What we can do about the culture of hate | Sally Kohn

Překladatel: Samuel Titera Korektor: Alena Novotná

So people tell me I'm a nice person ...

Lidé říkají, že jsem hodný člověk...

to the point where it's part of my personal and professional identity

a je to tak výrazné, že je to součástí mé osobní a profesionální identity.

that I'm so nice and able to get along with anyone,

Jsem tak hodná a schopná vyjít s každým,

even my most fierce opponents.

dokonce i se svými nejzarytějšími odpůrci.

It's like my "thing," it's what I'm known for.

To je „to moje“, tím jsem známá.

(Laughter)

(Smích)

But what no one knows ...

Ale už nikdo o mně neví...

is that I was a bully.

že jsem šikanovala.

Honestly, I didn't think about it much myself.

Přiznám se, že jsem na to moc nemyslela.

I buried the memories for years,

Vzpomínky na to jsem dávno pohřbila,

and even still, a lot of it's really hazy.

a stejně jsou pořád dost mlhavé.

Denial, by the way, apparently is also one of my things.

Mimochodem, popírání, to je taky „moje“.

(Laughter)

(Smích)

But the more people started to praise me

Ale čím víc mě lidé chválili,

for being a liberal who could get along with conservatives,

jaká jsem liberální a jak vycházím s konzervativci,

and the more I wrote articles about being nice

a čím více jsem napsala článků o tom, jak být laskavý,

and gave talks about being nice,

a čím víc jsem o tom přednášela,

the more I felt this hypocrisy creeping up inside me.

tím víc jsem cítila, jak se ve mně vzmáhá pokrytectví.

What if I was actually really mean?

Co kdybych ve skutečnosti byla opravdu zlá?

When I was 10 years old,

Když mi bylo deset let,

there was a girl in my class at school named Vicky.

chodila jsem do třídy s dívkou jménem Vicky.

(Sigh)

(Povzdech)

And I tormented her ...

Týrala jsem ji...

mercilessly.

nemilosrdně.

I mean, everyone did.

Teda, stejně jako všichni.

Even the teachers picked on her.

Dokonce i učitelé si na ni zasedli.

It doesn't make it any better, does it?

Což to nijak neomlouvá, že?

Vicky was clearly a troubled kid.

Vicky měla dost problémů.

She would hit herself and give herself bloody noses

Sama sobě ubližovala a dávala si pěstí do nosu

and she had hygiene problems --

a měla problémy s hygienou –

she had big hygiene problems.

velké problémy s hygienou.

But instead of helping this girl,

Ale místo toho, abychom pomohli holce,

who was plainly suffering from hardships in her life ...

která prostě jenom v životě trpěla spoustou nesnází,

we called her "Sticky Vicky."

říkali jsme jí „Lepkavá Vicky“.

I called her "Sticky Vicky."

I já jsem jí říkala „Lepkavá Vicky“.

My clearest memory is standing in the empty hallway

Nejlépe si pamatuju, jak stojím na prázdné chodbě

outside the fifth grade classrooms

před učebnou páté třídy

waiting for Vicky to come out of the bathroom,

a čekám, až Vicky vyjde ze záchodu.

and I have a clipboard and a pen and a survey I've made up,

Mám desky s klipem a pero a smyšlený dotazník

asking about shampoo preferences,

ohledně výběru šamponů,

like I'm doing a study for science class or something.

jako kdybych dělala průzkum pro nějakou školní práci.

And when Vicky comes out of the bathroom,

A když Vicky vyjde ze záchodu,

I pounce on her and I ask her what shampoo she uses.

skočila jsem k ní a zeptala se jí, jaký šampon používá.

Now, to put this in perspective,

Abych to uvedla v souvislostech:

I can't remember the names of my teachers,

nepamatuju se jména svých učitelů,

I can't remember the names of any of the books I read that year,

nepamatuju se na názvy knížek, které jsem v tom roce přečetla,

I pretty much can't remember anything from fifth grade,

nepamatuju se skoro nic z učiva páté třídy,

but I remember that Vicky told me she used White Rain shampoo.

ale pamatuju se, že mi Vicky řekla, že používá šampon Bílý déšť.

Clear as yesterday,

Jak kdyby to bylo včera,

like it just happened.

nebo před chvílí.

And as classes let out,

A jak se třídy hrnuly ven,

I ran down the hall shouting at all the other kids,

běžela jsem po chodbě a křičela na ostatní

"Sticky Vicky uses White Rain shampoo.

„Lepkavá Vicky používá Bílý déšť.

Don't use White Rain shampoo

Nepoužívejte Bílý déšť

or you'll smell like Sticky Vicky."

nebo budete smrdět jako Lepkavá Vicky!“

I forgot about this memory for a long time.

Na dlouho mi tahle vzpomínka zmizela.

When I finally started remembering it,

Když jsem si ji konečně vybavila,

I immediately needed to know more.

okamžitě jsem musela zjistit víc.

I reached out to friends and eventually social media,

Ozvala jsem se kamarádům, hledala na sociálních sítích,

and I did everything I could to try to find Vicky.

a dělala jsem, co jsem mohla, abych našla Vicky.

I needed to know that she was OK,

Potřebovala jsem vědět, že je OK

and that I hadn't ruined her life.

a že jsem jí nezničila život.

(Sigh)

(Vzdech)

But what I quickly realized

Jenže jsem rychle pochopila,

was I wasn't just trying to figure out what happened to Vicky.

že jsem se nejen snažila zjistit, co se stalo s Vicky –

I was trying to figure out what happened to me.

chtěla jsem vědět, co se stalo se mnou.

When I was 10 years old,

Když mi bylo 10 let,

I treated another human being like some worthless other ...

zacházela jsem s jiným člověkem, jako s bezcennou věcí...

like I was better than her,

jako bych byla lepší než ona

and she was garbage.

a ona byla jen smetí.

What kind of a nice person does that?

Jaký „hodný člověk“ tohle dělá?

I mean, I know I was only a kid,

Jasně, byla jsem jen dítě,

but not all kids do that.

ale všechny děti to nedělají.

Most kids don't do that, right?

Většina dětí to nedělá, ne?

So, what if I wasn't nice after all?

Takže, co když vůbec nejsem hodná?

I was really just a hateful monster.

Byla jsem fakt nenávistná zrůda.

Then I started to notice myself having these mean impulses,

Pak jsem si všimla, že sama mívám tyhle zlé pohnutky,

thinking mean thoughts

napadají mě ošklivé myšlenky

and wanting to say them.

a chce se mi je říct.

Admittedly, most of my mean thoughts were about conservatives.

Přiznávám, že většina z nich je o konzervativcích.

(Laughter)

(Smích)

But not just conservatives.

Ale nejen o konzervativcích.

I also caught myself thinking mean things about mushy, centrist liberals

Přistihla jsem se s ošklivými myšlenkami o měkkých středových liberálech

and greedy Wall Street bankers

a o lakomých bankéřích z Wall Street

and Islamophobes

a o islamofobech

and slow drivers,

a pomalých řidičích,

because I really hate slow drivers.

protože já vážně nesnáším pomalé řidiče.

(Laughter)

(Smích)

And as I'd catch myself in these moments of hypocrisy,

A zatímco jsem se přistihovala v těchhle chvílích pokrytectví,

either I was just noticing them or they were getting worse,

buď jsem si jich jenom všímala, nebo se zhoršovaly,

especially in the last few years.

zejména v posledních pár letech.

And as I felt more hateful --

A jak jsem se cítila nenávistnější –

rageful, really --

rozzuřená, vážně –

I noticed the world around me seemed to be getting more hateful, too.

Všimla jsem si, že se i svět okolo mne začíná taky zdát nenávistnější.

Like there was this steady undercurrent of hate

Jako by okolo nás bublal spodní proud nenávisti

bubbling up all around us

a rostl

and increasingly overflowing.

a postupně se rozvodňoval.

So the plus side, I guess,

Myslím si, že pozitivem bylo,

is that I realized that hate was not just my problem,

že jsem si uvědomila, že nenávist není jen můj vlastní problém,

which is like, the most selfish plus side ever --

což je tedy asi vůbec nejsobečtější ze všech pozitiv –

(Laughter)

(Smích)

because now instead of just my own hate and cruelty to try to figure out,

protože jsem najednou měla krom své vlastní nenávisti a krutosti

I had a whole world of hate I wanted to unravel

celý svět plný nenávisti, kterou jsem chtěla odkrýt,

and understand and fix.

pochopit a napravit.

So I did what all overly intellectual people do when they have a problem

A tak jsem udělala, co dělají všichni těžcí intelektuálové, když mají problém,

that they want to understand,

který chtějí pochopit:

and I wrote a book.

napsala jsem knihu.

(Laughter)

(Smích)

I wrote a book about hate.

Napsala jsem knihu o nenávisti.

Spoiler alert:

Pozor, prozradím pointu:

I'm against it.

jsem proti.

(Laughter)

(Smích)

Now at this point, you might be thinking to yourself,

V tuhle chvíli si možná myslíte:

"Why are y'all worried about hate?

„Proč se všichni tak bojíte nenávisti?

You didn't hate Vicky.

To s Vicky nebyla nenávist.

Bullying isn't hate."

Šikana není nenávist.“

Isn't it?

Vážně není?

Gordon Allport,

Gordon Allport,

the psychologist who pioneered the study of hate in the early 1900s,

psycholog, který první provedl na počátku 20. století studii o nenávisti,

developed what he called a "scale of prejudice."

vytvořil něco, čemu říkal „stupnice předsudků“.

At one end are things like genocide and other bias-motivated violence.

Na jednom konci jsou věci jako genocida a jiné násilím motivované předsudky.

But at the other end

Ale na druhém konci

are things like believing that your in-group

jsou věci jako víra, že „vaše parta“

is inherently superior to some out-group,

je ze své podstaty lepší než „oni ostatní“,

or avoiding social interaction with those others.

nebo vyhýbání se kontaktu s těmi ostatními.

Isn't that all hate?

Není to všechno nenávist?

I mean, it wasn't an accident

Řekla bych, že to nebylo náhodou,

that I was a rich kid picking on a poor kid,

že jsem byla bohaté dítě, které si zasedlo na chudé,

or that Vicky, it turns out, would eventually end up being gay.

nebo, že Vicky, jak se ukázalo, nakonec odkryla svoji homosexualitu.

Poor kids and gay kids are more likely to be bullied,

U chudých a homosexuálních dětí je větší pravděpodobnost šikany,

even by kids who also end up being gay.

dokonce i od dětí, které se taky ukáží být homosexuály.

I know there was a lot going on in my little 10-year-old mind.

Vím, že se toho v mé malé 10leté mysli odehrávalo docela hodně.

I'm not saying hate was the only reason I picked on Vicky

Neříkám, že za moje zasednutí na Vicky mohla jenom nenávist,

or even that I was consciously hateful or anything,

nebo že jsem se vědomě chovala nenávistně.

but the fact is,

Je ale fakt,

the people we discriminate against in our public policies and in our culture

že lidé, které diskriminujeme našimi zákony i naší kulturou,

are also the groups of people most likely to be bullied in school.

jsou zároveň skupiny lidí, u kterých je větší pravděpodobnost šikany ve škole.

That is not just a coincidence.

No není náhoda.

That's hate.

To je nenávist.

I am defining hate in a broad way

Definuju nenávist velmi široce,

because I think we have a big problem.

protože si myslím, že tu máme velký problém.

And we need to solve all of it, not just the most extremes.

A musíme ho vyřešit celý, ne jenom ty největší extrémy.

So for instance,

Například:

we probably all agree that marching down the street,

asi se všichni shodneme na tom, že pochodovat ulicemi

chanting about you should take away rights from some group of people

a křičet, že by ta a ta skupina lidí měla být zbavena svých práv

because of their skin color or their gender,

kvůli své barvě nebo sexuální orientaci,

we'd all agree that's hate, right? OK.

to je nenávist, že? OK.

What if you believe that group of people is inferior,

A co když si myslíte, že nějaká skupina je méněcenná,

but you don't say it?

ale neříkáte to?

Is that hate?

Je toto nenávist?

Or what if you believe that group of people is inferior

A nebo, co když věříte, že nějaká skupina lidí je méněcenná,

but you aren't aware that you believe it --

ale nevíte o tom, že tomu věříte –

what's known as implicit bias.

říká se tomu implicitní podjatost.

Is that hate?

To je nenávist?

I mean they all have the same roots, don't they?

Mají přece všechny stejné kořeny, ne?

In the historic patterns of racism and sexism

V historických vzorcích rasismu a sexismu,

that have shaped our history and still infect our society today.

které formovaly naši historii a stále infikují naši společnost,

Isn't it all hate?

– není tam všude nenávist?

I'm not saying they're the same thing,

Neříkám, že jde o totéž.

just like I am not saying

Ani neříkám,

that being a bully is as bad as being a Nazi,

že šikanovat je stejně špatné jako být nacista,

just like I'm not saying that being a Nazi is the same thing as punching a Nazi ...

ani, že je totéž být nacista a zbít nacistu...

(Laughter)

(Smích)

But hating a Nazi is still hate, right?

Ale nenávidět nacistu – to je nenávist, že?

What about hating someone who isn't as enlightened as you?

Co když nenávidíte někoho, kdo není tak osvícený jako vy?

See, what I learned

Podívejte, já jsem zjistila,

is that we all are against hate

že jsme všichni proti nenávisti

and we all think hate is a problem.

a všichni si myslíme, že nenávist je problém.

We think it's their problem,

Myslíme si, že to je jejich problém,

not our problem.

ne náš problém.

They're hateful.

To oni nenávidí.

I mean, if I think the people who didn't vote like me

Jakože když si myslím, že lidé, co nehlasovali jako já,

are stupid racist monsters who don't deserve to call themselves Americans,

jsou pitomé rasistické zrůdy, co si nezaslouží nazývat se Američany,

alright, fine, I'm not being nice,

jasně, v pohodě, nejsem hodná.

I get it.

Rozumím.

(Laughter)

(Smích)

I'm not hateful, I'm just right, right?

Není to nenávist, jenom mám pravdu, ne?

(Laughter)

(Smích)

Wrong.

Chyba.

We all hate.

Všichni nenávidíme.

And I do not mean that in some abstract, generic sense.

A nemyslím to v nějaké abstraktní, obecné rovině.

I mean all of us ...

Myslím tím všichni z nás...

me and you.

Já i vy.

That sanctimonious pedestal of superiority on which we all place ourselves,

Ten posvěcený piedestal nadřazenosti, na který se sami stavíme,

that they are hateful and we are not,

protože oni nenávidí a my ne,

is a manifestation of the essential root of hate:

je jen názornou ukázkou základního kořene nenávisti:

that we are fundamentally good and they are not,

pocitu, že my jsme z podstaty dobří, a oni ne.

which is what needs to change.

A to se musí změnit.

So in trying to understand and solve hate,

Ve snaze porozumět nenávisti a něco s ní udělat

I read every book and every research study I could find,

jsem přečetla každou knihu a každou studii, kterou jsem našla,

but I also went and talked to some former Nazis

ale také jsem začala mluvit s bývalými nacisty

and some former terrorists

a bývalými teroristy

and some former genocidal killers,

a bývalými vrahy.

because I figured if they could figure out how to escape hate,

Protože mám pocit, že pokud oni unikli nenávisti,

surely the rest of us could.

určitě to zvládneme i my.

Let me give you just one example of the former terrorist I spent time with

Dovolte mi uvést jeden příklad bývalého palestinského teroristy,

in the West Bank.

se kterým jsem mluvila.

When Bassam Aramin was 16 years old,

Když bylo Bassamu Araminovi 16 let,

he tried to blow up an Israeli military convoy with a grenade.

pokusil se pomocí granátu vyhodit do povětří izraelský konvoj.

He failed, fortunately,

Naštěstí se mu to nepovedlo.

but he was still sentenced to seven years in prison.

I tak byl ale odsouzen k sedmi letům ve vězení.

When he was in prison, they showed a film about the Holocaust.

V tom vězení jim jednou pouštěli film o Holokaustu.

Up until that point,

Až do té doby si Bassam myslel,

Bassam had thought the Holocaust was mostly a myth.

že Holokaust byl něco jako mýtus.

He went to go watch the film

Na ten film se chtěl podívat,

because he thought he would enjoy seeing Jews get killed.

protože myslel, že bude pěkné vidět, jak někdo zabíjí Židy.

But when he saw what really happened, he broke down crying.

Když ale viděl, co se skutečně dělo, rozbrečel se.

And eventually, after prison,

Po propuštění z vězení pak dokonce

Bassam went on to get a master's degree in Holocaust studies

vystudoval na univerzitě dějiny Holokaustu

and he founded an organization where former Palestinian combatants

a založil organizaci, ve které se bývalí palestinští bojovníci

and Israeli combatants come together,

setkávají s těmi izraelskými,

work together, try to find common ground.

a společně hledají styčné body.

By his own account, Bassam used to hate Israelis,

Jak Bassam říká, dříve Izraelce nenáviděl.

but through knowing Israelis and learning their stories

Ale díky tomu, že je poznal, že se seznámil s jejich příběhy,

and working together for peace,

že spolu pracovali pro mír,

he overcame his hate.

překonal svou nenávist.

Bassam says he still doesn't hate Israelis,

Bassam sám říká, že necítí nenávist k Izraelcům,

even after the Israeli military --

přestože mu izraelští vojáci...

shot and killed his [10]-year-old daughter, Abir,

zastřelili jeho desetiletou dceru Abir,

while she was walking to school.

když šla do školy.

(Sigh)

(Povzdech)

Bassam even forgave the soldier who killed his daughter.

Bassam dokonce odpustil vojákovi, který jeho dceru zavraždil.

That soldier, he taught me,

Bassam říká, že ten voják

was just a product of the same hateful system as he was.

byl jenom produktem stejného nenávistného systému jako on.

If a former terrorist ...

Pokud i bývalý terorista...

if a terrorist can learn to stop hating

Když se i bývalý terorista dokáže naučit žít bez nenávisti,

and still not hate when their child is killed,

a vytrvá bez nenávisti, i když mu zabijí dítě,

surely the rest of us can stop our habits

určitě i my ostatní dokážeme přestat

of demeaning and dehumanizing each other.

s ponižováním a dehumanizováním druhých.

And I will tell you there are stories like Bassam's all over the world,

Věřte mi, po celém světě jsou příběhy jako ten Bassamův.

plus study after study after study

A jeden výzkum za druhým ukazují,

that says, no, we are neither designed nor destined as human beings to hate,

že jako lidské bytosti opravdu nejsme stvořeni ani odsouzeni k nenávisti,

but rather taught to hate by the world around us.

jen nás nenávisti učí svět okolo nás.

I promise you,

Čestné slovo, že nikdo z nás

none of us pops out of the womb hating black people or Republicans.

nevylezl mámě z břicha s nenávistí vůči černochům nebo republikánům.

There is nothing in our DNA that makes us hate Muslims or Mexicans.

V naší DNA není žádný kód nenávisti proti muslimům nebo Mexičanům.

For better or for worse,

V dobrém i zlém

we are all a product of the culture around us.

jsme prostě produkty kultury, která je kolem nás.

And the good news is,

Dobré na tom je,

we're also the ones who shape that culture,

že jsme zároveň těmi, kdo tu kulturu tvoří.

which means we can change it.

To znamená, že ji můžeme změnit.

The first step is starting to recognize the hate inside ourselves.

Prvním krokem je rozpoznat nenávist uvnitř sebe sama.

We need to catch ourselves

Musíme přistihnout sami sebe

and our hateful thoughts in all their forms

a své nenávistné myšlenky, ve všech jejich podobách,

in all of us ...

v nás všech,

and work to challenge our ideas and assumptions.

a zpochybňovat své nápady i předpoklady.

That doesn't happen overnight,

To se nestane přes noc,

I am telling you right here,

věřte mi, že to je cesta

it is a lifelong journey, but it's one we all need to take.

na celý život – ale všichni ji musíme podniknout.

And then second:

A zadruhé:

if we want to challenge the hate in our societies,

pokud chceme zvládnout nenávist ve společnosti,

we need to promote policies and institutions and practices

musíme prosazovat politiku v institucích a v praxi,

that connect us as communities.

které nás bude spojovat.

Literally, like integrated neighborhoods and schools.

Doslova – jako jsou integrované čtvrti a školy.

That by the way is the reason to support integration.

Tohle je opravdový důvod, proč propagovat integraci:

Not just because it's the right thing to do,

nejen proto, že to je správné,

but because integration systematically combats hate.

ale protože integrace systematicky potírá nenávist.

There are studies that teenagers who participate

Podle výzkumů se u studentů zapojených do rasově

in racially integrated classes and activities reduce their racial bias.

integrovaných tříd a aktivit snížily rasové předsudky.

And when little kids go to racially integrated kindergartens

A když malé děti chodí do integrovaných školek

and elementary schools --

a základních škol,

they develop less bias to begin with.

rozvine se u nich menší předpojatost.

But the fact is in so many ways and in so many places around our world,

Jenže ve skutečnosti jsme všude po světě na mnoha a mnoha místech

we are separated from each other.

od sebe oddělováni.

In the United States, for instance,

Například ve Spojených státech

three-quarters of white people don't have any non-white friends.

3/4 bílých lidí nemají žádné kamarády jiné barvy pleti.

So in addition to promoting those proactive solutions,

Takže vedle vyzdvihování proaktivních řešení

the other thing we need to do is upend the hate in our institutions

musíme také obrátit naruby nenávist v našich institucích

and our policies

a našich politikách,

that perpetuate dehumanization and difference

které tvoří nekonečný kruh dehumanizace, oddělování,

and otherizing and hate,

rozlišování a nenávisti,

like systems of sexual harassment and sexual assault in the workplace,

jako schémata sexuálního obtěžování na pracovišti i jinde,

or our deeply racially imbalanced

nebo náš silně rasově nevyvážený

and deeply racially biased criminal "justice" system.

a silně rasově předpojatý systém trestního „práva“.

We need to change that.

To musíme změnit.

Again, it will not happen overnight.

Ani to se nestane přes noc.

It needs to happen.

Ale musí se to stát.

And then ...

A pak...

when we connect together

Až se propojíme,

in these connection spaces,

na místech k tomu vybudovaných,

facilitated by connection systems,

podporováni systémem,

we need to change the way we talk to each other

musíme změnit způsob, jakým spolu mluvíme,

and connect with one another

jakým se propojujeme,

and relate with generosity and open-mindedness

a musíme najít cestu ke štědrosti, otevřenosti,

and kindness and compassion

laskavosti a soucitu

and not hate.

a ne nenávisti.

And that's it.

A je to.

That's it.

A je to.

(Applause)

(Potlesk)

I have solved it all, right?

Tak jsem to vyřešila, že?

That's it.

A je to.

That is pretty much --

A to je zhruba --

there's a few details --

až na pár detailů --

but that's pretty much all we have to do.

to je zhruba vše, co je třeba udělat.

It's not that complicated, right?

Není to tak složité, že?

But it's hard.

Ale je to těžké.

The hate that we feel towards certain groups of people

Nenávist, kterou cítíme vůči některým skupinám lidí,

because of who they are or what they believe

protože jsou nějací, nebo v něco věří,

is so ingrained in our minds and in our society

je tak zakořeněná v našich myslích a v naší společnosti,

that it can feel inevitable

že se zdá být nevyhnutelná

and impossible to change.

a nezměnitelná.

Change is possible.

Změna je možná.

Just look at the terrorist who became a peace activist.

Však se podívejte na teroristu, ze kterého je mírový aktivista.

Or look at the bully who learned to apologize to her victim.

Nebo se podívejte na tu tyranku, která se dokázala omluvit své oběti.

The entire time I was traveling around the Middle East and Rwanda

Po celý ten čas, kdy jsem cestovala po Blízkém Východě

and across the United States,

a Rwandě a Spojených státech,

hearing these unbelievable stories of people in communities

poslouchala neuvěřitelné příběhy lidí a jejich komunit,

who had left entire histories of hate behind,

kteří za sebou nechali celé dějiny nenávisti,

I was still looking for Vicky.

jsem pořád hledala Vicky.

It was so hard find her that I hired a private investigator

Bylo tak těžké ji najít, že jsem si najala soukromého detektiva,

and he found her.

a ten ji našel.

I mean, he sort of found her.

Tedy, tak trochu ji našel.

The truth is, it became clear that the person I'm calling Vicky

Po pravdě bylo dost jasné, že ta žena, které říkám Vicky,

had gone to extraordinary lengths to hide her identity.

udělala nesmírně mnoho pro to, aby skryla svou identitu.

But anyway, a year after I began my journey,

Nicméně rok poté, co jsem se do toho pustila,

I wrote Vicky an apology.

jsem napsala Vicky svou omluvu.

And a few months later,

O několik měsíců později

she wrote back.

mi odepsala.

(Sigh)

(Povzdech)

I'm not going to lie,

Nebudu vám lhát,

I wanted to be forgiven.

toužila jsem po odpuštění.

I wasn't.

Neodpustila mi.

(Sigh)

(Povzdech)

She offered me sort of conditional forgiveness.

Nabídla mi něco jako podmínečné odpuštění.

What she wrote was ...

Napsala mi...

"Messages such as yours cannot absolve you of your past actions.

„Dopisy jako ten tvůj nemohou odčinit, co jsi kdy provedla.

The only way to do that is to improve the world,

Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je zlepšovat svět,

prevent others from behaving in similar ways

bránit ostatním v tom, aby se chovali podobně,

and foster compassion."

a šířit soucit.“

And Vicky's right.

A Vicky má pravdu.

Which is why I'm here.

A proto jsem tady.

Thank you.

Děkuji vám.

(Applause)

(Potlesk)