Why children stay silent following sexual violence | Kristin Jones

Korektor: Lenka Slámová

Před pár týdny

jsem si sedla se svou matkou

a řekla jí něco, co jsem před ní zamlčovala celých 22 let.

A few weeks ago,

Od mých 14 let

I sat down with my mother

and told her something that I had been keeping from her for 22 years.

až do 16 let

jsem byla sexuálně zneužívána.

Bylo to děsivé a matoucí.

From the time that I was 14 years old

until I was 16,

Bylo to ponižující.

I was sexually assaulted.

A i když vážně mohu říct,

It was scary and confusing.

že jsme si s mámou vždy byly blízké,

It was humiliating.

nikdy jsem jí to neřekla.

And even though I can genuinely say

I přes nedávné iniciativy,

které vynášely na světlo témata sexuálního zneužívání a napadání,

that my mom and I have always had a close relationship,

I never told her.

jsem stále mlčela.

Even with recent movements bringing the topics

A garantuji vám, že na každou odvážnou duši, která řekla „Me too“,

of sexual abuse and sexual assault into mainstream conversation,

I stayed silent.

připadá nespočet těch, které mlčely,

And I guarantee that for every brave soul who said "Me too,"

které to stále ještě neřekly.

Proč se ti lidé neozvali už dříve?

there were countless others who didn't ...

Proč jsem se neozvala já?

who still haven't.

Kvůli studu.

Why didn't those people speak up earlier?

Kvůli vnitřnímu pocitu,

který mi říkal, že to, co se mi stalo, byla moje vina.

Why didn't I?

Because of the shame.

Tenhle hlas občas slyší každý z nás.

Because of that feeling inside

telling me that what happened to me was my fault.

Říká věci jako:

nejsi dost dobrý,

nejsi dost chytrý…

We all hear that voice sometimes.

nezvládneš promluvit v TED Talku.

It tells us things like,

Jak ten hlas slýcháme,

je o to těžší slyšet cokoli jiného.

you are aren't good enough,

you aren't smart enough ...

Začneme se trápit tím, co si o nás pomyslí ostatní –

you can't give a TED talk.

We hear that voice,

jak nás budou soudit,

and it becomes difficult to hear anything else.

když se dozví naše nejtemnější tajemství.

We begin to agonize over what other people will think of us --

Stud je tak mocný, že se může stát součástí toho, kým jsme.

how they will judge us

if they found out our darkest secrets.

Řekla jsem mámě, co se mi stalo,

a jednou z prvních věcí, co mi řekla, bylo:

Shame is so powerful that it can become part of who we are.

„Ach, Kristin,

I told my mom what happened to me

divila jsem se, proč jsi na sebe celé ty roky byla tak tvrdá.“

and one of the first things that she said was,

Viděla to dříve než já.

"Oh, Kristin,

I've been wondering what's been driving you so hard all of these years."

Stud byl ve mně tak hluboce zakořeněný,

že jsem ho kompenzovala přehnanou snahou být dokonalá

She could see it before I could.

ve všech dalších oblastech svého života.

My shame was so deep-rooted

Snahou založit dokonalou rodinu,

that I had overcompensated by trying to be perfect

vybudovat si skvělou kariéru,

in every other area of my life.

snahou vykazovat kontrolu namísto chaosu, který jsem cítila uvnitř.

Trying to build the perfect family,

the perfect career,

Celý svůj život jsem se snažila ovládnout to,

by trying to exhibit control instead of the chaos I felt inside.

jak mě svět vnímá,

protože uvnitř jsem necítila, že jsem dost dobrá.

I have been trying my entire life

to orchestrate how the world perceives me,

Vždy říkala, že pálím svíčku z obou konců,

because inside I haven't felt good enough.

a teď věděla proč.

Někteří lidé jsou ke studu náchylnější než jiní,

She always said that I burned the candle at both ends,

ale sexuální zneužití nedělá rozdíly.

Má schopnost zajistit,

and now she knew why.

že i ten nejsebevědomější z nás bude mít bolestné a negativní myšlenky.

Some people may be more prone to shame than others,

but sexual abuse doesn't discriminate.

Proč?

It has the ability

Protože nám to bere kontrolu nad tím jediným,

to make even the most confident of us think painful, negative thoughts.

co by v našich životech mělo být jen a jen naše:

Why?

nad našimi těly.

Because it takes away control over the one thing in this life

Od toho prvního zážitku mě pronásledovala jediná myšlenka.

that is supposed to be truly and entirely our own:

A jak jsem se snažila najít smysl v tom, co se mi stalo,

our bodies.

I've been haunted by one thought since my experience first began.

pomyslela jsem si:

celé je to moje vina.

As I tried to make sense of what happened to me,

Neřekla jsem dost jasně „ne“.

I thought to myself:

Příště řeknu své „ne“ lépe.

this is all my fault.

I didn't say "no" good enough.

Ptala jsem se sama sebe, proč je tohle moje odpověď

a proč je můj stud tak hluboký a ubíjející,

Next time, I'll say "no" better.

až mě tak paralyzoval, že jsem o tom dlouho nemohla mluvit.

I've questioned why that was my go-to response

and why my shame was so deep and heavy

A teď když jsem matka dvou úžasných dětí,

that it paralyzed me from speaking my truth for so long.

neustále přemýšlím, co mohu udělat

a co může udělat celá naše společnost,

And now that I'm the parent of two amazing children,

abychom ten stud překonali

I constantly wonder what I can do

a naopak svým dětem dali tu moc, aby bez všech pochybností věděly,

and what we can all do as a society

že sexuální zneužívání není jejich vina.

to get ahead of the shame

Doktorka Brené Brown,

and instead empower our children to know without a doubt

autorka úžasného výzkumu o studu a zranitelnosti,

that sexual abuse isn't their fault.

nazývá stud nejmocnější emocí.

Dr. Brené Brown,

Nemohu jinak než s ní souhlasit.

who has done incredible research around shame and vulnerability,

Stud má tu moc, že se děti sexuálně zneužívané

calls shame the most powerful master emotion.

nebo dospělými jinak ohrožované

And I couldn't agree more.

stáhnou samy do sebe,

Shame has the power to make kids who have been sexually assaulted

a prožívají intenzívní vnitřní bolest.

or in some other way victimized by adults

Ale zamyslete se nad tím.

turn in on themselves

Není to neskutečně nefér?

and experience intense internal pain.

But think about that.

Neselhali jsme jako společnost,

když výsledkem je dítě, které se stydí?

Isn't that incredibly unfair?

Haven't we failed as a society

Neměli by se tak cítit pachatelé?

when the end result is a child feeling shame?

Neměli by se právě oni stydět za to, co provedli?

Shouldn't it be the perpetrators?

Místo toho se pasou na dětském studu

Shouldn't they be ashamed of what they've done?

a manipulují jimi, aby si myslely, že to, co se stalo, je jejich vina.

Instead, they prey on the shame of children

Člověk, který mě zneužil, můj stud sytil

and manipulate them into thinking that what happened is their fault.

a já mu šla na ruku,

když se ze mě stal uzlíček mučivého mlčení,

The person who violated me fed my shame

a to na mnoho let.

and I played right into it,

A je snad i ten stud moje vina?

becoming a knot of tortured silence

Ne jako oběť, ale jako rodič,

for many years.

stejně jako mnoho jiných,

bezděky svým dětem říkám třeba:

But is that shame also my fault?

„Nenech nikoho, aby na tebe sahal;

Not as a victim but as a parent,

nenech nikoho, aby tě zranil;

who like so many of us,

vyhýbej se situacím, v nichž se můžeš stát obětí.“

has unthinkingly said things to my children like,

"Don't let anyone touch you;

Jako rodiče věříme, že tím podporujeme děti,

don't let anyone hurt you;

aby byly pány svého těla,

don't put yourself in situations where you can become a victim."

ale když říkáme „nenech na sebe sahat“,

říkáme ve skutečnosti:

As parents, we believe that we're empowering our children

„Jsi zodpovědný za činy někoho jiného.“

to take ownership of their bodies,

but when we say "don't let anyone touch you,"

S tímto tématem zacházíme, jako by to děti mohly ovládat,

what we're really saying is

což je nerealistické,

"you are responsible for the actions of somebody else."

a v mysli dítěte tím vytváříme

pocit falešné odpovědnosti.

We're treating this subject like it's something children can control,

Vnitřní narativ, který jim říká, že je jejich úkolem,

which is unrealistic,

and are in turn creating a sense of false responsibility

aby se jim přestaly dít špatné věci,

in the mind of a child.

jako by děti byly zodpovědné za zastavení jednání někoho,

An internal narrative that tells them it is their job

kdo je obvykle větší,

to stop bad things from happening,

silnější

that they as children are responsible for stopping the actions

a starší než oni.

Slýchala jsem, že bych měla být schopná zastavit to, co se mi děje,

of someone who is usually bigger,

stronger

a proto jsem dávala vinu sobě.

and older than they are.

Domyslela jsem si a věřila jsem tomu, že jsem něco udělala špatně.

I heard a message that I should have been able to stop what was happening to me

and that made me blame myself.

Bojím se, že své děti nevědomky ženu do té stejné pasti.

I developed and then believed the idea that I had done something wrong.

Nejsem špatná, když chci, aby mé děti byly v bezpečí,

I constantly wonder if I'm unintentionally setting the same traps for my children.

ale mohla bych být špatná, kdybych jim bezděky říkala stejné věci,

I'm not wrong for wanting to keep my kids safe,

kterým jsem věřila jako dítě –

but I might be wrong for inadvertently telling them the same sorts of things

že mohu někomu zabránit v tom, aby mne využil,

tím, že řeknu „ne“,

that I believed as a child --

a tedy že když mé „ne“ nezabralo,

that I could prevent someone from taking advantage of me

je to moje chyba.

by saying "no,"

Jako někdo, kdo přežil,

and therefore,

jim teď chci říct to, co jsem tehdy potřebovala slyšet já:

if my "no" didn't work,

that it was my fault.

není nic, co bys mohl udělat,

As a survivor,

abys někomu, kdo by měl mít víc rozumu,

I want to tell them now what I longed to hear then:

zabránil v tom, aby tě využil.

that there is nothing you can do

Ale zároveň chci,

aby věřily, že mají tu moc,

to prevent yourself from being taken advantage of

aby někoho zastavily dříve, než je využije.

by someone who should know better.

Chci aby cítily, že své tělo vlastní.

But at the same time,

I want them to believe they have the power

Chci svým dětem říct, že je mohu ochránit,

to stop someone from taking advantage of them.

a chci tomu věřit.

I want them to feel ownership of their bodies.

Ale hluboko uvnitř, za všemi těmi dobrými úmysly

I want to tell my kids that I can protect them,

a mateřským instinktem,

je stále ten stud.

and I want to believe that.

Jestli dětem řeknu, že je tu něco,

co mohou udělat, aby sexuálnímu zneužití zabránily,

But buried beneath all those good intentions

and motherly instincts

neznamená to, že tu je něco, co jsem mohla udělat já?

is that same shame.

If I tell my kids that there's something they can do to prevent sexual assault,

Učíme děti říkat „ne“.

doesn't that mean that there's something that I could have done?

Já jsem řekla „ne“ pokaždé.

We teach our children to say "no".

A brzy jsem zjistila, že „ne“ nefunguje vždy.

I said "no" every time.

To neznamená, že říkat „ne“ je špatný nápad,

And I quickly learned that "no" doesn't always work.

ale že to není řešení.

To, o čem mluvím, je děsivé téma,

That doesn't mean that saying "no" is the wrong idea,

ale to je realita, které musíme čelit

just that it's not a solution.

a být o ní před dětmi upřímní.

This is a scary concept to talk about,

Čím více jsem říkala „ne“,

tím více jsem protahovala nevyhnutelné.

but it's a reality that we have to face

and be honest about with our children.

Dostala jsem se do bodu, kdy jsem cítila,

že když se prostě poddám a bude to za mnou,

The more that I said "no,"

budu aspoň chvíli mít klid, než se to stane znovu.

the more I prolonged the inevitable.

It got to the point where I felt

that if I just gave in and got it over with,

Proto jsem měla pocit, že jsem selhala.

at least I would have some peace until whenever the next time would be.

Cítila jsem, jak mizí veškerý pocit moci, který jsem nad situací měla,

That made me feel like a failure.

a všechny ty velké iluze, že napravím to, co se stalo,

I felt all sense of power I had over the situation slip away,

jen umocňovaly vinu a hanbu, které jsem cítila,

protože nejsem dost silná, abych svému zneužití zabránila.

and any grand illusions of fixing what had happened

only compounded the guilt and shame that I felt

Cítila jsem vinu za svou slabost.

for not being strong enough to stop my abuse.

Cítila jsem vinu za svůj strach.

Now I felt guilty for being weak.

Měla jsem být silnější.

I felt guilty for being scared.

Měla jsem lépe říct své „ne“.

I was supposed to be stronger.

Mé „ne“ mělo stačit.

Místo toho se teď svým dětem snažím říkat, že když se jim něco špatného stane,

I was supposed to say "no" better.

není tomu proto, že tomu nezabránily,

My "no" was supposed to be enough.

a není jen na jejich bedrech, aby řekly „ne“.

Now instead, I try to tell my kids that if something bad happens to them,

I když se to tak může zdát,

it's not because they didn't prevent it

k sexuálnímu napadání nedochází ve vakuu.

nor is it on their shoulders alone to say "no."

Je každodenně umožňováno tím,

jak naše společnost zkresluje

Although it feels like it,

sexual assault doesn't occur in a vacuum.

a vymezuje naše představy o sexuálním násilí:

It is enabled every single day

genderovými normami a systematickou misogynií, které jsou stále přítomné,

by how our society misrepresents

and conditions us to think about sexual violence:

viktimizací obětí

a tak dále.

the gender norms and systemic misogyny that are ever-present,

Nejde jen o problém jednotlivců,

obzvlášť když některé studie ukazují,

the victimization of victims

and so much more.

že až jedna ze čtyř dívek

It is not just an individual problem,

a jeden z třinácti chlapců v určité době svého dětství

zažili sexuální zneužití.

especially when some studies show

that as many as one in four girls

To znamená, že není jen na jednotlivcích, aby problém vyřešili.

and one in 13 boys experience sexual abuse

A když se tedy snažím své děti učit síle, odolnosti,

at some point during childhood.

And that means it's not just on individuals to solve it.

vytrvalosti a překonávání překážek,

ujišťuji se, že vědí,

So of course while I try to teach my kids about strength and resilience

že síla neznamená čelit výzvám nebo temným pocitům o samotě.

and persevering, and overcoming obstacles,

Ve skutečnosti je síla v počtu

I make sure that they know

a je i v žádosti o pomoc.

strength doesn't mean facing challenges or dark feelings alone.

Styděla jsem se promluvit, neboť jsem se bála, že budu vypadat slabá,

In fact, there's strength in numbers

and strength in asking for help.

ale naučila jsem se,

že když budu mluvit o tom, co se mi stalo, budu o to silnější.

I was ashamed to speak up for fear of appearing weak,

Moje hanba se začala rozplývat.

but what I learned

is talking about what happened to me only made me stronger.

Učím své děti odvaze

a chci, aby věděly,

It made my shame start to dissipate.

že odvážní a silní lidé si říkají o pomoc.

I teach my kids about courage,

Vzpomínám, jak jsem byla malá

a rodiče mě doprovázeli na autobusovou zastávku.

and I want them to know

that courageous, strong people ask for help.

Říkali, že je to pro mé bezpečí,

a já tomu věřila.

Vzpomínám, jak jsem vyhlížela tu bílou dodávku,

I remember when I was little,

my parents would walk me to the bus stop.

před kterou mě varovali.

Ale stejně jako u více než 90 % sexuálně zneužívaných dětí

They said it was to keep my safe,

and I believed that.

I remember always looking out for that white van

jsem nebyla vyzvednuta na rohu ulice ani unesena z nákupního centra.

that I had been warned about.

But like over 90 percent of children who are sexually abused,

Zneužíval mě někdo, koho jsem znala.

I wasn't taken off a street corner or abducted from a shopping mall.

Moji rodiče dělali vše, co mohli, aby mě ochránili,

ale nikomu z nás nedošlo,

I was violated by someone I knew.

že základy hanby se staví uvnitř nás,

když mluvíme o „nebezpečí ze strany cizinců“,

My parents did everything they could to protect me,

o říkání „ne“

but what none of us realized

a o tom, jak se nestát obětí.

was the foundation of shame that was building inside

Nebylo to samozřejmě záměrné.

when we talked about "stranger danger"

Dělali to, co chce jako rodič dělat každý z nás…

and saying "no"

and not becoming a victim.

Mysleli, že existuje způsob, jak chránit děti před špatnými věcmi,

Of course this wasn't intentional.

They did what all of us want to do as parents ...

ale to ve skutečnosti nejde.

imagine that there's something we can do to protect our children from bad things,

A problém sexuálního napadání nelze vyřešit tím,

že všechnu vinu přeneseme na oběti nebo potenciální oběti,

but the fact is we can't.

či dokonce na naše milované.

And we can't solve the problem of sexual assault

Stoprocentní vinu nesou pachatelé.

by shifting all of the blame onto victims or potential victims

A předstírání, že je vina kdekoli jinde,

or even our loved ones.

The blame, 100 percent, is with the perpetrators.

nejen umožňuje těm, kteří útok spáchají, uniknout plné odpovědnosti,

And pretending that it lies anywhere else

ale také udržuje oběti v hanbě.

not only allows those who commit assault to escape full responsibility

A já už jsem unavená z toho, že se stydím.

but also perpetuates shame for victims.

Budu k vám upřímná.

K této přednášce jsem napsala alespoň 10 různých závěrů,

And I for one am tired of being ashamed.

ale žádný se nezdál být správný.

A myslím, že je to proto, že zde žádný závěr není.

I'll be honest with you.

I wrote at least 10 different conclusions to this talk,

Neexistuje způsob, jak tohle téma zabalit do krabice,

but none of them felt right.

převázat jej dokonalou stuhou,

And I think that's because there isn't a conclusion here.

odložit stranou a prohlásit ho za hotové.

There's no way to wrap this subject up in a box,

To téma vyžaduje trvalé,

tie it in a perfect bow,

otevřené

a někdy i nepříjemné diskuze.

set it aside and call it done.

A přestože chci nyní chránit své děti,

This requires ongoing,

open

uvědomila jsem si, že je nemohu chránit před sexuálním násilím o nic víc,

and sometimes uncomfortable conversations.

And as much as I want to protect my children now,

než mě mohli chránit moji rodiče.

Ale mohu je ochránit před hanbou.

what I've come to realize is I can't protect them from sexual violence

Bože chraň, aby si mé děti musely projít tím, čím jsem si prošla já.

any more than my parents could have protected me.

But what I can protect them from is shame.

Přinejmenším chci, aby věděly,

God forbid my children go through what I went through.

že sexuální násilí není,

nikdy nebylo

a nikdy nebude jejich chyba.

I, at the very least, want them to know

that sexual assault is not,

Děkuji.

never was

and never will be their fault.

Thank you.