5 philosophers on anger - Delaney Thull

Překladatel: Tobi Palatý Korektor: Martin Kabát

Anger is a complicated emotion.

Vztek je komplikovaná emoce.

It can feel reasonable and righteous or impulsive and uncontrollable.

Někdy nám přijde důvodný a spravedlivý, jindy zas impulzivní a neovladatelný.

But is it ever morally right to be angry? And if so, when?

Může ale vůbec někdy být morální? A pokud ano, tak kdy?

One of the most foundational understandings of anger

Jedno z nejzákladnějších pojetí vzteku

comes from the Greek philosopher Aristotle

vychází z práce řeckého filosofa Aristotela,

who proposed an idea called “the doctrine of the mean.”

který vytvořil takzvanou „nauku o středu“.

In this model, there’s a sweet spot for our actions and emotional reactions,

Podle této myšlenky je mezi činy a emočními reakcemi určitý zlatý střed

and it's up to you to develop practical wisdom about when you should feel what

a je na nás, abychom si osvojili praktickou moudrost a rozeznali,

and how strongly to feel it.

kdy cítit co a jak silně.

For example, let’s say you’re going to sleep early

Řekněme třeba, že jdete spát brzy,

because you have an important meeting tomorrow

protože vás zítra čeká důležité jednání,

and your neighbor just started blasting music.

a sousedi si pustí hudbu na plné pecky.

If you can’t sleep, you might botch your meeting,

Když se nevyspíte, možná jednání pokazíte,

so feeling angry is definitely understandable.

takže je pochopitelné, že se rozzlobíte.

But how much anger should you feel? And what actions, if any, should you take?

Jakou míru vzteku byste ale měli cítit? A co byste měli dělat, pokud vůbec něco?

To answer these questions, Aristotle would need to know more details.

Aristoteles by k zodpovězení těchto otázek potřeboval širší kontext.

Have you previously talked to your neighbor about this issue?

Už jste se sousedy takovou situaci někdy řešili?

Is it a reasonable time to be playing music?

Poslouchají sousedi hudbu v rozumnou dobu?

Is your neighbor trying to antagonize you, or are they just enjoying their evening?

Dělají vám to naschvál, nebo si jen udělali hezký večer?

Relying on practical wisdom in Aristotle’s case-by-case approach

Praktická moudrost se v Aristotelově individuálním přístupu k různým problémům

makes a lot of sense for navigating interpersonal conflicts.

nabízí jako logický postup při řešení mezilidských sporů.

But what about when there’s no one to blame for your anger?

Co ale dělat, když za náš vztek nikdo nemůže?

Imagine a tornado completely destroys your house

Představte si, že vám tornádo zboří dům

while your neighbor’s home is untouched.

a ty sousední vyváznou bez poskvrnky.

No amount of anger can undo the disaster,

Ať se budete hněvat sebevíc, katastrofu nezvrátíte

and there isn’t really a suitable target for your frustration.

a frustraci vlastně nemáte na koho zaměřit.

Yet for the ancient Stoics,

Přesto jsou v úvahách antických stoiků tornádo a hluční sousedé jedno a to samé.

the tornado and the noisy neighbor are basically identical.

The Stoics believed life is like an uncontrollable cart we’re all tied to,

Stoici vnímali život jako neřiditelný vůz, ke kterému jsme všichni připoutaní.

and we can either learn to go with the flow

Buď se naučíme mu nechat volný průběh,

or hurt ourselves fighting its momentum.

nebo si ublížíme ve snaze ho ovládat.

In their logic, we all live at the whims of fate,

Podle nich jsme všichni zcela závislí na rozmarech osudu

and our actions can never actually change things—

a svými činy nikdy nic nezměníme –

whether it's a natural disaster or how others act towards us.

ať už jde o přírodní katastrofu nebo třeba to, jak se k nám druzí chovají.

So Stoics believe anger is always wrong,

Stoici tedy věří, že je vztek ze své podstaty špatný,

since it causes pain and is ultimately futile.

protože lidem ubližuje a nakonec je vždy zbytečný.

The 8th century Indian Buddhist philosopher Śāntideva

V 8. století svobodnou vůli a hodnotu vzteku

also questioned our free will and the value of anger,

zpochybnil také indický buddhistický filosof Šantidéva.

arguing that because people often lack rational control over their emotions,

Tvrdil, že lidé často neovládají své emoce racionálně,

we should endeavor not to let their anger and cruelty spread to us.

takže bychom se měli snažit, aby se jejich vztek a krutost nepřenesly na nás.

But even if it’s hard for us to control our anger,

Přestože je ale těžké vztek ovládat,

there might be something we can learn from it.

mohli bychom si z něj vzít určité ponaučení.

Philosopher PF Strawson’s theory of reactive attitudes

Teorie reaktivních postojů filosofa P. F. Strawsona naznačuje,

suggests that experiencing anger is a natural part of human psychology

že prožívání vzteku je přirozenou součástí lidské psychiky.

that helps us communicate blame and hold each other accountable.

Lidé jím projevují, že je někdo viný, a ženou se k odpovědnosti.

In this model, anger can be an important part

Vztek v tomto pojetí může zásadně přispět k tomu,

of letting us know when something immoral is happening,

že se dozvíme, že se děje něco nemorálního.

so removing it would impair our social lives and moral communities.

Jeho překonáním by tak trpěly naše společenské životy a morální komunity.

But finding the right response to those psychological alarm bells can be tricky.

Může ale být náročné na tyto varovné signály správně reagovat.

For instance, if you were supervising cruel, disrespectful young children,

Kdybyste například hlídali kruté, neuctivé malé děti,

it might be natural to feel anger,

vztek by byl asi přirozenou reakcí.

but it would be wrong to treat their moral mistakes

Posuzovat jejich chyby stejně jako chyby dospělých,

like those of fully formed adults.

by ale bylo scestné.

So when should you act on anger?

Kdy bychom tedy vztek projevit měli?

And can it ever help change things for the better?

A pomůže vůbec někdy změnit věci k lepšímu?

Let's imagine your community is experiencing serious health issues

Řekněme, že ve vaší komunitě vypuknou vážné zdravotní problémy,

because a nearby factory is illegally polluting the water supply.

protože nedaleká továrna ilegálně znečišťuje vodní zdroje.

A long tradition in political philosophy argues that the righteous anger

Na základě dlouhé tradice politické filosofie bývá oprávněný vztek,

often invoked by witnessing this kind of injustice

který často vzniká právě při setkání s takovým bezprávím,

can be invaluable for fueling change and motivating community action.

nedocenitelným podnětem pro změnu a motivaci k hromadným pozitivním krokům.

In unjust situations like this,

V takto nespravedlivých situacích

it could be a moral mistake to suppress your anger,

by mohlo být morální chybou vztek potlačit,

instead of channeling it into positive action.

místo toho, abychom ho využili k pozitivním činům.

But other philosophers argue that anger has an inherent negative element

Jiní myslitelé ale tvrdí, že tuto transformační moc omezuje negativita,

that limits its transformative power.

která se se vztekem nutně pojí.

Philosopher Martha Nussbaum pointed out that famous civil rights activists

Filosofka Martha Nussbaum pokázala na to, že slavní bojovníci za lidská práva

such as Gandhi, Nelson Mandela, and Martin Luther King Jr

jako Gándhí, Nelson Mandela a Martin Luther King, Jr. varovali,

warned that giving yourself over to even the most righteous anger

že i když je vztek sebespravedlivější,

can lead one to become bitter, vengeful, or hateful of others.

hrozí, že kvůli němu člověk zahořkne, stane se pomstychtivým a nenávistným.

They cautioned that we should carefully calibrate our emotional responses

Upozornili na to, že bychom své emoční reakce měli pečlivě zvažovat,

to ensure that we see others not as enemies

abychom druhé nevnímali jako nepřátele,

but as community members with whom we must learn to coexist,

ale jako členy komunity, se kterými se musíme naučit koexistovat,

regardless of our ever-changing emotions.

bez ohledu na to, že se naše emoce stále mění.