What You Can Learn from People Who Disagree With You | Shreya Joshi | TED

Překladatel: Lenka Slámová Korektor: Jan Kadlec

OK, guys, let's go back to high school.

Tak jo, lidi, pojďme zpátky na střední.

Does anyone remember that feeling

Pamatujete si někdo ten pocit,

of walking into the school cafeteria with your tray in your hand

když vejdete s tácem v rukou do školní jídelny

and not knowing where to sit?

a nevíte, kam si sednout?

Yeah, I see some people nodding, OK, cool.

Ano, vidím pár přikyvujících, fajn.

You might have sat alone,

Mohli jste sedět sami,

or perhaps more likely,

ale spíš jste hledali někoho,

you looked for someone who felt familiar.

koho dobře znáte.

You sat with a group of people that reminded you of you.

Sedávali jste se skupinou lidí, kteří vám připomínali vás samotné.

And even today, when deciding where to sit,

A dokonce i dnes, když se rozhodujete, kam si sednout,

how many of you chose to sit next to someone

kolik z vás se rozhodne posadit vedle někoho,

who looked or felt different from you?

kdo vypadá nebo vám připadá jiný než vy?

I would bet that not many of you did that.

Vsadím se, že by vás moc nebylo.

I guess not much changes in some situations,

Myslím, že to se v jistých situacích nemění,

whether you're 17 or you're 70.

ať je vám 17, nebo 70.

We've all likely felt this tendency to gravitate towards people who look,

Všichni jsme pravděpodobně poznali tuto tendenci připojit se k lidem,

kteří vypadají, myslí a chovají se jako my.

think and act like us.

It's comfortable, but it can also be harmful

Je to pohodlné, ale může to být i škodlivé,

because this polarization that we face today

protože polarizace, které dnes čelíme,

isn't just about believing that the other side is factually wrong.

není jen o přesvědčení, že ti druzí jsou vlastně špatní.

We are beginning to see the other side as malevolent beings

Ty druhé začínáme vidět jako zlovolné bytosti

with a hateful and hidden agenda.

s nenávistnou a skrytou agendou.

And you can see this.

A je to vidět.

You can see this in the screaming cable news pundits,

Můžete to vidět u křičících zpravodajských komentátorů,

the politicians who vote down bills

u politiků, kteří hlasují pro zamítnutí návrhu zákona jen proto,

just because they come from the other side of the aisle.

že pochází od těch druhých.

The hate groups that violently attack people

Nenávistné skupiny, jež útočí na lidi,

who are different from themselves.

kteří jsou jiní než oni.

When I see these things as a teenager,

Když to jako teenager vidím,

I just feel so sad, so angry

cítím takový smutek, takovou zlost

and so scared of this world

a takový strach z tohoto světa,

that I'm soon going to be entering as an adult.

do kterého brzy jako dospělá vstoupím.

But there's something that I found in having conversations with my peers

Ale na něco jsem při rozhovorech s vrstevníky přišla,

that I think can be a path forward from all of this.

a to může být podle mě cesta, jak se z toho dostat.

An approach that focuses on conversations

Přístup, který se zaměřuje na rozhovor

with the intent to listen and learn.

s úmyslem poslouchat a učit se.

Not to win and not to agree.

Nikoli vyhrát a nesouhlasit.

So I'm a 17-year-old from Naperville, Illinois.

Je mi 17 let a jsem z Naperville v Illinois.

In the summer before my sophomore year of high school,

V létě před druhým ročníkem střední školy

I attended the ACLU National Advocacy Institute's high school program

jsem se zúčastnila programu střední školy při ACLU National Advocation Institute

in Washington, DC.

ve Washingtonu DC.

During this program,

Během toho programu

I had the chance to take part in a lot of different political discussions.

jsem měla příležitost zapojit se do mnoha různých politických diskuzí.

And I remember this one conversation about the death penalty in particular.

A pamatuji si jednu z nich, která se týkala hlavně trestu smrti.

So back then,

Takže tehdy jsem z celého srdce věřila,

I wholeheartedly believed in this meaning of an eye for an eye.

že fráze „oko za oko“ má svůj význam.

That punishment should be equal to the offense because, you know,

Trest by se prostě měl vyrovnat trestnému činu,

that's what I grew up hearing.

to jsem jako dítě slýchala.

And so I argued the same.

A tak jsem tím i argumentovala.

I was, however, met with immediate opposition.

Setkala jsem se však s bezprostřední opozicí.

My peers told me that the death penalty is state sanctioned murder

Moji vrstevníci říkali, že trest smrti je státem podporovanou vraždou

and that it reinforces the very behavior that it's trying to suppress.

a posiluje tak totéž chování, které se snaží potlačit.

I tried arguing that the death penalty deters crime,

Snažila jsem se argumentovat tím, že trest smrti od zločinu odrazuje,

but then my peers told me that in states without the death penalty,

ale pak mi moji vrstevníci řekli, že ve státech bez trestu smrti

the murder rate is actually significantly lower.

je míra vražd ve skutečnosti výrazně nižší.

I then tried arguing that the death penalty brings closure

Poté jsem se pokusila argumentovat,

že trestem smrti se věc pro rodinu oběti uzavře,

for the victim's families,

only to be told that the length between sentencing and execution

ale bylo mi řečeno, že v čase mezi odsouzením a popravou

actually puts the victim's families through an agonizing wait period.

prochází rodina ve skutečnosti bolestivou čekací dobou.

So by this point, I realized that this debate --

V tu chvíli jsem si uvědomila, že tahle debata

Not going all that great for me.

se vůbec nevyvíjí v můj prospěch.

I realized that my perspective was inherited,

Došlo mi, že jsem svůj pohled na věc získala v rodině,

and this is when I decided to stop trying to win the debate,

a tehdy jsem se rozhodla, že se přestanu snažit debatu vyhrát,

and instead I just listened.

a místo toho jsem jen poslouchala.

And in the months that followed, I took it upon myself to learn more.

A v dalších měsících jsem si dala za úkol, že si o tom zjistím víc.

I pored over articles and data

Probírala jsem se články a údaji z různých zdrojů,

from sources ranging from the more liberal,

od těch liberálnějších,

like the Brennan Center for Justice,

jako je Brennan Center for Justice,

to the more conservative, like The Heritage Foundation.

až po ty konzervativnější, jako je The Heritage Foundation.

And I learned that historically,

A dozvěděla jsem se,

capital punishment has been disproportionately applied

že historicky byl trest smrti neúměrně uplatňován

to people of color.

na barevné lidi.

And that the death penalty isn’t actually proven to deter crime.

A že ve skutečnosti není prokázáno, že by trest smrti od zločinu odrazoval.

Slowly, my thinking changed.

Mé myšlení se pomalu měnilo.

And this change only happened

A k té změně došlo jen proto,

because I engaged with people who had opposing perspectives.

že jsem se přidala k lidem, kteří měli opačný názor.

You know, it's hard to break out of your own echo chamber

Víte, je těžké vymanit se z vlastní zvukotěsné komory,

because most of the time we don't realize that we're even in one

protože si většinou ani neuvědomíme, že v ní jsme,

until we're out of it.

dokud z ní nevyjdeme.

But this was my first step.

Ale tohle byl můj první krok.

So shortly after this experience,

Krátce po této zkušenosti

I started a nonpartisan initiative called Project TEAL

jsem založila nestrannou iniciativu zvanou Projekt TEAL,

to encourage and empower high school students

který povzbuzoval a motivoval středoškoláky,

to become politically involved.

aby se politicky angažovali.

We discuss a lot of different issues like education equity,

Diskutujeme o spoustě různých témat, třeba o rovnosti ve vzdělávání,

voter suppression, racial justice.

utlačování voličů a rasové spravedlnosti.

And I've seen some amazing things happen

A když jsem se dívala, jak spolu lidé prostě mluví,

when people just talk to one another.

viděla jsem, jaké úžasné věci se dějí.

Understanding and accepting of our differences.

Rozuměli svým odlišnostem a přijímali je.

I actually remember this one conversation in the summer of 2020.

Vybavuje se mi vlastně jedna diskuze z léta roku 2020.

There was a boy and a girl who were debating

Kluk a holka spolu diskutovali

the merit of the Black Lives Matter movement.

o hnutí Black Lives Matter.

And I remember being afraid

A pamatuji si, jak jsem se bála,

that their conversation would evolve into an argument.

že se ta konverzace zvrhne v hádku.

But it didn't.

Ale to se nestalo.

Instead, I learned that the girl, who is Black,

Místo toho jsem zjistila, že ta dívka, která byla černoška,

came from a family

pocházela z rodiny,

that had been through a couple of rough instances with the police.

která s policií zažila několik drsných případů.

And the boy, who was the son of a cop,

A ten kluk, který byl synem policisty,

came from an upbringing

byl vychováván s tím,

in which BLM was labeled as a movement in defiance of the police.

že hnutí Black Lives Matter je hnutím vzdoru vůči policii.

Later on, I was surprised to learn that, though they still didn't agree,

Později jsem zjistila, že i když spolu pořád nesouhlasili,

the boy and the girl learned something

oba se o tom druhém naučili něco,

about the other that they didn't know before.

co předtím nevěděli.

And more than that, they appreciated

A co víc, oba oceňovali,

how it shaped the other person's unique perspective.

jak to formovalo jedinečný pohled toho druhého.

And this was only possible

A to bylo možné jen proto,

because they didn't delve into a shouting match

že se nepustili do hádky

or call each other disrespectful names.

a navzájem si nenadávali.

And for me, this was an “aha!” moment.

To byl můj aha efekt.

I realized that we shouldn't back away from discussing polarizing issues,

Došlo mi, že bychom neměli ustupovat z diskuse o polarizujících otázkách,

even if it's with people who disagree with us.

i když v nich hovoříme s lidmi, kteří s námi nesouhlasí.

Sure, it's uncomfortable,

Jasně, je to nepříjemné,

and yeah, I'd probably agree

a ano, nejspíš bych souhlasila,

that we don't change our minds most of the time.

že ve většině případů své stanovisko nezměníme.

But we can better understand opposing perspectives,

Můžeme však lépe porozumět opačným perspektivám,

which can help us to better advocate for our own beliefs.

což nám může pomoci lépe obhajovat naše vlastní přesvědčení.

And maybe, just maybe,

A možná, jen možná

it even allows us to reach a compromise

nám to dokonce dovolí dojít ke kompromisu,

when the situation demands it.

bude-li to situace vyžadovat.

So I think the question remains.

Ta otázka tu podle mě dál zůstává.

How can we create space for this kind of bipartisan discourse?

Jak vytvořit prostor pro takový oboustranný diskurz?

Well, I think the first step is finding a community.

Myslím, že prvním krokem je najít si komunitu.

When I think back to my experience in the ACLU,

Když se vrátím zpět ke své zkušenosti na ACLU,

I think the reason we were able to have that civil discourse

myslím, že jsme byli schopni vést takové civilní rozmluvy,

was because we recognized that we were a part of a greater cause.

protože jsme si uvědomovali, že jsme součástí něčeho většího.

And it's because my peers knew me,

A protože mě ostatní znali,

not just as an opposing voice,

a to nejen jako opoziční hlas,

but as Shreya,

ale i jako Shreyu,

their peer, their fellow teen activist and their friend.

svou vrstevnici, kolegyni mezi dospívajícími aktivisty a kamarádku.

And when we are able to recognize what unites us,

A když jsme schopni si uvědomit, co nás spojuje,

it becomes so much easier to have conversations

je najednou o dost jednodušší hovořit o tom,

about what divides us.

co nás rozděluje.

And most Americans actually validate what I have seen in practice.

A většina Američanů skutečně potvrzuje to, co jsem viděla v praxi.

While 77 percent of American voters

Zatímco 77 % amerických voličů

polled before the 2020 presidential election

dotázaných před prezidentskými volbami v roce 2020 uvedlo,

said that they had just a few or no close friends

že mají jen několik, nebo žádné blízké přátele,

who supported the other side's candidate,

kteří podporují kandidáta druhé strany,

79 percent of Americans agree

79 % Američanů souhlasí,

that creating opportunities for bipartisan civil discourse

že vytváření příležitostí pro oboustranný občanský diskurs

would be effective in reducing divisions.

by vedlo ke snižování rozporů.

Seventy-nine percent.

Sedmdesát devět procent.

That's pretty incredible, if you ask me.

To je podle mě dost neuvěřitelné.

We all have affinity groups that we can join.

Všichni máme afinitní skupiny, ke kterým se můžeme přidat.

Maybe it's a friend group at your place of work,

Možná je to skupina přátel na vašem pracovišti,

a book club at the local library or the PTA at your kid's school.

knižní klub v místní knihovně či sdružení rodičů na škole vašeho dítěte.

Whatever this group is,

Ať je ta skupina jakákoli,

try to have an uncomfortable conversation with them at least once a week.

zkuste s nimi mít jednou týdně jeden nepříjemný rozhovor.

Now, OK, what exactly constitutes as uncomfortable?

Co přesně se považuje za nepříjemné?

I would say that's really up for you to decide.

Řekla bych, že o tom rozhodujete vy.

It can be about politics, sure.

Může jít samozřejmě o politiku.

Or it can be about a different topic entirely,

Nebo může jít o něco úplně jiného,

like religion or identity.

třeba o náboženství nebo identitu.

Whatever this topic may be,

Ať je to jakékoli téma,

just talk about something that’s uncomfortable, unconventional

mluvte prostě o něčem nepříjemném, nekonvenčním

and meaningful to you.

a pro vás významném.

And most importantly,

A co je nejdůležitější,

do it with the intent to listen and learn,

učiňte tak s úmyslem poslouchat a učit se,

not to win and not to agree.

nikoli vyhrát a nesouhlasit.

And you know, another tip.

A mám ještě jeden tip.

Make sure to stay off of your phone for this conversation.

Při této konverzaci se rozhodně držte dál od telefonu.

Yeah.

Jo.

You know, as someone who's pretty much obsessed with TikTok,

Víte, jako někdo, kdo je dost posedlý TikTokem,

I completely understand how addicting social media can be.

naprosto rozumím tomu, jak mohou být sociální sítě návykové.

Believe me.

Věřte mi.

But by discussing polarizing issues online,

Když ale diskutujeme o polarizujících problémech online,

we lose that person-to-person connection

přicházíme o ono mezilidské spojení,

that really humanizes opposing perspectives,

které skutečně polidšťuje protichůdné perspektivy

that allows us to see and empathize with one another.

a které nám umožňuje vidět a vcítit se jeden do druhého.

Because by having these conversations,

Protože těmito rozhovory

you will gain insight into people who think differently than you do.

získáte vhled do myslí lidí, kteří uvažují jinak než vy.

And who knows, maybe you'll convince someone

A kdo ví, třeba někoho přesvědčíte o něčem,

of a belief that you hold dearly,

o čem jste hluboce přesvědčeni,

or maybe you'll even be moved to reconsider your own viewpoint.

nebo vás to snad dokonce pohne k tomu, že přehodnotíte svůj vlastní názor.

In a month's time, I'm going to be graduating from high school.

Za měsíc budu maturovat na střední škole.

(Applause)

(Potlesk)

Over the past four years,

Během posledních čtyř let

I’ve learned a lot about creating positive discourse,

jsem se naučila hodně o vytváření pozitivního diskurzu,

but I’m still scared of this polarization,

ale pořád se bojím té polarizace,

this growing unwillingness to view those who politically disagree with us

té rostoucí neochoty dívat se na ty, kteří s námi politicky nesouhlasí,

as human.

jako na lidi.

Honestly, it's a little overwhelming

Upřímně je to trochu ohromující,

to think that I'm soon going to enter this reality

když pomyslím na to, že brzy vstoupím do reálného světa,

where I'll be confronted with this division.

v němž budu konfrontovaná s takovým rozdělováním.

Where I’ll be stereotyped and judged by my ideology, my identity

Kde mě budou stereotypizovat a podle mé ideologie, identity

and my way of thinking by people who don't even know the real me.

a způsobu myšlení soudit lidé, kteří mě ani neznají.

As a teenager, it's a lot.

To je pro mě jako pro teenagera hodně.

And I know that many of my fellow Gen Zers feel the exact same way.

A vím, že mnoho mých kolegů z generace Z to cítí úplně stejně.

And this is precisely why addressing this polarization crisis is so urgent

A právě proto je řešení této polarizační krize tak naléhavé

and demands action from all of us.

a vyžaduje aktivitu nás všech.

Just for one moment,

Na malou chvilku

go back to that high school cafeteria,

se vraťte do školní jídelny.

But this time you sit down with that other crowd.

Ale tentokrát se posaďte k těm druhým.

The kids who didn't look or think like you do.

K těm, kdo nevypadají a nemyslí jako vy.

And just imagine what you could have learned.

A jen si představte, co byste se mohli naučit.

Thank you.

Děkuji.

(Applause)

(Potlesk)