Beware online "filter bubbles" | Eli Pariser

Překladatel: Jiřina Vítů Korektor: Martin Francis Gilbert Máik

Mark Zuckerberg,

Mark Zuckeberg, vynálezce Facebooku,

a journalist was asking him a question about the news feed.

mluvil s jedním novinářem o "výpisu novinek".

And the journalist was asking him,

Ten novinář se ho ptal,

"Why is this so important?"

"Proč je tak důležitý?"

And Zuckerberg said,

A Zuckerberg řekl,

"A squirrel dying in your front yard

"Veverka umírající před vaším domem

may be more relevant to your interests right now

pro vás může být právě teď mnohem důležitější,

than people dying in Africa."

než lidé umírající v Africe."

And I want to talk about

A já teď chci mluvit o tom,

what a Web based on that idea of relevance might look like.

jak může vypadat Web založený na tom, co je důležité pro jeho uživatele.

So when I was growing up

Když jsem vyrůstal,

in a really rural area in Maine,

na venkově v Maine,

the Internet meant something very different to me.

internet pro mě znamenal něco úplně jiného než dnes.

It meant a connection to the world.

Znamenal spojení se světem.

It meant something that would connect us all together.

Bylo to něco, co propojí nás všechny.

And I was sure that it was going to be great for democracy

A já si byl jistý, že bude výborný pro demokracii

and for our society.

a pro naši společnost.

But there's this shift

Ale objevil se značný posun v tom

in how information is flowing online,

jak informace po internetu proudí.

and it's invisible.

A ten posun je neviditelný.

And if we don't pay attention to it,

A pokud mu nebudeme věnovat pozornost,

it could be a real problem.

může to být opravdu problém.

So I first noticed this in a place I spend a lot of time --

Poprvé jsem si toho všiml tam, kde trávím spoustu času --

my Facebook page.

na Facebooku.

I'm progressive, politically -- big surprise --

Jsem progresivista, politicky -- velké překvapení --

but I've always gone out of my way to meet conservatives.

ale snažím se nepředpojatě bavit i s konzervativci.

I like hearing what they're thinking about;

Rád si poslechnu, co si myslí,

I like seeing what they link to;

jaké odkazy posílají,

I like learning a thing or two.

rád se od nich pár věcí přiučím.

And so I was surprised when I noticed one day

Takže jsem byl překvapený, když jsem si všiml,

that the conservatives had disappeared from my Facebook feed.

že konzervativci najednou zmizeli z mé facebookové stránky.

And what it turned out was going on

Zjistil jsem, že je to proto,

was that Facebook was looking at which links I clicked on,

že Facebook sleduje, na jaké odkazy klikám,

and it was noticing that, actually,

a všiml si, že daleko častěji

I was clicking more on my liberal friends' links

otevírám odkazy svých liberálních přátel,

than on my conservative friends' links.

než svých konzervativních přátel.

And without consulting me about it,

A aniž by se mě na to ptal,

it had edited them out.

odstranil mi je ze zdi.

They disappeared.

Prostě zmizeli.

So Facebook isn't the only place

A Facebook není jediný,

that's doing this kind of invisible, algorithmic

kdo dělá tyhle neviditelné, algoritmické

editing of the Web.

úpravy Webu.

Google's doing it too.

Google to dělá taky.

If I search for something, and you search for something,

Pokud budu něco vyhledávat já a vy,

even right now at the very same time,

i zrovna teď, ve stejnou chvíli,

we may get very different search results.

možná dostaneme naprosto rozdílné výsledky.

Even if you're logged out, one engineer told me,

Jeden inženýr mi řekl, že i když jste odhlášení,

there are 57 signals

vysíláte 57 signálů,

that Google looks at --

na které se Google dívá --

everything from what kind of computer you're on

k personalizaci vašeho vyhledávání

to what kind of browser you're using

používá vše od značky vašeho počítače,

to where you're located --

prohlížeče, který používáte,

that it uses to personally tailor your query results.

po místo, kde se zrovna nacházíte.

Think about it for a second:

Zamyslete se nad tím na chvíli:

there is no standard Google anymore.

už neexistuje žádný standartní Google.

And you know, the funny thing about this is that it's hard to see.

Víte, nejlegračnější na tom je, že to nepoznáte.

You can't see how different your search results are

Nevidíte, jak se liší vaše vyhledávání,

from anyone else's.

od výsledků někoho jiného.

But a couple of weeks ago,

Ale před pár týdny

I asked a bunch of friends to Google "Egypt"

jsem poprosil pár přátel, aby vygooglili "Egypt"

and to send me screen shots of what they got.

a poslali mi snímek své obrazovky.

So here's my friend Scott's screen shot.

Tady je obrazovka mého přítele Scotta,

And here's my friend Daniel's screen shot.

a tady Daniela.

When you put them side-by-side,

Když je dáte vedle sebe,

you don't even have to read the links

nemusíte ani číst odkazy,

to see how different these two pages are.

abyste si všimli, jak rozdílné ty stránky jsou.

But when you do read the links,

A když si ty odkazy přečtete,

it's really quite remarkable.

uvidíte opravdu propastný rozdíl.

Daniel didn't get anything about the protests in Egypt at all

Daniel neměl na celé první stránce

in his first page of Google results.

ani slovo o protestech v Egyptě.

Scott's results were full of them.

Scott jich tam má spoustu.

And this was the big story of the day at that time.

V těch dnech toho zrovna byly plné zprávy.

That's how different these results are becoming.

Tady vidíte jak rozdílné ty výsledky jsou.

So it's not just Google and Facebook either.

A není to jen Google a Facebook.

This is something that's sweeping the Web.

Šíří se to po celém internetu.

There are a whole host of companies that are doing this kind of personalization.

Velké množství společností teď zavádí personalizaci.

Yahoo News, the biggest news site on the Internet,

Yahoo News, největší internetové zpravodajství,

is now personalized -- different people get different things.

je teď personalizované -- různí lidé vidí různé věci.

Huffington Post, the Washington Post, the New York Times --

Huffington Post, Washington Post, New York Times --

all flirting with personalization in various ways.

všichni se snaží různě se personalizovat.

And this moves us very quickly

A to nás velmi rychle posunuje

toward a world in which

do světa, ve kterém nám

the Internet is showing us what it thinks we want to see,

internet bude dávat to, co chceme vidět,

but not necessarily what we need to see.

ale ne nutně to, co vidět potřebujeme.

As Eric Schmidt said,

Jak řekl Eric Schmidt,

"It will be very hard for people to watch or consume something

"Pro lidi bude velmi těžké sledovat a konzumovat něco,

that has not in some sense

co pro ně v určitém ohledu

been tailored for them."

nebylo vytvořeno."

So I do think this is a problem.

A já si myslím, že tohle je problém.

And I think, if you take all of these filters together,

Myslím si, že když spojíte všechny tyhle filtry dohromady,

you take all these algorithms,

vezmete všechny ty algoritmy,

you get what I call a filter bubble.

dostanete informační bublinu.

And your filter bubble is your own personal,

A vaše informační bublina je váš osobní,

unique universe of information

jedinečný informační vesmír,

that you live in online.

ve kterém žijete když jste online.

And what's in your filter bubble

Co je ve vaší informační bublině,

depends on who you are, and it depends on what you do.

záleží na tom, kdo jste a co děláte.

But the thing is that you don't decide what gets in.

A vy vůbec nerozhodujete o tom, co se dostane dovnitř.

And more importantly,

A ještě důležitější je,

you don't actually see what gets edited out.

že nevidíte, co se dovnitř nedostane.

So one of the problems with the filter bubble

Jeden z problémů informačních bublin objevili pracovníci Netflixu,

was discovered by some researchers at Netflix.

amerického provozovatele online televize a půjčovny DVD.

And they were looking at the Netflix queues, and they noticed something kind of funny

Dívali se na to, o jaké filmy si zákazníci žádají, a všimli si něčeho zvláštního,

that a lot of us probably have noticed,

čeho si možná všimla i spousta dalších lidí.

which is there are some movies

Že některé filmy si lidé dávají do fronty

that just sort of zip right up and out to our houses.

vždy na začátek - aby je dostali nejdřív.

They enter the queue, they just zip right out.

(Vždy je možné půjčit si jen jeden film naráz)

So "Iron Man" zips right out,

Filmy jako "Iron Man" bývají na začátku,

and "Waiting for Superman"

a "Čekání na Supermana"

can wait for a really long time.

někde na konci.

What they discovered

Objevili,

was that in our Netflix queues

že v Netflixových frontách

there's this epic struggle going on

probíhá obrovský boj

between our future aspirational selves

mezi naším cílevědomým já hledícím do budoucnosti

and our more impulsive present selves.

a naším impulzivním současným já.

You know we all want to be someone

Víte, všichni chceme

who has watched "Rashomon,"

jednou vidět film Rašomón,

but right now

ale zrovna teď

we want to watch "Ace Ventura" for the fourth time.

se jdeme počtvrté koukat na Ace Venturu.

(Laughter)

(Smích)

So the best editing gives us a bit of both.

Ten nejlepší filtr by nám měl dát trochu od všeho.

It gives us a little bit of Justin Bieber

Trochu Justina Biebera

and a little bit of Afghanistan.

a trochu Afghánistánu.

It gives us some information vegetables;

Nějaké výživné informace

it gives us some information dessert.

a nějaký informační zákusek.

And the challenge with these kinds of algorithmic filters,

A největší záludnost těchto algoritmických,

these personalized filters,

personalizovaných filtrů je právě to,

is that, because they're mainly looking

že sledují hlavně,

at what you click on first,

na co klikáme jako první,

it can throw off that balance.

což může narušit tu požadovanou rovnováhu.

And instead of a balanced information diet,

A místo vyvážené informační stravy

you can end up surrounded

dostaneme jen

by information junk food.

informační menu z MacDonalda.

What this suggests

Což naznačuje, že jsme se možná

is actually that we may have the story about the Internet wrong.

s našimi představami o internetu pěkně spletli.

In a broadcast society --

Ve vysílacích společnostech --

this is how the founding mythology goes --

tak to říká mytologie vysílání --

in a broadcast society,

tak v těch vysílacích společnostech

there were these gatekeepers, the editors,

byli správci, editoři,

and they controlled the flows of information.

kteří kontrolovali proudění informací.

And along came the Internet and it swept them out of the way,

A pak přišel internet a smetl je z cesty,

and it allowed all of us to connect together,

umožnil všem navzájem se propojit,

and it was awesome.

a bylo to skvělé.

But that's not actually what's happening right now.

Ale to už se teď neděje.

What we're seeing is more of a passing of the torch

Teď můžeme sledovat, jak živí strážci

from human gatekeepers

předávají štafetu

to algorithmic ones.

algoritmickým strážcům.

And the thing is that the algorithms

A problém je v tom, že algoritmy

don't yet have the kind of embedded ethics

nemají zabudovanou etiku

that the editors did.

těch bývalých živých strážců.

So if algorithms are going to curate the world for us,

Takže pokud za nás mají svět hlídat algoritmy,

if they're going to decide what we get to see and what we don't get to see,

pokud to budou ony, kdo rozhoduje, co vidíme a co nevidíme,

then we need to make sure

pak si musíme dát pozor,

that they're not just keyed to relevance.

aby se neřídily automaticky jen podle našeho výběru.

We need to make sure that they also show us things

Musíme zajistit, aby nám také nabízely věci,

that are uncomfortable or challenging or important --

které jsou nepříjemné, podnětné a důležité,

this is what TED does --

aby nám ukazovaly jiné úhly pohledu

other points of view.

-- jako to dělá třeba TED.

And the thing is, we've actually been here before

V podobné situaci

as a society.

už společnost jednou byla.

In 1915, it's not like newspapers were sweating a lot

V roce 1915 se noviny příliš nestaraly

about their civic responsibilities.

o nějakou občanskou zodpovědnost.

Then people noticed

A pak si lidé všimli,

that they were doing something really important.

že ony mají velmi důležitý úkol.

That, in fact, you couldn't have

Že nemůžete mít

a functioning democracy

fungující demokracii,

if citizens didn't get a good flow of information,

pokud občané nemají kvalitní přísun informací.

that the newspapers were critical because they were acting as the filter,

Noviny byly kritické, protože fungovaly jako filtr,

and then journalistic ethics developed.

a tak se vyvinula novinářská etika.

It wasn't perfect,

Nebyla dokonalá,

but it got us through the last century.

ale pomohla nám přežít minulé století.

And so now,

A teď jsme s internetem

we're kind of back in 1915 on the Web.

zpátky v situaci z roku 1915.

And we need the new gatekeepers

A potřebujeme, aby noví strážci

to encode that kind of responsibility

zabudovali ten smysl zodpovědnosti

into the code that they're writing.

do kódu, který vytvářejí.

I know that there are a lot of people here from Facebook and from Google --

Vím, že je tu přítomno mnoho lidí z Facebooku i z Googlu --

Larry and Sergey --

Larry a Sergey --

people who have helped build the Web as it is,

lidé, kteří pomohli vybudovat Web do dnešní podoby,

and I'm grateful for that.

a já jsem jim za to vděčný.

But we really need you to make sure

Ale musíme si teď dát velký pozor,

that these algorithms have encoded in them

aby algoritmy měly v sobě zabudovaný

a sense of the public life, a sense of civic responsibility.

smysl pro veřejný život, pro občanskou zodpovědnost.

We need you to make sure that they're transparent enough

Musíme se ujistit, že jsou dostatečně průhledné,

that we can see what the rules are

že známe pravidla,

that determine what gets through our filters.

která rozhodují o tom, co projde našimi filtry.

And we need you to give us some control

A my potřebujeme, abyste nám vy dali kontrolu,

so that we can decide

abychom mohli rozhodovat,

what gets through and what doesn't.

co se k nám dostane a co ne.

Because I think

Protože jsem předvědčený,

we really need the Internet to be that thing

že internet opravdu potřebujeme takový,

that we all dreamed of it being.

jaký jsme si ho kdysi vysnili.

We need it to connect us all together.

Potřebujeme, aby nás všechny spojoval.

We need it to introduce us to new ideas

Potřebujeme, aby přinášel nové nápady,

and new people and different perspectives.

nové lidi a nové úhly pohledu.

And it's not going to do that

A to se nestane,

if it leaves us all isolated in a Web of one.

pokud budeme izolováni v naší vlastní "síti".

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)