Meet the tardigrade, the toughest animal on Earth - Thomas Boothby

Překladatel: Vendula Vránová Korektor: Kateřina Jabůrková

Without water, a human can only survive for about 100 hours.

Člověk může bez vody přežít jen asi 100 hodin.

But there's a creature so resilient that it can go without it for decades.

Ale existuje tvor tak odolný, že bez vody vydrží po desetiletí.

Toto 1 milimetr velké zvířátko je schopné přežít v nejteplejších

This one millimeter animal can survive both the hottest

and coldest environments on Earth,

i v nejchladnějších místech na Zemi,

and can even withstand high levels of radiation.

a je dokonce schopné snést vysokou úroveň radiace.

This is the tardigrade,

Toto je želvuška,

and it's one of the toughest creatures on Earth,

jedno z nejodolnějších stvoření na Zemi,

even if it does look more like a chubby, eight-legged gummy bear.

i když vypadá spíše jako baculatý osminohý gumový medvídek.

Většina organismů potřebuje k přežití vodu.

Most organisms need water to survive.

Water allows metabolism to occur,

Voda umožňuje metabolismus,

which is the process that drives all the biochemical reactions

což je proces, který řídí všechny biochemické reakce,

that take place in cells.

které probíhají v buňkách.

But creatures like the tardigrade, also known as the water bear,

Ale tvorů jako je želvuška, známá také jako vodní medvídek,

get around this restriction with a process called anhydrobiosis,

se toto omezení netýká díky procesu zvanému anhydrobióza,

from the Greek meaning life without water.

z řeckého „život bez vody”.

And however extraordinary, tardigrades aren't alone.

A ačkoli jde o neobvyklý proces, netýká se jen želvušek.

Bacteria,

Bakterie,

single-celled organisms called archaea,

jednobuněčné organismy zvané archaea,

plants,

rostliny

and even other animals can all survive drying up.

a dokonce i další zvířata mohou „vysychání” přežít.

For many tardigrades,

Pro želvušky to znamená,

this requires that they go through something called a tun state.

že musí projít něčím, co se nazývá anabióza.

They curl up into a ball,

Stočí se do klubíčka,

pulling their head and eight legs inside their body

hlavu i svých osm nohou vtáhnout do těla a čekají,

and wait until water returns.

dokud se voda nevrátí.

Má se za to, že jak ubývá vody

It's thought that as water becomes scarce

and tardigrades enter their tun state,

a jak želvušky vysychají,

they start synthesize special molecules,

začnou syntetizovat speciální molekuly,

which fill the tardigrade's cells to replace lost water

které vyplňují jejich buňky, aby nahradily ztracenou vodu,

a zformují je do pevné struktury.

by forming a matrix.

Components of the cells that are sensitive to dryness,

Jednotlivé části buněk, které jsou choulostivé,

like DNA,

jako DNA,

proteins,

bílkoviny

and membranes,

a membrány,

get trapped in this matrix.

jsou v této hmotě „uvězněny”.

It's thought that this keeps these molecules locked in position

Má se za to, že to molekuly udržuje na místě,

to stop them from unfolding,

a brání jim vyvíjet se,

breaking apart,

rozpadávat se

or fusing together.

nebo spojovat.

Once the organism is rehydrated, the matrix dissolves,

Jakmile má organismus znovu dost vody,

struktura se rozpustí

leaving behind undamaged, functional cells.

a buňky zůstávají nepoškozené a funkční.

Beyond dryness, tardigrades can also tolerate other extreme stresses:

Želvušky snáší kromě sucha i další extrémní zátěž:

being frozen,

mráz,

heated up past the boiling point of water,

teplotu vyšší než bod varu,

high levels of radiation,

vysokou radiaci

and even the vacuum of outer space.

a dokonce i vakuum v kosmu.

This has led to some erroneous speculation

To vedlo k některým chybným spekulacím,

that tardigrades are extraterrestrial beings.

že želvušky jsou mimozemské bytosti.

While that's fun to think about,

Představa je to sice vtipná,

scientific evidence places their origin firmly on Earth

ale vědecký důkaz rozhodně dokládá jejich pozemský původ,

where they've evolved over time.

kde se v průběhu času vyvinuly.

In fact, this earthly evolution has given rise

Ve skutečnosti vedla tato pozemská evoluce ke vzniku

to over 1100 known species of tardigrades

více než 1 100 známých druhů želvušek,

and there are probably many others yet to be discovered.

a pravděpodobě bude objeveno ještě mnoho dalších.

And because tardigrades are so hardy, they exist just about everywhere.

Protože jsou želvušky tak odolné, vyskytují se téměř všude.

They live on every continent, including Antarctica.

Žijí na všech kontinentech, včetně Antarktidy.

And they're in diverse biomes including deserts,

Vyskytují se v různých biomech, včetně pouští,

ice sheets,

v ledových příkrovech,

the sea,

mořích,

fresh water,

sladké vodě,

rainforests,

deštných pralesech

and the highest mountain peaks.

a na nejvyšších vrcholcích hor.

But you can find tardigrades in the most ordinary places, too,

Ale želvušky najdete také na těch nejobyčejnějších místech,

like moss or lichen found in yards,

v mechu nebo lišejníku na zahradách,

parks,

v parcích a lesích.

and forests.

All you need to find them is a little patience and a microscope.

K tomu, abyste je našli, potřebujete trochu trpělivosti a mikroskop.

Scientists are now to trying to find out whether tardigrades use the tun state,

Vědci se teď snaží zjistit, zda želvušky používají anabiózu,

their anti-drying technique,

svou techniku proti vyschnutí,

to survive other stresses.

i pro přežití dalších nesnází.

If we can understand how they, and other creatures,

Pokud dokážeme pochopit, jak želvušky a další tvorové

stabilize their sensitive biological molecules,

stabilizují své citlivé biologické molekuly,

perhaps we could apply this knowledge to help us stabilize vaccines,

možná by nám tyto poznatky mohly pomoci stabilizovat vakcíny,

or to develop stress-tolerant crops that can cope with Earth's changing climate.

nebo vyvinout odolné plodiny,

schopné se vypořádat se změnou zemského klimatu.

And by studying how tardigrades survive

Studium toho, jak želvušky přežívají

prolonged exposure to the vacuum of outer space,

dlouhodobé vystavení vakuu v kosmu,

scientists can generate clues about the environmental limits of life

může být pro vědce vodítkem k poznání hranic života v okolním prostředí

and how to safeguard astronauts.

a k tomu, jak chránit astronauty.

In the process, tardigrades could even help us answer a critical question:

Želvušky by nám dokonce mohly pomoci odpovědět na zásadní otázku:

could life survive on planets much less hospitable than our own?

mohl by život přežít na planetách, které jsou mnohem méně pohostinné než ta naše?