The largest river on Earth is actually in the sky - Iseult Gillespie

Překladatel: Matyáš Kudláček Korektor: Martin Kabát

The largest rainforest in the world, the Amazon,

Největší deštný prales světa, Amazonský,

exists between two rivers— but not in the way you might think.

se nacházi mezi dvěma řekami; asi ale ne tak, jak byste si mohli myslet.

At ground level, the Amazon River and its tributaries weave their path.

Na úrovni země si proplétá cestu řeka Amazonka a její přítoky,

But above the canopy, bigger waterways are on the move.

ale na nebesích jsou v pohybu větší vodní toky.

These flying rivers are almost invisible, but are essential to life on Earth.

Tyto létající řeky jsou téměř neviditelné, ale pro život na zemi jsou nezbytné.

As rain seeps into the soil,

Jak déšť prosakuje do půdy,

trees draw water back up through their roots

stromy čerpají vodu zpět svými kořeny

and pump it through their trunks for nourishment.

a pumpují ji kmeny pro výživu.

The leaves and stems transpire, or release,

Listy a stonky transpirují,

excess water in the form of vapor.

neboli uvolňují přebytečnou vodu ve formě páry.

In the Amazon,

V Amazonském pralese

a fully grown tree transpires between 200 and 1,000 liters of water a day.

plně vzrostlý strom transpiruje něco mezi 200 a 1 000 litry vody denně.

This collective release creates a startling phenomenon:

Toto uvolňování následuje překvapivý jev:

huge jets of rapid, humid air that constantly flow above the canopy.

velké proudy rychlého vlhkého vzduchu, který neustále proudí na nebesích.

Dubbed “flying rivers” by a Brazilian climatologist,

Tyto “létající řeky”, jak je pojmenoval brazilský klimatolog,

these aerial waterways carry about 20 billion tons of water

vzduchem přepravují asi 20 bilionů tun vody každý den.

through the air per day.

This is more than the Amazon River’s daily output into the ocean.

To je víc, než řeka Amazonka denně vypustí do oceánu.

Along the equator, the trade winds blow from east to west.

Podél rovníku vanou pasáty z východu na západ.

Caught in these winds, flying rivers flow in the same direction

Zachyceny v pasátech jsou i ony létající řeky, proudící stejným směrem

before encountering the Andes.

než nenarazí na Andy.

The mountains act like a giant barrier,

Pohoří nedovolí větrům ani řekám pokračovat,

causing the winds and rivers to redirect southwards.

jsou tedy nuceny se odvrátit jižně.

When flying rivers meet the masses of cold air,

Když se létající řeky setkají se studeným vzduchem,

they grow heavier and release torrents of water.

ztěžknou a uvolní přívaly vody.

In this way, they bring rain, cooler temperatures,

Takto přinesou déšť, vláhu

and humidity to much of South America.

a vlhkost většině Jižní Ameriky.

But these waterways are under threat.

Tyto vodní cesty ale jsou v ohrožení.

Clearing the Amazon for agriculture and industry

Mýcení Amazonského pralesa kvůli agrikultuře a průmyslu

is already causing flying rivers to dry up,

i nyní způsobuje vysychání létajících řek,

leading to drought and hotter temperatures across South America.

což vede k suchu a vyšším teplotám v Jižní Americe.

If this pattern continues,

Pokud bude tento vzorec pokračovat,

swaths of the continent may be reduced to desert in a matter of decades.

části tohoto kontinentu mohou být do několika desetiletí zredukovány v poušť.

In response, a radical movement is working intensely to keep the rainforest—

Radikální hnutí mezitím bojují za život deštného pralesa

and the flying rivers— alive.

a těchto létajících řek.

The northwest of the Peruvian Amazon is the territory of the Wampís Nation,

Severozápad peruánského pralesa náleží kmenu Wampís,

a community of over 15,000 people

komunitě asi 15 000 lidí

who manage over 130,000 square kilometers of land.

spravující přes 130 000 čtverečních kilometrů území.

These Indigenous people have lived in the rainforest for thousands of years,

Tito domorodci v pralese žili po tisíciletí,

practicing sustainable hunting, fishing, and agriculture.

vykonávajíce udržitelný lov, rybářství a zemědělství.

For the Wampís,

Pro Wampís obrana pralesa dlouho znamenala boj s nájezdníky.

protecting the rainforest has long meant fighting invaders.

Between the 15th and 17th centuries,

Mezi 15. a 17. stoletím

Wampís people resisted and expelled the Incas

lidé Wampís vzdorovali; vyhostili Inky

and later the Spanish colonists who exploited the rainforest.

a později španělské kolonizátory, kteří pralesa zneužívali.

Today, the Wampís Nation are still battling extractive industries—

Dnes Wampís stále bojují proti těžebnému průmyslu—

and the policies that sanction them.

a předpisy, které je postihují.

For instance, since the 1960s,

Například od 60. let 20. století

the Peruvian government has been licensing the Wampís’ territory

peruánská vláda nárokuje území Wampís

to corporations for gold mining and oil extraction.

korporacím pro účely těžby zlata a ropy.

These activities poison the rivers, clear thousands of trees,

Tyto činnosti tráví řeky, mýtí tisíce stromů,

and threaten the Wampís way of life.

a ohrožují způsob života komunity Wampís.

In 2015, after years of protests and negotiations,

Roku 2015, po letech protestů a vyjednávání,

the community formed the Autonomous Territorial Government

vytvořila komunita Autonomní územní vládu

of the Wampís Nation.

národa Wampís.

While the Wampís people remain Peruvian citizens,

Ač lidé Wampís zůstávají občany Peru,

they seek recognition as a government

hledají uznání jakožto vláda

responsible for their own lands, forests, and internal affairs.

odpovídající za své vlastní území, lesy a vnitřní záležitosti.

In its policies, the Wampís Nation prioritizes collective land ownership,

Svými předpisy upřednostňuje národ Wampís sdílené vlastnictví pozemků,

cultural preservation, and conservation of animals, plants,

zachování kultury i ochranářství zvířat, rostlin

and natural cycles that protect the rainforest.

a přírodních cyklů, jež chrání deštný prales.

This is the foundation of their philosophy of Tarimat Pujut,

To je základní myšlenka jejich filozofie Tarimat Pujut,

or living in harmony with nature

aneb žití v harmonii s přírodou

to ensure food, friendships, and quality of life.

pro zajištění obživy, přátelství a kvality života.

The high, humid forest of the Wampís Nation

Vysoký, vlhký les národu Wampís

is crucial to the flying river cycle,

je pro cyklus létajících řek klíčový,

transpiring over 34 million liters of water a day

denně transpiruje přes 34 milionů litrů vody,

that flow to Peru, Ecuador, and Colombia.

která následně teče do Peru, Ekvádoru a Kolumbie.

To track this output, Wampís scientists measure rainfall, monitor the wind,

Wampíští vědci pro sledování tohoto výstupu měří srážky, monitorují vítr

and weigh water levels in leaves and soil.

a váží hladinu vody v listech a půdě.

One of their climate goals is to defend this and other natural systems,

Jeden z našich klimatických cílů je bránit tento i jiné přírodní systémy,

including native soil that acts as a carbon sink

včetně původní půdy, která funguje jako úložiště uhlíku

and the forest itself as a fire barrier.

a lesa samotného jakožto zábranu proti ohni.

The Wampís Nation constantly battles corporations that threaten these systems.

Národ Wampís neustále bojuje proti korporacím, které tyto systémy ohrožují.

Between 2016 and 2018,

Mezi roky 2016 a 2018

the community fought illegal gold mining along the Santiago River.

komunita bojovala proti nelegální těžbě zlata podél řeky Santiago.

They organized protests, uncovered mercury pollution,

Zorganizovali protesty, odhalili znečištění rtutí,

guarded the area, and attacked illegal machinery for months,

začali danou oblast hlídat a měsíce útočili na nelegální těžební stroje

eventually expelling the miners.

čímž nakonec havíře vyhnali.

And in 2017, the Wampís Nation successfully petitioned a court

Roku 2017 národ Wampísů oficiálně podal žádost

to bar a private oil company from their land.

o odepření přístupu ropných společností na jejich území.

While these are significant victories,

Ač to jsou významná vítězství,

the Wampís Nation and other Indigenous groups need more recognition and support.

národ Wampísů i jiné domorodé kmeny potřebují více uznání a podpory.

Indigenous people and local communities live in and manage

Domorodí lidé a místní komunity spravují a žijí na více než čtvrtině veškeré půdy,

more than a quarter of the world’s land,

but only have legal ownership to a small percentage of it.

ale zákonné nároky mají jen na malé procento z ní.

And less than 1% of international climate and forest funds

Méně než 1 % mezinárodních fondů pro klima a lesnictví

go to their crucial conservation efforts.

jdou na jejich klíčové úsilí o ochranu.

This is despite the fact that forests managed by Indigenous people

To vše i přesto, že lesy spravované domorodci

have better survival rates.

mívají vyšší míry přežití.

The Amazon is often described with language evocative of a giant organism—

Amazonský deštný prales je často popisován slovy evokujícími obrovský organismus—

one that grows, dies, breathes in carbon dioxide and exhales oxygen.

takový, který roste, umírá, vdechuje oxid uhličitý a vydechuje kyslík.

The processes that sustain it weave together in a complex

Procesy, které ho udržují naživu, dohromady pletou rozsáhlou

and often invisible web of water, air, soil, and human activity—

a často neviditelnou síť vody, vzduchu, půdy, a lidské aktivity—

both destructive and protective.

jak ničivou, tak ochrannou.

We are far from understanding it in its entirety,

K celkovému porozumění máme daleko,

but some are closer than others.

ale někteří jsou blíže než jiní.