reinforce our shared values and connect.

protože pozvolnost nám pomáhá posílit naše sdílené hodnoty a spojit se.

And connection is a critical part of being human.

A právě vztahy jsou základní součástí lidského bytí.

We need to master speed,

Potřebujeme rychlost zvládnout,

and that means thinking carefully about the trade-offs of any given technology.

a to znamená pečlivě zvažovat pro a proti každé technologie.

Will it help you reclaim time that you can use to express your humanity?

Pomůže vám technologie získat čas, který vám pak umožní projevit lidskost?

Will it give you hurry sickness? Will it give other people hurry sickness?

Přivodí vám či jiným lidem onu "nemoc ze spěchu"?

If you're lucky enough to decide the pace that you want to travel through life,

Máte-li to štěstí, že si sami určujete tempo svého života,

it's a privilege.

pak je to vaše privilegium.

Use it.

Využijte ho.

You might decide that you need both to speed up

Možná se rozhodnete, že potřebujete jak zrychlit,

and to create slow time:

tak i užít si čas beze spěchu:

time to reflect,

čas na rozvážení,

to percolate

důkladné pochopení

at your own pace;

svým vlastním tempem;

time to listen,

čas na naslouchání,

to empathize,

na vcítění se,

to rest your mind,

na zklidnění mysli,

to linger at the dinner table.

na rozjímání u jídelního stolu.

So as we zoom into the future,

A s tím, jak se blížíme našim zítřkům,

let's consider setting the technologies of speed,

zvažme, zdali bychom rychlé technologie,

the purpose of speed

samotný smysl rychlosti

and our expectations of speed

i naše očekávání od rychlosti

to a more human pace.

neměli přizpůsobit nám lidem.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(potlesk)