What crows teach us about death | Kaeli Swift

Překladatel: Korektor: Lenka Slámová

Whether we want to or not, humans spend a great deal of time

Ať chceme či nechceme, trávíme spoustu času tím,

considering death.

že přemýšlíme o smrti.

And it's possible we've been doing so since shortly after homo sapiens

A je možné, že jsme s tím začali už krátce poté,

co se homo sapiens začal procházet světem.

first began roaming the landscape.

After all, the first intentional human burial

Ostatně první záměrný lidský pohřeb

is thought to have occurred around 100,000 years ago.

se zřejmě uskutečnil asi před 100 000 lety.

What might those early people have been thinking

Co si asi tihle první lidé mohli myslet,

as they took the time to dig into the earth,

když věnovali svůj čas na vykopání díry v zemi,

deposit the body

vložili do ní tělo

and carefully cover it up again?

a opatrně ho zase zakryli?

Were they trying to protect it from scavengers

Snažili se jej chránit před mrchožrouty

or stymie the spread of disease?

nebo zabránit šíření nemoci?

Were they trying to honor the deceased?

Snažili se uctít zemřelého?

Nebo jen nechtěli, aby se museli dívat na mrtvé tělo?

Or did they just not want to have to look at a dead body?

Without the advent of a time machine,

Bez vynálezu stroje času

we may never know for sure what those early people were thinking,

nikdy asi nebudeme s jistotou vědět, co si tito první lidé mysleli,

but one thing we do know is that humans are far from alone

ale už víme, že to zdaleka nejsou jen lidé,

in our attention towards the dead.

kdo věnují pozornost zemřelým.

Like people, some animals,

Podobně jako lidé, i některá zvířata

including the corvids, the family of birds

včetně krkavcovitých, živočišné čeledi,

that houses the crows, ravens, magpies and jays,

do níž patří vrány, havrani, straky a sojky,

also seem to pay special attention to their dead.

zjevně také věnují zvláštní pozornost svým mrtvým.

In fact, the rituals of corvids may have acted as the inspiration

Rituály krkavcovitých mohly být dokonce inspirací pro ty naše.

for our own.

Ostatně to byl havran, koho Bůh seslal dolů,

After all, it was the raven that God sent down

to teach Cain how to bury his slain brother Abel.

aby Kaina naučil, jak má pohřbít svého zavražděného bratra Ábela.

But despite this clear recognition by early people that other animals

Ale navzdory tomu, že už první lidé tak brzy zjistili,

attend to their dead,

že i jiná zvířata se zajímají o své mrtvé,

it's only fairly recently that science has really turned its attention

věda se tomuto fenoménu začala věnovat

towards this phenomenon.

teprve poměrně nedávno.

In fact, a formal name for this field -- comparative thanatology --

Formální označení tohoto oboru – komparativní tanatologie –

wasn't first introduced until 2016.

bylo vlastně poprvé zavedeno roku 2016.

In this growing field, we are beginning to appreciate what a rich place

V tomto rozrůstajícím se oboru začínáme oceňovat,

jak bohatá je příroda s ohledem na to,

the natural world is with respect to how other animals interact with their dead,

jak se další zvířata chovají ke svým mrtvým,

and it's in this growing body of knowledge

a právě díky tomuto rostoucímu množství znalostí snad zjistíme,

that that time machine to our early ancestors might be possible.

že cestování časem za našimi předky nemusí být nemožné.

So what are we learning in this growing field?

A co se tedy dozvídáme v tomto rozrůstajícím se oboru?

Well, right now we can split our understanding into two main groups.

V současnosti můžeme naše porozumění rozdělit do dvou skupin.

V té první máme zvířata, která prokazují ustálené a předvídatelné chování

In the first, we have animals that display stereotyped, predictable behaviors

towards their dead,

vůči svým mrtvým,

a většina toho, čemu už rozumíme,

and for whom much of what we understand about them

comes from experimental studies.

vzešla z experimentálních studií.

This group includes things like the social insects --

V této skupině je například i společenský hmyz –

bees and ants and termites --

včely, mravenci a termiti –

and for all of these animals, colony hygiene is of critical importance,

pro všechna tato zvířata má zásadní význam čistota kolonie,

and so as a result these animals display rigorous undertaking behaviors

proto také vykazují důsledné pohřební chování

in response to corpses.

vůči mrtvým tělům.

For example, they may physically remove carcasses from the colony.

Například mohou fyzicky odstraňovat mrtvoly ze své kolonie.

Mohou je pojídat.

They may consume them.

They may even construct tombs.

Mohou dokonce budovat hrobky.

We see similar hygiene-driven responses in some colony-living mammals.

Podobné hygienické postupy lze pozorovat u některých skupinově žijících savců.

Rats, for example, will reliably bury cage-mates

Například krysy v klecích spolehlivě pohřbí svého druha,

that have been dead for 48 hours.

který je 48 hodin mrtvý.

In our other group, we have animals that display more variable,

V té druhé skupině máme zvířata, která vykazují různorodější

perhaps more charismatic behaviors,

a snad i charizmatičtější chování

and for whom much of what we understand about them

a u nichž většina toho, co o nich víme,

comes from anecdotes

pochází z poznatků

by scientists or other observers.

vědců a výzkumníků.

This is the animals whose death behaviors

Chování těchto zvířat k mrtvým

I suspect might be more familiar to folks.

je to podle mého více podobné lidem.

It includes organisms like elephants,

Patří sem tvorové jako sloni,

which are well-known for their attendance to their dead,

kteří jsou dobře známí svými hlídkami u mrtvých,

even in popular culture.

a to dokonce i v populární kultuře.

In fact, they're even known to be attracted

Vlastně jsou dokonce známí tím,

to the bones of their deceased.

že je přitahují kosti jejich zesnulých.

It also includes animals like primates,

Patří sem ale i zvířata jako primáti,

which display a wide variety of behaviors around their dead,

kteří vykazují rozsáhle různorodé chování ke svým mrtvým,

from grooming them

od jejich česání,

to prolonged attention towards them,

přes pokračující náklonnost,

guarding them,

ochranu,

even the transportation of dead infants.

dokonce po přenášení mrtvých mláďat.

And that's actually a behavior we've seen in a number of animals,

A takové chování vlastně vídáme u mnoha zvířat,

like the dolphins for example.

například u delfínů.

You may remember the story of Tahlequah,

Možná si vzpomínáte na příběh Tahlequah,

the orca in the resident J pod in the Puget Sound,

kosatky ze stáda J v Pugetově zálivu,

who during the summer of 2018

která v létě 2018

carried her dead calf

přenášela své mrtvé mládě

for an unprecedented 17 days.

neuvěřitelných 17 dní.

A takový příběh

Now, a story like that

is both heartbreaking and fascinating,

je srdcervoucí a fascinující,

but it offers far more questions than it does answers.

ale také nabízí více otázek, než kolik dává odpovědí.

For example, why did Tahlequah carry her calf

Například: proč Tahlequah své mládě přenášela

for such a long period of time?

po tak dlouhou dobu?

Was she just that stricken with grief?

Byla prostě tak moc zasažena žalem?

Was she more confused by her unresponsive infant?

Nebo snad byla zmatená mládětem, které nijak nereagovalo?

Or is this behavior just less rare in orcas

Nebo je tohle chování u kosatek jednoduše méně vzácné,

than we currently understand it to be?

než jsme si dosud mysleli?

But for a variety of reasons,

Ale z mnoha důvodů

it's difficult to do the kinds of experimental studies

je obtížné provádět takové experimentální studie

in an animal like an orca, or many of these other large mammals,

u zvířat, jako jsou kosatky, nebo u dalších velkých savců,

that might elucidate those kinds of questions.

i když by nám to takové otázky mohlo pomoci objasnit.

So instead, science is turning to an animal whose behaviors around death

Místo toho se vědci zaměřují na zvířata, o jejichž chování k mrtvým

we've been thinking about since BCE:

přemýšlíme už od počátku letopočtu:

the crows.

na vrány.

Tak jako hmyz a primáti,

Like insects and primates,

crows also seem to pay special attention to their dead.

i vrány zjevně věnují zvláštní pozornost svým mrtvým.

Typically, this manifests as the discovering bird alarm calling,

Obvykle se to projeví jako spuštění ptačího poplachu,

like you can see in this photo,

který vidíte zde na fotografii,

followed by the recruitment of other birds to the area

následovaný příletem dalších ptáků do oblasti,

to form what we call a mob.

aby zde vytvořili to, čemu říkáme hejno.

But it can be a little different than that too.

Ale může se to také trochu lišit.

For example, I've had people share with me seeing prolonged silent vigils by crows

Někteří lidé se mnou například sdíleli, že u vran pozorovali dlouhé tiché bdění

jako reakci na úmrtí nebo umírání vrány.

in response to deceased or dying crows.

I've even had people tell me of witnessing crows place objects

Někteří mi dokonce říkali, že viděli, jak vrány dávaly předměty,

like sticks and candy wrappers on or near the bodies of dead crows.

například klacíky a obaly od bonbonů, na tělo mrtvé vrány či vedle něj.

A tato směsice pozorování staví tyto ptáky

And this mix of observations puts these birds

in a really important place in our scheme,

na opravdu důležité místo v našem schématu,

because it suggests on the one hand they might be like the insects,

protože to na jedné straně naznačuje, že by mohli být jako hmyz,

displaying these very predictable behaviors,

když vykazují tak velmi předvídatelné chování,

but on the other hand we have this handful of observations

ale na druhou stranu tu máme hrstku pozorování,

that are more difficult to explain and feel a bit more like what we see

která se mnohem hůře vysvětlují a zdají se být podobnější tomu,

in some of the mammals like primates and elephants.

co vídáme u některých savců, jako jsou primáti a savci.

And like those animals, crows share an extremely large relative brain size

A tak jako tato zvířata, i vrány mají extrémně velkou relativní velikost mozku

and the kinds of dynamic social lives that might invite more complexity

a dosti dynamický sociální život, který by mohl vést ke složitějším způsobům,

in how they respond to their dead.

jakými reagují na své mrtvé.

So I wanted to try to understand what was going on

A tak jsem se chtěla pokusit porozumět tomu, k čemu dochází,

when crows encounter a dead crow,

když vrány narazí na mrtvou vránu,

and what this might teach us about the role of death in their world,

a co by nás to mohlo naučit o roli smrti v jejich světě

and possibly the worlds of other animals as well,

a možná i ve světech jiných zvířat,

even those early versions of ourselves.

dokonce i té rané verze nás samých.

There's a number of different ways that we could explain

Je tu nespočet různých způsobů, jak bychom mohli vysvětlit,

why crows might be attracted to their dead.

proč mohou být vrány přitahovány ke svým mrtvým.

For example, maybe it's a social opportunity,

Například by to mohla být sociální příležitost,

a way for them to explore why that individual died,

způsob, jak mohou prozkoumat, proč ten jedinec zemřel,

who they were

kdo to byl

and what impact this is going to have on the neighborhood moving forward.

a jaký vliv to bude do budoucna mít na okolí.

Maybe it's an expression of grief,

Možná je to vyjádření žalu,

like our own contemporary funerals.

stejně jako naše dnešní pohřby.

Or maybe it's a way that they learn about danger in their environment.

Nebo je to způsob, jak se mohou poučit o nebezpečí ve svém prostředí.

While all of those explanations are worth pursuing,

I když stojí za to, abychom se všem těmto vysvětlením dále věnovali,

and certainly not mutually exclusive,

a rozhodně se vzájemně nevylučují,

they're not all testable scientific questions.

všechna nejsou testovatelnými vědeckými otázkami.

But that idea that dead crows might act as cues of danger, that is.

Ale myšlenka, že by mrtvé vrány mohly být známkou nebezpečí, testovatelná je.

So as a graduate student, I wanted to explore that question,

Jako postgraduální studentka jsem tuto otázku chtěla prozkoumat,

particularly with respect to two ideas.

zejména pak s ohledem na dvě věci.

The first was whether they might be able to learn new predators,

Zaprvé, zda by se vrány mohly naučit poznávat nové predátory,

specifically people,

konkrétně lidi,

based on their association with dead crows.

na základě jejich spojení s mrtvými vránami.

And the second was if they might learn places

A zadruhé, zda by se mohly naučit poznávat místa

associated with where they find crow bodies.

spojená s těmi, kde najdou těla vran.

So to do this, I would go out into some unsuspecting Seattle neighborhood

Abych to mohla provést, vydala jsem se do jisté nic netušící čtvrti v Seattlu

and I would start to feed a breeding pair of crows

a začala jsem tu krmit chovný pár vran,

over the course of three days,

což jsem činila po tři dny,

and this provided a baseline

a to poskytlo základ pro zjištění,

for how quickly the crows would come down to a food pile,

jak rychle vrány sestoupí k hromádce potravy,

which, as you'll see in a minute, was really important.

což, jak uvidíte za minutu, bylo opravdu důležité.

Then, on the fourth day,

Čtvrtého dne

we would have our funeral.

se konal pohřeb.

This is Linda.

Tohle je Linda.

Linda is one of seven masks whose job was to stand there for 30 minutes

Linda je jednou ze sedmi masek, jejichž úkolem bylo stát 30 minut na místě

with her little hors d'oeuvre plate of dead crow

s malým talířkem s mrtvou vránou,

zatímco já jsem zaznamenávala, co se stane.

while I documented what happened.

Most importantly, though,

Ale především

bylo jejím úkolem přijít zase po týdnu,

her job was to come back after a week,

now without the dead crow,

tentokrát však bez mrtvé vrány,

so that we could see if the birds would treat her just like any old pedestrian,

abychom viděli, jestli s ní ptáci budou jednat stejně jako s každým jiným chodcem,

or if, instead, they would exhibit behaviors like alarm calling

nebo budou vykazovat nějaké chování, jako třeba poplašné volání,

či ji budou střemhlav bombardovat,

or dive bombing

that would indicate that they perceived her as a predator.

což by naznačovalo, že ji vnímají jako predátora.

Now, given that we already knew crows were capable of learning

Vzhledem k tomu, že už jsme věděli,

že vrány jsou schopné učit se a rozpoznávat lidské tváře,

and recognizing human faces,

nebude asi žádným překvapením, že se většina vran v naší studii

it may come as no surprise that the majority of crows in our study

chovala k maskám, které viděla zacházet s mrtvými vránami, jako k hrozbám,

did treat the masks that they saw handling dead crows as threats

when they saw them over the course of the next six weeks.

když je v průběhu následujících šesti týdnů pozorovaly.

Now, if you're sitting there thinking,

Teď tu asi sedíte a říkáte si:

alright, give me a break,

dobře, ale počkat,

look at that face, it is terrifying,

podívejte se na tu tvář, je děsivá,

anyone would treat that as a threat

každý by se k ní choval jako k hrozbě,

if they saw it walking down the street,

kdyby ji viděl na ulici,

know that you are not alone.

vězte, že nejste sami.

As it turns out, a lot of the folks

Jak se ukázalo, spousta lidí,

whose houses we did these experiments in front of

před jejichž domy jsme takto experimentovali,

felt the same way,

se cítila stejně,

but we'll save that for another time.

ale to si necháme na jindy.

So you may be comforted to know that we did control tests

Možná vás potěší, že jsme provedli kontrolní testy,

to make sure that crows don't share our preconceived bias against masks

abychom se ujistili, že vrány nesdílejí naši předpojatou zaujatost vůči maskám,

that look a bit like the female version of Hannibal Lecter.

které vypadají trochu jako ženská verze Hannibala Lectera.

Now, in addition to finding that crows were able to make associations with people

Kromě toho že jsme zjistili,

že vrány si k lidem umí vytvořit vztah dle toho, manipulují-li s mrtvými vránami,

based on their handling of dead crows,

we also found that in the days following these funeral events,

zjistili jsme také, že ve dnech po těchto pohřebních událostech,

as we continued to feed them,

když jsme je dále krmili,

that their willingness to come down to the food pile significantly diminished,

významně klesla jejich ochota sestoupit k hromádce jídla,

and we didn't see that same kind of decline in our control groups.

přitom v našich kontrolních skupinách jsme podobný pokles nepozorovali.

So that suggests that, yes, crows can make associations

To tedy naznačuje, že si vrány umí vytvářet spojitosti

with particular places where they've seen dead crows.

s konkrétními místy, kde viděly mrtvé vrány.

So together, what that tells us is that

To nám tedy dohromady říká,

while we certainly shouldn't discount those other explanations,

že i když bychom rozhodně neměli opomíjet ona další možná vysvětlení,

we can feel pretty confident in saying

můžeme poměrně s jistotou říci,

that for crows, attention to their dead

že pro vrány může být pozornost věnovaná mrtvým

might be a really important way

opravdu důležitým způsobem,

that these animals learn about danger.

jak se tato zvířata dozví o nebezpečí.

And that's a nice, tidy little narrative

A to je pěkný a čistý příběh,

on which to hang our hats.

na který se můžeme spolehnout.

But in life and death,

Ale v životě a ve smrti

things are rarely so neat,

jsou věci jen zřídka tak jasné

and I really came face to face with that in a follow-up experiment,

a tomu jsem čelila při následném experimentu,

where we were looking at how crows respond to dead crows

při němž jsme pozorovali, jak vrány reagují na mrtvé vrány

in the absence of any kind of predator.

v nepřítomnosti jakéhokoli predátora.

And suffice it to say, we found that in these cases,

A stačí říct, že jsme zjistili,

že v takových případech mohou být následky o něco podivnější.

the wakes can get a little more weird.

So this is what that experimental setup looks like.

Takto byl experiment naaranžován.

You can see our stuffed dead crow alone on the sidewalk,

Na chodníku můžete vidět naši vycpanou mrtvou vránu,

and it's been placed on the territory of a pair.

která byla samotná umístěna na území páru vran.

(Squawk)

(skřehotání)

That is the alarm call by one of those territorial birds,

To je poplašné volání jednoho z ptáků toho teritoria,

and it's coming into frame.

který přichází do záběru.

Pretty soon, its mate is going to join it.

Brzy se k němu přidává jeho druh.

And so far, this is all very usual.

Doteď je to celé velmi obvyklé.

This is what crows do.

Tohle vrány dělají.

OK, right now it's getting a little less usual.

Dobře, teď to začíná být trochu méně obvyklé.

Not everyone here might be familiar with what bird sex looks like,

Ne všichni zde mohou být obeznámeni s tím, jak vypadá sex ptáků,

so if you are not, this is what it looks like.

takže pokud to neznáte, vypadá to takto.

You're basically seeing a confluence of three behaviors:

V zásadě vidíte souhru tří chování:

alarm, as indicated by the alarm calling;

poplachu signalizovaného poplašným voláním;

aggression, as indicated by the very forceful pecking

agresivity patrné z velmi silného klování

by both one of the copulatory birds and one of the excited bystanders;

jak jedním z kopulujících ptáků, tak i jedním z nadšených kolemjdoucích;

and sexual arousal.

a sexuálního vzrušení.

Clearly, this is startling,

Je to samozřejmě překvapivé

and interesting to think about and talk about.

a je zajímavé o tom přemýšlet a mluvit.

But if our goal is to understand

Je-li však naším cílem zcela pochopit,

the big picture of how animals interact with their dead,

jak zvířata interagují se svými mrtvými,

then the most important question we should ask is, is this representative?

pak je nejdůležitější otázka, kterou bychom si měli položit:

Je to reprezentativní?

Is this something that's happening consistently?

Je tohle něco, k čemu dochází neustále?

And that's why being able to do systematic studies with crows

A proto je možnost provádět u vran systematické studie

is so valuable,

tak cenná,

because after conducting hundreds of these trials,

neboť po provedení stovek takových testů,

where I was placing these dead crows out on the sidewalks

kdy jsme mrtvé vrány umisťovali

on the territories of hundreds of different pairs,

na chodníky na území stovek různých párů,

what we found was that, no, it's not.

jsme zjistili, že ne, není to reprezentativní.

Contact of any kind,

Ke kontaktu jakéhokoli druhu,

whether it was sexual, aggressive

ať už sexuálního, agresivního

or even just exploratory,

nebo dokonce jen průzkumného,

only occurred 30 percent of the time.

došlo pouze ve 30 % případů.

So given that this wasn't representative,

Protože to tedy nebylo reprezentativní

this was the minority,

a bylo to minoritní,

we may be tempted to just dismiss it

můžeme být v pokušení to prostě zavrhnout

as irrelevant, odd, creepy, weird crow behavior.

jako irelevantní, zvláštní, děsivé a podivné chování vran.

But what may surprise you is that behaviors like aggression

Možná vás ale překvapí, že chování jako agrese

or even sexual arousal

nebo dokonce sexuální vzrušení

aren't all that rare,

nejsou tak vzácné

and certainly aren't constrained to just crows.

a rozhodně se neobjevuje jen u vran.

Because while the popular narrative when it comes to animal death behaviors

Protože zatímco populární vyprávění o chování zvířat v přítomnosti smrti

tends to focus on affiliative behaviors

má tendenci soustředit se na partnerské chování

like grooming or guarding,

jako jsou česání nebo hlídky,

that is far from the complete list of what even our closest relatives do

není to zdaleka úplný seznam toho,

co dokonce i naši nejbližší příbuzní dělají v přítomnosti svých mrtvých.

around their dead.

In fact, we've documented behaviors like biting, beating and even sex itself

Ve skutečnosti jsme chování jako kousání, bití a dokonce i sex

zdokumentovali u široké škály zvířat,

in a wide variety of animals,

including many primates and dolphins.

včetně mnoha primátů a delfínů.

So where does this leave us in our understanding of animals

Jak to tedy přispívá k našemu pochopení zvířat

and their death rituals?

a jejich rituálů spojených se smrtí?

Well, for crows, it suggests that,

U vran to naznačuje,

like insects, they may have a strong adaptive driver

že stejně jako hmyz možná mají silný adaptivní spouštěč

in their interest in their dead.

jejich zájmu o své mrtvé.

In this case, it might be danger learning,

V tomto případě by to mohlo být učení z nebezpečí,

a to možná mohlo být inspirací

and that might have acted as the inspiration

for our own rituals as well.

i pro naše vlastní rituály.

But when we look more closely,

Když se na to ale podíváme pozorněji,

zjistíme, že neexistuje žádný jednoduchý příběh,

we see that there's no one simple narrative

that can explain the vast array of behaviors

který by vysvětlil obrovské množství chování,

we see in crows and many other animals.

které pozorujeme u vran a mnoha dalších zvířat.

And that suggests that we are still far from completing that time machine.

A to naznačuje, že jsme ještě daleko od dokončení našeho cestování časem.

But it's going to be a really fascinating ride.

Ale bude to velmi fascinující jízda.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(potlesk)