What foods did your ancestors love? Aparna Pallavi

Transcriber: Joseph Geni Reviewer: Camille Martínez

Překladatel: Martina Strawbridge Klapkova Korektor: Vladimír Harašta

Last year, I was living with this indigenous family in India.

Vloni jsem žila u jedné domorodé rodiny v Indii.

One afternoon,

Jedno odpoledne

the young son was eating,

jedl jejich malý syn kari

and at the sight of me, he quickly hid his curry behind his back.

a když viděl, že ho sleduji, schoval jídlo za záda.

It took a lot of persuasion to get him to show me what he was eating.

Musela jsem ho dlouho přemlouvat, aby mi ukázal, co jedl.

It turned out to be moth larvae,

Ukázalo se, že to byla larva můry,

a traditional delicacy with the Madia indigenous people.

tradiční lahůdka domorodých obyvatel Madie.

I cried,

Vykřikla jsem:

"Oh my God, you're eating these!

„Panebože, co to jíš?

I hope there's a little left for me!"

Doufám, žes mi kousek nechal!“

I saw disbelief in the boy's eyes.

Nevěřícně se na mě podíval.

"You ... eat these?"

„Ty... tohle taky jíš?“

"I love these," I replied.

„Zbožňuju to,“ odpověděla jsem.

I could see he did not trust me one bit.

Viděla jsem, že mi vůbec nevěří.

How could an urban, educated woman like the same food as him?

Jak může mít vzdělaná žena z města ráda to samé jídlo jako on?

Later, I broached the subject with his father,

Později jsem to probírala s jeho otcem

and it turned out to be a mighty touchy affair.

a ukázalo se to být velice citlivým tématem.

He said things like,

Řekl něco ve smyslu:

"Oh, only this son of mine likes to eat it.

„Tenhle syn je jediný, který to jí.

We tell him, 'Give it up. It's bad.'

Už jsme mu několikrát říkali, ať to nejí, že to není dobré,

He doesn't listen, you see.

on nás ale neposlouchá.

We gave up eating all this ages back."

My už to dávno nejíme.“

"Why?" I asked.

„Ale proč?“ zeptala jsem se.

"This is your traditional food.

„Je to vaše tradiční jídlo.

It is available in your environment,

Je běžně k sehnání v okolí,

it is nutritious,

je výživné

and -- I can vouch for it -- delicious.

a výborné, to můžu zaručit.

Why is it wrong to eat it?"

Proč se to nemá jíst?"

The man fell silent.

Muž ztichl.

I asked,

Zeptala jsem se:

"Have you been told that your food is bad,

„Řekl vám někdo, že to nemáte jíst,

that to eat it is backward,

protože je to špatné, zaostalé

not civilized?"

a necivilizované?“

He nodded silently.

Potichu pokýval hlavou.

This was one of the many, many times in my work with indigenous people in India

Tohle se mi stalo už poněkolikáté během mé práce s domorodými obyvateli Indie,

that I witnessed shame around food,

že jsem byla svědkem studu ohledně jídla.

shame that the food you love to eat,

Ostudy, že jídlo, které vám chutná,

the food that has been eaten for generations,

jídlo, které se jedlo po generace,

is somehow inferior,

je nějakým způsobem podřadné,

even subhuman.

nebo dokonce nelidské.

And this shame is not limited to out-of-the-way, icky foods

A tento stud se nevztahuje jen na bizarní a odporná jídla,

like insects or rats, maybe,

jako jsou například hmyz či krysy,

but extends to regular foods:

ale zahrnuje i běžná jídla,

white vegetables,

jako je planě rostoucí zelenina,

mushrooms, flowers --

houby, květiny

basically, anything that is foraged rather than cultivated.

a v podstatě všechno, co je spíše sesbírané než vypěstované.

In indigenous India, this shame is omnipresent.

Tento stud je v domorodé části Indie všudypřítomný.

Anything can trigger it.

Spustit ho může cokoliv.

One upper-caste vegetarian schoolmaster gets appointed in a school,

V jedné škole pro vyšší kastu jmenovali nového ředitele, vegetariána.

within weeks, children are telling their parents it's yucky to eat crabs

Po pár týdnech děti doma prohlašovaly, že jíst kraby je odporné

or sinful to eat meat.

nebo že je hřích jíst maso.

A government nutrition program serves fluffy white rice,

Podle vládního programu pro zdravou výživu se podává kyprá bílá rýže,

now no one wants to eat red rice or millets.

takže dnes nikdo nechce jíst rýži červenou ani jáhly.

A nonprofit reaches this village with an ideal diet chart for pregnant women.

Neziskovka dorazí do vesnice s „ideální“ stravou pro těhotné ženy.

There you go.

A máte to tady.

All the expectant mothers are feeling sad

Všechny nastávající maminky jsou smutné,

that they cannot afford apples and crepes.

protože si nemůžou dopřát jablka a hrozny.

And people just kind of forget the fruits

A lidé najednou zapomenou na ovoce,

that can be picked off the forest floor.

které se dá sebrat v lese.

Health workers,

Zdravotníci,

religious missionaries,

misionáři,

random government employees

různí vládní pracovníci,

and even their own educated children

a dokonce jejich vlastní vzdělané děti

are literally shouting it down at the indigenous people

doslova okřikují domorodé obyvatele,

that their food is not good enough,

že jejich jídlo není dost dobré,

not civilized enough.

že není dostatečně „civilizované“.

And so food keeps disappearing,

A tak se jídlo začíná vytrácet,

a little bit at a time.

kousíček po kousíčku.

I'm wondering if you all have ever considered

Zajímá mě, jestli se někdy ptáte,

whether your communities would have a similar history around food.

zda jídlo ve vaší komunitě nemělo podobnou historii?

If you were to talk to your 90-year-old grandmother,

Kdybyste se bavili se svojí 90letou babičkou,

would she talk about foods that you have never seen or heard of?

věděli byste o jakém jídle vám vypráví?

Are you aware how much of your community's food

Máte představu, kolik druhů jídla

is no longer available to you?

už se ve vaší komunitě nedá sehnat?

Local experts tell me

Místní experti mi říkali,

that the South African food economy is now entirely based on imported foods.

že jihoafrický potravinářský průmysl je úplně závislý na dovozu.

Corn has become the staple,

Kukuřice se stala základní potravinou,

while the local sorghum, millets, bulbs and tubers are all gone.

zatímco místní čirok, jáhly, cibulky a hlízy jsou minulostí.

So are the wild legumes and vegetables,

Stejně tak i planě rostoucí luštěniny a zelenina

while people eat potatoes and onions, cabbages and carrots.

a lidé mezitím konzumují brambory, cibuli, zelí a mrkev.

In my country,

V mé zemi

this loss of food is colossal.

jsou tyto ztráty potravin ohromné.

Modern India is stuck with rice, wheat

Moderní Indie se zasekla na rýži, pšenici

and diabetes.

a diabetu.

And we have totally forgotten foods like huge varieties of tubers,

Úplně jsme zapomněli na potraviny, jako jsou různé druhy hlíz,

tree saps, fish, shellfish,

míza ze stromů, ryby, korýši,

oil seeds,

olejnatá semínka,

mollusks, mushrooms, insects,

měkkýši, houby, hmyz,

small, nonendangered animal meats,

maso malých nechráněných zvířat,

all of which used to be available right within our surroundings.

všechno to, co bylo dříve k dispozici v našem blízkém okolí.

So where has this food gone?

Kam se tedy všechno to jídlo podělo?

Why are our modern food baskets so narrow?

Proč je výběr dnešních potravin tak omezený?

We could talk about the complex political economic and ecological reasons,

Mohli bychom mluvit o složitých

politických, ekonomických a ekologických důvodech,

but I am here to talk about this more human phenomenon of shame,

ale jsem tady proto, abych mluvila o lidském fenoménu studu,

because shame is the crucial point

protože hanba je klíčovým okamžikem,

at which food actually disappears off your plate.

kdy jídlo začne mizet z jídelníčku.

What does shame do?

Co hanba způsobuje?

Shame makes you feel small,

Kvůli hanbě se cítíme malí,

sad,

smutní,

not worthy,

nestojíme za nic,

subhuman.

jsme podřadní.

Shame creates a cognitive dissonance.

Hanba vytváří kognitivní nesoulad.

It distorts food stories.

Zkresluje příběhy o jídle.

Let us take this example.

Dám vám příklad.

How would you like to have

Brali byste

a wonderful, versatile staple

úžasnou, všestrannou plodinu,

that is available abundantly in your environment?

která se hojně vyskytuje v okolí?

All you have to do is gather it,

Stačí ji jen sebrat,

dry it, store it,

usušit, uskladnit

and you have it for your whole year

a vydrží vám celý rok.

to cook as many different kinds of dishes as you want with it.

Můžete z ní navařit tolik jídel, kolik se vám zamane.

India had just such a food, called "mahua,"

My v Indii takovou potravinu máme, říká se jí „mahua“.

this flower over there.

Je to tady ta květina.

And I have been researching this food for the past three years now.

Studuji tuto potravinu už 3 roky.

It is known to be highly nutritious in indigenous tradition

Podle domorodé tradice i vědeckých poznatků

and in scientific knowledge.

je vysoce výživná.

For the indigenous,

Pro domorodce

it used to be a staple for four to six months a year.

bývala hlavní plodinou 4 až 6 měsíců v roce.

In many ways, it is very similar to your local marula,

Je to plodina velmi podobná vaší místní „marule“,

except that it is a flower, not a fruit.

liší se pouze tím, že to není plod, ale květ.

Where the forests are rich,

Tam, kde jsou bujné lesy,

people can still get enough to eat for the whole year

mají lidé dostatek jídla po celý rok

and enough spare to sell.

a dokonce ho prodávají.

I found 35 different dishes with mahua

Já jsem objevila 35 pokrmů s mahuou,

that no one cooks anymore.

které už nikdo nepřipravuje.

This food is no longer even recognized as a food,

Jako jídlo už se neuznává,

but as raw material for liquor.

místo toho se používá na výrobu alkoholu.

You could be arrested for having it in your house.

Mohli by vás zavřít, pokud by se našla u vás doma.

Reason? Shame.

A důvod? Hanba.

I talked to indigenous people all over India

Mluvila jsem s domorodými obyvateli po celé Indii,

about why mahua is no longer eaten.

proč už se mahua nekonzumuje.

And I got the exact same answer.

A pokaždé mi odpověděli stejně:

"Oh, we used to eat it when we were dirt-poor and starving.

„Ale ano, dříve jsme ji jedli, když jsme byli velmi chudí a hladoví.“

Why should we eat it now?

Proč bychom ji měli jíst teď,

We have rice or wheat."

vždyť máme rýži a pšenici.“

And almost in the same breath,

A jedním dechem mluví lidé také o tom,

people also tell me how nutritious mahua is.

jak je mahua výživná.

There are always stories of elders who used to eat mahua.

Vždycky slýchám příběhy starších, kteří jedli mahuu.

"This grandmother of ours, she had 10 children,

„Naše babička měla deset dětí,

and still she used to work so hard, never tired, never sick."

a přesto, že tak tvrdě pracovala, nikdy nebyla unavená ani nemocná.“

The exact same dual narrative every single where.

Přesně to samé slýchám pořád.

How come?

Jak to?

How does the same food

Jak to, že to samé jídlo

get to be seen as very nutritious and a poverty food,

je považováno za velmi výživné a současně jedním dechem

almost in the same sentence?

za potravu chudých?

Same goes for other forest foods.

Totéž platí pro ostatní plody lesa.

I have heard story after heartrending story

Slyšela jsem hodně srdceryvných příběhů

of famine and starvation,

o hladomoru a umírání hladem,

of people surviving on trash foraged out of the forest,

o lidech, kteří přežívají díky odpadkům sebraným v lese,

because there was no food.

protože neměli jídlo.

If I dig a little deeper,

Když se na to podívám hlouběji,

it turns out the lack was not of food per se

ukáže se, že to nebyl nedostatek jídla jako takového,

but of something respectable like rice.

ale nedostatek něčeho pořádného, jako je rýže.

I asked them,

Zeptala jsem se:

"How did you learn that your so-called trash is edible?

„Jak jste zjistili, že to, co považujete za odpad, se dá jíst?

Who told you that certain bitter tubers can be sweetened

Kdo vám řekl, že některé hořké hlízy zesládnou,

by leaving them in a stream overnight?

když se dají přes noc do potoka?

Or how to take the meat out of a snail shell?

Nebo jak vytáhnout maso ze šnečí ulity?

Or how to set a trap for a wild rat?"

Nebo jak nastražit past na divokou krysu?“

That is when they start scratching their heads,

V té chvíli se začnou drbat na hlavě

and they realize that they learned it from their own elders,

a uvědomí si, že se to všechno naučili od starších lidí,

that their ancestors had lived and thrived on these foods for centuries

že jejich předci přežívali a prospívali na takových potravinách po staletí,

before rice came their way,

než objevili rýži,

and were way healthier than their own generation.

a že byli mnohem zdravější než současná generace.

So this is how food works,

Tak takhle se to má s jídlem

how shame works:

i s hanbou:

making food and food traditions disappear from people's lives and memories

způsobují to, že potraviny mizí

společně s tradicemi z paměti a života lidí,

without their even realizing it.

aniž by si to někdo uvědomil.

So how do we undo this trend?

Jak se dá ten trend zastavit?

How do we reclaim our beautiful and complex systems of natural food,

Jak můžeme navrátit nádherný a komplikovaný systém přírodní stravy,

food given to us lovingly by Mother Earth according to her own rhythm,

potravy, kterou nám Matka Země dala s láskou a v souladu se svým rytmem,

food prepared by our foremothers with joy

jídlo, které naše prababičky vařily s radostí

and are eaten by our forefathers with gratitude,

a naši pradědové s vděkem jedli.

food that is healthy, local, natural,

Jídlo, které je zdravé, místní, přírodní,

varied, delicious,

rozmanité, chutné,

not requiring cultivation,

které není potřeba pěstovat,

not damaging our ecology,

které neškodí ekologii

not costing a thing?

a které je zadarmo?

We all need this food,

Všichni potřebujeme takové jídlo,

and I don't think I have to tell you why.

aniž bych vám musela vysvětlovat proč.

I don't have to tell you about the global health crisis,

Nemusím vám vykládat o světové zdravotní krizi,

climate change, water crisis,

o změně klimatu, nedostatku vody,

soil fatigue,

vyčerpané půdě,

collapsing agricultural systems,

kolabujících zemědělských systémech

all that.

a tak podobně.

But for me, equally important reasons why we need these foods

Pro mě stejně důležité důvody, proč tyto potraviny potřebujeme,

are the deeply felt ones,

jsou ty, které hluboce cítíme,

because food is so many things, you see.

jídlo totiž představuje tolik věcí.

Food is nourishment, comfort,

Jídlo nám dává živiny, pohodu,

creativity, community,

kreativitu, komunitu,

pleasure, safety, identity

potěšení, bezpečí, identitu

and so much more.

a mnohem více.

How we connect with our food

Spojení s naším jídlem

defines so much in our lives.

určuje v našem životě spoustu věcí.

It defines how we connect with our bodies,

Definuje, jak vnímáme spojení s naším tělem,

because our bodies are ultimately food.

protože naše tělo se nakonec stane potravou.

It defines our basic sense of connection

Definuje základní smysl spojení

with our existence.

s naší vlastní existencí.

We need these foods most today

My takové potraviny potřebujeme dneska nejvíc,

to be able to redefine our space as humans

abychom byli schopni nově definovat náš prostor

within the natural scheme of things.

v rámci přirozeného řádu věcí.

And are we needing such a redefinition today?

A je takové předefinování v dnešní době potřeba?

For me, the only real answer is love,

Pro mě je jedinou skutečnou odpovědí láska.

because love is the only thing that counters shame.

Protože láska je jedinou věcí, která může odvrátit hanbu.

And how do we bring more of this love into our connections with our food?

A jak přinést více lásky do spojení s naším jídlem?

For me, love is, in a big way,

Pro mě je láska převážně

about the willingness to slow down,

o vůli zpomalit,

to take the time to feel,

mít čas k tomu, abychom cítili,

sense, listen, inquire.

uvědomili si, naslouchali, pátrali.

It could be listening to our own bodies.

Můžeme poslouchat své vlastní tělo.

What do they need beneath our food habits, beliefs

Co potřebuje, když pomineme naše stravovací návyky,

přesvědčení a závislosti?

and addictions?

It could be taking time out to examine those beliefs.

Možná bychom měli strávit více času zkoumáním svého přesvědčení.

Where did they come from?

Odkud pochází?

It could be going back into our childhood.

Možná z našeho dětství.

What foods did we love then,

Jaká jídla jsme tehdy měli rádi

and what has changed?

a co se od té doby změnilo?

It could be spending a quiet evening with an elder,

Můžete třeba strávit klidný večer s někým starším,

listening to their food memories,

vyslechnout si, na jaká jídla vzpomíná,

maybe even helping them cook something they love

a třeba mu i pomoci uvařit něco, co má rád,

and sharing a meal.

a pak to společně sníst.

Love could be about remembering

Láska může být o tom si připomenout,

that humanity is vast

že existuje obrovská spousta lidí

and food choices differ.

a že se výběrem jídel liší.

It could be about showing respect and curiosity

Nebo to, jak prokázat úctu a zájem

instead of censure

namísto odsuzování,

when we see somebody enjoying a really unfamiliar food.

když uvidíme někoho jíst něco pro nás neobyčejného.

Love could be taking the time to inquire,

Láska může být v tom najít si čas na pátrání,

to dig up information,

vyhledat si informace,

reach out for connections.

oslovit příbuzné.

It could even be a quiet walk in the fynbos

Dokonce se můžete vydat na klidnou procházku fynbosem,

to see if a certain plant speaks up to you.

podívat se, jestli na vás některá rostlina nepromluví.

That happens.

To se stává.

They speak to me all the time.

Se mnou pořád mluví.

And most of all,

A co je nejdůležitější,

love is to trust that these little exploratory steps

láska znamená věřit v to, že tyto malé objevné krůčky

have the potential to lead us to something larger,

mají potenciál nás dovést k něčemu většímu,

sometimes to really surprising answers.

někdy až k překvapivým odpovědím.

An indigenous medicine woman once told me

Jedna domorodá léčitelka mi jednou řekla,

that love is to walk on Mother Earth

že láska znamená procházet se po matičce Zemi

as her most beloved child,

coby její nejmilovanější dítě,

to trust that she values an honest intention

věřit tomu, že oceňuje naše poctivé úmysly

and knows how to guide our steps.

a že ví, kam vést naše kroky.

I hope I have inspired you

Věřím, že jsem vás inspirovala

to start reconnecting with the food of your ancestors.

k opětovnému spojení s jídly vašich předků.

Thank you for listening.

Děkuji za pozornost.

(Applause)

(potlesk)