Is there a difference between art and craft? - Laura Morelli

Existuje rozdíl mezi uměním a řemeslem? - Laura Morelli

Překladatel: Anna Tomenendalova Korektor: Petr Jedelský

Když slyšíte slovo umění,

When you hear the word art,

what comes to mind?

co vás při tom napadne?

A painting, like the Mona Lisa,

Obraz, například Mona Lisa,

or a famous sculpture or a building?

nebo známá socha či budova?

What about a vase or a quilt or a violin?

A co třeba váza nebo deka nebo housle?

Are those things art, too, or are they craft?

Jsou tyto věci také umění, nebo spíše řemeslo?

And what's the difference anyway?

A jaký je mezi nimi vlastně rozdíl?

It turns out that the answer is not so simple.

Odpověď není tak prostá.

A spoon or a saddle may be finely wrought,

Lžíce nebo sedlo mohou být krásně ztvárněny,

while a monument may be, well, uninspired.

zatímco nějaký monument může být... no, nenápaditý.

Just as not every musical instrument is utilitarian,

Ne každý hudební nástroj je vyroben ze zcela utilitárních důvodů

not every painting or statue is made for its own sake.

a stejně tak ne každý obraz nebo socha jsou stvořeny jen samy pro sebe.

But if it's so tricky to separate art from craft,

Ale pokud je tak obtížné odlišit umění a řemeslo,

then why do we distinguish objects in this way?

proč vůbec objekty dělíme tímto způsobem?

You could say it's the result

Dá se říct, že je to výsledkem

of a dramatic historical turn of events.

některých dramatických obratů v dějinách.

It might seem obvious to us today

Nám se dnes může zdát samozřejmé

to view people, such as da Vinci or Michelangelo,

brát lidi jako byl da Vinci nebo Michelangelo

as legendary artists,

jako legendární umělce,

and, of course, they possessed extraordinary talents,

a oni samozřejmě měli mimořádné nadání,

but they also happened to live in the right place

ale také zrovna žili na správném místě

at the right time,

ve správné době,

because shortly before their lifetimes

protože v době krátce před jejich životy

the concept of artists hardly existed.

koncept umělce v podstatě neexistoval.

If you had chanced to step into a medieval European workshop,

Pokud byste mohli nahlédnout do středověké evropské dílny,

you would have witnessed a similar scene,

byli byste svědkem velmi podobné scény,

no matter whether the place belonged to

ať už by to dané místo patřilo

a stonemason, a goldsmith, a hatmaker,

kameníkovi, zlatníkovi, kloboučníkovi

or a fresco painter.

nebo malíři fresek.

The master, following a strict set of guild statutes,

Mistr, který následoval přísná pravidla cechu,

insured that apprentices and journeymen

dohlížel na to, aby se učni a tovaryši

worked their way up the ranks

postupně vypracovávali

over many years of practice

s ubíhajícími lety praxe

and well-defined stages of accomplishment,

a dosahováním konkrétních úspěchů,

passing established traditions to the next generation.

předávajíce zavedenou tradici následující generaci.

Patrons regarded these makers

Mecenáši tyto tvůrce nevnímali

collectively rather than individually,

individuálně ale spíše jako kolektiv

and their works from Murano glass goblets,

a jejich díla, od skleněných pohárů z Murana

to Flemish lace,

až po vlámskou krajku,

were valued as symbols of social status,

byly chápány spíše jako symboly sociálního statusu,

not only for their beauty,

ne jen kvůli jejich kráse,

but their adherence to a particular tradition.

ale také kvůli jejich věrnosti konkrétní tradici.

And the customer who commissioned and paid for the work,

A zákazník, který dílo objednal a zaplatil,

whether it was a fine chair,

ať už šlo o zdobenou židli

a stone sculpture, a gold necklace,

kamennou sochu, zlatý náhrdelník

or an entire building,

nebo celou budovu,

was more likely to get credit

byl tím, kdo získal následné uznání,

than those who designed or constructed it.

spíše než ti, kdo dílo navrhli a zkontruovali.

It wasn't until around 1400

Až zhruba kolem roku 1400

that people began to draw a line

začali lidé rozlišovat

between art and craft.

mezi uměním a řemeslem.

In Florence, Italy,

Ve Florencii, v Itálii,

a new cultural ideal that would later be called

se začal formovat

Renaissance Humanism

nový kulturní vzor,

was beginning to take form.

později nazývaný jako renesanční humanismus.

Florentine intellectuals began to spread the idea

Intelektuálové z Florencie začali šířit myšlenku

of reformulating classical Greek and Roman works,

přeformulování klasických řeckých a římských děl

while placing greater value on individual creativity

s větším důraz na individuální tvořivost

than collective production.

spíše než kolektivní výrobu.

A few brave painters,

Několik odvážných malířů,

who for many centuries,

kteří po mnoho století

had been paid by the square foot,

byli placeni za metr čtvereční,

successfully petitioned their patrons

úspěšně přemluvili mecenáše,

to pay them on the basis of merit instead.

aby jím namísto toho platili dle jejich schopností.

Within a single generation,

Během jediné generace,

people's attitudes about objects and their makers

se postoje lidí ohledně předmětů a jejich tvůrců

would shift dramatically,

radikálně změnily

such that in 1550,

A tak v roce 1550

Giorgio Vasari,

Giorgio Vasari,

not incidentally a friend of Michelangelo,

ne náhodou přítel Michelangela,

published an influential book called,

publikoval knihu nazvanou

"Lives of the Most Excellent Painters, Sculptors and Architects,"

"Životy nejlepších malířů, sochařů a architektů",

elevating these types of creators

a sdílením pikantních biografických detailů

to rock star status by sharing juicy biographical details.

tyto tvůrce vynesl na úroveň rockových hvězd.

In the mind of the public,

V mysli veřejnosti

painting, sculpture and architecture

tak teď malba, sochařství a architektura

were now considered art,

byly považovány za umění,

and their makers creative masterminds: artists.

a jejich kreativní tvůrci za umělce.

Meanwhile, those who maintained

Mezitím, ti co dále udržovali

guild traditions and faithfully produced

tradice cechu a věrně vyráběli

candelsticks, ceramic vessels,

svícny, keramické nádoby,

gold jewelery or wrought iron gates,

zlaté šperky nebo kované železné brány,

would be known communally as artisans,

byli běžně známí jako řemeslníci

and their works considered minor or decorative arts,

a jejich díla považována za méně významné nebo dekorativní umění,

connoting an inferior status

naznačující podřadný status,

and solidifying the distinction

což dále utvrzovalo rozdíl

between art and craft that still persists

mezi uměním a řemeslem, který přetrvává

in the Western world.

v západním světě dodnes.

So, if we consider a painting

A tak, vezmeme-li obraz

by Rembrandt or Picasso art,

jako například od Rembrandta nebo Picassa,

then where does that leave an African mask?

co si pak počít s africkou maskou?

A Chinese porclein vase?

S čínskou porcelánovou vázu?

A Navajo rug?

Kobercem Navajo?

It turns out that in the history of art,

Zdá se, že v dějinách umění

the value placed on innovation

je důraz na inovaci

is the exception rather than the rule.

výjimkou spíše než pravidlem.

In many cultures of the world,

V mnoha světových kulturách

the distinction between art and craft

tento rozdíl mezi uměním a řemeslem

has never existed.

nikdy neexistoval.

In fact, some works that might be considered craft,

Popravdě, některá díla, která mohou být považována za řemeslo,

a Peruvian rug,

peruvijský koberec,

a Ming Dynasty vase,

váza z dynastie Ming,

a totem pole,

totem,

are considered the cultures' preeminent visual forms.

jsou v daných kulturách chápány jako velmi významné vizuální formy.

When art historians of the 19th Century

Když historici umění v 19.století

saw that the art of some non-Western cultures

viděli, že se řada děl v nezápadních kulturách

did not change for thousands of years,

po tisíce let neměnila,

they classified the works as primitive,

označili je jako díla primitivní,

suggesting that their makers were incapable of innovating

naznačujíc, že jejich tvůrci nejsou schopni inovace,

and therefore were not really artists.

a tudíž nejsou opravdovými umělci.

What they didn't realize was that

Co si ovšem neuvědomili bylo,

these makers were not seeking to innovate at all.

že tito tvůrci se vůbec nesnažili inovovat.

The value of their works lay precisely

Naopak hodnota jejich díla byla právě

in preserving visual traditions,

v uchování vizuálních tradic,

rather than in changing them.

spíše než v jejich proměně.

In the last few decades, works such as

V několika posledních dekádách,

quilts, ceramics and wood carvings

se díla jako deky, keramika a dřevořezby

have become more prominently included

začaly výrazněji zahrnovat

in art history textbooks

do učebnic dějin umění

and displayed in museums

a vystavovat v muzeích

alongside paintings and sculpture.

vedle obrazů a soch.

So maybe it's time to dispense with vague terms

Takže je možná na čase vzdát se vágních termínů

like art and craft

jako je umění a řemeslo

in favor of a word like visual arts

a nahradit je například termínem vizuální umění,

that encompasses a wider array of aesthetic production.

který zahrnuje celou šíři estetické výroby.

After all, if our appreciation of objects

Koneckonců, pokud naše uznávání objektů

and their makers is so conditioned

a jejich tvůrců tak moc závisí

by our culture and history,

na naší kultuře a historii,

then art and its definition

tak umění a jeho definice

are truly in the eye of the beholder.

leží skutečně v očích pozorovatele.